Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Korint a Řecko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Korint a Řecko

Korint vs. Řecko

Korint (řecky Κόρινθος, Kórinthos) byl starověký řecký městský stát a v současnosti je to řecké město ležící při Korintské šíji (Isthmos) – úzkém pásu země spojujícím Peloponéský poloostrov s řeckou pevninou. Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.

Podobnosti mezi Korint a Řecko

Korint a Řecko mají 65 věci společné (v Uniepedie): Achaia (římská provincie), Achajské knížectví, Akrokorint, Albánie, Alexandr Veliký, Athény, Židé, Čtvrtá křížová výprava, Římské provincie, Řečtina, Řecká osvobozenecká válka, Řekové, Bitva u Platají, Bitva u Salamíny, Byzantská říše, Chalkidiki, Díogenés ze Sinópé, Dórové, Demokracie, Epidauros, Filip II. Makedonský, Gótové, Helénismus, Homér, Iónie, Iónové, Justinián I., Křesťanství, Konstantinopol, Korintský průplav, ..., Korintský spolek, Kypr, Latinské císařství, Makedonie (království), Malá Asie, Mykénská civilizace, Mykény, Neolit, Olympijské hry, Osmanská říše, Pavel z Tarsu, Pelasgové, Peloponés, Peloponéská válka, Peloponéský spolek, Polis, První list Korintským, Slované, Sparta, Starověk, Starověké Řecko, Starověký Řím, Starověký Egypt, Středomoří, Tíryns, Théby, Turecko, Západní Evropa, 12. století, 146 př. n. l., 19. století, 2. století, 4. století, 479 př. n. l., 480 př. n. l.. Rozbalte index (35 více) »

Achaia (římská provincie)

Achaia či Achaea byla římská provincie, která svým rozsahem zhruba odpovídala území dnešního jižního a středního Řecka, včetně Peloponésu.

Achaia (římská provincie) a Korint · Achaia (římská provincie) a Řecko · Vidět víc »

Achajské knížectví

Achajské knížectví (francouzsky Principauté d'Achaïe, řecky Πριγκιπάτον Αχαϊας), též Morejské knížectví, byl křižácký stát vzniklý po vyvrácení Byzantské říše čtvrtou křížovou výpravou v roce 1204.

Achajské knížectví a Korint · Achajské knížectví a Řecko · Vidět víc »

Akrokorint

Akrokorint (řecky Ακροκόρινθος), akropolis v Korintu, je monolitická skála s pevností, střežící staré město Korint v Řecku.

Akrokorint a Korint · Akrokorint a Řecko · Vidět víc »

Albánie

Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.

Albánie a Korint · Albánie a Řecko · Vidět víc »

Alexandr Veliký

Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.

Alexandr Veliký a Korint · Alexandr Veliký a Řecko · Vidět víc »

Athény

Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.

Athény a Korint · Athény a Řecko · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Korint a Židé · Řecko a Židé · Vidět víc »

Čtvrtá křížová výprava

Čtvrtá křížová výprava (1202–1204) byla jedním ze série válečných tažení do Svaté země.

Korint a Čtvrtá křížová výprava · Čtvrtá křížová výprava a Řecko · Vidět víc »

Římské provincie

Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.

Korint a Římské provincie · Římské provincie a Řecko · Vidět víc »

Řečtina

Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.

Korint a Řečtina · Řecko a Řečtina · Vidět víc »

Řecká osvobozenecká válka

Řecká osvobozenecká válka (také Řecká revoluce,, osmanskoturecky: يونان عصياني Yunan İsyanı) byla bojem Řeků za svržení turecké nadvlády mezi lety 1821–1830.

Korint a Řecká osvobozenecká válka · Řecká osvobozenecká válka a Řecko · Vidět víc »

Řekové

Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.

Korint a Řekové · Řecko a Řekové · Vidět víc »

Bitva u Platají

Bitva u Platají v létě 479 př. n. l. byla jednou z klíčových bitev řecko-perských válek.

Bitva u Platají a Korint · Bitva u Platají a Řecko · Vidět víc »

Bitva u Salamíny

Bitva u Salamíny byla rozhodující bitva řecko-perských válek, ve které v roce 480 př. n. l. 22., 23., 24., 27.

Bitva u Salamíny a Korint · Bitva u Salamíny a Řecko · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Byzantská říše a Korint · Byzantská říše a Řecko · Vidět víc »

Chalkidiki

Poloha v Řecku Chalkidiki je poloostrov tvořící jednu z řeckých regionálních jednotek.

Chalkidiki a Korint · Chalkidiki a Řecko · Vidět víc »

Díogenés ze Sinópé

Johna Williama Waterhouse Díogenésze Sinópé (asi 413 př. n. l. (dle jiných zdrojů 399 př. n. l., nebo 400 př. n. l.), Sinópé (dnešní Sinop, Turecko) – asi 322 př. n. l., nebo 323 př. n. l. Korint) byl starořecký filosof, radikální zastánce kynismu.

