111 vztahy: Angličtina, Apatit, Švédština, Švédsko, Östersund, Åre, Baltofinské jazyky, Baltské moře, Barentsovo moře, Bílé moře, Běloruština, Bělorusové, Bodø, Bokmål, Botnický záliv, Dalarna, Enontekiö, Estonština, Fennoskandinávie, Finština, Finnmark, Finové, Finsko, Gällivare, Høyre, Helsinky, Ižorština, Inari (jezero), Inari (obec), Inarijská sámština, Jämtland, Jednotné Rusko, Jižní sámština, Johannes Schefferus, Karelština, Kautokeino, Kebnekaise, Kemijská sámština, Kildinská sámština, Kiruna, Kola (poloostrov), Kvenština, Kvenové, Laponská válka, Laponské území, Laponsko, Laponsko (finský kraj), Laponsko (Finsko), Laponsko (historická provincie), Levicová strana (Švédsko), ..., Livonština, Lule, Luleå, Lulejská sámština, Meänkieli, Murmansk, Murmanská oblast, Náhorní plošina, Národní park Saltfjellet a Svartisen, Norština, Nordland, Norrbotten, Norská dělnická strana, Norská strana práce, Norské moře, Norsko, Oslo, Oulu, Půlnoční slunce, Permafrost, Pidžin, Pitejská sámština, Polární noc, Provincie ve Finsku, Rajón, Ruština, Ruské impérium, Rusko, Russenorsk, Sámi soga lávlla, Sámové, Sámská vlajka, Sámské jazyky, Severní Evropa, Severní polární kruh, Severní sámština, Severské státy, Skandinávie, Skoltská sámština, Sob polární, Stockholm, Strana středu (Švédsko), Terská sámština, Trøndelag, Troms, Tromsø, Trondheim, Tundra, Ukrajinština, Ukrajinci, Umírněná strana, Umeå, Umejská sámština, Uralské jazyky, Vadsø, Västerbotten, Västernorrland, Východoslovanské jazyky, Vepština, Votština, Zemní plyn. Rozbalte index (61 více) »
Angličtina
Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.
Nový!!: Laponsko a Angličtina · Vidět víc »
Apatit
Model krystalu apatitu Apatit je druh fosfátového minerálu, který se může v přírodě vyskytovat v celé škále barev v závislosti na jeho chemické příměsi (Mn, Sr, Y, Ce, La, Na, Mg a další) a to přes zelenou, žlutou, fialovou, bezbarvou, hnědou, šedou, k růžové až modré.
Nový!!: Laponsko a Apatit · Vidět víc »
Švédština
Švédština je severogermánský jazyk, kterým mluví okolo 10,5 milionů lidí především ve Švédsku a části Finska, hlavně na pobřeží a na Alandech.
Nový!!: Laponsko a Švédština · Vidět víc »
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Nový!!: Laponsko a Švédsko · Vidět víc »
Östersund
Östersund je město ve středním Švédsku, hlavní město provincie Jämtland, ve kterém žije 50 tisíc obyvatel.
Nový!!: Laponsko a Östersund · Vidět víc »
Åre
Åre je obec v provincii Jämtland ve Švédsku, která je součástí stejnojmenného komuny o rozloze 8 200 km2, jehož střediskem je obec Järpen.
Nový!!: Laponsko a Åre · Vidět víc »
Baltofinské jazyky
Baltofinské jazyky jsou skupinou jazyků patřící do uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Laponsko a Baltofinské jazyky · Vidět víc »
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Nový!!: Laponsko a Baltské moře · Vidět víc »
Barentsovo moře
Barentsovo moře (norsky Barentshavet; rusky Баренцево море Barencevo more) je okrajové moře Severního ledového oceánu mezi severním pobřežím Evropy (Norska a Ruska) a Medvědím ostrovem, Špicberky, Zemí Františka Josefa a Novou zemí.
Nový!!: Laponsko a Barentsovo moře · Vidět víc »
Bílé moře
Bílé moře (rusky Белое море) je malé vnitrozemské moře Severního ledového oceánu u severních břehů evropské části Ruska.
Nový!!: Laponsko a Bílé moře · Vidět víc »
Běloruština
Běloruština je východoslovanský jazyk, příbuzný polštině, ukrajinštině a ruštině.
Nový!!: Laponsko a Běloruština · Vidět víc »
Bělorusové
Bělorusové (bělorusky беларусы) jsou slovanský národ náležící k jeho východní větvi.
Nový!!: Laponsko a Bělorusové · Vidět víc »
Bodø
Bodø je město v Norsku.
Nový!!: Laponsko a Bodø · Vidět víc »
Bokmål
Bokmål (výslovnost búkmól; doslova knižní řeč) je spolu s novou norštinou jedna ze dvou oficiálních spisovných variant norštiny.
