289 vztahy: Adiže, Aegyptus, Afrika (provincie), Afrodita, Alamani, Alexandrie, Allectus, Amfiteátr, Ammianus Marcellinus, Anglikánská církev, Apoštol, Apollón, Aquileia, Areios, Ariánství, Arles, Arménie, Asie, Atanáš, Augustus (titul), Aurelianus, Aurelius Victor, Autun, Írán, Štěpán II. (papež), İzmit, Židé, Řím, Římská říše, Římské právo, Římské provincie, Římský konzul, Římský senát, Římskokatolická církev, Řečtina, Baalbek, Balkán, Barbar, Bazilika Svatého hrobu, Bazilika svatého Petra, Bůh, Bůh Otec, Bible, Biskup, Bithýnie, Bitva u Adrianopole (324), Bitva u Milvijského mostu, Bospor, Boulogne-sur-Mer, Brescia, ..., Británie (provincie), Byzantion, Byzantská říše, Caesar, Carausius, Carnuntum, Carus, Církev, Córdoba (Španělsko), Chalon-sur-Saône, Chí, Chrám Božího hrobu, Chrámová prostituce, Christologie, Circus Maximus, Claudius II., Comitatenses, Constans, Constantius I. Chlorus, Constantius II., Dalmácie (provincie), Damnatio memoriae, Dácie, Dějiny křesťanství, Delfy, Diocletianus, Donatisté, Dunaj, Edikt milánský, Ekumenický koncil, Epigrafika, Eusebios z Kaisareie, Eusebios z Nikomédie, Eutropius, Evropa, Fausta, Flavia Iulia Helena, Flavius Severus, Foederati, Fokas, Fortuna, Frankové, Galerius, Galie, Gamzigrad, Gótové, Germáni, Gladiátor, Hadrianus, Hadriánův val, Hagia Sofia, Hagiografie, Halové jevy, Hélios, Héraklés, Hereze, Hispánie, Hosius z Córdoby, Ilýrie, Itálie, Ježíš Kristus, Jeruzalém, Jeruzalémský chrám, Jordán, Julianus, Jupiter (mytologie), Kapitol, Kappadokie, Kartágo, Křesťanství, Kolín nad Rýnem, Kolón, Konkubinát, Konstantin II., Konstantinův oblouk, Konstantinopol, Konstantinova donace, Konverze (náboženství), Kottické Alpy, Kristův monogram, Krize třetího století, Labarum, Lactantius, Lamanšský průliv, Lateránský palác, Latina, Lepra, Letnice, Licinius, Limitanei, Lorenzo Valla, Lugdunum, Luteránství, Lyon, Magie, Magister militum, Malá Asie, Marmarské moře, Mars (mytologie), Marseille, Martinianus, Maxentiova bazilika, Maxentius, Maximianus, Maximinus Daia, Meteorologie, Mezopotámie, Milán, Modena, Moesie, Neděle, Niš, Nicejské vyznání, Nikaia, Nikomédie, Občanská válka, Obřízka, Ota III., Panonie, Papež, Patricius, Perská říše, Philostorgius, Piktové, Pohanství, Pontifex maximus, Pravoslaví, Pravoslavná církev, Pretoriánská garda, Pretoriánský prefekt, Pronásledování křesťanů, První nikajský koncil, Publius Vergilius Maro, Pula, Ravenna, Ró, Rýn, Rhôna, Romulův chrám, Rufius Festus, Saôna, Sarmati, Sásánovci, Sókratés Scholastikos, Sýrie (provincie), Septimius Severus, Severní Afrika, Seznam římských císařů, Silvestr I., Sofie, Sol Invictus, Solidus, Soluň, Srbsko, Starověké Řecko, Starověký Řím, Středověk, Svatá Helena, Svatá země, Světec, Tetrarchie, Theodosius II., Thrákie, Tiš'a be-av, Tibera, Traianus, Trevír, Turín, Turecko, Tyrannis, Uzurpátor, Valens, Východní křesťanství, Velikonoce, Verona, Via Flaminia, Vinkovci, Vrcholný středověk, York, Západní kultura, Zósimos, 1. březen, 11. květen, 11. listopad, 11. století, 15. století, 18. září, 20. květen, 21. květen, 22. květen, 25. červenec, 27. únor, 272, 28. říjen, 283, 285, 288, 289, 293, 296, 3. století, 30. listopad, 302, 303, 305, 306, 307, 308, 309, 310, 311, 312, 313, 314, 316, 317, 318, 320, 321, 322, 324, 325, 326, 328, 330, 332, 333, 335, 337, 339, 361, 369, 4. století, 6. století, 752, 757, 8. listopad, 8. století, 9. září. Rozbalte index (239 více) »
Adiže
Adiže (ladinsky Adesc, benátsky Àdexe, lombardsky Adiss) je řeka v severní Itálii (regiony Trentino-Alto Adige, Benátsko).
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Adiže · Vidět víc »
Aegyptus
Aegyptus neboli česky Egypt, latinským celým názvem Provincia Aegypti (řecky ἐπαρχία Αἰγύπτου), bylo ve starověku jméno římské provincie, zahrnující převážnou část moderního Egypta s výjimkou Sinajského poloostrova.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Aegyptus · Vidět víc »
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Afrika (provincie) · Vidět víc »
Afrodita
Afrodíté (starořecky Ἀφροδίτη, v češtině též Afrodita) je starověká řecká bohyně lásky, sexuality, plodnosti a krásy; vedle tohoto nejrozšířenějšího pojetí však může nabývat i zcela odlišných, nezřídka i nevyzpytatelných rysů.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Afrodita · Vidět víc »
Alamani
Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Alamani · Vidět víc »
Alexandrie
Alexandrie (Alexandreia, Al-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernorátu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Alexandrie · Vidět víc »
Allectus
Allectus († 296) byl římský císař, uzurpátor v Británii a severní Galii v letech 293 až 296.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Allectus · Vidět víc »
Amfiteátr
Amfiteátr v Arles Mapa amfiteátrů ve starověkém Římě Amfiteátr (řecky amfi – kolem a theatron – divadlo; latinsky amphitheatrum) je původně starověká římská stavba s elipsovitým půdorysem, která sloužila ke sledování gladiátorských zápasů, štvanic na dravá zvířata a námořních bitev (tzv. naomachií).
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Amfiteátr · Vidět víc »
Ammianus Marcellinus
Ammianus Marcellinus (pravděpodobně 330, Antiochie nad Orontem – asi 395 nejpozději 400, patrně v Římě) byl ve 4.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Ammianus Marcellinus · Vidět víc »
Anglikánská církev
Canterburská katedrála – sídlo prvního mezi anglikánskými biskupy Anglikánská církev (anglicky Church of England, mimo Anglii většinou The Anglican Church) je mateřská církev anglikánského společenství církví, která je v Anglii podřízena panovníkově moci.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Anglikánská církev · Vidět víc »
Apoštol
Simona Ušakova (1685) Apoštol (z řec. ἀπόστολος apostolos poslaný) je v křesťanském chápání ten, koho Ježíš Kristus vyslal, aby hlásal evangelium.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Apoštol · Vidět víc »
Apollón
Foibos Apollón (2. pád Foiba Apollóna; řecky Φοίβος Απόλλων; latinským přepisem Apollo; Foibos.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Apollón · Vidět víc »
Aquileia
Aquileia (furlansky Aquilee, nebo Aquilea) je italské město, které je součástí územního spolku obcí Agro Aquileiese v autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Aquileia · Vidět víc »
Areios
Areios (či latinsky Arius, 256 – 336) byl křesťanský kněz a kazatel v alexandrijské čtvrti Baukalis.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Areios · Vidět víc »
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Ariánství · Vidět víc »
Arles
Arles je historické francouzské město v departementu Bouches-du-Rhône, v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur na řece Rhône, asi 25 km od mořského pobřeží.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Arles · Vidět víc »
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Arménie · Vidět víc »
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Asie · Vidět víc »
Atanáš
Svatý Atanáš Alexandrijský (řecky Athanasios, polatinštěle Athanasius, počeštěle též Athanáš či Atanázius; asi 295 – 2. května 373) je jednou z nejvýznamnějších osobností křesťanského starověku.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Atanáš · Vidět víc »
Augustus (titul)
Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Augustus (Vznešený) byl čestný titul, který od roku 27 př. n. l. do začátku 7. století byl součástí titulu římských a byzantských císařů.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Augustus (titul) · Vidět víc »
Aurelianus
Lucius Domitius AurelianusJeho plné jméno se všemi čestnými a vítěznými tituly znělo Imperator Caesar Lucius Domitius Aurelianus Augustus, Germanicus Maximus, Gothicus Maximus, Parthicus Maximus, Restitutor Orientis, Restitutor Orbis.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Aurelianus · Vidět víc »
Aurelius Victor
Sextus Aurelius Victor (cca 320 – cca 390) byl římský politik a historik, autor díla Liber de caesaribus (Kniha o císařích) nazývaného též Historiae abbreviatae (Krátké dějiny) a publikovaného roku 361.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Aurelius Victor · Vidět víc »
Autun
Autun je historické město ve Francii, region Burgundsko-Franche-Comté, département Saône-et-Loire, s asi 15 000 obyvateli (2006).
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Autun · Vidět víc »
Írán
Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Írán · Vidět víc »
Štěpán II. (papež)
Štěpán II., případně Štěpán III., (714/715 Řím – 26. dubna 757) byl papežem od 26. března 752.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Štěpán II. (papež) · Vidět víc »
İzmit
Izmit (ve starověku Nikomédie) je město v Turecku, administrativní centrum Kocaeliské provincie v Marmarském regionu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a İzmit · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Židé · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Řím · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Římská říše · Vidět víc »
Římské právo
Gaius Avidius Cassius kolem roku 126 př. n. l. a připomíná Lex Cassia tabellaria z roku 137 př. n. l. Tento římský zákon nařizoval použití tajného hlasování soudních porot pro všechny procesy kromě případů zrady. Římské právo je právní systém, který se vyvinul ve starověké římské obci a postupně se rozšířil po celé Římské říši.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Římské právo · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Římské provincie · Vidět víc »
Římský konzul
Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Římský konzul · Vidět víc »
Římský senát
Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Římský senát · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Řečtina · Vidět víc »
Baalbek
Baalbek, Balabakk (arabsky بعلبك, vyslovováno Baʿlabakk) je městečko nacházející se ve východním Libanonu (65 km východně od Bejrútu), v údolí Bikáa mezi pohořím Libanon a Antilibanon.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Baalbek · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Balkán · Vidět víc »
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Barbar · Vidět víc »
Bazilika Svatého hrobu
#PŘESMĚRUJ Chrám Božího hrobu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Bazilika Svatého hrobu · Vidět víc »
Bazilika svatého Petra
Bazilika svatého Petra ve Vatikánu (italsky basilica di San Pietro in Vaticano, také Svatopetrský dóm nebo Vatikánská bazilika) je jedna ze čtyř římských papežských (do roku 2008 patriarchálních) či velkých bazilik a jeden z největších kostelů na světě.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Bazilika svatého Petra · Vidět víc »
Bůh
Michelangela Bůh, bohyně či božstvo je bytost výjimečné moci, jež je předmětem náboženské úcty a kultu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Bůh · Vidět víc »
Bůh Otec
Bůh Otec je v křesťanství titul pro Boha.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Bůh Otec · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Bible · Vidět víc »
Biskup
biskup litoměřický) arcibiskup michalovsko-košický) Biskup (z řeckého έπίσκοπος episkopos dohlížitel, moderátor, ochránce, zodpovědný; z έπι-σκέπτεσθαι episkeptesthai dohlížet) je v katolické církvi nejvyšším představitelem diecéze, jenž je nástupcem apoštolů (viz apoštolská posloupnost), které ustanovil Ježíš Kristus.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Biskup · Vidět víc »
Bithýnie
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Bithýnie Bithýnie byla ve starověku královstvím a římskou provincií, rozkládající se na severovýchodě Malé Asie (v dnešním Turecku) při březích Propontidy (Marmarského moře), thráckého Bosporu a Pontu Euxinu (Černého moře).
