Pracujeme na obnovení aplikace Unionpedia v Google Play Store
OdchozíPřicházející
🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!
Instagram Facebook X LinkedIn

Konstantin I. Veliký

Index Konstantin I. Veliký

Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.

Obsah

  1. 254 vztahy: Adiže, Aegyptus, Afrika (provincie), Afrodita, Alamani, Alexandrie, Allectus, Amfiteátr, Ammianus Marcellinus, Anglikánská církev, Apoštol, Apollón, Aquileia, Areios, Ariánství, Arles, Arménie, Asie, Atanáš, Augustus (titul), Aurelianus, Aurelius Victor, Autun, Írán, Štěpán II. (papež), İzmit, Židé, Řím, Římská říše, Římské právo, Římské provincie, Římský konzul, Římský senát, Římskokatolická církev, Řečtina, Baalbek, Balkán, Barbar, Bazilika Svatého hrobu, Bazilika svatého Petra, Bůh, Bůh Otec, Bible, Biskup, Bithýnie, Bitva u Adrianopole (324), Bitva u Milvijského mostu, Bospor, Boulogne-sur-Mer, Brescia, ... Rozbalte index (204 více) »

  2. Úmrtí v roce 337
  3. Ilyrové
  4. Konstantinovská dynastie
  5. Pohřbení v bazilice Svatých apoštolů
  6. Tetrarchie

Adiže

Adiže (ladinsky Adesc, benátsky Àdexe, lombardsky Adiss) je řeka v severní Itálii (regiony Trentino-Alto Adige, Benátsko).

Vidět Konstantin I. Veliký a Adiže

Aegyptus

Aegyptus neboli česky Egypt, latinským celým názvem Provincia Aegypti (řecky ἐπαρχία Αἰγύπτου), bylo ve starověku jméno římské provincie, zahrnující převážnou část moderního Egypta s výjimkou Sinajského poloostrova.

Vidět Konstantin I. Veliký a Aegyptus

Afrika (provincie)

Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.

Vidět Konstantin I. Veliký a Afrika (provincie)

Afrodita

Afrodíté (starořecky Ἀφροδίτη, v češtině též Afrodita) je starověká řecká bohyně lásky, sexuality, plodnosti a krásy; vedle tohoto nejrozšířenějšího pojetí však může nabývat i zcela odlišných, nezřídka i nevyzpytatelných rysů.

Vidět Konstantin I. Veliký a Afrodita

Alamani

Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.

Vidět Konstantin I. Veliký a Alamani

Alexandrie

Alexandrie (Alexandreia, Al-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernorátu.

Vidět Konstantin I. Veliký a Alexandrie

Allectus

Allectus († 296) byl římský císař, uzurpátor v Británii a severní Galii v letech 293 až 296.

Vidět Konstantin I. Veliký a Allectus

Amfiteátr

Amfiteátr v Arles Mapa amfiteátrů ve starověkém Římě Amfiteátr (řecky amfi – kolem a theatron – divadlo; latinsky amphitheatrum) je původně starověká římská stavba s elipsovitým půdorysem, která sloužila ke sledování gladiátorských zápasů, štvanic na dravá zvířata a námořních bitev (tzv.

Vidět Konstantin I. Veliký a Amfiteátr

Ammianus Marcellinus

Ammianus Marcellinus (pravděpodobně 330, Antiochie nad Orontem – asi 395 nejpozději 400, patrně v Římě) byl ve 4.

Vidět Konstantin I. Veliký a Ammianus Marcellinus

Anglikánská církev

Canterburská katedrála – sídlo prvního mezi anglikánskými biskupy Anglikánská církev (anglicky Church of England, mimo Anglii většinou The Anglican Church) je mateřská církev anglikánského společenství církví, která je v Anglii podřízena panovníkově moci.

Vidět Konstantin I. Veliký a Anglikánská církev

Apoštol

Simona Ušakova (1685) Apoštol (z řec. ἀπόστολος apostolos poslaný) je v křesťanském chápání ten, koho Ježíš Kristus vyslal, aby hlásal evangelium.

Vidět Konstantin I. Veliký a Apoštol

Apollón

Foibos Apollón (2. pád Foiba Apollóna; řecky Φοίβος Απόλλων; latinským přepisem Apollo; Foibos.

Vidět Konstantin I. Veliký a Apollón

Aquileia

Aquileia (furlansky Aquilee, nebo Aquilea) je italské město, které je součástí územního spolku obcí Agro Aquileiese v autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko.

Vidět Konstantin I. Veliký a Aquileia

Areios

Areios (či latinsky Arius, 256 – 336) byl křesťanský kněz a kazatel v alexandrijské čtvrti Baukalis.

Vidět Konstantin I. Veliký a Areios

Ariánství

První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).

Vidět Konstantin I. Veliký a Ariánství

Arles

Arles je historické francouzské město v departementu Bouches-du-Rhône, v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur na řece Rhône, asi 25 km od mořského pobřeží.

Vidět Konstantin I. Veliký a Arles

Arménie

Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.

Vidět Konstantin I. Veliký a Arménie

Asie

Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.

Vidět Konstantin I. Veliký a Asie

Atanáš

Svatý Atanáš Alexandrijský (řecky Athanasios, polatinštěle Athanasius, počeštěle též Athanáš či Atanázius; asi 295 – 2. května 373) je jednou z nejvýznamnějších osobností křesťanského starověku.

Vidět Konstantin I. Veliký a Atanáš

Augustus (titul)

Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Augustus (Vznešený) byl čestný titul, který od roku 27 př. n. l. do začátku 7. století byl součástí titulu římských a byzantských císařů.

Vidět Konstantin I. Veliký a Augustus (titul)

Aurelianus

Lucius Domitius AurelianusJeho plné jméno se všemi čestnými a vítěznými tituly znělo Imperator Caesar Lucius Domitius Aurelianus Augustus, Germanicus Maximus, Gothicus Maximus, Parthicus Maximus, Restitutor Orientis, Restitutor Orbis.

Vidět Konstantin I. Veliký a Aurelianus

Aurelius Victor

Sextus Aurelius Victor (cca 320 – cca 390) byl římský politik a historik, autor díla Liber de caesaribus (Kniha o císařích) nazývaného též Historiae abbreviatae (Krátké dějiny) a publikovaného roku 361.

Vidět Konstantin I. Veliký a Aurelius Victor

Autun

Autun je historické město ve Francii, region Burgundsko-Franche-Comté, département Saône-et-Loire, s asi 15 000 obyvateli (2006).

Vidět Konstantin I. Veliký a Autun

Írán

Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.

Vidět Konstantin I. Veliký a Írán

Štěpán II. (papež)

Štěpán II., případně Štěpán III., (714/715 Řím – 26. dubna 757) byl papežem od 26. března 752.

Vidět Konstantin I. Veliký a Štěpán II. (papež)

İzmit

Izmit (ve starověku Nikomédie) je město v Turecku, administrativní centrum Kocaeliské provincie v Marmarském regionu.

Vidět Konstantin I. Veliký a İzmit

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Vidět Konstantin I. Veliký a Židé

Řím

Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.

Vidět Konstantin I. Veliký a Řím

Římská říše

Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př.

Vidět Konstantin I. Veliký a Římská říše

Římské právo

Gaius Avidius Cassius kolem roku 126 př. n. l. a připomíná Lex Cassia tabellaria z roku 137 př. n. l. Tento římský zákon nařizoval použití tajného hlasování soudních porot pro všechny procesy kromě případů zrady.

Vidět Konstantin I. Veliký a Římské právo

Římské provincie

Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.

Vidět Konstantin I. Veliký a Římské provincie

Římský konzul

Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.

Vidět Konstantin I. Veliký a Římský konzul

Římský senát

Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.

Vidět Konstantin I. Veliký a Římský senát

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Vidět Konstantin I. Veliký a Římskokatolická církev

Řečtina

Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.

Vidět Konstantin I. Veliký a Řečtina

Baalbek

Baalbek, Balabakk (arabsky بعلبك, vyslovováno Baʿlabakk) je městečko nacházející se ve východním Libanonu (65 km východně od Bejrútu), v údolí Bikáa mezi pohořím Libanon a Antilibanon.

Vidět Konstantin I. Veliký a Baalbek

Balkán

Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.

Vidět Konstantin I. Veliký a Balkán

Barbar

kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.

Vidět Konstantin I. Veliký a Barbar

Bazilika Svatého hrobu

#PŘESMĚRUJ Chrám Božího hrobu.

Vidět Konstantin I. Veliký a Bazilika Svatého hrobu

Bazilika svatého Petra

Bazilika svatého Petra ve Vatikánu (italsky basilica di San Pietro in Vaticano, také Svatopetrský dóm nebo Vatikánská bazilika) je jedna ze čtyř římských papežských (do roku 2008 patriarchálních) či velkých bazilik a jeden z největších kostelů na světě.

Vidět Konstantin I. Veliký a Bazilika svatého Petra

Bůh

Michelangela Bůh, bohyně či božstvo je bytost výjimečné moci, jež je předmětem náboženské úcty a kultu.

Vidět Konstantin I. Veliký a Bůh

Bůh Otec

Bůh Otec je v křesťanství titul pro Boha.

Vidět Konstantin I. Veliký a Bůh Otec

Bible

Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.

Vidět Konstantin I. Veliký a Bible

Biskup

biskup litoměřický) arcibiskup michalovsko-košický) Biskup (z řeckého έπίσκοπος episkopos dohlížitel, moderátor, ochránce, zodpovědný; z έπι-σκέπτεσθαι episkeptesthai dohlížet) je v katolické církvi nejvyšším představitelem diecéze, jenž je nástupcem apoštolů (viz apoštolská posloupnost), které ustanovil Ježíš Kristus.

Vidět Konstantin I. Veliký a Biskup

Bithýnie

Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Bithýnie Bithýnie byla ve starověku královstvím a římskou provincií, rozkládající se na severovýchodě Malé Asie (v dnešním Turecku) při březích Propontidy (Marmarského moře), thráckého Bosporu a Pontu Euxinu (Černého moře).

Vidět Konstantin I. Veliký a Bithýnie

Bitva u Adrianopole (324)

Bitva u Adrianopole v roce 324 n. l. byla střetnutím vojsk západního císaře Konstantina Velikého s armádou východního císaře Licinia.

Vidět Konstantin I. Veliký a Bitva u Adrianopole (324)

Bitva u Milvijského mostu

Bitva u Milvijského mostu přes Tiberu na severu Říma mezi římskými císaři Konstantinem I. a Maxentiem se odehrála 28. října 312.

Vidět Konstantin I. Veliký a Bitva u Milvijského mostu

Bospor

Bospor (v antice známý jako Bospor Thrácký nebo Bospor Cařihradský) je průliv mezi Černým a Marmarským mořem na severozápadě Turecka.

Vidět Konstantin I. Veliký a Bospor

Boulogne-sur-Mer

Boulogne-sur-Mer je přístavní město v severní Francii, v departementu Pas-de-Calais, na pobřeží Lamanšského průlivu a asi 25 km jihozápadně od Calais.

Vidět Konstantin I. Veliký a Boulogne-sur-Mer

Brescia

Brescia (lombardsky Brèsa) je italské město v Lombardii, hlavní město provincie Brescia a po Miláně druhé největší lombardské město.

Vidět Konstantin I. Veliký a Brescia

Británie (provincie)

Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.

Vidět Konstantin I. Veliký a Británie (provincie)

Byzantion

Byzantion (starořecky Βυζάντιον, latinsky Byzantium) je název původní antické osady umístěné na Thráckém Bosporu, průlivu mezi Černým a Marmarským mořem.

Vidět Konstantin I. Veliký a Byzantion

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Vidět Konstantin I. Veliký a Byzantská říše

Caesar

Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.

Vidět Konstantin I. Veliký a Caesar

Carausius

Carausius, celým jménem Marcus Aurelius Mausaeus Valerius Carausius († 293), byl menapijský důstojník římského námořnictva, který se roku 286 ujal moci v Británii a severní Galii.

Vidět Konstantin I. Veliký a Carausius

Carnuntum

tetrarchů. Novodobé revizní výzkumy ale dospěly k závěru, že byla postavena až v polovině 4. století Carnuntum (v díle zeměpisce Klaudia Ptolemaia Καρνοιις) byl starověký římský legionářský tábor (Castrum) a město v současném Rakousku.

Vidět Konstantin I. Veliký a Carnuntum

Carus

Marcus Aurelius Carus (asi 224 Narbo, Galie – červenec či srpen 283 poblíž Ktésifóntu, Mezopotámie) byl římský císař vládnoucí v letech 282–283 spolu se svými syny Carinem a Numerianem.

Vidět Konstantin I. Veliký a Carus

Církev

Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.

Vidět Konstantin I. Veliký a Církev

Córdoba (Španělsko)

Córdoba je město v jižním Španělsku v autonomním společenství Andalusie na řece Guadalquivir; hlavní město stejnojmenné provincie.

Vidět Konstantin I. Veliký a Córdoba (Španělsko)

Chalon-sur-Saône

Chalon-sur-Saône je historické město ve střední Francii, v burgundském regionu, v départmentu Saône-et-Loire a je největším městem tohoto départmentu.

Vidět Konstantin I. Veliký a Chalon-sur-Saône

Chí

Chí — majuskulní i minuskulní varianta Chí (majuskulní podoba Χ, minuskulní podoba χ, řecký název Χῖ) je dvaadvacáté písmeno řecké abecedy a v řecké číselné soustavě má hodnotu 600.

Vidět Konstantin I. Veliký a Chí

Chrám Božího hrobu

Hlavní vchod do baziliky Božího hrobu. Kopule kostela Pohled od jihu, vlevo minaret Omarovy mešity Chrám Božího hrobu, rovněž bazilika Svatého hrobu, ve východních církvích kostel Vzkříšení – (řecky: Ναός της Αναστάσεως, Naos tis Anastaseos; arménsky: Surp Haruthjun; gruzínsky: Agdgomis Tadzari) je křesťanský kostel uvnitř hradeb starého města Jeruzaléma.

Vidět Konstantin I. Veliký a Chrám Božího hrobu

Chrámová prostituce

Chrámová prostituce byla starověká forma kultovního pohlavního styku chrámových služebnic, rozšířená především v Indii, Egyptě, Babylónu, Lýdii, Numídii, Arménii a na Kypru.

Vidět Konstantin I. Veliký a Chrámová prostituce

Christologie

Vzkříšení Krista 1560 Veronese, Didier Descouens Christologie (z řeckého χριστός christos pomazaný + λόγος logos slovo, řeč, nauka) je jedno z odvětví křesťanské teologie, která se zabývá osobou Ježíše Krista a jejím teologickým významem.

