Králův dvůr (Praha) a Pražský hrad

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Králův dvůr (Praha) a Pražský hrad

Králův dvůr (Praha) vs. Pražský hrad

Králův dvůr (také Královský dvůr, Královský palác) bylo v letech 1383–1485 sídlo (rezidence) českých králů na místě dnešního Obecního domu na Starém Městě pražském. Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.

Budín (Budapešť)

Gellértovy hory Budín (nebo) je část Budapešti ležící na pravém břehu Dunaje, představuje tedy západní část města.

Budín (Budapešť) a Králův dvůr (Praha) · Budín (Budapešť) a Pražský hrad · Vidět víc »

Jan Baptista Mathey

Jan Baptista Mathey (Jean-Baptiste Mathey, Giovanni Battista Mathey) (1630 Dijon – 1695 Paříž) byl architekt a malíř, působící v Čechách na sklonku 17. století.

Jan Baptista Mathey a Králův dvůr (Praha) · Jan Baptista Mathey a Pražský hrad · Vidět víc »

Jiří z Poděbrad

Jiří z Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471, Praha), byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.

Jiří z Poděbrad a Králův dvůr (Praha) · Jiří z Poděbrad a Pražský hrad · Vidět víc »

Korunovace

Eduarda Gurka Korunovace Matyáše římskoněmeckým císařem v roce 1612 na dobovém mědirytu Korunovace (též investitura) panovníka je slavnostní ceremoniál, při kterém je korunován panovník, nejvyšší politická postava v zemi.

Korunovace a Králův dvůr (Praha) · Korunovace a Pražský hrad · Vidět víc »

Lobkovicové

Lobkovicové (starším pravopisem Lobkowiczové, v německé formě Lobkowitz/ové) jsou staročeský rytířský a později panský šlechtický rod, jehož kořeny sahají do konce 14. století.

Králův dvůr (Praha) a Lobkovicové · Lobkovicové a Pražský hrad · Vidět víc »

Obecní dům

Obecní dům (původním názvem Obecní dům Král. hl. města Prahy, nazývaný též např. Obecní dům u Prašné brányJak vyplývá z Věstníku hl. m. z roku 1913, byl přinejmenším v tomto roce považován název Obecní dům u Prašné brány považován za oficiální. Přitom název Obecní dům u Prašné věže byl označen za germanismus. nebo Reprezentační dům hlavního města Prahy) čp.

Králův dvůr (Praha) a Obecní dům · Obecní dům a Pražský hrad · Vidět víc »

Požár Malé Strany a Hradčan

Prašnému mostu Požár Malé Strany a Hradčan v roce 1541 byl nejničivější požár v historii Prahy.

Králův dvůr (Praha) a Požár Malé Strany a Hradčan · Požár Malé Strany a Hradčan a Pražský hrad · Vidět víc »

Pražská defenestrace (1483)

novoměstské radnice Tato pražská defenestrace se udála 24. září 1483 při bouřích pražského obyvatelstva za vlády krále Vladislava Jagellonského, kdy strana podobojí, obávající se o svůj vliv, provedla násilný převrat na Starém i Novém Městě a na Malé Straně.

Králův dvůr (Praha) a Pražská defenestrace (1483) · Pražská defenestrace (1483) a Pražský hrad · Vidět víc »

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.

Králův dvůr (Praha) a Praha · Praha a Pražský hrad · Vidět víc »

Staré Město (Praha)

Staré Město (původně Pražské město/Pragensis civitas, Větší město/Major civitas či Staré Město pražské/Antiqua civitas Pragensis) je historické město, městská čtvrť a katastrální území Prahy na pravém břehu Vltavy, o rozloze 129,03 ha, náležející k městské části Praha 1.

Králův dvůr (Praha) a Staré Město (Praha) · Pražský hrad a Staré Město (Praha) · Vidět víc »

Uhersko

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Králův dvůr (Praha) a Uhersko · Pražský hrad a Uhersko · Vidět víc »

Václav IV.

Václav IV. (26. února 1361 Norimberk – 16. srpna 1419 Nový hrad u Kunratic) z rodu Lucemburků byl český král (1378–1419) a římský král (1376–1400).

Králův dvůr (Praha) a Václav IV. · Pražský hrad a Václav IV. · Vidět víc »

Vladislav Jagellonský

Vladislav Jagellonský (1. března 1456 Krakov – 13. března 1516 Budín) pocházel z Polska, původem z litevského velkoknížecího a polského královského rodu Jagellonců se jménem Władysław Jagiełło, byl králem českým od roku 1471 jako Vladislav II., od roku 1490 markrabětem moravským a králem uherským také jako Vladislav II., maďarsky Ulászló II.

Králův dvůr (Praha) a Vladislav Jagellonský · Pražský hrad a Vladislav Jagellonský · Vidět víc »

Zemské desky

Desky zemské Zemské desky (ve staré češtině používán název vždy v opačném pořadí slov: desky zemské; výraz se užívá zásadně v plurálu, v genitivu je tvar zemských desk/desk zemských, Landtafeln, tabulae terrae) jsou předchůdcem pozemkových knih (což je rejstřík a doklad o vlastnictví půdy a jiných nemovitostí).

Králův dvůr (Praha) a Zemské desky · Pražský hrad a Zemské desky · Vidět víc »