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Bithýnie · Vidět víc »
Bitva u Adrianopole (324)
Bitva u Adrianopole v roce 324 n. l. byla střetnutím vojsk západního císaře Konstantina Velikého s armádou východního císaře Licinia.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Bitva u Adrianopole (324) · Vidět víc »
Bitva u Milvijského mostu
Bitva u Milvijského mostu přes Tiberu na severu Říma mezi římskými císaři Konstantinem I. a Maxentiem se odehrála 28. října 312.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Bitva u Milvijského mostu · Vidět víc »
Bospor
Bospor (v antice známý jako Bospor Thrácký nebo Bospor Cařihradský) je průliv mezi Černým a Marmarským mořem na severozápadě Turecka.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Bospor · Vidět víc »
Boulogne-sur-Mer
Boulogne-sur-Mer je přístavní město v severní Francii, v departementu Pas-de-Calais, na pobřeží Lamanšského průlivu a asi 25 km jihozápadně od Calais.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Boulogne-sur-Mer · Vidět víc »
Brescia
Brescia (lombardsky Brèsa) je italské město v Lombardii, hlavní město provincie Brescia a po Miláně druhé největší lombardské město.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Brescia · Vidět víc »
Británie (provincie)
Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Británie (provincie) · Vidět víc »
Byzantion
Byzantion (starořecky Βυζάντιον, latinsky Byzantium) je název původní antické osady umístěné na Thráckém Bosporu, průlivu mezi Černým a Marmarským mořem.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Byzantion · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Byzantská říše · Vidět víc »
Caesar
Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Caesar · Vidět víc »
Carausius
Carausius, celým jménem Marcus Aurelius Mausaeus Valerius Carausius († 293), byl menapijský důstojník římského námořnictva, který se roku 286 ujal moci v Británii a severní Galii.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Carausius · Vidět víc »
Carnuntum
tetrarchů. Novodobé revizní výzkumy ale dospěly k závěru, že byla postavena až v polovině 4. století Carnuntum (v díle zeměpisce Klaudia Ptolemaia Καρνοιις) byl starověký římský legionářský tábor (Castrum) a město v současném Rakousku.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Carnuntum · Vidět víc »
Carus
Marcus Aurelius Carus (asi 224 Narbo, Galie – červenec či srpen 283 poblíž Ktésifóntu, Mezopotámie) byl římský císař vládnoucí v letech 282–283 spolu se svými syny Carinem a Numerianem.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Carus · Vidět víc »
Církev
Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Církev · Vidět víc »
Córdoba (Španělsko)
Córdoba je město v jižním Španělsku v autonomním společenství Andalusie na řece Guadalquivir; hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Córdoba (Španělsko) · Vidět víc »
Chalon-sur-Saône
Chalon-sur-Saône je historické město ve střední Francii, v burgundském regionu, v départmentu Saône-et-Loire a je největším městem tohoto départmentu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Chalon-sur-Saône · Vidět víc »
Chí
Chí — majuskulní i minuskulní varianta Chí (majuskulní podoba Χ, minuskulní podoba χ, řecký název Χῖ) je dvaadvacáté písmeno řecké abecedy a v řecké číselné soustavě má hodnotu 600.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Chí · Vidět víc »
Chrám Božího hrobu
Hlavní vchod do baziliky Božího hrobu. Kopule kostela Pohled od jihu, vlevo minaret Omarovy mešity Chrám Božího hrobu, rovněž bazilika Svatého hrobu, ve východních církvích kostel Vzkříšení – (řecky: Ναός της Αναστάσεως, Naos tis Anastaseos; arménsky: Surp Haruthjun; gruzínsky: Agdgomis Tadzari) je křesťanský kostel uvnitř hradeb starého města Jeruzaléma.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Chrám Božího hrobu · Vidět víc »
Chrámová prostituce
Chrámová prostituce byla starověká forma kultovního pohlavního styku chrámových služebnic, rozšířená především v Indii, Egyptě, Babylónu, Lýdii, Numídii, Arménii a na Kypru.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Chrámová prostituce · Vidět víc »
Christologie
Vzkříšení Krista 1560 Veronese, Didier Descouens Christologie (z řeckého χριστός christos pomazaný + λόγος logos slovo, řeč, nauka) je jedno z odvětví křesťanské teologie, která se zabývá osobou Ježíše Krista a jejím teologickým významem.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Christologie · Vidět víc »
Circus Maximus
Mapa centra Říma během císařství, Circus Maximus je v pravém dolním rohu Circus Maximus (do češtiny někdy překládáno jako Velký cirk) je římské antické sportoviště (cirkus) nacházející se v Římě mezi pahorky Palatinem a Aventinem.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Circus Maximus · Vidět víc »
Claudius II.
Marcus Aurelius Claudius, známý jako Claudius Gothicus či Claudius II. (10. května 213/214 – září 270 Sirmium), byl římský císař vládnoucí v letech 268–270.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Claudius II. · Vidět víc »
Comitatenses
Pojem comitatenses označuje jednotky římské armády v době dominátu tvořící mobilní polní armády, zvané comitatus, rozmístěné uvnitř říše a připravené zastavit protivníka, který pronikl přes hranice.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Comitatenses · Vidět víc »
Constans
Flavius Iulius Constans (mezi 320 a 323 – únor 350 u Elne v jižní Galii) byl římský císař panující v letech 337–350.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Constans · Vidět víc »
Constantius I. Chlorus
Flavius Valerius Constantius (31. března kolem 250 – 25. července 306), známý jako Constantius I., byzantskými historiky přezdívaný Chlorus („bledý“), v české literatuře také Konstancius Chlorus, byl císařem na západě římské říše v době existence tetrarchie.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Constantius I. Chlorus · Vidět víc »
Constantius II.
Constantius II., vlastním jménem Flavius Iulius Constantius (7. srpna 317 v Ilýrii, zřejmě v Sirmiu – 3. listopadu 361 v Mopsukrenai, Kilíkie), byl synem Konstantina Velikého a císařem římské říše od roku 337 (na východě) resp.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Constantius II. · Vidět víc »
Dalmácie (provincie)
Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Dalmácie (provincie) · Vidět víc »
Damnatio memoriae
Getovi, kterého zavraždil jeho bratr Caracalla (vpravo). Nahoře jsou jejich rodiče, Septimius Severus a Iulia Domna Damnatio memoriae (latinsky zatracení památky) znamenalo ve starověkém Římě odsouzení památky osoby.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Damnatio memoriae · Vidět víc »
Dácie
Říše krále Burebisty kolem poloviny 1. století př. n. l. Dácie (latinsky Dacia) bylo ve starověku území obývané kmeny Dáků a Getů, které se nacházelo převážně v dnešním Rumunsku.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Dácie · Vidět víc »
Dějiny křesťanství
Ježíš uzdravuje krvácející ženu, Římské katakomby, 300–350 Toto schéma zachycuje zjednodušený vývoj církví a jejich postupné rozdělování. Schéma nezahrnuje vznik Starokatolické církve roku 1870 K dějinám křesťanství jde přistupovat více způsoby.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Dějiny křesťanství · Vidět víc »
Delfy
Delfy je významné antické město a archeologické naleziště v Řecku.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Delfy · Vidět víc »
Diocletianus
Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Diocletianus · Vidět víc »
Donatisté
Donatisté a novaciáni byly dvě fundamentalistické větve katolické církve rozšířené zejména ve 4. století.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Donatisté · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Dunaj · Vidět víc »
Edikt milánský
Edikt milánský, resp.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Edikt milánský · Vidět víc »
Ekumenický koncil
Tridentský koncil Ekumenický koncil (řec. οἰκουμένη obydlený svět) neboli všeobecný sněm je setkání biskupů (koncil) celé církve na celém světě.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Ekumenický koncil · Vidět víc »
Epigrafika
Datace vytesaná do kamene Epigrafika (z řeckého επιγραφή, epigraphé, nápis) je věda o nápisech.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Epigrafika · Vidět víc »
Eusebios z Kaisareie
Eusebios z Kaisareie (asi 265 Palestina – 30. května 339 Kaisarea), nazýván též Eusebius Pamphili (žák Pamfilův), byl kněz, teolog a církevní historik.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Eusebios z Kaisareie · Vidět víc »
Eusebios z Nikomédie
Eusebios z Nikomédie († 341) byl jeden z nejvlivnějších křesťanských biskupů první poloviny 4. století a jeden z hlavních představitelů ariánství.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Eusebios z Nikomédie · Vidět víc »
Eutropius
Flavius Eutropius († po 390) byl pozdně antický římský historik žijící ve 4.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Eutropius · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Evropa · Vidět víc »
Fausta
Fausta (Flavia Maxima Fausta; 289 – 326) byla římská císařovna a dcera římského císaře Maximiana.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Fausta · Vidět víc »
Flavia Iulia Helena
#PŘESMĚRUJ Svatá Helena.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Flavia Iulia Helena · Vidět víc »
Flavius Severus
Flavius Valerius Severus (– 16. září 307 Tres Tabernae u Říma) byl římský císař panující od srpna 306 do března či dubna 307 v rámci tzv.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Flavius Severus · Vidět víc »
Foederati
Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Foederati · Vidět víc »
Fokas
Fokas (po roce 547 v Thrákii – 5. října 610 v Konstantinopoli) byl byzantský císař v letech 602 až 610.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Fokas · Vidět víc »
Fortuna
Fortuna, latinsky Fortūna, je římská bohyně osudu, zpravidla šťastného (Fortuna bona), ale také nešťastného (Fortuna mala), která zajišťovala válečné úspěchy, úrodu i plodnost.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Fortuna · Vidět víc »
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Frankové · Vidět víc »
Galerius
Gaius Galerius Valerius Maximianus (mezi 250 a 260 dnešní Gamzigrad, Srbsko – počátek května 311 patrně dnešní Sofie, Bulharsko) byl římský císař panující od 1. května 305 do počátku května 311 v rámci druhé až čtvrté tetrarchie.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Galerius · Vidět víc »
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Galie · Vidět víc »
Gamzigrad
Gamzigrad (srbsky Гамзиград, výslovnost ɡǎmziɡraːd) je osada v Srbsku, součást města Zaječar.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Gamzigrad · Vidět víc »
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Gótové · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Germáni · Vidět víc »
Gladiátor
Palce dolů nebo Gladiátoři, Jean-Léon Gérôme, 1872 Gladiátor („ten, kdo používá meč“, šermíř) byl člověk bojující v zápasech pro pobavení publika.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Gladiátor · Vidět víc »
Hadrianus
Publius Aelius Hadrianus (24. ledna 76 v Italice – 10. července 138 nedaleko Neapole), běžně známý jako Hadrianus (česky Hadrián), byl římský císař v letech 117 až 138.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Hadrianus · Vidět víc »
Hadriánův val
Mapa ukazující polohu Hadriánova valu Jedna ze zachovalých částí Hadriánova valu u Greenhead Hadriánův val je kamenné a hliněné hraniční opevnění, hradba, zeď a 17 pevností, postavené římským vojskem, táhnoucí se napříč severní Anglií jižně od skotských hranic od pobřeží Severního moře v blízkosti dnešního Newcastle upon Tyne k západu přes dnešní Carlisle až po Maryport na pobřeží Irského moře v délce 117,5 km.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Hadriánův val · Vidět víc »
Hagia Sofia
Hagia Sofia (řecky Ἁγία Σοφία (Hagia Sofia), turecky Ayasofya) čili chrám Svaté Moudrosti je byzantský chrám z let 532–537 v zátoce Zlatý roh v Istanbulu, jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Hagia Sofia · Vidět víc »
Hagiografie
Hagiografie (ze starořeckého ἅγιος / (h)ágios.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Hagiografie · Vidět víc »
Halové jevy
Ukázka několika halových jevů Halový jev, Jizerské hory, prosinec 2022 Halové jevy, zkráceně halo, jsou optické úkazy, které vznikají odrazem, lomem či difrakcí slunečních respektive měsíčních paprsků díky drobným ledovým krystalkům v atmosféře.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Halové jevy · Vidět víc »
Hélios
Hélios Hélios (řecky Ἥλιος, latinsky Sol), syn Titána Hyperíona a jeho manželky a sestry Theie je bůh a zosobnění slunce.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Hélios · Vidět víc »
Héraklés
Baccia Bandinelliho z let 1530–1534 náhled Héraklés (řecky Ἡρακλῆς, latinsky Heracles, Hercules) je v řecké mytologii syn Diův a Alkménin, nevlastní syn Amfitryóna a potomek Perseův, nejslavnější hrdina, který jako jediný dostal nesmrtelnost a stal se bohem.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Héraklés · Vidět víc »
Hereze
křižáky (vpravo). Galileo Galilei před soudem inkvizice Hereze (z řeckého αἵρεσις hairesis volba, výběr) označovalo původně filosofické směry, dnes obvykle odštěpený menšinový náboženský směr, který je v podstatném věroučném rozporu s oficiální církví.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Hereze · Vidět víc »
Hispánie
Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Hispánie · Vidět víc »
Hosius z Córdoby
Hosius z Córdoby (257 v římské provincii Hispania – 357/358/359 v Córdobě), někdy též přepisován Osius, byl biskup, který předsedal Prvnímu nikajskému koncilu roku 325.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Hosius z Córdoby · Vidět víc »
Ilýrie
Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Ilýrie · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Itálie · Vidět víc »
Ježíš Kristus
Ježíš (asi mezi 7 a 1 př. n. l. Betlém – asi mezi 30 a 33 n. l. Jeruzalém), známý také jako Ježíš Nazaretský či Ježíš z Nazareta, byl židovský pocestný kazatel, zakladatel křesťanství.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Ježíš Kristus · Vidět víc »
Jeruzalém
Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Jeruzalém · Vidět víc »
Jeruzalémský chrám
Jeruzalémský chrám (hebrejsky, bet ha-mikdaš, dosl. „dům svatosti, posvěcení“, svatyně) byl centrem náboženského kultu izraelského lidu mezi 10. stol. př. n. l. a 1. stoletím n. l. Chrám stál v Jeruzalémě a sloužil jako místo, kde se obětovaly oběti a kde bylo centrum aktivity kněží a levitů.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Jeruzalémský chrám · Vidět víc »
Jordán
Jordán je řeka protékající Velkou příkopovou propadlinou, která tvoří hranici mezi Izraelem, Jordánskem a Západním břehem Jordánu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Jordán · Vidět víc »
Julianus
Flavius Claudius Julianus (latinsky FLAVIVS CLAVDIVS IVLIANVS, řecky Φλάβιος Κλαύδιος Ἰουλιανός, později pod křesťanským vlivem označován jako Julianus Apostata, řecky Ἰουλιανὸς ὁ Ἀποστάτης, tj. „Odpadlík“, ve starší české literatuře uváděn jako Julián; 331 v Konstantinopoli – 26. června 363 poblíž vesnice Maranga u řeky Tigris) byl od roku 355 mladší císař Constantia II. a v letech 360/361 – 363 samostatný římský císař.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Julianus · Vidět víc »
Jupiter (mytologie)
Jupiter latinsky a česky alternativně Iuppiter (skloňování Jupitera/Jova, Jupiteru/Jovovi atd.), je nejvyšší z římských bohů vládnoucí nebesům a hromu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Jupiter (mytologie) · Vidět víc »
Kapitol
"Sedm pahorků" starověkého Říma Marka Aurelia Kapitol (Mons Capitolinus nebo Capitolium, it. Campidoglio) je nejznámější a nejmenší ze sedmi římských pahorků (lat. Septimontium), centrum a symbol moci Starověkého Říma.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Kapitol · Vidět víc »
Kappadokie
Římské provincie Kappadokie a Pontus kolem roku 120. Historické reigony v Malé Asii Kappadokie (počeštěně Kapadocie, adj. kapadocký; z perského slova Katpatuka, což znamená „země krásných koní“; řecky: Καππαδοκία, Kappadokía; turecky Kapadokya) byl ve starověku název rozlehlého území, ležícího ve vnitrozemí Malé Asie v dnešním Turecku.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Kappadokie · Vidět víc »
Kartágo
Kartágo bylo starověké město založené Féničany, z něhož se stalo centrum kartaginské civilizace.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Kartágo · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Křesťanství · Vidět víc »
Kolín nad Rýnem
Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Kolín nad Rýnem · Vidět víc »
Kolón
Kolóni byli kategorií zemědělského obyvatelstva rozšířenou především v pozdní římské říši, kdy začal být velký nedostatek otroků.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Kolón · Vidět víc »
Konkubinát
Konkubinát je historický a církevně-právní název pro soužití muže a ženy, které se podobá manželství, ale partneři neuzavřeli sňatek.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Konkubinát · Vidět víc »
Konstantin II.