Vidět Konstantin I. Veliký a Christologie

Circus Maximus

Mapa centra Říma během císařství, Circus Maximus je v pravém dolním rohu Circus Maximus (do češtiny někdy překládáno jako Velký cirk) je římské antické sportoviště (cirkus) nacházející se v Římě mezi pahorky Palatinem a Aventinem.

Vidět Konstantin I. Veliký a Circus Maximus

Claudius II.

Marcus Aurelius Claudius, známý jako Claudius Gothicus či Claudius II. (10. května 213/214 – září 270 Sirmium), byl římský císař vládnoucí v letech 268–270.

Vidět Konstantin I. Veliký a Claudius II.

Comitatenses

Pojem comitatenses označuje jednotky římské armády v době dominátu tvořící mobilní polní armády, zvané comitatus, rozmístěné uvnitř říše a připravené zastavit protivníka, který pronikl přes hranice.

Vidět Konstantin I. Veliký a Comitatenses

Constans

Flavius Iulius Constans (mezi 320 a 323 – únor 350 u Elne v jižní Galii) byl římský císař panující v letech 337–350.

Vidět Konstantin I. Veliký a Constans

Constantius I. Chlorus

Flavius Valerius Constantius (31. března kolem 250 – 25. července 306), známý jako Constantius I., byzantskými historiky přezdívaný Chlorus („bledý“), v české literatuře také Konstancius Chlorus, byl císařem na západě římské říše v době existence tetrarchie.

Vidět Konstantin I. Veliký a Constantius I. Chlorus

Constantius II.

Constantius II., vlastním jménem Flavius Iulius Constantius (7. srpna 317 v Ilýrii, zřejmě v Sirmiu – 3. listopadu 361 v Mopsukrenai, Kilíkie), byl synem Konstantina Velikého a císařem římské říše od roku 337 (na východě) resp.

Vidět Konstantin I. Veliký a Constantius II.

Dalmácie (provincie)

Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova.

Vidět Konstantin I. Veliký a Dalmácie (provincie)

Damnatio memoriae

Getovi, kterého zavraždil jeho bratr Caracalla (vpravo). Nahoře jsou jejich rodiče, Septimius Severus a Iulia Domna Damnatio memoriae (latinsky zatracení památky) znamenalo ve starověkém Římě odsouzení památky osoby.

Vidět Konstantin I. Veliký a Damnatio memoriae

Dácie

Říše krále Burebisty kolem poloviny 1. století př. n. l. Dácie (latinsky Dacia) bylo ve starověku území obývané kmeny Dáků a Getů, které se nacházelo převážně v dnešním Rumunsku.

Vidět Konstantin I. Veliký a Dácie

Dějiny křesťanství

Ježíš uzdravuje krvácející ženu, Římské katakomby, 300–350 Toto schéma zachycuje zjednodušený vývoj církví a jejich postupné rozdělování. Schéma nezahrnuje vznik Starokatolické církve roku 1870 K dějinám křesťanství jde přistupovat více způsoby.

Vidět Konstantin I. Veliký a Dějiny křesťanství

Delfy

Delfy je významné antické město a archeologické naleziště v Řecku.

Vidět Konstantin I. Veliký a Delfy

Diocletianus

Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1.

Vidět Konstantin I. Veliký a Diocletianus

Donatisté

Donatisté a novaciáni byly dvě fundamentalistické větve katolické církve rozšířené zejména ve 4. století.

Vidět Konstantin I. Veliký a Donatisté

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Vidět Konstantin I. Veliký a Dunaj

Edikt milánský

Edikt milánský, resp.

Vidět Konstantin I. Veliký a Edikt milánský

Ekumenický koncil

Tridentský koncil Ekumenický koncil (řec. οἰκουμένη obydlený svět) neboli všeobecný sněm je setkání biskupů (koncil) celé církve na celém světě.

Vidět Konstantin I. Veliký a Ekumenický koncil

Epigrafika

Datace vytesaná do kamene Epigrafika (z řeckého επιγραφή, epigraphé, nápis) je věda o nápisech.

Vidět Konstantin I. Veliký a Epigrafika

Eusebios z Kaisareie

Eusebios z Kaisareie (asi 265 Palestina – 30. května 339 Kaisarea), nazýván též Eusebius Pamphili (žák Pamfilův), byl kněz, teolog a církevní historik.

Vidět Konstantin I. Veliký a Eusebios z Kaisareie

Eusebios z Nikomédie

Eusebios z Nikomédie († 341) byl jeden z nejvlivnějších křesťanských biskupů první poloviny 4. století a jeden z hlavních představitelů ariánství.

Vidět Konstantin I. Veliký a Eusebios z Nikomédie

Eutropius

Flavius Eutropius († po 390) byl pozdně antický římský historik žijící ve 4.

Vidět Konstantin I. Veliký a Eutropius

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Vidět Konstantin I. Veliký a Evropa

Fausta

Fausta (Flavia Maxima Fausta; 289 – 326) byla římská císařovna a dcera římského císaře Maximiana.

Vidět Konstantin I. Veliký a Fausta

Flavia Iulia Helena

#PŘESMĚRUJ Svatá Helena.

Vidět Konstantin I. Veliký a Flavia Iulia Helena

Flavius Severus

Flavius Valerius Severus (– 16. září 307 Tres Tabernae u Říma) byl římský císař panující od srpna 306 do března či dubna 307 v rámci tzv.

Vidět Konstantin I. Veliký a Flavius Severus

Foederati

Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.

Vidět Konstantin I. Veliký a Foederati

Fokas

Fokas (po roce 547 v Thrákii – 5. října 610 v Konstantinopoli) byl byzantský císař v letech 602 až 610.

Vidět Konstantin I. Veliký a Fokas

Fortuna

Fortuna, latinsky Fortūna, je římská bohyně osudu, zpravidla šťastného (Fortuna bona), ale také nešťastného (Fortuna mala), která zajišťovala válečné úspěchy, úrodu i plodnost.

Vidět Konstantin I. Veliký a Fortuna

Frankové

Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3.

Vidět Konstantin I. Veliký a Frankové

Galerius

Gaius Galerius Valerius Maximianus (mezi 250 a 260 dnešní Gamzigrad, Srbsko – počátek května 311 patrně dnešní Sofie, Bulharsko) byl římský císař panující od 1. května 305 do počátku května 311 v rámci druhé až čtvrté tetrarchie.

Vidět Konstantin I. Veliký a Galerius

Galie

Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).

Vidět Konstantin I. Veliký a Galie

Gamzigrad

Gamzigrad (srbsky Гамзиград, výslovnost ɡǎmziɡraːd) je osada v Srbsku, součást města Zaječar.

Vidět Konstantin I. Veliký a Gamzigrad

Gótové

Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.

Vidět Konstantin I. Veliký a Gótové

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Vidět Konstantin I. Veliký a Germáni

Gladiátor

Palce dolů nebo Gladiátoři, Jean-Léon Gérôme, 1872 Gladiátor („ten, kdo používá meč“, šermíř) byl člověk bojující v zápasech pro pobavení publika.

Vidět Konstantin I. Veliký a Gladiátor

Hadrianus

Publius Aelius Hadrianus (24. ledna 76 v Italice – 10. července 138 nedaleko Neapole), běžně známý jako Hadrianus (česky Hadrián), byl římský císař v letech 117 až 138.

Vidět Konstantin I. Veliký a Hadrianus

Hadriánův val

Mapa ukazující polohu Hadriánova valu Jedna ze zachovalých částí Hadriánova valu u Greenhead Hadriánův val je kamenné a hliněné hraniční opevnění, hradba, zeď a 17 pevností, postavené římským vojskem, táhnoucí se napříč severní Anglií jižně od skotských hranic od pobřeží Severního moře v blízkosti dnešního Newcastle upon Tyne k západu přes dnešní Carlisle až po Maryport na pobřeží Irského moře v délce 117,5 km.

Vidět Konstantin I. Veliký a Hadriánův val

Hagia Sofia

Hagia Sofia (řecky Ἁγία Σοφία (Hagia Sofia), turecky Ayasofya) čili chrám Svaté Moudrosti je byzantský chrám z let 532–537 v zátoce Zlatý roh v Istanbulu, jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa.

Vidět Konstantin I. Veliký a Hagia Sofia

Hagiografie

Hagiografie (ze starořeckého ἅγιος / (h)ágios.

Vidět Konstantin I. Veliký a Hagiografie

Halové jevy

Ukázka několika halových jevů Halový jev, Jizerské hory, prosinec 2022 Halové jevy, zkráceně halo, jsou optické úkazy, které vznikají odrazem, lomem či difrakcí slunečních respektive měsíčních paprsků díky drobným ledovým krystalkům v atmosféře.

Vidět Konstantin I. Veliký a Halové jevy

Hélios

Hélios Hélios (řecky Ἥλιος, latinsky Sol), syn Titána Hyperíona a jeho manželky a sestry Theie je bůh a zosobnění slunce.

Vidět Konstantin I. Veliký a Hélios

Héraklés

Baccia Bandinelliho z let 1530–1534 náhled Héraklés (řecky Ἡρακλῆς, latinsky Heracles, Hercules) je v řecké mytologii syn Diův a Alkménin, nevlastní syn Amfitryóna a potomek Perseův, nejslavnější hrdina, který jako jediný dostal nesmrtelnost a stal se bohem.

Vidět Konstantin I. Veliký a Héraklés

Hereze

křižáky (vpravo). Galileo Galilei před soudem inkvizice Hereze (z řeckého αἵρεσις hairesis volba, výběr) označovalo původně filosofické směry, dnes obvykle odštěpený menšinový náboženský směr, který je v podstatném věroučném rozporu s oficiální církví.

Vidět Konstantin I. Veliký a Hereze

Hispánie

Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.

Vidět Konstantin I. Veliký a Hispánie

Hosius z Córdoby

Hosius z Córdoby (257 v římské provincii Hispania – 357/358/359 v Córdobě), někdy též přepisován Osius, byl biskup, který předsedal Prvnímu nikajskému koncilu roku 325.

Vidět Konstantin I. Veliký a Hosius z Córdoby

Ilýrie

Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.

Vidět Konstantin I. Veliký a Ilýrie

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Vidět Konstantin I. Veliký a Itálie

Ježíš Kristus

Ježíš (asi mezi 7 a 1 př. n. l. Betlém – asi mezi 30 a 33 n. l. Jeruzalém), známý také jako Ježíš Nazaretský či Ježíš z Nazareta, byl židovský pocestný kazatel, zakladatel křesťanství.

Vidět Konstantin I. Veliký a Ježíš Kristus

Jeruzalém

Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).

Vidět Konstantin I. Veliký a Jeruzalém

Jeruzalémský chrám

Jeruzalémský chrám (hebrejsky, bet ha-mikdaš, dosl. „dům svatosti, posvěcení“, svatyně) byl centrem náboženského kultu izraelského lidu mezi 10. stol. př. n. l. a 1. stoletím n. l. Chrám stál v Jeruzalémě a sloužil jako místo, kde se obětovaly oběti a kde bylo centrum aktivity kněží a levitů.

Vidět Konstantin I. Veliký a Jeruzalémský chrám

Jordán

Jordán je řeka protékající Velkou příkopovou propadlinou, která tvoří hranici mezi Izraelem, Jordánskem a Západním břehem Jordánu.

Vidět Konstantin I. Veliký a Jordán

Julianus

Flavius Claudius Julianus (latinsky FLAVIVS CLAVDIVS IVLIANVS, řecky Φλάβιος Κλαύδιος Ἰουλιανός, později pod křesťanským vlivem označován jako Julianus Apostata, řecky Ἰουλιανὸς ὁ Ἀποστάτης, tj.

Vidět Konstantin I. Veliký a Julianus

Jupiter (mytologie)

Jupiter latinsky a česky alternativně Iuppiter (skloňování Jupitera/Jova, Jupiteru/Jovovi atd.), je nejvyšší z římských bohů vládnoucí nebesům a hromu.

Vidět Konstantin I. Veliký a Jupiter (mytologie)

Kapitol

"Sedm pahorků" starověkého Říma Marka Aurelia Kapitol (Mons Capitolinus nebo Capitolium, it. Campidoglio) je nejznámější a nejmenší ze sedmi římských pahorků (lat. Septimontium), centrum a symbol moci Starověkého Říma.

Vidět Konstantin I. Veliký a Kapitol

Kappadokie

Římské provincie Kappadokie a Pontus kolem roku 120. Historické reigony v Malé Asii Kappadokie (počeštěně Kapadocie, adj. kapadocký; z perského slova Katpatuka, což znamená „země krásných koní“; řecky: Καππαδοκία, Kappadokía; turecky Kapadokya) byl ve starověku název rozlehlého území, ležícího ve vnitrozemí Malé Asie v dnešním Turecku.

Vidět Konstantin I. Veliký a Kappadokie

Kartágo

Kartágo bylo starověké město založené Féničany, z něhož se stalo centrum kartaginské civilizace.

Vidět Konstantin I. Veliký a Kartágo

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj.

Vidět Konstantin I. Veliký a Křesťanství

Kolín nad Rýnem

Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu.

Vidět Konstantin I. Veliký a Kolín nad Rýnem

Kolón

Kolóni byli kategorií zemědělského obyvatelstva rozšířenou především v pozdní římské říši, kdy začal být velký nedostatek otroků.

Vidět Konstantin I. Veliký a Kolón

Konkubinát

Konkubinát je historický a církevně-právní název pro soužití muže a ženy, které se podobá manželství, ale partneři neuzavřeli sňatek.

Vidět Konstantin I. Veliký a Konkubinát

Konstantin II.

Flavius Claudius Constantinus (únor 316 Arelate, Galie – zima/jaro 340 u Aquileie, Itálie), známý jako Konstantin II., byl římským císařem v letech 337 až 340.

Vidět Konstantin I. Veliký a Konstantin II.

Konstantinův oblouk

Konstantinův oblouk neboli Konstantinův vítězný oblouk je historická památka v Římě.

Vidět Konstantin I. Veliký a Konstantinův oblouk

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

Vidět Konstantin I. Veliký a Konstantinopol

Konstantinova donace

Silvestru I., bazilika Santi Quattro Coronati, Řím Konstantinova donace (lat. Constitutum Constantini nebo Donatio Constantini ad Silvestrem I papam) je padělaná listina, vystavená údajně římským císařem Konstantinem I. Velikým v roce 315 (případně 317).

Vidět Konstantin I. Veliký a Konstantinova donace

Konverze (náboženství)

#PŘESMĚRUJ Náboženská konverze Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.

Vidět Konstantin I. Veliký a Konverze (náboženství)

Kottické Alpy

Kottické Alpy jsou pohoří nacházející se svou větší částí v Itálii a pouze několik horských skupin se rozkládá na francouzském území.

Vidět Konstantin I. Veliký a Kottické Alpy

Kristův monogram

Kristův monogram, též označovaný jako chí-ró, je jedním z chrismonů (odlišuj od christogramu IHS), tedy vyjádření Kristova jména zkratkou.

Vidět Konstantin I. Veliký a Kristův monogram

Krize třetího století

Rozdělená říše v roce 271 Krize třetího století (také období vojenských císařů nebo období vojenské anarchie) je historický pojem, jímž se označuje období římských dějin mezi lety 235 a 284/285 n.

Vidět Konstantin I. Veliký a Krize třetího století

Labarum

Labarum Labarum byla císařská korouhev, původně hlavní vojenská standarta římské armády zavedená za vlády římského císaře Konstantina.

Vidět Konstantin I. Veliký a Labarum

Lactantius

Lucius Caecilius Firmianus Lactantius (asi 260 – 317) byl římský církevní otec, teolog a spisovatel, který pocházel z Afriky.

Vidět Konstantin I. Veliký a Lactantius

Lamanšský průliv

Lamanšský průliv (francouzsky La Manche, anglicky English Channel), v dřívější české literatuře průliv La Manche, často také neformálně označovaný jako kanál La Manche, je průliv mezi Francií a Velkou Británií, který spojuje Keltské moře a Severní moře.

Vidět Konstantin I. Veliký a Lamanšský průliv

Lateránský palác

Lateránský palác nebo Laterán je palác v Lateránu v Římě, přiléhající k bazilice sv. Jana v Lateránu.

Vidět Konstantin I. Veliký a Lateránský palác

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Vidět Konstantin I. Veliký a Latina

Lepra

Čtyřiadvacetiletý muž trpící malomocenstvím Lepra (též malomocenství či Hansenova nemoc) je infekční onemocnění, způsobované bakterií Mycobacterium leprae, která má sklon napadat periferní nervy a jiné chladnější oblasti těla – kůži a sliznice.

Vidět Konstantin I. Veliký a Lepra

Letnice

Letnice v Ingeborském žaltáři (kolem roku 1200) Letnice, také Padesátnice, Seslání Ducha svatého, Boží hod Svatodušní či Svatodušní svátky (latinsky pentecostes, řecky πεντεκοστή (ἡμέρα) pentekosté (hémerá) padesátý den) označuje křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po svátku Nanebevstoupení Páně.

Vidět Konstantin I. Veliký a Letnice

Licinius

Gaius Valerius Licinianus Licinius (kolem 265 dolní Podunají – jaro 325 Soluň) byl římský císař panující od 11. listopadu 308 do 19. září 324 na východě impéria.

Vidět Konstantin I. Veliký a Licinius

Limitanei

Pojem limitanei označuje pohraniční jednotky římské armády v době dominátu rozmístěné na hranicích říše.

Vidět Konstantin I. Veliký a Limitanei

Lorenzo Valla

Lorenzo Valla (též latinsky Laurentius) (1405-1407, Řím – 1. srpna 1457 tamtéž) byl italský renesanční filosof, filolog a historik.

Vidět Konstantin I. Veliký a Lorenzo Valla

Lugdunum

Pozůstatky lugdunského amfiteátru Lugdunum, plným názvem Colonia Copia Claudia Augusta Lugdunum (nynější Lyon) byla důležitým římským městem v Galii.

Vidět Konstantin I. Veliký a Lugdunum

Luteránství

Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.

Vidět Konstantin I. Veliký a Luteránství

Lyon

Staré město a poloostrov z Fourvière, v popředí katedrála Římské divadlo Radnice a opera Lyon v 17. století: v popředí Rhona, za poloostrovem a Saonou je Staré město a nad ním vrch Fourvière Lyon je historické město ve středovýchodní Francii, hlavní město regionu Auvergne-Rhône-Alpes a hlavní město metropole Lyonu.

Vidět Konstantin I. Veliký a Lyon

Magie

Mág na tarotové kartě z 15. století Magie je nejasně definovaný fenomén spojovaný s ovlivňováním světa skrze okultní, tedy skryté síly v přírodě, nebo skrze kontakt s duchovními bytostmi, a s těmito praktikami svázaný světonázor a způsob myšlení.

Vidět Konstantin I. Veliký a Magie

Magister militum

Magister militum (česky: velitel vojska) bylo v pozdně antické římské armádě (zhruba v době mezi panováním císařů Konstantina I. a Herakleia) označení velitele oddílů mobilních jednotek.

Vidět Konstantin I. Veliký a Magister militum

Malá Asie

Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.

Vidět Konstantin I. Veliký a Malá Asie

Marmarské moře

Marmarské moře je součástí strategicky významné vodní cesty spojující Černé moře přes Bospor a Středozemní moře přes Dardanely.

Vidět Konstantin I. Veliký a Marmarské moře

Mars (mytologie)

Marsnepravidelné skloňování Mars/Marta/Martovi, Martu/Marta/Marte/Martovi, Martu/Martem, latinsky Mārs, je římský bůh války a zemědělství.

Vidět Konstantin I. Veliký a Mars (mytologie)

Marseille

Marseille (výslovnost, francouzská), hlavní město Provence, je po Paříži druhé největší město Francie.

Vidět Konstantin I. Veliký a Marseille

Martinianus

Martinianus (??–325) byl římský císař vládnoucí roku 324 jako spoluvládce východního císaře Licinia (308–324).

Vidět Konstantin I. Veliký a Martinianus

Maxentiova bazilika

Pohled na Maxentiovu baziliku z Palatinského pahorku Maxentiova bazilika (italsky: Basilica di Massenzio) byla velká budova při severní straně římského Fora Romana.

Vidět Konstantin I. Veliký a Maxentiova bazilika

Maxentius

Marcus Aurelius Valerius Maxentius (mezi 275 a 283, patrně Sýrie – 28. října 312 u Říma) byl římský císař panující od 28. října 306 do 28. října 312, tj.

Vidět Konstantin I. Veliký a Maxentius

Maximianus

Marcus Aurelius Valerius Maximianus, známý též jako Maximianus Herculius (kolem 250 u Sirmia, Panonie – červenec 310 Massilia, Galie), byl římský císař v letech 286–305, 307–308 a 310, jenž dlouhá léta působil jako spoluvládce zakladatele systému tetrarchie Diocletiana.

Vidět Konstantin I. Veliký a Maximianus

Maximinus Daia

Gaius Galerius Valerius Maximinus, známý jako Maximinus Daia (20. listopadu 270 nebo 285 Ilýrie – sklonek léta 313 Tarsos), byl římský císař panující od 1. května 310 do léta 313 na východě impéria.

Vidět Konstantin I. Veliký a Maximinus Daia

Meteorologie

Meteorologie je věda zabývající se atmosférou.

Vidět Konstantin I. Veliký a Meteorologie

Mezopotámie

Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.

Vidět Konstantin I. Veliký a Mezopotámie

Milán

Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).

Vidět Konstantin I. Veliký a Milán

Modena

Dóm s věží Ghirlandaia Modena (modenským nářečím Mòdna) je město ve severní Itálii, v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie.

Vidět Konstantin I. Veliký a Modena

Moesie

legií Římská říše kolem roku 120 n. l., červeně zvýrazněna Moesie Moesia Superior ve 4. století Moesie (latinsky Moesia, bulharsky Мизия) byla římskou provincií, ležící na území současných států Srbska a Bulharska.

Vidět Konstantin I. Veliký a Moesie

Neděle

Neděle je jeden ze sedmi dnů v týdnu.

Vidět Konstantin I. Veliký a Neděle

Niš

Niš (v srbské cyrilici Ниш, ve starověku latinsky Naissus) je město na jihovýchodě Srbska.

Vidět Konstantin I. Veliký a Niš

Nicejské vyznání

Nicejské nebo nikajské vyznání je společné vyznání víry (krédo) vyznávající božství Ježíše Krista, přijaté na Prvním nikajském koncilu (325).

Vidět Konstantin I. Veliký a Nicejské vyznání

Nikaia

Pohled na město z římského amfiteátru Nikáj, též Nikaia a, je historické město v Anatolii v dávné Bithýnii a v dnešním Turecku, které je známo především jako místo konání historicky prvního ekumenického koncilu starověké křesťanské církve.

Vidět Konstantin I. Veliký a Nikaia

Nikomédie

Nikomédie (dnešní İzmit v Turecku) bylo starověké město původně založené v 8. století př. n. l. jako megarská kolonie nazývaná Astakos.

Vidět Konstantin I. Veliký a Nikomédie

Občanská válka

Čečensku Občanská válka je ozbrojený konflikt, v němž obě válčící strany tvoří (alespoň zčásti) obyvatelé jednoho státu bojující zpravidla na jeho území.

Vidět Konstantin I. Veliký a Občanská válka

Obřízka

Srovnání neobřezaného a obřezaného penisu Mužská obřízka (cirkumcize) se řadí mezi malé chirurgické zákroky.

Vidět Konstantin I. Veliký a Obřízka

Ota III.

Ota III. (červenec 980, Kessel – 23. leden 1002, Paterno, Itálie) byl římský král (od roku 983) a císař (od roku 996) římské říše z dynastie saských Liudolfingů.

Vidět Konstantin I. Veliký a Ota III.

Panonie

legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.

Vidět Konstantin I. Veliký a Panonie

Papež

František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.

Vidět Konstantin I. Veliký a Papež

Patricius

#PŘESMĚRUJ Patricij.

Vidět Konstantin I. Veliký a Patricius

Perská říše

Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.

Vidět Konstantin I. Veliký a Perská říše

Philostorgius

Philostorgius (368 – 433) byl učenec období pozdní antiky, který se hlásil k arianismu, směru, který zpochybňoval trojjedinost Boha otce a Krista a byl uznán ranými křesťany jako hereze (kacířství).

Vidět Konstantin I. Veliký a Philostorgius

Piktové

Clach an Tiompain, symbol Piktů v Strathpeffer. Piktové (z latinského picti – pomalovaní) byl národ, žijící ve středním a severním Skotsku v období prvních pokusů Římanů o nadvládu Kaledonie, resp.

Vidět Konstantin I. Veliký a Piktové

Pohanství

Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např.

Vidět Konstantin I. Veliký a Pohanství

Pontifex maximus

Augustus jako pontifex maximus, konec 1. století př. n. l. Pontifex maximus „nejvyšší pontifex“ byl ve starověkém římském náboženství nejvyšší kněz a hlava kolegia pontifiků (Collegium Pontificum) jehož dalšími členy byli pontifikové, flaminové, vestálky a rex sacrorum.

Vidět Konstantin I. Veliký a Pontifex maximus

Pravoslaví

osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.

Vidět Konstantin I. Veliký a Pravoslaví

Pravoslavná církev

Pravoslavná církev, oficiálně pravoslavná katolická církev, „Východní pravoslaví, oficiální název, používaný i v britské angličtině, je ortodoxní katolická církev, jedna ze tří hlavních doktrinálních a jurisdikčních skupin křesťanství.“ „Pravoslavné církve se správně nazývají,Pravoslavná katolická církevʻ.“ „Plný název naší církve je,Pravoslavná katolická církevʻ.“ je druhou největší křesťanskou církvíProtestantismus jako celek není jediná církev ani jediná denominace.

Vidět Konstantin I. Veliký a Pravoslavná církev

Pretoriánská garda

Klaudiova vítězného oblouku Štít (''scutum'') pretoriánů v 1. století Pretoriánská garda byla elitní jednotka tvořící osobní stráž římských císařů.

Vidět Konstantin I. Veliký a Pretoriánská garda

Pretoriánský prefekt

Pretoriánský prefekt (latinsky: praefectus praetorio) byl za principátu titul velitele císařské pretoriánské gardy, dokud roku 314 Konstantin Veliký nerozhodl o zrušení této elitní jednotky.

Vidět Konstantin I. Veliký a Pretoriánský prefekt

Pronásledování křesťanů

Caravaggia. Pronásledování křesťanů je pronásledování, kterému čelí křesťané pro svoji víru.

Vidět Konstantin I. Veliký a Pronásledování křesťanů

První nikajský koncil

První nikajský koncil, též nicejský koncil, svolal císař Konstantin v roce 325 do maloasijského města Nikáje (lat. Nicaea).

Vidět Konstantin I. Veliký a První nikajský koncil

Publius Vergilius Maro

Publius Vergilius Maro (2. pád Publia Vergilia Marona, 15. října 70 př. n. l. v Andes u Mantovy – 21. září 19 př. n. l. v Brindisi) byl nejslavnější římský básník Augustovy doby, která je označována za zlatý věk římské literatury.

Vidět Konstantin I. Veliký a Publius Vergilius Maro

Pula

Pula (slovinsky Pulj, italsky Pola, maďarsky Póla) je chorvatské město, které se nachází na západě země, v jižní části Istrijského poloostrova, 70 km jihozápadně od Rijeky, 87 km jižně od Terstu a 137 km severozápadně od Zadaru.

Vidět Konstantin I. Veliký a Pula

Ravenna

Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.

Vidět Konstantin I. Veliký a Ravenna

Ró

Rhó — majuskulní varianta a jedna z variant minuskulních Ró nebo rhó (majuskulní podoba Ρ, minuskulní podoba ρ či ϱ, řecký název ῥῶ) je sedmnácté písmeno řecké abecedy.

Vidět Konstantin I. Veliký a Ró

Rýn

Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.

Vidět Konstantin I. Veliký a Rýn

Rhôna

Rhôna, někdy též Rhona, je evropská řeka pramenící ve Švýcarsku.

Vidět Konstantin I. Veliký a Rhôna

Romulův chrám

Pohled z Palatinu. Přední kruhová stavba je Romulův chrám a zadní část je bazilika Santi Cosme e Damiano. Romulův chrám (italsky: Tempio del Divo Romolo) je bývalý pohanský chrám, který se nachází na římském Foru Romanu.

Vidět Konstantin I. Veliký a Romulův chrám

Rufius Festus

Rufius Festus (asi 2. polovina 4. století př. n. l.) byl římským císařským úředníkem.

Vidět Konstantin I. Veliký a Rufius Festus

Saôna

Saôna je řeka ve východní Francii (Franche-Comté, Lotrinsko, Burgundsko, Rhône-Alpes).

Vidět Konstantin I. Veliký a Saôna

Sarmati

Přibližné rozšíření východoíránských jazyků Zobrazení Sarmata z římského sarkofágu, 2. století n. l. Sarmati byl původem íránský kočovný a pastevecký lid, příbuzný se Skyty, Médy a Peršany.

Vidět Konstantin I. Veliký a Sarmati

Sásánovci

Sásánovci byla královská dynastie, vládnoucí ve starověké Persii v letech 224 až 651.

Vidět Konstantin I. Veliký a Sásánovci

Sókratés Scholastikos

Sókratés Scholastikos (řecky Σωκράτης Σχολαστικός, latinsky Socrates Scholasticus, někdy též Sókratés z Konstantinopole; přibližně v letech 380-440) byl pozdně antický řecky píšící křesťanský právník a kronikář, současník Sozomenův a Zósimův.

Vidět Konstantin I. Veliký a Sókratés Scholastikos

Sýrie (provincie)

Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Sýrie Syria byla jednou z nejlidnatějších a nejbohatších římských provincií, jež vznikla po dobytí této země Pompeiem a následném svržení seleukovské vlády v roce 64 př.

Vidět Konstantin I. Veliký a Sýrie (provincie)

Septimius Severus

Lucius Septimius Severus, jako císař Lucius Septimius Severus Pertinax (11. dubna 146 Leptis Magna, Afrika – 4. února 211 Eburacum, Británie), byl římský císař vládnoucí od 9. dubna 193 do 4. února 211, nejprve spolu s Clodiem Albinem (193–196/197), později se svými syny Caracallou a Getou.

Vidět Konstantin I. Veliký a Septimius Severus

Severní Afrika

Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.

Vidět Konstantin I. Veliký a Severní Afrika

Seznam římských císařů

#PŘESMĚRUJ Římský císař.

Vidět Konstantin I. Veliký a Seznam římských císařů

Silvestr I.

Svatý Silvestr I. (také Sylvestr) byl 33.

Vidět Konstantin I. Veliký a Silvestr I.

Sofie

Sofie je hlavní město Bulharska; leží na úpatí pohoří Vitoša na západě státu, blízko srbských hranic.

Vidět Konstantin I. Veliký a Sofie

Sol Invictus

#PŘESMĚRUJ Sol (bůh) Kategorie:Římští bohové.

Vidět Konstantin I. Veliký a Sol Invictus

Solidus

Juliana, 361 Avita, 456 Maurikia, 582–602 Solidus (latinský výraz solidní) byla zlatá mince užívaná Římany.

Vidět Konstantin I. Veliký a Solidus

Soluň

Soluň (Tesalonika,, přepisováno jako Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) je neoficiální metropolí řecké Makedonie, správní středisko oblasti Střední Makedonie a prefektury Soluň.

Vidět Konstantin I. Veliký a Soluň

Srbsko

Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Vidět Konstantin I. Veliký a Srbsko

Starověké Řecko

Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.

Vidět Konstantin I. Veliký a Starověké Řecko

Starověký Řím

Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př.

Vidět Konstantin I. Veliký a Starověký Řím

Středověk

Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.

Vidět Konstantin I. Veliký a Středověk

Svatá Helena

Flavia Iulia Helena Augusta (též známá jako svatá Helena, Helena Augusta či Helena Konstantinopolská; 255, Drepanon – 18. srpna 330, Nikomédie / Trevír – podle různých zdrojů) byla manželkou či konkubínou pozdějšího římského císaře Constantia I.

Vidět Konstantin I. Veliký a Svatá Helena

Svatá země

Izraelské a jižní Judské království a území dvanácti kmenů Jeruzalém – centrum Svaté země, město posvátné judaismu, křesťanství i islámu Svatá země (latinsky Terra Sancta) je jedním z expresivních názvů Izraele a Palestiny, jakožto země, do níž vstoupili Židé po čtyřicetiletém putování pouští.

Vidět Konstantin I. Veliký a Svatá země

Světec

Černé Madony. Světec či svatý je v náboženské víře a úctě člověk, který dosáhl svatosti či blízkosti Bohu.

Vidět Konstantin I. Veliký a Světec

Tetrarchie

Čtyři tetrarchové, porfyrové sousoší z konce 3. století. Tetrarchie byl systém vlády v Římské říši, zavedený císařem Diokleciánem v roce 293.

Vidět Konstantin I. Veliký a Tetrarchie

Theodosius II.

Flavius Theodosius (řecky Theodosios; 10. dubna 401, Konstantinopol – 28. července 450, Konstantinopol), známější spíše jako Theodosius II., byl východořímský císař od roku 408 až do své smrti.

Vidět Konstantin I. Veliký a Theodosius II.

Thrákie

Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.

Vidět Konstantin I. Veliký a Thrákie

Tiš'a be-av

Titově oblouku v Římě). Tiš'a be-av (doslova 9. av) je postní den a připadá na 9.

Vidět Konstantin I. Veliký a Tiš'a be-av

Tibera

Tibera je řeka v Itálii (Lazio, Emilia-Romagna, Toskánsko, Umbrie).

Vidět Konstantin I. Veliký a Tibera

Traianus

Marcus Ulpius Traianus (18. září 53 v Italice poblíž dnešní Sevilly – 9. srpna 117 v Selinúntu), obvykle známý jako Traianus (česky Traján), byl římský císař od roku 98 až do své smrti v roce 117.

Vidět Konstantin I. Veliký a Traianus

Trevír

Model císařského města Augusta Treverorum ve 4. století n. l. (pohled od Porta Nigra) Katedrála sv. Petra Trevír je německé město s bohatou historií ve spolkové zemi Porýní-Falc, blízko hranice s Lucemburskem.

Vidět Konstantin I. Veliký a Trevír

Turín

Turín (italsky Torino, v piemontském jazyce Turin) je velké průmyslové město v severozápadní Itálii, správní centrum Piemontu a metropolitního města Turín (odpovídající úrovni italských provincií).

Vidět Konstantin I. Veliký a Turín

Turecko

Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.

Vidět Konstantin I. Veliký a Turecko

Tyrannis

Král Ťie ze Sia drží v ruce tyčovou zbraň Ji představující útlak, a sedí na dvou dámách, které symbolizují jeho zneužívání moci. Tyrannis (řecky) nebo počeštěně tyranida označuje formu vlády ve starověkém Řecku, monarchii v jejímž čele stál tyran.

Vidět Konstantin I. Veliký a Tyrannis

Uzurpátor

Uzurpátor je v obecném slova smyslu osoba, která si přisvojuje cizí práva a požitky, ať už násilím nebo svévolným jednáním.

Vidět Konstantin I. Veliký a Uzurpátor

Valens

Flavius Iulius Valens (328 – 9. srpna 378) byl římský císař v letech 364 až 378.

Vidět Konstantin I. Veliký a Valens

Východní křesťanství

Mapa náboženství v Evropě, regiony západního křesťanství oproti východnímu (modrá) a protestantismu (oranžová, růžová, béžová) a islámu (zelená) Východní křesťanství je souborný název pro východní katolické církve, pravoslaví a starobylé východní církve.

Vidět Konstantin I. Veliký a Východní křesťanství

Velikonoce

sv. apoštola Pavla Korinťanům (latinsky) během velikonoční hrubé mše. Velikonoce (– pascha, pesach – přechod, přejití) jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Vidět Konstantin I. Veliký a Velikonoce

Verona

Verona je město v severní Itálii v oblasti Benátsko a hlavní město provincie Verona.

Vidět Konstantin I. Veliký a Verona

Via Flaminia

Modře znázorněná Via Flaminia, růžově je zaznačená Via Flaminia nova Via Flaminia byla starověká římská silnice vedoucí z Říma přes Apeniny do Arimina (dnešní Rimini) na pobřeží Jaderského moře.

Vidět Konstantin I. Veliký a Via Flaminia

Vinkovci

Vinkovci jsou město v Chorvatsku.

Vidět Konstantin I. Veliký a Vinkovci

Vrcholný středověk

Evropa kolem roku 1190 Jako vrcholný středověk se v evropské historii označuje doba největšího rozkvětu středověké společnosti od počátku 11. až do 13. nebo 14. století.

Vidět Konstantin I. Veliký a Vrcholný středověk

York

York, město na severu Anglie a metropole tradičního hrabství Yorkshire, leží při soutoku řek Ouse a Foss.

Vidět Konstantin I. Veliký a York

Západní kultura

Vitruvius v III. knize svého pojednání ''De architectura''. západní filozofii. Západní kultura, také známá jako západní civilizace nebo západní společnost, je dědictví sociálních norem, etických hodnot, tradičních zvyků, systémů víry, politických systémů, artefaktů a technologií západního světa.

Vidět Konstantin I. Veliký a Západní kultura

Zósimos

Zósimos (asi 490 – asi 510), byl byzantský historik.

Vidět Konstantin I. Veliký a Zósimos

1. březen

1.

Vidět Konstantin I. Veliký a 1. březen

11. květen

11.

Vidět Konstantin I. Veliký a 11. květen

11. listopad

11.

Vidět Konstantin I. Veliký a 11. listopad

11. století

Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.

Vidět Konstantin I. Veliký a 11. století

15. století

15.

Vidět Konstantin I. Veliký a 15. století

18. září

18.

Vidět Konstantin I. Veliký a 18. září

20. květen

20.

Vidět Konstantin I. Veliký a 20. květen

21. květen

21.

Vidět Konstantin I. Veliký a 21. květen

22. květen

22.

Vidět Konstantin I. Veliký a 22. květen

25. červenec

25.

Vidět Konstantin I. Veliký a 25. červenec

27. únor

27.

Vidět Konstantin I. Veliký a 27. únor

28. říjen

28.

Vidět Konstantin I. Veliký a 28. říjen

3. století

3.

Vidět Konstantin I. Veliký a 3. století

30. listopad

30.

Vidět Konstantin I. Veliký a 30. listopad

313

Byl vydán Edikt milánský – prohlášení Constantina I. a Licinia o toleranci říše vůči dosud nepovoleným náboženstvím, zvláště křesťanství.

Vidět Konstantin I. Veliký a 313

318

31.

Vidět Konstantin I. Veliký a 318

333

Rok 333 (CCCXXXIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Konstantin I. Veliký a 333

4. století

4.

Vidět Konstantin I. Veliký a 4. století

6. století

6.

Vidět Konstantin I. Veliký a 6. století

752

Yaxun B'alam IV. se po desetiletých bojích dostává na trůn Yaxchilanu.

Vidět Konstantin I. Veliký a 752

8. listopad

8.

Vidět Konstantin I. Veliký a 8. listopad

8. století

8.

Vidět Konstantin I. Veliký a 8. století

9. září

9.

Vidět Konstantin I. Veliký a 9. září

Viz také

Úmrtí v roce 337

Ilyrové

Konstantinovská dynastie

Pohřbení v bazilice Svatých apoštolů

Tetrarchie

Také známý jako Constantinus I., Flavius Valerius Constantinus, Gaius Flavius Valerius Constantinus, Konstantin Veliký.

, Británie (provincie), Byzantion, Byzantská říše, Caesar, Carausius, Carnuntum, Carus, Církev, Córdoba (Španělsko), Chalon-sur-Saône, Chí, Chrám Božího hrobu, Chrámová prostituce, Christologie, Circus Maximus, Claudius II., Comitatenses, Constans, Constantius I. Chlorus, Constantius II., Dalmácie (provincie), Damnatio memoriae, Dácie, Dějiny křesťanství, Delfy, Diocletianus, Donatisté, Dunaj, Edikt milánský, Ekumenický koncil, Epigrafika, Eusebios z Kaisareie, Eusebios z Nikomédie, Eutropius, Evropa, Fausta, Flavia Iulia Helena, Flavius Severus, Foederati, Fokas, Fortuna, Frankové, Galerius, Galie, Gamzigrad, Gótové, Germáni, Gladiátor, Hadrianus, Hadriánův val, Hagia Sofia, Hagiografie, Halové jevy, Hélios, Héraklés, Hereze, Hispánie, Hosius z Córdoby, Ilýrie, Itálie, Ježíš Kristus, Jeruzalém, Jeruzalémský chrám, Jordán, Julianus, Jupiter (mytologie), Kapitol, Kappadokie, Kartágo, Křesťanství, Kolín nad Rýnem, Kolón, Konkubinát, Konstantin II., Konstantinův oblouk, Konstantinopol, Konstantinova donace, Konverze (náboženství), Kottické Alpy, Kristův monogram, Krize třetího století, Labarum, Lactantius, Lamanšský průliv, Lateránský palác, Latina, Lepra, Letnice, Licinius, Limitanei, Lorenzo Valla, Lugdunum, Luteránství, Lyon, Magie, Magister militum, Malá Asie, Marmarské moře, Mars (mytologie), Marseille, Martinianus, Maxentiova bazilika, Maxentius, Maximianus, Maximinus Daia, Meteorologie, Mezopotámie, Milán, Modena, Moesie, Neděle, Niš, Nicejské vyznání, Nikaia, Nikomédie, Občanská válka, Obřízka, Ota III., Panonie, Papež, Patricius, Perská říše, Philostorgius, Piktové, Pohanství, Pontifex maximus, Pravoslaví, Pravoslavná církev, Pretoriánská garda, Pretoriánský prefekt, Pronásledování křesťanů, První nikajský koncil, Publius Vergilius Maro, Pula, Ravenna, Ró, Rýn, Rhôna, Romulův chrám, Rufius Festus, Saôna, Sarmati, Sásánovci, Sókratés Scholastikos, Sýrie (provincie), Septimius Severus, Severní Afrika, Seznam římských císařů, Silvestr I., Sofie, Sol Invictus, Solidus, Soluň, Srbsko, Starověké Řecko, Starověký Řím, Středověk, Svatá Helena, Svatá země, Světec, Tetrarchie, Theodosius II., Thrákie, Tiš'a be-av, Tibera, Traianus, Trevír, Turín, Turecko, Tyrannis, Uzurpátor, Valens, Východní křesťanství, Velikonoce, Verona, Via Flaminia, Vinkovci, Vrcholný středověk, York, Západní kultura, Zósimos, 1. březen, 11. květen, 11. listopad, 11. století, 15. století, 18. září, 20. květen, 21. květen, 22. květen, 25. červenec, 27. únor, 28. říjen, 3. století, 30. listopad, 313, 318, 333, 4. století, 6. století, 752, 8. listopad, 8. století, 9. září.