Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Kvantová mechanika a Schrödingerova rovnice
Kvantová mechanika a Schrödingerova rovnice mají 36 věci společné (v Uniepedie): Albert Einstein, Amplituda pravděpodobnosti, Atom, Atomové jádro, Bohrův model atomu, Chemie, De Broglieova vlna, Diracova rovnice, Elektromagnetické záření, Elektron, Energie, Erwin Schrödinger, Fotoelektrický jev, Foton, Fyzika, Hamiltonův operátor, Hmotnost, Hustota pravděpodobnosti, Hybnost, Interpretace kvantové mechaniky, Kinetická energie, Klasická fyzika, Klasická mechanika, Kleinova–Gordonova rovnice, Kvantová fyzika, Kvantové číslo, Kvantum, Louis de Broglie, Maticová kvantová mechanika, Max Born, ..., Planckova konstanta, Speciální teorie relativity, Teorie relativity, Vlnová funkce, Vodík, Werner Heisenberg. Rozbalte index (6 více) »
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Albert Einstein a Kvantová mechanika · Albert Einstein a Schrödingerova rovnice ·
Amplituda pravděpodobnosti
Amplituda pravděpodobnosti je v kvantové mechanice komplexní číslo přiřazené neurčitému nebo neznámému procesu nebo veličině.
Amplituda pravděpodobnosti a Kvantová mechanika · Amplituda pravděpodobnosti a Schrödingerova rovnice ·
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Atom a Kvantová mechanika · Atom a Schrödingerova rovnice ·
Atomové jádro
helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.
Atomové jádro a Kvantová mechanika · Atomové jádro a Schrödingerova rovnice ·
Bohrův model atomu
Bohrův model atomu je model atomu, který vytvořil v roce 1913 dánský fyzik Niels Bohr.
Bohrův model atomu a Kvantová mechanika · Bohrův model atomu a Schrödingerova rovnice ·
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Chemie a Kvantová mechanika · Chemie a Schrödingerova rovnice ·
De Broglieova vlna
Podle de Broglieovy hypotézy, přiřazuje částicím látky (ať už elektronu, protonu či jiné částici) nejen vlastnosti částic ale také vlnové a tedy pohybující se částici připadá na základě této hypotézy určitá vlnová délka de Broglieho vlny.
De Broglieova vlna a Kvantová mechanika · De Broglieova vlna a Schrödingerova rovnice ·
Diracova rovnice
Diracova rovnice je kvantová relativistická rovnice, popisující chování hmotných částic se spinem ½.
Diracova rovnice a Kvantová mechanika · Diracova rovnice a Schrödingerova rovnice ·
Elektromagnetické záření
Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.
Elektromagnetické záření a Kvantová mechanika · Elektromagnetické záření a Schrödingerova rovnice ·
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Elektron a Kvantová mechanika · Elektron a Schrödingerova rovnice ·
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Energie a Kvantová mechanika · Energie a Schrödingerova rovnice ·
Erwin Schrödinger
Busta Schrödingera – univerzita ve Vídni Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice.
Erwin Schrödinger a Kvantová mechanika · Erwin Schrödinger a Schrödingerova rovnice ·
Fotoelektrický jev
Schéma fotoefektu Fotoelektrický jev či fotoefekt je fyzikální jev, při němž jsou elektrony uvolňovány z obalu atomu a následně mohou být emitovány (vyzařovány) z látky (nejčastěji z kovu) v důsledku absorpce elektromagnetického záření (např. rentgenové záření nebo viditelného světla) látkou.
Fotoelektrický jev a Kvantová mechanika · Fotoelektrický jev a Schrödingerova rovnice ·
Foton
V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.
Foton a Kvantová mechanika · Foton a Schrödingerova rovnice ·
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Fyzika a Kvantová mechanika · Fyzika a Schrödingerova rovnice ·
Hamiltonův operátor
Hamiltonův operátor (Hamiltonián) je diferenciální operátor na Hilbertově prostoru komplexních vlnových funkcí.
Hamiltonův operátor a Kvantová mechanika · Hamiltonův operátor a Schrödingerova rovnice ·
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Hmotnost a Kvantová mechanika · Hmotnost a Schrödingerova rovnice ·
Hustota pravděpodobnosti
Hustota pravděpodobnosti (hustota rozdělení pravděpodobnosti, anglicky Probability Density Function, PDF) v teorii pravděpodobnosti je funkce, jejíž integrací na kterémkoli vzorku (podmnožině prostoru elementárních jevů) vyjde relativní pravděpodobnost, že hodnota náhodné proměnné by se rovnala tomuto vzorku.
Hustota pravděpodobnosti a Kvantová mechanika · Hustota pravděpodobnosti a Schrödingerova rovnice ·
Hybnost
Hybnost je fyzikální veličina, která je mírou posuvného pohybu tělesa a je součinem jeho hmotnosti a rychlosti.
Hybnost a Kvantová mechanika · Hybnost a Schrödingerova rovnice ·
Interpretace kvantové mechaniky
Interpretace kvantové mechaniky jsou filozofické pokusy o vysvětlení fyzikální podstaty reality v mikrosvětě.
Interpretace kvantové mechaniky a Kvantová mechanika · Interpretace kvantové mechaniky a Schrödingerova rovnice ·
Kinetická energie
energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.
Kinetická energie a Kvantová mechanika · Kinetická energie a Schrödingerova rovnice ·
Klasická fyzika
Klasická fyzika je označení pro starší fyzikální teorie, zejména ty popsané mezi koncem 17.
Klasická fyzika a Kvantová mechanika · Klasická fyzika a Schrödingerova rovnice ·
Klasická mechanika
Klasická mechanika je mechanika, zabývající se mechanickými jevy makroskopických těles, která se pohybují rychlostí zanedbatelnou vzhledem k rychlosti světla.
Klasická mechanika a Kvantová mechanika · Klasická mechanika a Schrödingerova rovnice ·
Kleinova–Gordonova rovnice
Kleinova–Gordonova rovnice je pohybová rovnice v jedné z relativistických formulací kvantové mechaniky.
Kleinova–Gordonova rovnice a Kvantová mechanika · Kleinova–Gordonova rovnice a Schrödingerova rovnice ·
Kvantová fyzika
Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.
Kvantová fyzika a Kvantová mechanika · Kvantová fyzika a Schrödingerova rovnice ·
Kvantové číslo
Orbitaly ve vodíkovém atomu: svisle roste hlavní kvantové číslo, zleva doprava roste vedlejší kvantové číslo Kvantová čísla jsou čísla, kterými se v kvantové mechanice popisují vlastnosti určitých částic v systému; každé číslo odpovídá jedné zachovávané veličině.
Kvantová mechanika a Kvantové číslo · Kvantové číslo a Schrödingerova rovnice ·
Kvantum
Kvantum (z lat. quantum, „kolik“) je v kvantové fyzice nejmenší nedělitelné množství veličiny, která se podílí na interakci.
Kvantová mechanika a Kvantum · Kvantum a Schrödingerova rovnice ·
Louis de Broglie
Louis Victor Pierre Raymond vévoda de Broglie (15. srpna 1892 Dieppe – 19. března 1987 Paříž) byl francouzský kvantový fyzik, který navrhl princip duality částic a vlnění, za což v roce 1929 dostal Nobelovu cenu.
Kvantová mechanika a Louis de Broglie · Louis de Broglie a Schrödingerova rovnice ·
Maticová kvantová mechanika
Maticová kvantová mechanika je formulace kvantové mechaniky vytvořená Wernerem Heisenbergem roku 1925, která používá jako matematický aparát vektorový a maticový počet.
Kvantová mechanika a Maticová kvantová mechanika · Maticová kvantová mechanika a Schrödingerova rovnice ·
Max Born
Max Born (11. prosince 1882, Vratislav – 5. ledna 1970, Göttingen) byl německo-britský matematik a fyzik židovského původu.
Kvantová mechanika a Max Born · Max Born a Schrödingerova rovnice ·
Planckova konstanta
Planckova konstanta je jedna ze základních fyzikálních konstant.
Kvantová mechanika a Planckova konstanta · Planckova konstanta a Schrödingerova rovnice ·
Speciální teorie relativity
Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.
Kvantová mechanika a Speciální teorie relativity · Schrödingerova rovnice a Speciální teorie relativity ·
Teorie relativity
Teorie relativity je sada dvou fyzikálních teorií vytvořených Albertem Einsteinem: speciální teorie relativity (STR) a obecné teorie relativity (OTR).
Kvantová mechanika a Teorie relativity · Schrödingerova rovnice a Teorie relativity ·
Vlnová funkce
Vlnová funkce je ve fyzice a matematice obecně řešení libovolné vlnové rovnice, která je obvykle parciální diferenciální rovnicí prvního či druhého řádu.
Kvantová mechanika a Vlnová funkce · Schrödingerova rovnice a Vlnová funkce ·
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Kvantová mechanika a Vodík · Schrödingerova rovnice a Vodík ·
Werner Heisenberg
Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901 Würzburg – 1. února 1976 Mnichov) byl německý teoretický fyzik, matematik a filozof, jemuž byla za podíl na objevu kvantové mechaniky v roce 1932 udělena Nobelova cena za fyziku.
Kvantová mechanika a Werner Heisenberg · Schrödingerova rovnice a Werner Heisenberg ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Kvantová mechanika a Schrödingerova rovnice
- To, co mají společné Kvantová mechanika a Schrödingerova rovnice
- Podobnosti mezi Kvantová mechanika a Schrödingerova rovnice
Srovnání mezi Kvantová mechanika a Schrödingerova rovnice
Kvantová mechanika má 157 vztahy, zatímco Schrödingerova rovnice má 82. Jak oni mají společné 36, index Jaccard je 15.06% = 36 / (157 + 82).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Kvantová mechanika a Schrödingerova rovnice. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