Flavius Claudius Constantinus (únor 316 Arelate, Galie – zima/jaro 340 u Aquileie, Itálie), známý jako Konstantin II., byl římským císařem v letech 337 až 340.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Konstantin II. · Vidět víc »
Konstantinův oblouk
Konstantinův oblouk neboli Konstantinův vítězný oblouk je historická památka v Římě.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Konstantinův oblouk · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Konstantinopol · Vidět víc »
Konstantinova donace
Silvestru I., bazilika Santi Quattro Coronati, Řím Konstantinova donace (lat. Constitutum Constantini nebo Donatio Constantini ad Silvestrem I papam) je padělaná listina, vystavená údajně římským císařem Konstantinem I. Velikým v roce 315 (případně 317).
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Konstantinova donace · Vidět víc »
Konverze (náboženství)
#PŘESMĚRUJ Náboženská konverze Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Konverze (náboženství) · Vidět víc »
Kottické Alpy
Kottické Alpy jsou pohoří nacházející se svou větší částí v Itálii a pouze několik horských skupin se rozkládá na francouzském území.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Kottické Alpy · Vidět víc »
Kristův monogram
Kristův monogram, též označovaný jako chí-ró, je jedním z chrismonů (odlišuj od christogramu IHS), tedy vyjádření Kristova jména zkratkou.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Kristův monogram · Vidět víc »
Krize třetího století
Rozdělená říše v roce 271 Krize třetího století (také období vojenských císařů nebo období vojenské anarchie) je historický pojem, jímž se označuje období římských dějin mezi lety 235 a 284/285 n. l. Vnějšími znaky krize byla politická nestabilita (časté střídání císařů), ekonomický úpadek (inflace, deurbanizace) a snížená obranyschopnost státu vůči vnějším nepřátelům (Germáni, perští Sásánovci).
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Krize třetího století · Vidět víc »
Labarum
Labarum Labarum byla císařská korouhev, původně hlavní vojenská standarta římské armády zavedená za vlády římského císaře Konstantina.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Labarum · Vidět víc »
Lactantius
Lucius Caecilius Firmianus Lactantius (asi 260 – 317) byl římský církevní otec, teolog a spisovatel, který pocházel z Afriky.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Lactantius · Vidět víc »
Lamanšský průliv
Lamanšský průliv (francouzsky La Manche, anglicky English Channel), v dřívější české literatuře průliv La Manche, často také neformálně označovaný jako kanál La Manche, je průliv mezi Francií a Velkou Británií, který spojuje Keltské moře a Severní moře.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Lamanšský průliv · Vidět víc »
Lateránský palác
Lateránský palác nebo Laterán je palác v Lateránu v Římě, přiléhající k bazilice sv. Jana v Lateránu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Lateránský palác · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Latina · Vidět víc »
Lepra
Čtyřiadvacetiletý muž trpící malomocenstvím Lepra (též malomocenství či Hansenova nemoc) je infekční onemocnění, způsobované bakterií Mycobacterium leprae, která má sklon napadat periferní nervy a jiné chladnější oblasti těla – kůži a sliznice.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Lepra · Vidět víc »
Letnice
Letnice v Ingeborském žaltáři (kolem roku 1200) Letnice, také Padesátnice, Seslání Ducha svatého, Boží hod Svatodušní či Svatodušní svátky (latinsky pentecostes, řecky πεντεκοστή (ἡμέρα) pentekosté (hémerá) padesátý den) označuje křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po svátku Nanebevstoupení Páně.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Letnice · Vidět víc »
Licinius
Gaius Valerius Licinianus Licinius (kolem 265 dolní Podunají – jaro 325 Soluň) byl římský císař panující od 11. listopadu 308 do 19. září 324 na východě impéria.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Licinius · Vidět víc »
Limitanei
Pojem limitanei označuje pohraniční jednotky římské armády v době dominátu rozmístěné na hranicích říše.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Limitanei · Vidět víc »
Lorenzo Valla
Lorenzo Valla (též latinsky Laurentius) (1405-1407, Řím – 1. srpna 1457 tamtéž) byl italský renesanční filosof, filolog a historik.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Lorenzo Valla · Vidět víc »
Lugdunum
Pozůstatky lugdunského amfiteátru Lugdunum, plným názvem Colonia Copia Claudia Augusta Lugdunum (nynější Lyon) byla důležitým římským městem v Galii.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Lugdunum · Vidět víc »
Luteránství
Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Luteránství · Vidět víc »
Lyon
Staré město a poloostrov z Fourvière, v popředí katedrála Římské divadlo Radnice a opera Lyon v 17. století: v popředí Rhona, za poloostrovem a Saonou je Staré město a nad ním vrch Fourvière Lyon je historické město ve středovýchodní Francii, hlavní město regionu Auvergne-Rhône-Alpes a hlavní město metropole Lyonu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Lyon · Vidět víc »
Magie
Mág na tarotové kartě z 15. století Magie je nejasně definovaný fenomén spojovaný s ovlivňováním světa skrze okultní, tedy skryté síly v přírodě, nebo skrze kontakt s duchovními bytostmi, a s těmito praktikami svázaný světonázor a způsob myšlení.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Magie · Vidět víc »
Magister militum
Magister militum (česky: velitel vojska) bylo v pozdně antické římské armádě (zhruba v době mezi panováním císařů Konstantina I. a Herakleia) označení velitele oddílů mobilních jednotek.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Magister militum · Vidět víc »
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Malá Asie · Vidět víc »
Marmarské moře
Marmarské moře je součástí strategicky významné vodní cesty spojující Černé moře přes Bospor a Středozemní moře přes Dardanely.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Marmarské moře · Vidět víc »
Mars (mytologie)
Marsnepravidelné skloňování Mars/Marta/Martovi, Martu/Marta/Marte/Martovi, Martu/Martem, latinsky Mārs, je římský bůh války a zemědělství.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Mars (mytologie) · Vidět víc »
Marseille
Marseille (výslovnost, francouzská), hlavní město Provence, je po Paříži druhé největší město Francie.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Marseille · Vidět víc »
Martinianus
Martinianus (??–325) byl římský císař vládnoucí roku 324 jako spoluvládce východního císaře Licinia (308–324).
