Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Kvantová fyzika a Nobelova cena za fyziku
Kvantová fyzika a Nobelova cena za fyziku mají 28 věci společné (v Uniepedie): Albert Einstein, Astrofyzika, Asymptotická volnost, Šin’ičiró Tomonaga, Bellova nerovnost, Boson W a Z, Elektroslabá interakce, Elementární částice, Enrico Fermi, Erwin Schrödinger, Fotoelektrický jev, Interference, Julian Schwinger, Kosmologie, Kvantová elektrodynamika, Kvantová mechanika, Kvark, Laser, Max Planck, Nobelova cena, Obecná teorie relativity, Paul Dirac, Polovodič, Richard Feynman, Silná interakce, Slabá interakce, Vlnová funkce, Werner Heisenberg.
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Albert Einstein a Kvantová fyzika · Albert Einstein a Nobelova cena za fyziku ·
Astrofyzika
světelných let od Země Astrofyzika (dříve též kosmická fyzika) je vědní obor ležící na rozhraní fyziky a astronomie.
Astrofyzika a Kvantová fyzika · Astrofyzika a Nobelova cena za fyziku ·
Asymptotická volnost
Asymptotická volnost je vlastnost některých kalibračních teorií v kvantové teorii pole, která způsobuje, že při zvětšování energetické škály a zmenšování délkové škály interakce mezi částicemi asymptoticky slábnou.
Asymptotická volnost a Kvantová fyzika · Asymptotická volnost a Nobelova cena za fyziku ·
Šin’ičiró Tomonaga
Šin’ičiró Tomonaga (anglickým přepisem Sin-Itiro Tomonaga; 31. března 1906, Tokio, Japonsko – 8. července 1979, Tokio) byl japonský vědec, jedna z nejdůležitějších osobností teoretické fyziky, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1965 za práce v oblasti kvantové elektrodynamiky.
Šin’ičiró Tomonaga a Kvantová fyzika · Šin’ičiró Tomonaga a Nobelova cena za fyziku ·
Bellova nerovnost
Bellova nerovnost je nerovnost, kterou splňují určité spinové korelace v lokálně realistických teoriích.
Bellova nerovnost a Kvantová fyzika · Bellova nerovnost a Nobelova cena za fyziku ·
Boson W a Z
Bosony W a Z jsou elementární částice, které zprostředkovávají slabou (výměnnou) interakci v atomovém jádře a v reakcích elementárních částic.
Boson W a Z a Kvantová fyzika · Boson W a Z a Nobelova cena za fyziku ·
Elektroslabá interakce
Elektroslabá interakce je teoretickým sjednocením elektromagnetické a slabé interakce.
Elektroslabá interakce a Kvantová fyzika · Elektroslabá interakce a Nobelova cena za fyziku ·
Elementární částice
Elementární částice (též fundamentální nebo základní částice) je ve fyzice částice hmoty, jejíž vnitřní struktura je neznámá, a není tedy známo, zda se skládá z jiných částic.
Elementární částice a Kvantová fyzika · Elementární částice a Nobelova cena za fyziku ·
Enrico Fermi
Fermiho patentový nákres neutronového reaktoru Enrico Fermi (29. září 1901 Řím – 28. listopadu 1954 Chicago) byl italský fyzik, známý svými výzkumy jaderných reakcí, kvantové teorie, částicové fyziky a statistické mechaniky.
Enrico Fermi a Kvantová fyzika · Enrico Fermi a Nobelova cena za fyziku ·
Erwin Schrödinger
Busta Schrödingera – univerzita ve Vídni Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice.
Erwin Schrödinger a Kvantová fyzika · Erwin Schrödinger a Nobelova cena za fyziku ·
Fotoelektrický jev
Schéma fotoefektu Fotoelektrický jev či fotoefekt je fyzikální jev, při němž jsou elektrony uvolňovány z obalu atomu a následně mohou být emitovány (vyzařovány) z látky (nejčastěji z kovu) v důsledku absorpce elektromagnetického záření (např. rentgenové záření nebo viditelného světla) látkou.
Fotoelektrický jev a Kvantová fyzika · Fotoelektrický jev a Nobelova cena za fyziku ·
Interference
Interference (interferenční jev) znamená vzájemné ovlivňování, prolínání nebo střetávání jevů či hmoty.
Interference a Kvantová fyzika · Interference a Nobelova cena za fyziku ·
Julian Schwinger
Julian Seymour Schwinger (12. února 1918 – 16. července 1994) byl americký teoretický fyzik.
Julian Schwinger a Kvantová fyzika · Julian Schwinger a Nobelova cena za fyziku ·
Kosmologie
Vývoj vesmíru podle současných teorií Kosmologie (z řeckého κοσμολογία nauka o světě) je odvětvím, které se zabývá vesmírem jako celkem.
Kosmologie a Kvantová fyzika · Kosmologie a Nobelova cena za fyziku ·
Kvantová elektrodynamika
Kvantová elektrodynamika (anglická zkratka „QED“) je nauka o pohybu elektrických nábojů (nabitých těles) v obecně proměnných elektromagnetických polích.
Kvantová elektrodynamika a Kvantová fyzika · Kvantová elektrodynamika a Nobelova cena za fyziku ·
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Kvantová fyzika a Kvantová mechanika · Kvantová mechanika a Nobelova cena za fyziku ·
Kvark
Proton složený ze dvou „u“ kvarků a jednoho „d“ kvarku Kvarky jsou podle standardního modelu částicové fyziky elementární částice, ze kterých se skládají hadrony (tedy například protony a neutrony).
Kvantová fyzika a Kvark · Kvark a Nobelova cena za fyziku ·
Laser
Helium-neonový laser Červený (660 & 635 nm), zelený (532 & 520 nm) a modrofialový (445 & 405 nm) laser Laser (akronym z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, tj. „zesilování světla stimulovanou emisí záření“) je optický zdroj elektromagnetického záření tj.
Kvantová fyzika a Laser · Laser a Nobelova cena za fyziku ·
Max Planck
Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik a filozof, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.
Kvantová fyzika a Max Planck · Max Planck a Nobelova cena za fyziku ·
Nobelova cena
Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti.
Kvantová fyzika a Nobelova cena · Nobelova cena a Nobelova cena za fyziku ·
Obecná teorie relativity
prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.
Kvantová fyzika a Obecná teorie relativity · Nobelova cena za fyziku a Obecná teorie relativity ·
Paul Dirac
Paul Adrien Maurice Dirac (čti) (8. srpna 1902 – 20. října 1984) byl britský vědec, matematik a teoretický fyzik, který se zabýval kvantovou teorií, obecnou teorií relativity a kosmologií.
Kvantová fyzika a Paul Dirac · Nobelova cena za fyziku a Paul Dirac ·
Polovodič
Polovodičová součástka – atomové hodiny v čipovém provedení Polovodič je pevná látka, jejíž elektrická vodivost závisí na vnějších nebo vnitřních podmínkách, a dá se změnou těchto podmínek snadno ovlivnit.
Kvantová fyzika a Polovodič · Nobelova cena za fyziku a Polovodič ·
Richard Feynman
Richard Phillips Feynman (11. května 1918 New York – 15. února 1988 Los Angeles) byl americký teoretický fyzik, známý především pro svou práci na formulaci kvantové mechaniky pomocí dráhových integrálů, teorii kvantové elektrodynamiky, fyzice supratekutosti hélia při teplotě blízké absolutní nule, a fyzice částic, pro kterou navrhl partonový model.
Kvantová fyzika a Richard Feynman · Nobelova cena za fyziku a Richard Feynman ·
Silná interakce
Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.
Kvantová fyzika a Silná interakce · Nobelova cena za fyziku a Silná interakce ·
Slabá interakce
Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.
Kvantová fyzika a Slabá interakce · Nobelova cena za fyziku a Slabá interakce ·
Vlnová funkce
Vlnová funkce je ve fyzice a matematice obecně řešení libovolné vlnové rovnice, která je obvykle parciální diferenciální rovnicí prvního či druhého řádu.
Kvantová fyzika a Vlnová funkce · Nobelova cena za fyziku a Vlnová funkce ·
Werner Heisenberg
Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901 Würzburg – 1. února 1976 Mnichov) byl německý teoretický fyzik, matematik a filozof, jemuž byla za podíl na objevu kvantové mechaniky v roce 1932 udělena Nobelova cena za fyziku.
Kvantová fyzika a Werner Heisenberg · Nobelova cena za fyziku a Werner Heisenberg ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Kvantová fyzika a Nobelova cena za fyziku
- To, co mají společné Kvantová fyzika a Nobelova cena za fyziku
- Podobnosti mezi Kvantová fyzika a Nobelova cena za fyziku
Srovnání mezi Kvantová fyzika a Nobelova cena za fyziku
Kvantová fyzika má 117 vztahy, zatímco Nobelova cena za fyziku má 485. Jak oni mají společné 28, index Jaccard je 4.65% = 28 / (117 + 485).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Kvantová fyzika a Nobelova cena za fyziku. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
