Rychlejší přístup než prohlížeči!
39 vztahy: Anorganická látka, Atomový orbital, Šesterná vazba, Čtverná vazba, Řád vazby, Chemická vazba, Chemický prvek, Diamant, Dvojná vazba (chemie), Elektron, Elektronegativita, Elektronová konfigurace, Elektronový obal, Ethen, Ethyn, Fluor, Germanium, Iontová vazba, Jednoduchá vazba, Karbid křemíku, Křemík, Krystalová mřížka, Kyslík, Molybden, Nepolární vazba, Paterná vazba, Přechodné kovy, Ruthenium, Trojná vazba, Uhlík, Uran (prvek), Valenční elektron, Vazba delta, Vazba fí, Vazba pí, Vazba sigma, Voda, Vodík, Vodíková vazba.
Anorganická látka
vápencové formace v Egyptě Anorganická látka (česky méně často neústrojná látka) je materiál tvořený převážně anorganickými sloučeninami anebo chemickými prvky, který však může obsahovat i příměsi organických sloučenin.
Nový!!: Kovalentní vazba a Anorganická látka · Vidět víc »
Atomový orbital
Atomové a molekulové orbitaly Atomový orbital (též pouze atomový orbit) je funkce popisující prostorové rozložení možného výskytu elektronu daného kvantového stavu v elektronovém obalu atomu.
Nový!!: Kovalentní vazba a Atomový orbital · Vidět víc »
Šesterná vazba
dimolybdenu Šesterná vazba je taková kovalentní vazba, které se účastní 12 elektronů a jejíž řád vazby je 6.
Nový!!: Kovalentní vazba a Šesterná vazba · Vidět víc »
Čtverná vazba
Čtverná vazba je chemická vazba mezi dvěma atomy, které se účastní osm elektronů; jedná se o jakési rozšíření běžněji se vyskytujících typů, dvojné a trojné vazby Stabilní čtverné vazby se nejčastěji objevují u přechodných kovů z prostřední části bloku d, jako jsou rhenium, wolfram, molybden a chrom.
Nový!!: Kovalentní vazba a Čtverná vazba · Vidět víc »
Řád vazby
Řád vazby, tak jak jej definoval Linus Pauling, je určen jako rozdíl počtu elektronů ve vazebných a protivazebných orbitalech.
Nový!!: Kovalentní vazba a Řád vazby · Vidět víc »
Chemická vazba
Chemická vazba je silová interakce poutající navzájem sloučené atomy, která je energeticky stabilizuje a vede ke vzniku molekuly.
Nový!!: Kovalentní vazba a Chemická vazba · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Kovalentní vazba a Chemický prvek · Vidět víc »
Diamant
Model krystalu diamantu (čtyřiadvacetistěn trojúhelníkový) Diamant je téměř nejtvrdší známý přírodní minerál (nerost) a jedna z nejtvrdších látek vůbec (tvrdší jsou např. fullerit, romboedrická modifikace diamantu či nanokrystalická forma diamantu – ADNR).
Nový!!: Kovalentní vazba a Diamant · Vidět víc »
Dvojná vazba (chemie)
Dvojná vazba v ethenu Jako dvojná vazba se v chemii označuje chemická vazba mezi dvěma atomy, jíž se účastní čtyři vazebné elektrony namísto obvyklých dvou.
Nový!!: Kovalentní vazba a Dvojná vazba (chemie) · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Kovalentní vazba a Elektron · Vidět víc »
Elektronegativita
Elektronegativita je v chemii vlastnost atomu, vyjadřující jeho schopnost přitahovat vazebné elektrony.
Nový!!: Kovalentní vazba a Elektronegativita · Vidět víc »
Elektronová konfigurace
Atomové a molekulové orbitaly Elektronová konfigurace popisuje uspořádání elektronů uvnitř elektronového obalu.
Nový!!: Kovalentní vazba a Elektronová konfigurace · Vidět víc »
Elektronový obal
Atom vodíku obsahuje pouze jeden proton a jeden elektron. Pravděpodobný výskyt elektronu je schematicky naznačená šedá oblast kolem atomového jádra. Elektronový obal je systém elektronů vázaných k jádru atomu, které obklopuje a zaujímá většinu prostoru atomu.
Nový!!: Kovalentní vazba a Elektronový obal · Vidět víc »
Ethen
3D model s vyznačenými p-orbitaly Ethen (starší názvy: ethylen, etylén) je nejjednodušším zástupcem uhlovodíků ze skupiny alkenů.
Nový!!: Kovalentní vazba a Ethen · Vidět víc »
Ethyn
3D model s vyznačenými p-orbitaly. Ethyn (starší název ethin, triviální název acetylen) je nejjednodušší alkyn (uhlovodík s trojnou vazbou mezi uhlíky).
Nový!!: Kovalentní vazba a Ethyn · Vidět víc »
Fluor
Fluor (chemická značka F, fluorum) je nekovový prvek, značně toxický, zelenožlutý plyn, chemicky mimořádně reaktivní.
Nový!!: Kovalentní vazba a Fluor · Vidět víc »
Germanium
Germanium (chemická značka Ge, Germanium) je vzácný šedobílý polokovový prvek, nalézající největší uplatnění v polovodičovém průmyslu.
Nový!!: Kovalentní vazba a Germanium · Vidět víc »
Iontová vazba
Vytváření iontové vazby mezi atomy lithia a fluoru Iontová vazba (heteropolární) je druh vnitromolekulární chemické vazby, která vzniká v případě, že rozdíl elektronegativit atomů účastnících se vazby, přesahuje 1,67.
Nový!!: Kovalentní vazba a Iontová vazba · Vidět víc »
Jednoduchá vazba
Strukturní vzorec molekuly vodíku Strukturní vzorec methanu V chemii se jako jednoduchá vazba označuje vazba mezi dvěma atomy, které se účastní dva valenční elektrony, atomy tedy sdílejí jeden elektronový pár.
Nový!!: Kovalentní vazba a Jednoduchá vazba · Vidět víc »
Karbid křemíku
Karbid křemíku (SiC) je sloučenina uhlíku a křemíku.
Nový!!: Kovalentní vazba a Karbid křemíku · Vidět víc »
Křemík
Křemík (chemická značka Si, silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře.
Nový!!: Kovalentní vazba a Křemík · Vidět víc »
Krystalová mřížka
Krystalová mřížka diamantu (krychlová) Krystalová mřížka je množina určitých myšlených abstraktních bodů, pomocí nichž se popisuje struktura krystalu neboli vzájemná poloha částic v krystalu.
Nový!!: Kovalentní vazba a Krystalová mřížka · Vidět víc »
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Kovalentní vazba a Kyslík · Vidět víc »
Molybden
Molybden (chemická značka Mo, Molybdaenum) je kovový prvek 6.
Nový!!: Kovalentní vazba a Molybden · Vidět víc »
Nepolární vazba
Nepolární vazba je typ kovalentní vazby, který vzniká mezi atomy, jejichž rozdíl elektronegativit je menší než 0,4.
Nový!!: Kovalentní vazba a Nepolární vazba · Vidět víc »
Paterná vazba
Struktura CrC6H3-2,6-(C6H3-2,6-(CHMe2)2)22 Paterná vazba je neobvyklý druh chemické vazby, poprvé popsaný v roce 2005 u sloučeniny dichromu.
Nový!!: Kovalentní vazba a Paterná vazba · Vidět víc »
Přechodné kovy
Jako přechodné kovy (přechodové kovy, tranzitivní kovy, tranzitivní prvky) jsou podle doporučení IUPAC označovány všechny prvky d-bloku periodické tabulky prvků, včetně zinku, kadmia, rtuti a kopernicia, tj.
Nový!!: Kovalentní vazba a Přechodné kovy · Vidět víc »
Ruthenium
Ruthenium (chemická značka Ru, Ruthenium) je drahý kov šedivě bílé barvy.
Nový!!: Kovalentní vazba a Ruthenium · Vidět víc »
Trojná vazba
Jako trojná vazba se v chemii označuje chemická vazba mezi dvěma atomy, jíž se účastní šest vazebných elektronů namísto obvyklých dvou.
Nový!!: Kovalentní vazba a Trojná vazba · Vidět víc »
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Nový!!: Kovalentní vazba a Uhlík · Vidět víc »
Uran (prvek)
Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.
Nový!!: Kovalentní vazba a Uran (prvek) · Vidět víc »
Valenční elektron
helia se skládá ze 2 protonů, 2 neutronů a 2 elektronů. Elektrony v jeho valenční (jediné) vrstvě jsou elektrony valenční. Elektrony jsou pro názornost zobrazeny jako částice obíhající kolem jádra po konkrétní dráze – orbitu. Valenční elektron je elektron v elektronovém obalu atomu umístěný ve valenční, energeticky nejvýše položené vrstvě nebo několika vrstvách.
Nový!!: Kovalentní vazba a Valenční elektron · Vidět víc »
Vazba delta
Tvorba vazby δ dvou d orbitalů Trojrozměrný model vazby δ u Mo2 Vazba delta (δ) je kovalentní vazba, při níž dochází k překryvu čtyř laloků jednoho a čtyř laloků druhého atomového orbitalu.
Nový!!: Kovalentní vazba a Vazba delta · Vidět víc »
Vazba fí
f orbitaly V chemii se jako vazba fí (φ) označuje kovalentní vazba, při níž se šest laloků jednoho atomového orbitalu překrývá s šesti laloky jiného orbitalu.
Nový!!: Kovalentní vazba a Vazba fí · Vidět víc »
Vazba pí
Atomové a molekulové orbitaly, vazba π je vpravo dole Vazba pí (π) je kovalentní vazba, při níž se dva laloky jednoho atomového orbitalu překryjí se dvěma laloky orbitalu jiného atomu a spojnice středů jader vázaných atomů neprochází těmito překryvy.
Nový!!: Kovalentní vazba a Vazba pí · Vidět víc »
Vazba sigma
elektronové hustoty Vazba sigma (σ) je druh kovalentní chemické vazby, který vzniká, když dojde k maximálnímu překryvu atomových orbitalů na spojnici středů jader vázaných atomů; jedná se o nejsilnější druh kovalentní vazby.
Nový!!: Kovalentní vazba a Vazba sigma · Vidět víc »
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Nový!!: Kovalentní vazba a Voda · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Kovalentní vazba a Vodík · Vidět víc »
Vodíková vazba
Vodíková vazba ve vodě (černé přerušované čáry). Béžové čáry: kovalentní vazby mezi atomy kyslíku (červeně) a vodíku (bíle).Vodíková vazba (také vodíkový můstek) je typ intermolekulární nebo intramolekulární interakce, k níž dochází sdílením vodíkových atomů.
Nový!!: Kovalentní vazba a Vodíková vazba · Vidět víc »