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Martinianus · Vidět víc »
Maxentiova bazilika
Pohled na Maxentiovu baziliku z Palatinského pahorku Maxentiova bazilika (italsky: Basilica di Massenzio) byla velká budova při severní straně římského Fora Romana.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Maxentiova bazilika · Vidět víc »
Maxentius
Marcus Aurelius Valerius Maxentius (mezi 275 a 283, patrně Sýrie – 28. října 312 u Říma) byl římský císař panující od 28. října 306 do 28. října 312, tj.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Maxentius · Vidět víc »
Maximianus
Marcus Aurelius Valerius Maximianus, známý též jako Maximianus Herculius (kolem 250 u Sirmia, Panonie – červenec 310 Massilia, Galie), byl římský císař v letech 286–305, 307–308 a 310, jenž dlouhá léta působil jako spoluvládce zakladatele systému tetrarchie Diocletiana.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Maximianus · Vidět víc »
Maximinus Daia
Gaius Galerius Valerius Maximinus, známý jako Maximinus Daia (20. listopadu 270 nebo 285 Ilýrie – sklonek léta 313 Tarsos), byl římský císař panující od 1. května 310 do léta 313 na východě impéria.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Maximinus Daia · Vidět víc »
Meteorologie
Meteorologie je věda zabývající se atmosférou.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Meteorologie · Vidět víc »
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Mezopotámie · Vidět víc »
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Milán · Vidět víc »
Modena
Dóm s věží Ghirlandaia Modena (modenským nářečím Mòdna) je město ve severní Itálii, v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Modena · Vidět víc »
Moesie
legií Římská říše kolem roku 120 n. l., červeně zvýrazněna Moesie Moesia Superior ve 4. století Moesie (latinsky Moesia, bulharsky Мизия) byla římskou provincií, ležící na území současných států Srbska a Bulharska.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Moesie · Vidět víc »
Neděle
Neděle je jeden ze sedmi dnů v týdnu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Neděle · Vidět víc »
Niš
Niš (v srbské cyrilici Ниш, ve starověku latinsky Naissus) je město na jihovýchodě Srbska.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Niš · Vidět víc »
Nicejské vyznání
Nicejské nebo nikajské vyznání je společné vyznání víry (krédo) vyznávající božství Ježíše Krista, přijaté na Prvním nikajském koncilu (325).
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Nicejské vyznání · Vidět víc »
Nikaia
Pohled na město z římského amfiteátru Nikáj, též Nikaia a, je historické město v Anatolii v dávné Bithýnii a v dnešním Turecku, které je známo především jako místo konání historicky prvního ekumenického koncilu starověké křesťanské církve.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Nikaia · Vidět víc »
Nikomédie
Nikomédie (dnešní İzmit v Turecku) bylo starověké město původně založené v 8. století př. n. l. jako megarská kolonie nazývaná Astakos.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Nikomédie · Vidět víc »
Občanská válka
Čečensku Občanská válka je ozbrojený konflikt, v němž obě válčící strany tvoří (alespoň zčásti) obyvatelé jednoho státu bojující zpravidla na jeho území.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Občanská válka · Vidět víc »
Obřízka
Srovnání neobřezaného a obřezaného penisu Mužská obřízka (cirkumcize) se řadí mezi malé chirurgické zákroky.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Obřízka · Vidět víc »
Ota III.
Ota III. (červenec 980, Kessel – 23. leden 1002, Paterno, Itálie) byl římský král (od roku 983) a císař (od roku 996) římské říše z dynastie saských Liudolfingů.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Ota III. · Vidět víc »
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Panonie · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Papež · Vidět víc »
Patricius
#PŘESMĚRUJ Patricij.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Patricius · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Perská říše · Vidět víc »
Philostorgius
Philostorgius (368 – 433) byl učenec období pozdní antiky, který se hlásil k arianismu, směru, který zpochybňoval trojjedinost Boha otce a Krista a byl uznán ranými křesťany jako hereze (kacířství).
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Philostorgius · Vidět víc »
Piktové
Clach an Tiompain, symbol Piktů v Strathpeffer. Piktové (z latinského picti – pomalovaní) byl národ, žijící ve středním a severním Skotsku v období prvních pokusů Římanů o nadvládu Kaledonie, resp.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Piktové · Vidět víc »
Pohanství
Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Pohanství · Vidět víc »
Pontifex maximus
Augustus jako pontifex maximus, konec 1. století př. n. l. Pontifex maximus „nejvyšší pontifex“ byl ve starověkém římském náboženství nejvyšší kněz a hlava kolegia pontifiků (Collegium Pontificum) jehož dalšími členy byli pontifikové, flaminové, vestálky a rex sacrorum.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Pontifex maximus · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Pravoslaví · Vidět víc »
Pravoslavná církev
Pravoslavná církev, oficiálně pravoslavná katolická církev, „Východní pravoslaví, oficiální název, používaný i v britské angličtině, je ortodoxní katolická církev, jedna ze tří hlavních doktrinálních a jurisdikčních skupin křesťanství.“ „Pravoslavné církve se správně nazývají,Pravoslavná katolická církevʻ.“ „Plný název naší církve je,Pravoslavná katolická církevʻ.“ je druhou největší křesťanskou církvíProtestantismus jako celek není jediná církev ani jediná denominace.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Pravoslavná církev · Vidět víc »
Pretoriánská garda
Klaudiova vítězného oblouku Štít (''scutum'') pretoriánů v 1. století Pretoriánská garda byla elitní jednotka tvořící osobní stráž římských císařů.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Pretoriánská garda · Vidět víc »
Pretoriánský prefekt
Pretoriánský prefekt (latinsky: praefectus praetorio) byl za principátu titul velitele císařské pretoriánské gardy, dokud roku 314 Konstantin Veliký nerozhodl o zrušení této elitní jednotky.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Pretoriánský prefekt · Vidět víc »
Pronásledování křesťanů
Caravaggia. Pronásledování křesťanů je pronásledování, kterému čelí křesťané pro svoji víru.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Pronásledování křesťanů · Vidět víc »
První nikajský koncil
První nikajský koncil, též nicejský koncil, svolal císař Konstantin v roce 325 do maloasijského města Nikáje (lat. Nicaea).