Díogenés ze Sinópé a Korint · Díogenés ze Sinópé a Řecko · Vidět víc »

Dórové

Mapa invaze helénských kmenů z let 1000–800 př. n. l. Mapa dialektů starověkého Řecka, Dórské území položeno světle hnědou barvou Dórové (řecky: Δωριεῖς, Dōrieis, singulár Δωριεύς, Dōrieus) byli jedním z hlavních kmenů starověkého Řecka, vedle Achájů, Iónů a Aiólů.

Dórové a Korint · Dórové a Řecko · Vidět víc »

Demokracie

0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.

Demokracie a Korint · Demokracie a Řecko · Vidět víc »

Epidauros

Epidaurus (řecky Ἐπίδαυρος, Epídavros) bylo město ve starověkém Řecku.

Epidauros a Korint · Epidauros a Řecko · Vidět víc »

Filip II. Makedonský

Zabití Filipa Pausaniem Filip II. (řecky Φίλιππος (Filippos), což znamená milovník koní; okolo 382 př. n. l. – 336 př. n. l. v Aigách) byl králem Makedonie a otcem Alexandra Velikého.

Filip II. Makedonský a Korint · Filip II. Makedonský a Řecko · Vidět víc »

Gótové

Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.

Gótové a Korint · Gótové a Řecko · Vidět víc »

Helénismus

diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l. V širším smyslu také označuje pro tuto dobu nejcharakterističtější kulturní fenomén, jímž bylo pronikání řečtiny a řecké kultury do kultur orientálních a jejich vzájemné ovlivňování.

Helénismus a Korint · Helénismus a Řecko · Vidět víc »

Homér

Jean Auguste Dominique Ingres – ''Homérova apoteóza'' (1827) Homér (řecky Ὅμηρος Homéros) je jméno nejstaršího známého řeckého básníka a pěvce (aoida), jemuž se připisuje autorství epických básní Ilias a Odysseia, zakládajících děl starořecké i evropské literatury.

Homér a Korint · Homér a Řecko · Vidět víc »

Iónie

Starověká Iónie Iónie (Iónia, Iónié) je historické území v Malé Asii (dnešním západním Turecku) u Egejského moře.

Iónie a Korint · Iónie a Řecko · Vidět víc »

Iónové

Vykopávky města Milétos, jednoho z hlavních center Iónie. Iónové byli jedním z hlavních starověkých řeckých kmenů.

Iónové a Korint · Iónové a Řecko · Vidět víc »

Justinián I.

Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.

Justinián I. a Korint · Justinián I. a Řecko · Vidět víc »

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.

Korint a Křesťanství · Křesťanství a Řecko · Vidět víc »

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

Konstantinopol a Korint · Konstantinopol a Řecko · Vidět víc »

Korintský průplav

Korintský průplav je průplav v Řecku mezi Korintským a Saronským zálivem v Egejském moři.

Korint a Korintský průplav · Korintský průplav a Řecko · Vidět víc »

Korintský spolek

Korintský spolek, resp.

Korint a Korintský spolek · Korintský spolek a Řecko · Vidět víc »

Kypr

Kypr, plným názvem Kyperská republika, je eurasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta.

Korint a Kypr · Kypr a Řecko · Vidět víc »

Latinské císařství

Latinské císařství, přesněji a oficiálně Románské císařství (latinsky, řecky), zkráceně Romania, též Císařství Římanů (latinsky) nebo také Konstantinopolské císařství (latinsky), byl křižácký stát, který vznikl na troskách Římské (byzantské) říše po dobytí jejího hlavního města Konstantinopole vojsky čtvrté křížové výpravy roku 1204.

Korint a Latinské císařství · Latinské císařství a Řecko · Vidět víc »

Makedonie (království)

Makedonie (řecky Μακεδονία, Makedonía) byla starověké řecké království ležící na severu moderního Řecka.

Korint a Makedonie (království) · Makedonie (království) a Řecko · Vidět víc »

Malá Asie

Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.

Korint a Malá Asie · Malá Asie a Řecko · Vidět víc »

Mykénská civilizace

Mykénská civilizace Zlatá Agamemnónova pohřební maska, 16. století př. n. l. Mykénská kultura, někdy též nazývaná pozdně helladská kultura, byla civilizace doby bronzové, která existovala na pevninském Řecku přibližně mezi lety 1600–1000 př. n. l. Svůj název dostala podle Mykén, mocenského centra říše.

Korint a Mykénská civilizace · Mykénská civilizace a Řecko · Vidět víc »

Mykény

Mykény (řec. Μυκῆναι) je archeologická lokalita v Řecku, zhruba 90 km jihozápadně od Athén na severovýchodě Peloponésu.

Korint a Mykény · Mykény a Řecko · Vidět víc »

Neolit

Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.

Korint a Neolit · Neolit a Řecko · Vidět víc »

Olympijské hry

LOH 2004 Olympijské hry (zkratkou OH, anglicky nebo, francouzsky), též olympiáda, jsou mezinárodní sportovní akce, jejichž součástí jsou soutěže v letních a zimních sportech s účastí tisíců sportovců z celého světa.

Korint a Olympijské hry · Olympijské hry a Řecko · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Korint a Osmanská říše · Osmanská říše a Řecko · Vidět víc »

Pavel z Tarsu

Svatý Pavel z Tarsu či apoštol Pavel (– Ša’ul mi-Tarsos; také Saul či Šavel) je jedna z nejdůležitějších biblických postav, o jejíchž osudech vypráví Nový zákon.

Korint a Pavel z Tarsu · Pavel z Tarsu a Řecko · Vidět víc »

Pelasgové

Mapa oblastí, které Pelasgové pravděpodobně osídlili Pelasgové (řecky Πελασγοί, Pelasgoi) je nejčastější označení pro původní obyvatelstvo řecké pevniny.

Korint a Pelasgové · Pelasgové a Řecko · Vidět víc »

Peloponés

Peloponés (Peloponnesos) je velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu.

Korint a Peloponés · Peloponés a Řecko · Vidět víc »

Peloponéská válka

Peloponéská válka probíhala v letech 431 př. n. l. až 404 př. n. l. mezi athénským námořním spolkem, vedeným Athénami, a peloponéským spolkem, jehož vedoucím státem byla Sparta.

Korint a Peloponéská válka · Peloponéská válka a Řecko · Vidět víc »

Peloponéský spolek

Peloponéský spolek byla aliance na Peloponéském poloostrově složená z několika městských států vedených Spartou přibližně od 6. do 4. století př. n. l. Byl jednou ze dvou stran bojujících v peloponéské válce (431–404 př. n. l.) a také jedním z hlavních řeckých opěrných bodů v obranné fázi řecko-perských válek.

Korint a Peloponéský spolek · Peloponéský spolek a Řecko · Vidět víc »

Polis

Polis (řecky πόλις), plurál: poleis (řecky πόλεις) znamená město, obec nebo městský stát.

Korint a Polis · Polis a Řecko · Vidět víc »

První list Korintským

Svatý Pavel z Tarsu První list Korintským (zkratka 1K nebo 1Kor) je součást Nového zákona, jeden z listů apoštola Pavla, o jehož autorství se nikdy nepochybovalo.

Korint a První list Korintským · První list Korintským a Řecko · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Korint a Slované · Slované a Řecko · Vidět víc »

Sparta

Sparta (dórsky Σπάρτα; řecky Σπάρτη Sparté) byla starověká řecká obec a hlavní město stejnojmenného městského státu (polis) známého ve starověku jako Lakedaimón (dórsky Λακεδαίμων).

Korint a Sparta · Sparta a Řecko · Vidět víc »

Starověk

Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.

Korint a Starověk · Starověk a Řecko · Vidět víc »

Starověké Řecko

Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.

Korint a Starověké Řecko · Starověké Řecko a Řecko · Vidět víc »

Starověký Řím

Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.

Korint a Starověký Řím · Starověký Řím a Řecko · Vidět víc »

Starověký Egypt

Hlavní centra starověkého Egypta Gíze jsou dnes nejznámějšími symboly staroegyptské civilizace Starověký Egypt byl jednou z významných a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě.

Korint a Starověký Egypt · Starověký Egypt a Řecko · Vidět víc »

Středomoří

Středozemí při pohledu z vesmíru Köppenovy klasifikace podnebí Středomoří, též Středozemí či mediterán je oblast okolo Středozemního moře.

Korint a Středomoří · Středomoří a Řecko · Vidět víc »

Tíryns

Zrekonstruovaná freska Tíryns (řecky Τίρυνς) je archeologická lokalita v Řecku nedaleko Mykén s pozůstatky mykénské kultury.

Korint a Tíryns · Tíryns a Řecko · Vidět víc »

Théby

Théby (starořecky Θήβαι, Thebai; latinsky Thebae; novořecky Θήβα, Thíva) je řecké město a obec v regionální jednotce Bojótie ve Středním Řecku.

Korint a Théby · Théby a Řecko · Vidět víc »

Turecko

Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.

Korint a Turecko · Turecko a Řecko · Vidět víc »

Západní Evropa

Návrh Stálého výboru pro zeměpisná jména na vymezení západní Evropy Západní Evropa je region prostírající se v západní části Evropy.

Korint a Západní Evropa · Západní Evropa a Řecko · Vidět víc »

12. století

Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.

12. století a Korint · 12. století a Řecko · Vidět víc »

146 př. n. l.

Bez popisu.

146 př. n. l. a Korint · 146 př. n. l. a Řecko · Vidět víc »

19. století

průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.

19. století a Korint · 19. století a Řecko · Vidět víc »

2. století

2.

2. století a Korint · 2. století a Řecko · Vidět víc »

4. století

4.

4. století a Korint · 4. století a Řecko · Vidět víc »

479 př. n. l.

Bez popisu.

479 př. n. l. a Korint · 479 př. n. l. a Řecko · Vidět víc »

480 př. n. l.

Bez popisu.

480 př. n. l. a Korint · 480 př. n. l. a Řecko · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Korint a Řecko

Korint má 175 vztahy, zatímco Řecko má 767. Jak oni mají společné 65, index Jaccard je 6.90% = 65 / (175 + 767).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Korint a Řecko. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »