Podobnosti mezi Kchun-lun-šan a Čína
Kchun-lun-šan a Čína mají 13 věci společné (v Uniepedie): Žlutá řeka, Čínské znaky, Jang-c’-ťiang, Mongolština, Pamír, Pchin-jin, Tarimská pánev, Tibet, Tibetština, Tibetská náhorní plošina, Ujgurština, Východní Turkestán, Západ.
Žlutá řeka
Žlutá řeka (tibetsky རྨ་ཆུ་, Mačhu) je řeka na východě ČLR, s délkou 5464 km druhý nejdelší tok této země.
Kchun-lun-šan a Žlutá řeka · Čína a Žlutá řeka ·
Čínské znaky
Čínské znaky (pinyin: Hànzì, český přepis: Chan-c', – Kandži, – Hanča) jsou písemná soustava, která je používána pro zápis čínských jazyků (čínštiny, kantonštiny aj.), částečně japonštiny, příležitostně korejštiny a v minulosti též vietnamštiny.
Kchun-lun-šan a Čínské znaky · Čína a Čínské znaky ·
Jang-c’-ťiang
Pramenný ledovec řeky Jang-c’-ťiang (tibetsky: འབྲི་ཆུ, Dřičhu), popř.
Jang-c’-ťiang a Kchun-lun-šan · Jang-c’-ťiang a Čína ·
Mongolština
Mongolština je nejvýznamnějším jazykem ze skupiny mongolských jazyků a hlavním jazykem v Mongolsku.
Kchun-lun-šan a Mongolština · Mongolština a Čína ·
Pamír
Pamír (tádžicky Помир, Pōmīr, kyrgyzsky Памир, Pamir, persky پامیر, Pāmīr, čínsky 帕米爾高原, pinyin Pàmǐěr gāoyuán, český přepis Pcha-mi-er kao-jüan, ujgursky پامىر ئېگىزلىكى, Pamir eghizliki) je rozsáhlý horský masív v Tádžikistánu, Afghánistánu, Číně a drobně i v Kyrgyzstánu.
Kchun-lun-šan a Pamír · Pamír a Čína ·
Pchin-jin
Pchin-jin, též pinyin (čínsky 拼音, v samotném pchin-jinu pīnyīn, doslova „hláskování“; celým názvem schéma čínské hláskové abecedy, čínsky 汉语拼音方案, hànyǔ pīnyīn fāng'àn, chan-jü pchin-jin fang-an) je oficiální systém romanizace standardní čínštiny v kontinentální Číně a do určité míry na Tchaj-wanu.
Kchun-lun-šan a Pchin-jin · Pchin-jin a Čína ·
Tarimská pánev
Tarimská pánev (ujgursky تارىمئويمانلىقى, Tarim oymanliqi) je velká bezodtoká oblast, která se rozkládá na ploše více než 400 000 km² v autonomní oblasti Sin-ťiang na západě Číny.
Kchun-lun-šan a Tarimská pánev · Tarimská pánev a Čína ·
Tibet
Tibet (西藏 Si-cang, pinyin Xīzàng, tibetsky བོད་, Wylie Bod) je Čínou okupovaný stát, dělí se na Tibetskou autonomní oblast a dvě další provincie Čching-chaj (Amdo) a zhruba polovina provincie S’-čchuan (Kham).
Kchun-lun-šan a Tibet · Tibet a Čína ·
Tibetština
Tibetština je jazyk spadající do skupiny tibetobarmských jazyků, která je součástí sinotibetské jazykové rodiny.
Kchun-lun-šan a Tibetština · Tibetština a Čína ·
Tibetská náhorní plošina
Satelitní snímek Tibetské náhorní plošiny Tibetská plošina nebo též Čchingchajsko-tibetská plošina (tibetsky བོད་ས་མཐོ།, čínsky 青藏高原, pinyin Qīng Zàng Gāoyuán, český přepis Čching-cang-kao-jüan) je rozlehlá, vysoce položená rovina ve střední Asii.
Kchun-lun-šan a Tibetská náhorní plošina · Tibetská náhorní plošina a Čína ·
Ujgurština
Ujgurština je středoasijský jazyk altajského původu.
Kchun-lun-šan a Ujgurština · Ujgurština a Čína ·
Východní Turkestán
Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang) Tarimské pánve v roce 1 př. n. l. Východní Turkestán (také Čínský Turkestán, Ujguristán či Ujgursko, (شەرقىي تۈركىستان, Шәрқий Түркистан, Shərqiy Turkistan), (tradičními znaky 東土耳其斯坦, zjednodušeně 东土耳其斯坦) je politický termín s více významy v závislosti na kontextu a použití a zároveň je územím, které tvořily v minulosti část Džungárie a nyní Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, největší oblast Čínské lidové republiky. Středověké perské toponymum „Turkestán“ a jeho deriváty nebyly používány místním obyvatelstvem a Čína měla svůj vlastní název pro tuto oblast již od dynastie Chan jako Si-jü (pchin-jin: Xiyu) tzv. „Západní oblasti”. V 18. století bylo toto území spolu s ostatními regiony kontrolovanými Čínou nazýváno Sin-ťiang. Historický název Ujgurů pro Tarimskou pánev je Altishahr, což znamená v ujgurštině „šest měst“ a souhrnně označuje šest nejasně definovaných měst jižně od pohoří Ťan-šan.Bellér-Hann, Ildikó (2008). "Place and People". Community Matters in Xinjiang, 1880-1949: Towards a Historical Anthropology of the Uyghur. Brill. pp. 35–38, 44–45. Před dobytím Džúngarského Chanátu a dobytí Altishahr byl „Východní Turkestán“ nazýván Moghulistán („země Mongolů“) a byl ovládán potomky Čingischána. Ujgurové požadovali, aby je dynastie Čching osvobodila od nadvlády Džungarů. Říše Čching se spojila s muslimským vládcem a porazila Džúngarský Chanát. Termín Východní Turkestán byl vytvořen ruskými Turkologisty např. Nikitou Bichurinem v 19. století s cílem nahradit pojem „Čínský Turkestán“, který odkazoval na Tarimskou pánev v jihozápadní části Sin-ťiang v provincii Říše Čching.Bellér-Hann, Ildikó (2007). Situating the Uyghurs between China and Central Asia. Ashgate Publishing. pp. 4–5, 32–40. Na počátku 20. století používali ujgurští separatisté a jejich podporovatelé pojmenování „Východní Turkestán“ (nebo „Ujguristán“) jako označení pro celou oblast Sin-ťiangu a také pro budoucí nezávislý stát v dnešním Sin-ťiangu (Ujgurské autonomní oblasti s potenciálním hlavním městem Urumči). Dávají přednost označení „Východní Turkestán“, aby zdůraznili spojení s jinými západními turkickými skupinami. V národních písemnostech si „Východní Turkestán“ udržel starší geografický význam. V Číně má tento termín negativní ohlas, protože jej užívají militantní skupiny. Čínská vláda aktivně odrazuje od jeho používání.
Kchun-lun-šan a Východní Turkestán · Východní Turkestán a Čína ·
Západ
Západ je označen písmenem Z Západ je jedna ze čtyř hlavních světových stran.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Kchun-lun-šan a Čína
- To, co mají společné Kchun-lun-šan a Čína
- Podobnosti mezi Kchun-lun-šan a Čína
Srovnání mezi Kchun-lun-šan a Čína
Kchun-lun-šan má 40 vztahy, zatímco Čína má 818. Jak oni mají společné 13, index Jaccard je 1.52% = 13 / (40 + 818).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Kchun-lun-šan a Čína. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: