Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Karel Kramář a Česko
Karel Kramář a Česko mají 33 věci společné (v Uniepedie): Angličtina, Češi, Československá národní demokracie, Československo, Badeniho jazyková nařízení, Bohumil Kafka, Druhá světová válka, Edvard Beneš, Housle, Jan Herben, Jan Kotěra, Kramářova vila, Londýn, Malá Strana, Max Švabinský, Národní muzeum, Národní sjednocení, Národní strana svobodomyslná, Němčina, Paříž, Předlitavsko, Poláci, Praha, První republika, První světová válka, Rakousko-Uhersko, Rusko, Semily, Slované, Tomáš Garrigue Masaryk, ..., Univerzita Karlova, Vídeň, Vlastimil Tusar. Rozbalte index (3 více) »
Angličtina
Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.
Angličtina a Karel Kramář · Angličtina a Česko ·
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Karel Kramář a Češi · Češi a Česko ·
Československá národní demokracie
Československá národní demokracie (ČsND), též Národní demokracie byla prvorepubliková konzervativně-nacionální strana.
Karel Kramář a Československá národní demokracie · Česko a Československá národní demokracie ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Karel Kramář a Československo · Česko a Československo ·
Badeniho jazyková nařízení
Badeniho jazyková nařízení je označení pro jazyková nařízení, která 5. dubna 1897 vydali pro Čechy a 22. dubna 1897 pro Moravu předlitavští ministři vnitra (Kazimír Badeni), financí, spravedlnosti, obchodu a orby.
Badeniho jazyková nařízení a Karel Kramář · Badeniho jazyková nařízení a Česko ·
Bohumil Kafka
Bohumil Kafka (14. února 1878, Nová PakaSOA Zámrsk, Matrika narozených v Nové Pace 1866-1882, sign.113-3428, ukn 6686, str. 331. Dostupné online. – 24. listopadu 1942, Praha) byl český sochař.
Bohumil Kafka a Karel Kramář · Bohumil Kafka a Česko ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a Karel Kramář · Druhá světová válka a Česko ·
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
Edvard Beneš a Karel Kramář · Edvard Beneš a Česko ·
Housle
Housle jsou strunný smyčcový nástroj se čtyřmi strunami laděnými v čistých kvintách: g, d¹, a¹, e².
Housle a Karel Kramář · Housle a Česko ·
Jan Herben
Jan Herben (7. května 1857 Brumovice – 24. prosince 1936 Praha) byl český (československý) politik, novinář, spisovatel a historik moravského původu.
Jan Herben a Karel Kramář · Jan Herben a Česko ·
Jan Kotěra
Hrob Arch. Jana Kotěry na Vinohradském hřbitově Bohumila Kafky na budově Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Univerzity Karlovy v Praze, Jan Kotěra a Ladislav Machoň, 1926–1929 Jan Karel Zdenko Kotěra (18. prosince 1871 Brno – 17. dubna 1923 Praha) byl český architekt, urbanista, teoretik architektury, návrhář nábytku a malíř.
Jan Kotěra a Karel Kramář · Jan Kotěra a Česko ·
Kramářova vila
Kramářova vila je budova, kterou si nechal v letech 1911–1914 jako své sídlo postavit tehdejší známý politik a pozdější první československý předseda vlády Karel Kramář.
Karel Kramář a Kramářova vila · Kramářova vila a Česko ·
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Karel Kramář a Londýn · Londýn a Česko ·
Malá Strana
Historická podoba malostranského znaku Moderní podoba malostranského znaku Znak Malé Strany nad vstupem do zvonice u sv. Mikuláše Malá Strana (původně Nové Město - latinsky Nova civitas sub castro Pragensi do založení dnešního Nového Města a později Menší Město pražské) byla do roku 1784 samostatným městem, do roku 1949 městským obvodem Praha III, nyní je to jen městská čtvrť a katastrální území v centru Prahy na levém břehu Vltavy.
Karel Kramář a Malá Strana · Malá Strana a Česko ·
Max Švabinský
Max Švabinský, celým jménem Maxmilian Theodor Jan Švabinský (17. září 1873, Kroměříž – 10. února 1962, Praha), byl český malíř, kreslíř a grafik. Jeden z nejvýznamnějších českých umělců dvacátého století, který byl obdivován pro neobyčejnou kreslířskou zručnost a rozmanitost grafických technik.
Karel Kramář a Max Švabinský · Max Švabinský a Česko ·
Národní muzeum
Národní muzeum v Praze (zkratka NM, od roku 1848 České muzeum, v letech 1854–1919 Museum Království českého) je nejvýznamnější česká muzejní instituce.
Karel Kramář a Národní muzeum · Národní muzeum a Česko ·
Národní sjednocení
Národní sjednocení byla nacionalisticky orientovaná politická strana působící v době 1. republiky.
Karel Kramář a Národní sjednocení · Národní sjednocení a Česko ·
Národní strana svobodomyslná
Karel Kramář, nejvýznačnější osobnost strany Národní strana svobodomyslná, jejíž členové byli známí jako mladočeši, byla českou politickou stranou působící v Rakousku-Uhersku, respektive Předlitavsku.
Karel Kramář a Národní strana svobodomyslná · Národní strana svobodomyslná a Česko ·
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Karel Kramář a Němčina · Němčina a Česko ·
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Karel Kramář a Paříž · Paříž a Česko ·
Předlitavsko
Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.
Karel Kramář a Předlitavsko · Předlitavsko a Česko ·
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Karel Kramář a Poláci · Poláci a Česko ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Karel Kramář a Praha · Praha a Česko ·
První republika
První republika je označeníSpojení první republika (.
Karel Kramář a První republika · První republika a Česko ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Karel Kramář a První světová válka · První světová válka a Česko ·
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Karel Kramář a Rakousko-Uhersko · Rakousko-Uhersko a Česko ·
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Karel Kramář a Rusko · Rusko a Česko ·
Semily
Semily (německy Semil) jsou město ležící na severovýchodě Čech a jihovýchodě Libereckého kraje v okresu Semily.
Karel Kramář a Semily · Semily a Česko ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Karel Kramář a Slované · Slované a Česko ·
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.
Karel Kramář a Tomáš Garrigue Masaryk · Tomáš Garrigue Masaryk a Česko ·
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.
Karel Kramář a Univerzita Karlova · Univerzita Karlova a Česko ·
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Karel Kramář a Vídeň · Vídeň a Česko ·
Vlastimil Tusar
Vlastimil Tusar (23. října 1880 Praha-Nové Město farnost při kostele Sv. Petra na Poříčí v Praze – 22. března 1924 Berlín) byl český sociálně demokratický politik a novinář, druhý československý ministerský předseda (takzvaná rudozelená koalice).
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Karel Kramář a Česko
- To, co mají společné Karel Kramář a Česko
- Podobnosti mezi Karel Kramář a Česko
Srovnání mezi Karel Kramář a Česko
Karel Kramář má 162 vztahy, zatímco Česko má 2953. Jak oni mají společné 33, index Jaccard je 1.06% = 33 / (162 + 2953).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Karel Kramář a Česko. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