Nový!!: Konstantin I. Veliký a První nikajský koncil · Vidět víc »
Publius Vergilius Maro
Publius Vergilius Maro (2. pád Publia Vergilia Marona, 15. října 70 př. n. l. v Andes u Mantovy – 21. září 19 př. n. l. v Brindisi) byl nejslavnější římský básník Augustovy doby, která je označována za zlatý věk římské literatury.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Publius Vergilius Maro · Vidět víc »
Pula
Pula (slovinsky Pulj, italsky Pola, maďarsky Póla) je chorvatské město, které se nachází na západě země, v jižní části Istrijského poloostrova, 70 km jihozápadně od Rijeky, 87 km jižně od Terstu a 137 km severozápadně od Zadaru.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Pula · Vidět víc »
Ravenna
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Ravenna · Vidět víc »
Ró
Rhó — majuskulní varianta a jedna z variant minuskulních Ró nebo rhó (majuskulní podoba Ρ, minuskulní podoba ρ či ϱ, řecký název ῥῶ) je sedmnácté písmeno řecké abecedy.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Ró · Vidět víc »
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Rýn · Vidět víc »
Rhôna
Rhôna, někdy též Rhona, je evropská řeka pramenící ve Švýcarsku.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Rhôna · Vidět víc »
Romulův chrám
Pohled z Palatinu. Přední kruhová stavba je Romulův chrám a zadní část je bazilika Santi Cosme e Damiano. Romulův chrám (italsky: Tempio del Divo Romolo) je bývalý pohanský chrám, který se nachází na římském Foru Romanu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Romulův chrám · Vidět víc »
Rufius Festus
Rufius Festus (asi 2. polovina 4. století př. n. l.) byl římským císařským úředníkem.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Rufius Festus · Vidět víc »
Saôna
Saôna je řeka ve východní Francii (Franche-Comté, Lotrinsko, Burgundsko, Rhône-Alpes).
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Saôna · Vidět víc »
Sarmati
Přibližné rozšíření východoíránských jazyků Zobrazení Sarmata z římského sarkofágu, 2. století n. l. Sarmati byl původem íránský kočovný a pastevecký lid, příbuzný se Skyty, Médy a Peršany.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Sarmati · Vidět víc »
Sásánovci
Sásánovci byla královská dynastie, vládnoucí ve starověké Persii v letech 224 až 651.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Sásánovci · Vidět víc »
Sókratés Scholastikos
Sókratés Scholastikos (řecky Σωκράτης Σχολαστικός, latinsky Socrates Scholasticus, někdy též Sókratés z Konstantinopole; přibližně v letech 380-440) byl pozdně antický řecky píšící křesťanský právník a kronikář, současník Sozomenův a Zósimův.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Sókratés Scholastikos · Vidět víc »
Sýrie (provincie)
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Sýrie Syria byla jednou z nejlidnatějších a nejbohatších římských provincií, jež vznikla po dobytí této země Pompeiem a následném svržení seleukovské vlády v roce 64 př. n. l. Římská resp.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Sýrie (provincie) · Vidět víc »
Septimius Severus
Lucius Septimius Severus, jako císař Lucius Septimius Severus Pertinax (11. dubna 146 Leptis Magna, Afrika – 4. února 211 Eburacum, Británie), byl římský císař vládnoucí od 9. dubna 193 do 4. února 211, nejprve spolu s Clodiem Albinem (193–196/197), později se svými syny Caracallou a Getou.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Septimius Severus · Vidět víc »
Severní Afrika
Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Severní Afrika · Vidět víc »
Seznam římských císařů
#PŘESMĚRUJ Římský císař.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Seznam římských císařů · Vidět víc »
Silvestr I.
Svatý Silvestr I. (také Sylvestr) byl 33.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Silvestr I. · Vidět víc »
Sofie
Sofie je hlavní město Bulharska; leží na úpatí pohoří Vitoša na západě státu, blízko srbských hranic.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Sofie · Vidět víc »
Sol Invictus
#PŘESMĚRUJ Sol (bůh) Kategorie:Římští bohové.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Sol Invictus · Vidět víc »
Solidus
Juliana, 361 Avita, 456 Maurikia, 582–602 Solidus (latinský výraz solidní) byla zlatá mince užívaná Římany.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Solidus · Vidět víc »
Soluň
Soluň (Tesalonika,, přepisováno jako Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) je neoficiální metropolí řecké Makedonie, správní středisko oblasti Střední Makedonie a prefektury Soluň.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Soluň · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Srbsko · Vidět víc »
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Starověké Řecko · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Starověký Řím · Vidět víc »
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Středověk · Vidět víc »
Svatá Helena
Flavia Iulia Helena Augusta (též známá jako svatá Helena, Helena Augusta či Helena Konstantinopolská; 255, Drepanon – 18. srpna 330, Nikomédie / Trevír – podle různých zdrojů) byla manželkou či konkubínou pozdějšího římského císaře Constantia I. Chlora, jemuž porodila syna Konstantina, zvaného později Veliký.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Svatá Helena · Vidět víc »
Svatá země
Izraelské a jižní Judské království a území dvanácti kmenů Jeruzalém – centrum Svaté země, město posvátné judaismu, křesťanství i islámu Svatá země (latinsky Terra Sancta) je jedním z expresivních názvů Izraele a Palestiny, jakožto země, do níž vstoupili Židé po čtyřicetiletém putování pouští.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Svatá země · Vidět víc »
Světec
Černé Madony. Světec či svatý je v náboženské víře a úctě člověk, který dosáhl svatosti či blízkosti Bohu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Světec · Vidět víc »
Tetrarchie
Čtyři tetrarchové, porfyrové sousoší z konce 3. století. Tetrarchie byl systém vlády v Římské říši, zavedený císařem Diokleciánem v roce 293.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Tetrarchie · Vidět víc »
Theodosius II.
