Podobnosti mezi Kjótský protokol a Skleníkové plyny
Kjótský protokol a Skleníkové plyny mají 13 věci společné (v Uniepedie): Fluorid dusitý, Fluorid sírový, Fotosyntéza, Globální oteplování, Methan, Mezivládní panel pro změnu klimatu, Oxid dusný, Oxid uhličitý, Potenciál globálního oteplování, Propad uhlíku, Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Skleníkový efekt, Zemní plyn.
Fluorid dusitý
Fluorid dusitý (NF3, fluorodusík neboli trifluoramin) je plyn lehčí než vzduch.
Fluorid dusitý a Kjótský protokol · Fluorid dusitý a Skleníkové plyny ·
Fluorid sírový
Fluorid sírový (též hexafluorid síry, někdy označovaný podle vzorce SF6) je bezbarvá, plynná, anorganická chemická látka se vzorcem SF6.
Fluorid sírový a Kjótský protokol · Fluorid sírový a Skleníkové plyny ·
Fotosyntéza
Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.
Fotosyntéza a Kjótský protokol · Fotosyntéza a Skleníkové plyny ·
Globální oteplování
Výrazy globální oteplování, resp.
Globální oteplování a Kjótský protokol · Globální oteplování a Skleníkové plyny ·
Methan
Geometrie molekuly methanu. Červenými linkami naznačen opsaný čtyřstěn hybridizovanými orbitaly sp3 Methan (mimo chemii dle PČP metan) neboli podle systematického názvosloví karban je nejjednodušší alkan, a tedy i nejjednodušší stabilní uhlovodík vůbec.
Kjótský protokol a Methan · Methan a Skleníkové plyny ·
Mezivládní panel pro změnu klimatu
Mezivládní panel pro změnu klimatu někdy i Mezivládní panel pro změny klimatu (zkratka IPCC, zkratka z anglického Intergovernmental Panel on Climate Change) je vědecký mezivládní orgán, který byl založen v roce 1988 k vyhodnocování rizik změny klimatu dvěma organizacemi OSN – Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP), později byl potvrzen Valným shromážděním OSN.
Kjótský protokol a Mezivládní panel pro změnu klimatu · Mezivládní panel pro změnu klimatu a Skleníkové plyny ·
Oxid dusný
šlehačky Oxid dusný, triviálním názvem rajský plyn či azoxid, v medicíně nazývaný Nitrogenium oxydulatum nebo Dinitrogenii oxidum, je za laboratorních podmínek bezbarvý, nehořlavý plyn s nevýraznou, ale příjemnou vůní a nasládlou chutí.
Kjótský protokol a Oxid dusný · Oxid dusný a Skleníkové plyny ·
Oxid uhličitý
Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.
Kjótský protokol a Oxid uhličitý · Oxid uhličitý a Skleníkové plyny ·
Potenciál globálního oteplování
Potenciál globálního oteplování (PGO, často také GWP z anglického global warming potential) je měřítkem toho, kolik tepla v atmosféře zachytí skleníkový plyn v určitém časovém horizontu ve vztahu k oxidu uhličitému.
Kjótský protokol a Potenciál globálního oteplování · Potenciál globálního oteplování a Skleníkové plyny ·
Propad uhlíku
Diagram uhlíkového cyklu. Černé čísla ukazují, jak je uhlík přítomen v různých úložištích v miliardách tun (Gt). Modrá čísla ukazují, kolik uhlíku se ročně vymění mezi jednotlivými úložišti. Propad uhlíku je přírodní nebo umělý rezervoár, kde se hromadí a ukládá uhlík buď dočasně a nebo trvale.
Kjótský protokol a Propad uhlíku · Propad uhlíku a Skleníkové plyny ·
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu
Rámcová úmluva – členské státy (různé odstíny zelené), pozorovatelé (růžová) Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (anglicky United Nations Framework Convention on Climate Change, zkráceně UNFCCC) je mnohostranná úmluva o ochraně klimatického systému Země a omezení globálního oteplování.
Kjótský protokol a Rámcová úmluva OSN o změně klimatu · Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a Skleníkové plyny ·
Skleníkový efekt
Krátkovlnné záření ze slunce dopadající na zemský povrch a atmosféru. Dlouhovlnná délka záření je emitována z povrchu a téměř zcela absorbována do atmosféry. V tepelné rovnováze je absorbovaná energie z atmosféry stejná jako ta vydávaná do vesmíru. Čísla ukazují výkon záření ve wattech na metr čtvereční v období let 2000–2005. Skleníkový efekt, také zvaný skleníkový jev, nastává, když skleníkové plyny v atmosféře planety způsobují, že se část tepla vyzařovaného z povrchu planety hromadí na jejím povrchu.
Kjótský protokol a Skleníkový efekt · Skleníkové plyny a Skleníkový efekt ·
Zemní plyn
Těžba zemního plynu v metrech krychlových za rok Prokázané zásoby zemního plynu ve světě na základě The World Factbook (2014) Zemní plyn (novodobě někdy označován jako fosilní plyn) je nejedovatý přírodní hořlavý plyn využívaný jako fosilní palivo (zdroj energie) a jako surovina pro chemický průmysl.
Kjótský protokol a Zemní plyn · Skleníkové plyny a Zemní plyn ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Kjótský protokol a Skleníkové plyny
- To, co mají společné Kjótský protokol a Skleníkové plyny
- Podobnosti mezi Kjótský protokol a Skleníkové plyny
Srovnání mezi Kjótský protokol a Skleníkové plyny
Kjótský protokol má 94 vztahy, zatímco Skleníkové plyny má 95. Jak oni mají společné 13, index Jaccard je 6.88% = 13 / (94 + 95).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Kjótský protokol a Skleníkové plyny. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: