Podobnosti mezi Konstantin Nikolajevič Ruský a Mikuláš I. Pavlovič
Konstantin Nikolajevič Ruský a Mikuláš I. Pavlovič mají 23 věci společné (v Uniepedie): Alexandr II. Nikolajevič, Alexandra Sasko-Altenburská, Anna Petrovna, Šarlota Pruská (1798–1860), Žofie Dorota Pruská, Žofie Dorota Württemberská, Bedřiška Braniborsko-Schwedtská, Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov, Fridrich II. Evžen Württemberský, Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771), Fridrich Vilém III., Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská, Karel Alexandr Württemberský, Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský, Kateřina II. Veliká, Kongresové Polsko, Kristián August Anhaltsko-Zerbstský, Marie Augusta Thurn-Taxis, Morganatické manželství, Pavel I. Ruský, Petr III. Ruský, Petrohrad, Ruské impérium.
Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr II.
Alexandr II. Nikolajevič a Konstantin Nikolajevič Ruský · Alexandr II. Nikolajevič a Mikuláš I. Pavlovič ·
Alexandra Sasko-Altenburská
Alexandra Sasko-Altenburská, plným jménem německy Alexandra Friederike Henriette Pauline Marianne Elisabeth von Sachsen-Altenburg (8. června 1830, Altenburg – 6. července 1911, Petrohrad) byla rodem princezna z ernestinské linie Wettinů a sňatkem pod jménem Alexandra Josifovna (rusky Александра Иосифовна) ruská velkokněžna.
Alexandra Sasko-Altenburská a Konstantin Nikolajevič Ruský · Alexandra Sasko-Altenburská a Mikuláš I. Pavlovič ·
Anna Petrovna
Anna Petrovna (v Moskvě – v Kielu) byla ruská velkokněžna, dcera cara Petra Velikého a matka cara Petra III.
Anna Petrovna a Konstantin Nikolajevič Ruský · Anna Petrovna a Mikuláš I. Pavlovič ·
Šarlota Pruská (1798–1860)
Šarlota Pruská, plným jménem německy Friederike Luise Charlotte Wilhelmine von Preußen (13. července 1798 zámek Charlottenburg u Berlína – 1. listopadu 1860 Carské Selo), byla rodem pruská princezna a od roku 1825 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna, známá pod jménem Alexandra Fjodorovna, které přijala po sňatku.
Šarlota Pruská (1798–1860) a Konstantin Nikolajevič Ruský · Šarlota Pruská (1798–1860) a Mikuláš I. Pavlovič ·
Žofie Dorota Pruská
Žofie Dorota Pruská (25. ledna 1719 – 13. listopadu 1765) se narodila jako dcera Fridricha Viléma I. a Žofie Dorotey Hannoverské.
Konstantin Nikolajevič Ruský a Žofie Dorota Pruská · Mikuláš I. Pavlovič a Žofie Dorota Pruská ·
Žofie Dorota Württemberská
Žofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín – 5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.
Konstantin Nikolajevič Ruský a Žofie Dorota Württemberská · Mikuláš I. Pavlovič a Žofie Dorota Württemberská ·
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
Bedřiška Dorota Sofie Braniborsko-Schwedtská (18. prosince 1736, Schwedt – 9. března 1798, Stuttgart) byla hohenzollernská princezna, neteř pruského krále Fridricha II. ''Velikého'' a provdaná württemberská vévodkyně.
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Konstantin Nikolajevič Ruský · Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Mikuláš I. Pavlovič ·
Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov
Dynastie Holstein-Gottorp-Romanov byla třetí a poslední vládnoucí ruskou dynastií, která vládla Ruskému impériu v letech 1762–1917.
Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov a Konstantin Nikolajevič Ruský · Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov a Mikuláš I. Pavlovič ·
Fridrich II. Evžen Württemberský
Fridrich II.
Fridrich II. Evžen Württemberský a Konstantin Nikolajevič Ruský · Fridrich II. Evžen Württemberský a Mikuláš I. Pavlovič ·
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771)
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (17. listopadu 1700, hrad Oranienbaum-Wörlitz – 4. března 1771 Wildenbruch) byl pruský princ a markrabě Braniborský.
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771) a Konstantin Nikolajevič Ruský · Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771) a Mikuláš I. Pavlovič ·
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Fridrich Vilém III. a Konstantin Nikolajevič Ruský · Fridrich Vilém III. a Mikuláš I. Pavlovič ·
Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská
Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská (24. října 1712, zámek Gottorf – 30. května 1760, Paříž) byla německou regentkou, sňatkem s Kristiánem Augustem anhaltsko-zerbstskou kněžnou a v letech 1747 až 1752 regentkou za nezletilého syna Fridricha Augusta.
Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská a Konstantin Nikolajevič Ruský · Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská a Mikuláš I. Pavlovič ·
Karel Alexandr Württemberský
Karel Alexandr Württemberský (německy Karl či Carl Alexander von Württemberg-Winnental 24. ledna 1684 Stuttgart – 12. března 1737 Ludwigsburg) byl německý vojevůdce a v letech 1733 až 1737 jedenáctý vládnoucí vévoda württemberský.
Karel Alexandr Württemberský a Konstantin Nikolajevič Ruský · Karel Alexandr Württemberský a Mikuláš I. Pavlovič ·
Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský
Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský (29. dubna 1700, Stockholm – 18. července 1739, Rolfshagen) byl vévoda Holštýnsko-Gottorpský v letech 1702–1739.
Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský a Konstantin Nikolajevič Ruský · Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský a Mikuláš I. Pavlovič ·
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Kateřina II. Veliká a Konstantin Nikolajevič Ruský · Kateřina II. Veliká a Mikuláš I. Pavlovič ·
Kongresové Polsko
Kongresové Polsko neboli Kongresovka, oficiálním názvem Polské království (polsky Królestwo Polskie; rusky Царство По́льское, Carstvo Polskoje), známé též jako Ruské Polsko, byl státní útvar existující mezi lety 1815 až 1864 (formálně do r. 1916) v personální a později reálné unii s Ruským impériem.
Kongresové Polsko a Konstantin Nikolajevič Ruský · Kongresové Polsko a Mikuláš I. Pavlovič ·
Kristián August Anhaltsko-Zerbstský
Kristián August Anhaltsko-Zerbstský (29. listopadu 1690 Dornburg – 16. března 1747 Zerbst) byl německý askánský princ a Anhaltsko-dornburský.
Konstantin Nikolajevič Ruský a Kristián August Anhaltsko-Zerbstský · Kristián August Anhaltsko-Zerbstský a Mikuláš I. Pavlovič ·
Marie Augusta Thurn-Taxis
Marie Augusta Thurn-Taxis (11. srpna 1706, Frankfurt nad Mohanem – 1. února 1756, Göppingen) byla členka rodu Thurn-Taxisů a sňatkem také vévodkyně württemberská.
Konstantin Nikolajevič Ruský a Marie Augusta Thurn-Taxis · Marie Augusta Thurn-Taxis a Mikuláš I. Pavlovič ·
Morganatické manželství
Morganatické manželství či morganatický sňatek (latinsky matrimonium morganaticum, pravděpodobně odvozeno z gótského slova morgjan, „zkrátit“ nebo „omezit“; nebo z ekvivalentu německého Morgengabe; „Jitřní dar“; existují další označení jako nerovnorodý sňatek, mesalianční manželství nebo manželství na levou ruku / Ehe zur linken Hand) je v kruzích evropské šlechty takové manželství (sňatek), v němž jeden z partnerů je z hlediska společenské hierarchie (sociální třídy) nižšího původu než druhý (např. baronka a kníže) a právo dané země s takovouto skutečností zároveň spojuje významná omezení pro „níže postaveného“ partnera i případné potomstvo.
Konstantin Nikolajevič Ruský a Morganatické manželství · Mikuláš I. Pavlovič a Morganatické manželství ·
Pavel I. Ruský
Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.
Konstantin Nikolajevič Ruský a Pavel I. Ruský · Mikuláš I. Pavlovič a Pavel I. Ruský ·
Petr III. Ruský
Petr III.
Konstantin Nikolajevič Ruský a Petr III. Ruský · Mikuláš I. Pavlovič a Petr III. Ruský ·
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Konstantin Nikolajevič Ruský a Petrohrad · Mikuláš I. Pavlovič a Petrohrad ·
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Konstantin Nikolajevič Ruský a Ruské impérium · Mikuláš I. Pavlovič a Ruské impérium ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Konstantin Nikolajevič Ruský a Mikuláš I. Pavlovič
- To, co mají společné Konstantin Nikolajevič Ruský a Mikuláš I. Pavlovič
- Podobnosti mezi Konstantin Nikolajevič Ruský a Mikuláš I. Pavlovič
Srovnání mezi Konstantin Nikolajevič Ruský a Mikuláš I. Pavlovič
Konstantin Nikolajevič Ruský má 71 vztahy, zatímco Mikuláš I. Pavlovič má 120. Jak oni mají společné 23, index Jaccard je 12.04% = 23 / (71 + 120).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Konstantin Nikolajevič Ruský a Mikuláš I. Pavlovič. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: