Kchun-lun-šan a Východní Turkestán

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Kchun-lun-šan a Východní Turkestán

Kchun-lun-šan vs. Východní Turkestán

Kchun-lun-šan (čínsky: pinyin Kūnlún Shān, znaky zjednodušené 昆仑山, tradiční 崑崙山, český přepis Kchun-lun-šan; tibetsky ཁུ་ནུ་རི་རྒྱུད, wylie Khu nu ri rgyud, český přepis Khunu rigjü; ujgursky كۇئېنلۇن تاغ تىزمىسى, transliterováno Kuenlun tagh tizmisi; mongolsky Хөндлөн Уулс, transliterováno Chöndlön Uuls) je pohoří na hranicích Tibetu a Ujgurska dosahující maximální výšky přes 7 000 m. Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang) Tarimské pánve v roce 1 př. n. l. Východní Turkestán (také Čínský Turkestán, Ujguristán či Ujgursko, (شەرقىي تۈركىستان, Шәрқий Түркистан, Shərqiy Turkistan), (tradičními znaky 東土耳其斯坦, zjednodušeně 东土耳其斯坦) je politický termín s více významy v závislosti na kontextu a použití a zároveň je územím, které tvořily v minulosti část Džungárie a nyní Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, největší oblast Čínské lidové republiky. Středověké perské toponymum „Turkestán“ a jeho deriváty nebyly používány místním obyvatelstvem a Čína měla svůj vlastní název pro tuto oblast již od dynastie Chan jako Si-jü (pchin-jin: Xiyu) tzv. „Západní oblasti”. V 18. století bylo toto území spolu s ostatními regiony kontrolovanými Čínou nazýváno Sin-ťiang. Historický název Ujgurů pro Tarimskou pánev je Altishahr, což znamená v ujgurštině „šest měst“ a souhrnně označuje šest nejasně definovaných měst jižně od pohoří Ťan-šan.Bellér-Hann, Ildikó (2008). "Place and People". Community Matters in Xinjiang, 1880-1949: Towards a Historical Anthropology of the Uyghur. Brill. pp. 35–38, 44–45. Před dobytím Džúngarského Chanátu a dobytí Altishahr byl „Východní Turkestán“ nazýván Moghulistán („země Mongolů“) a byl ovládán potomky Čingischána. Ujgurové požadovali, aby je dynastie Čching osvobodila od nadvlády Džungarů. Říše Čching se spojila s muslimským vládcem a porazila Džúngarský Chanát. Termín Východní Turkestán byl vytvořen ruskými Turkologisty např. Nikitou Bichurinem v 19. století s cílem nahradit pojem „Čínský Turkestán“, který odkazoval na Tarimskou pánev v jihozápadní části Sin-ťiang v provincii Říše Čching.Bellér-Hann, Ildikó (2007). Situating the Uyghurs between China and Central Asia. Ashgate Publishing. pp. 4–5, 32–40. Na počátku 20. století používali ujgurští separatisté a jejich podporovatelé pojmenování „Východní Turkestán“ (nebo „Ujguristán“) jako označení pro celou oblast Sin-ťiangu a také pro budoucí nezávislý stát v dnešním Sin-ťiangu (Ujgurské autonomní oblasti s potenciálním hlavním městem Urumči). Dávají přednost označení „Východní Turkestán“, aby zdůraznili spojení s jinými západními turkickými skupinami. V národních písemnostech si „Východní Turkestán“ udržel starší geografický význam. V Číně má tento termín negativní ohlas, protože jej užívají militantní skupiny. Čínská vláda aktivně odrazuje od jeho používání.

Pamír

Pamír (tádžicky Помир, Pōmīr, kyrgyzsky Памир, Pamir, persky پامیر, Pāmīr, čínsky 帕米爾高原, pinyin Pàmǐěr gāoyuán, český přepis Pcha-mi-er kao-jüan, ujgursky پامىر ئېگىزلىكى, Pamir eghizliki) je rozsáhlý horský masív v Tádžikistánu, Afghánistánu, Číně a drobně i v Kyrgyzstánu.

Kchun-lun-šan a Pamír · Pamír a Východní Turkestán · Vidět víc »

Pchin-jin

Pchin-jin, též pinyin (čínsky 拼音, v samotném pchin-jinu pīnyīn, doslova „hláskování“; celým názvem schéma čínské hláskové abecedy, čínsky 汉语拼音方案, hànyǔ pīnyīn fāng'àn, chan-jü pchin-jin fang-an) je oficiální systém romanizace standardní čínštiny v kontinentální Číně a do určité míry na Tchaj-wanu.

Kchun-lun-šan a Pchin-jin · Pchin-jin a Východní Turkestán · Vidět víc »

Tarimská pánev

Tarimská pánev (ujgursky تارىمئويمانلىقى, Tarim oymanliqi) je velká bezodtoká oblast, která se rozkládá na ploše více než 400 000 km² v autonomní oblasti Sin-ťiang na západě Číny.

Kchun-lun-šan a Tarimská pánev · Tarimská pánev a Východní Turkestán · Vidět víc »