Flavius Theodosius (řecky Theodosios; 10. dubna 401, Konstantinopol – 28. července 450, Konstantinopol), známější spíše jako Theodosius II., byl východořímský císař od roku 408 až do své smrti.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Theodosius II. · Vidět víc »
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Thrákie · Vidět víc »
Tiš'a be-av
Titově oblouku v Římě). Tiš'a be-av (doslova 9. av) je postní den a připadá na 9.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Tiš'a be-av · Vidět víc »
Tibera
Tibera je řeka v Itálii (Lazio, Emilia-Romagna, Toskánsko, Umbrie).
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Tibera · Vidět víc »
Traianus
Marcus Ulpius Traianus (18. září 53 v Italice poblíž dnešní Sevilly – 9. srpna 117 v Selinúntu), obvykle známý jako Traianus (česky Traján), byl římský císař od roku 98 až do své smrti v roce 117.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Traianus · Vidět víc »
Trevír
Model císařského města Augusta Treverorum ve 4. století n. l. (pohled od Porta Nigra) Katedrála sv. Petra Trevír je německé město s bohatou historií ve spolkové zemi Porýní-Falc, blízko hranice s Lucemburskem.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Trevír · Vidět víc »
Turín
Turín (italsky Torino, v piemontském jazyce Turin) je velké průmyslové město v severozápadní Itálii, správní centrum Piemontu a metropolitního města Turín (odpovídající úrovni italských provincií).
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Turín · Vidět víc »
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Turecko · Vidět víc »
Tyrannis
Král Ťie ze Sia drží v ruce tyčovou zbraň Ji představující útlak, a sedí na dvou dámách, které symbolizují jeho zneužívání moci. Tyrannis (řecky) nebo počeštěně tyranida označuje formu vlády ve starověkém Řecku, monarchii v jejímž čele stál tyran.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Tyrannis · Vidět víc »
Uzurpátor
Uzurpátor je v obecném slova smyslu osoba, která si přisvojuje cizí práva a požitky, ať už násilím nebo svévolným jednáním.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Uzurpátor · Vidět víc »
Valens
Flavius Iulius Valens (328 – 9. srpna 378) byl římský císař v letech 364 až 378.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Valens · Vidět víc »
Východní křesťanství
Mapa náboženství v Evropě, regiony západního křesťanství oproti východnímu (modrá) a protestantismu (oranžová, růžová, béžová) a islámu (zelená) Východní křesťanství je souborný název pro východní katolické církve, pravoslaví a starobylé východní církve.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Východní křesťanství · Vidět víc »
Velikonoce
sv. apoštola Pavla Korinťanům (latinsky) během velikonoční hrubé mše. Velikonoce (– pascha, pesach – přechod, přejití) jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Velikonoce · Vidět víc »
Verona
Verona je město v severní Itálii v oblasti Benátsko a hlavní město provincie Verona.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Verona · Vidět víc »
Via Flaminia
Modře znázorněná Via Flaminia, růžově je zaznačená Via Flaminia nova Via Flaminia byla starověká římská silnice vedoucí z Říma přes Apeniny do Arimina (dnešní Rimini) na pobřeží Jaderského moře.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Via Flaminia · Vidět víc »
Vinkovci
Vinkovci jsou město v Chorvatsku.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Vinkovci · Vidět víc »
Vrcholný středověk
Evropa kolem roku 1190 Jako vrcholný středověk se v evropské historii označuje doba největšího rozkvětu středověké společnosti od počátku 11. až do 13. nebo 14. století.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Vrcholný středověk · Vidět víc »
York
York, město na severu Anglie a metropole tradičního hrabství Yorkshire, leží při soutoku řek Ouse a Foss.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a York · Vidět víc »
Západní kultura
Vitruvius v III. knize svého pojednání ''De architectura''. západní filozofii. Západní kultura, také známá jako západní civilizace nebo západní společnost, je dědictví sociálních norem, etických hodnot, tradičních zvyků, systémů víry, politických systémů, artefaktů a technologií západního světa.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Západní kultura · Vidět víc »
Zósimos
Zósimos (asi 490 – asi 510), byl byzantský historik.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a Zósimos · Vidět víc »
1. březen
1.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 1. březen · Vidět víc »
11. květen
11.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 11. květen · Vidět víc »
11. listopad
11.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 11. listopad · Vidět víc »
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 11. století · Vidět víc »
15. století
15.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 15. století · Vidět víc »
18. září
18.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 18. září · Vidět víc »
20. květen
20.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 20. květen · Vidět víc »
21. květen
21.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 21. květen · Vidět víc »
22. květen
22.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 22. květen · Vidět víc »
25. červenec
25.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 25. červenec · Vidět víc »
27. únor
27.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 27. únor · Vidět víc »
272
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 272 · Vidět víc »
28. říjen
28.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 28. říjen · Vidět víc »
283
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 283 · Vidět víc »
285
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 285 · Vidět víc »
288
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 288 · Vidět víc »
289
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 289 · Vidět víc »
293
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 293 · Vidět víc »
296
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 296 · Vidět víc »
3. století
3.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 3. století · Vidět víc »
30. listopad
30.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 30. listopad · Vidět víc »
302
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 302 · Vidět víc »
303
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 303 · Vidět víc »
305
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 305 · Vidět víc »
306
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 306 · Vidět víc »
307
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 307 · Vidět víc »
308
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 308 · Vidět víc »
309
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 309 · Vidět víc »
310
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 310 · Vidět víc »
311
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 311 · Vidět víc »
312
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 312 · Vidět víc »
313
Byl vydán Edikt milánský – prohlášení Constantina I. a Licinia o toleranci říše vůči dosud nepovoleným náboženstvím, zvláště křesťanství.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 313 · Vidět víc »
314
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 314 · Vidět víc »
316
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 316 · Vidět víc »
317
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 317 · Vidět víc »
318
31.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 318 · Vidět víc »
320
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 320 · Vidět víc »
321
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 321 · Vidět víc »
322
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 322 · Vidět víc »
324
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 324 · Vidět víc »
325
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 325 · Vidět víc »
326
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 326 · Vidět víc »
328
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 328 · Vidět víc »
330
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 330 · Vidět víc »
332
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 332 · Vidět víc »
333
Rok 333 (CCCXXXIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 333 · Vidět víc »
335
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 335 · Vidět víc »
337
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 337 · Vidět víc »
339
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 339 · Vidět víc »
361
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 361 · Vidět víc »
369
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 369 · Vidět víc »
4. století
4.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 4. století · Vidět víc »
6. století
6.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 6. století · Vidět víc »
752
Yaxun B'alam IV. se po desetiletých bojích dostává na trůn Yaxchilanu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 752 · Vidět víc »
757
Bez popisu.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 757 · Vidět víc »
8. listopad
8.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 8. listopad · Vidět víc »
8. století
8.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 8. století · Vidět víc »
9. září
9.
Nový!!: Konstantin I. Veliký a 9. září · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Constantinus I., Flavius Valerius Constantinus, Gaius Flavius Valerius Constantinus, Konstantin Veliký.