Nový!!: Laponsko a Bokmål · Vidět víc »
Botnický záliv
Botnický záliv (název je odvozen od historických názvů švédských provincií Botten, což znamená dno, půda) je nejsevernější část Baltského moře, jeho největší záliv, mezi východním pobřežím Švédska (kraje Stockholm, Uppsala, Gävleborg, Västernorrland, Västerbotten, Norrbotten) a západním pobřeží Finska (provincie Severní Pohjanmaa, Střední Pohjanmaa, Pohjanmaa, Satakunta a Vlastní Finsko).
Nový!!: Laponsko a Botnický záliv · Vidět víc »
Dalarna
Dalarna (Dalarnas län) je kraj a provincie ve středním Švédsku.
Nový!!: Laponsko a Dalarna · Vidět víc »
Enontekiö
Enontekiö (inarijskou sámštinou Iänudâh) je obec a správní oblast ve finské provincii Laponsko.
Nový!!: Laponsko a Enontekiö · Vidět víc »
Estonština
Oblast jižní estonštiny Estonština (estonsky eesti keel) je jazyk baltofinské větve ugrofinských jazyků.
Nový!!: Laponsko a Estonština · Vidět víc »
Fennoskandinávie
Skandinávie a Fennoskandinávie Fennoskandinávie je oblast, která v užším pojetí zahrnuje Skandinávii (mimo nejjižnějšího cípu Švédska), Finsko, Karélii a poloostrov Kola.
Nový!!: Laponsko a Fennoskandinávie · Vidět víc »
Finština
Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích.
Nový!!: Laponsko a Finština · Vidět víc »
Finnmark
Finnmark Fylke, sámsky Finnmárkku fylka, byl kraj v severní části Norska.
Nový!!: Laponsko a Finnmark · Vidět víc »
Finové
Finové jsou národ mluvící finsky, původně obývající Finsko.
Nový!!: Laponsko a Finové · Vidět víc »
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Nový!!: Laponsko a Finsko · Vidět víc »
Gällivare
Gällivare (nebo) je lokalita a sídlo okresu v provincii Norrbotten s počtem obyvatel 8449 (2010).
Nový!!: Laponsko a Gällivare · Vidět víc »
Høyre
Předsedkyně strany Erna Solbergová Høyre (norsky) je středopravicová liberálně konzervativní politická strana v Norsku.
Nový!!: Laponsko a Høyre · Vidět víc »
Helsinky
Helsinky jsou hlavní a největší finské město a přístav.
Nový!!: Laponsko a Helsinky · Vidět víc »
Ižorština
Ižorština (někdy také ingrijština či inkerština; ižorsky,, nebo jen) je ugrofinský jazyk, jímž mluví Ižorové v Ingrii.
Nový!!: Laponsko a Ižorština · Vidět víc »
Inari (jezero)
Inari (inarským dialektem Aanaarjävri) je jezero ve finské části Laponska (stejnojmenná provincie Laponsko) v obci Inari.
Nový!!: Laponsko a Inari (jezero) · Vidět víc »
Inari (obec)
Inari (Aanaar v inarské sámštině, Anár v severní sámštině, Aanar v skoltské sámštině, Enare ve švédštině) je obec ve Finsku.
Nový!!: Laponsko a Inari (obec) · Vidět víc »
Inarijská sámština
Inarijská sámština (anarâškielâ, finsky inarinsaame) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralských jazyků.
Nový!!: Laponsko a Inarijská sámština · Vidět víc »
Jämtland
Jämtland nebo v místním dialektu Jamtland je historické území (provincie) a zároveň kraj v západní části Švédska.
Nový!!: Laponsko a Jämtland · Vidět víc »
Jednotné Rusko
12. kongres Jednotného Ruska voleb 2007 Petrohradě Jednotné Rusko (Единая Россия, Jedinaja Rassija) je ruská parlamentní konzervativní politická strana, která byla založena v prosinci 2001.
Nový!!: Laponsko a Jednotné Rusko · Vidět víc »
Jižní sámština
Jižní sámština (Åarjelsaemien gïele) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Laponsko a Jižní sámština · Vidět víc »
Johannes Schefferus
Skytteanum na univerzitě v Uppsale Johannes Schefferus (2. února 1621 Štrasburk – 26. března 1679 Uppsala) byl jedním z nejdůležitějších švédských humanistů své doby.
Nový!!: Laponsko a Johannes Schefferus · Vidět víc »
Karelština
Karelština (karjalan kieli) patří k baltofinským jazykům ugrofinské větve uralských jazyků.
Nový!!: Laponsko a Karelština · Vidět víc »
Kautokeino
Kautokeino (v místní severosámštině Guovdageaindu, v kvenštině Koutokeino) je obec v kraji Troms a Finnmark v severním Norsku u hranic s Finskem.
Nový!!: Laponsko a Kautokeino · Vidět víc »
Kebnekaise
Kebnekaise (ze severosámštiny nebo v modernější formě Giebnegáisi, "hřeben kotle") je nejvyšší hora ve Švédsku.
Nový!!: Laponsko a Kebnekaise · Vidět víc »
Kemijská sámština
Kemijská sámština je mrtvý východosámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Laponsko a Kemijská sámština · Vidět víc »
Kildinská sámština
Kildinská sámština (Кӣллт са̄мь кӣлл, „Kiillt saam' kiill“) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralských jazyků.
Nový!!: Laponsko a Kildinská sámština · Vidět víc »
Kiruna
Centrum města. Kiruna je město ve Švédsku ležící za severním polárním kruhem, v kraji Norbotten, známé pro svoji těžbu železné rudy.
Nový!!: Laponsko a Kiruna · Vidět víc »
Kola (poloostrov)
Poloha poloostrova Kola nebo Kolský poloostrov je poloostrov na samém severozápadě Ruska: Leží na něm celá Murmanská oblast.
Nový!!: Laponsko a Kola (poloostrov) · Vidět víc »
Kvenština
Kvenština (kv. kvääni, kainun kieli) neboli kvenská finština je ugrofinský jazyk, jímž mluví Kvenové v severním Norsku, konkrétně ve Finnmarce a Troms.
Nový!!: Laponsko a Kvenština · Vidět víc »
Kvenové
Kvenové jsou etnická a jazyková menšina na území severního Norska.
Nový!!: Laponsko a Kvenové · Vidět víc »
Laponská válka
Laponská válka (finsky "Lapin sota") je označení pro válečný stav mezi Finskem a Německem od září 1944 do dubna 1945.
Nový!!: Laponsko a Laponská válka · Vidět víc »
Laponské území
Laponské území je název jedné ze švédských památek chráněných UNESCEM.
Nový!!: Laponsko a Laponské území · Vidět víc »
Laponsko
Laponsko (sámsky Sápmi, švédsky Lappland, norsky Sameland, finsky Lappi, rusky Лапландия a nově zřídka česky i Sámsko) je kulturní region tradičně obývaný Sámy, v češtině tradičně známými jako Laponci; dnes je však toto označení považováno za hanlivé, především samotní Sámové ho považují za pejorativní.
Nový!!: Laponsko a Laponsko · Vidět víc »
Laponsko (finský kraj)
Finské Laponsko byl největší, nejsevernější a zároveň nejřidčeji osídlený kraj Finska.
Nový!!: Laponsko a Laponsko (finský kraj) · Vidět víc »
Laponsko (Finsko)
Kraj Laponsko (fin. Lapin maakunta) je největší, nejsevernější a nejřidčeji obydlená provincie Finska.
Nový!!: Laponsko a Laponsko (Finsko) · Vidět víc »
Laponsko (historická provincie)
náhled Laponsko bylo do roku 1809 provincií Švédska rozkládající se na severu Švédska a Finska.
Nový!!: Laponsko a Laponsko (historická provincie) · Vidět víc »
Levicová strana (Švédsko)
Levicová strana (V) (Vänsterpartiet) je švédská radikálně levicová politická strana.
Nový!!: Laponsko a Levicová strana (Švédsko) · Vidět víc »
Livonština
Livonština (līvõ kēļ) je mrtvý ugrofinský jazyk užívaný v západní pobřežní části historického Livonska (dnešní Lotyšsko a Estonsko, zejména v okolí – jinak německojazyčné – Rigy).
Nový!!: Laponsko a Livonština · Vidět víc »
Lule
Lule je řeka na severu Švédska (Norrbotten).
Nový!!: Laponsko a Lule · Vidět víc »
Luleå
Luleå je město ležící v severním Švédsku.
Nový!!: Laponsko a Luleå · Vidět víc »
Lulejská sámština
Lulejská sámština (julevsámegiella) patří mezi uralské jazyky, do skupiny sámských jazyků.
Nový!!: Laponsko a Lulejská sámština · Vidět víc »
Meänkieli
Meänkieli (doslova „náš jazyk“) neboli tornedalská finština (švédsky tornedalsfinska) je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v nejsevernější oblasti Švédska v kraji Norrbotten, podél údolí řeky Torne (finsky Tornionjoki, v meänkieli Tornionväylä), tzv.
Nový!!: Laponsko a Meänkieli · Vidět víc »
Murmansk
Murmansk (rusky Мурманск, sámsky: Murmanska) je přístavní město na severozápadě Ruska, na poloostrově Kola, blízko hranic s Norskem a Finskem.
Nový!!: Laponsko a Murmansk · Vidět víc »
Murmanská oblast
Murmanská oblast je oblast na severozápadě Ruska.
Nový!!: Laponsko a Murmanská oblast · Vidět víc »
Náhorní plošina
Národní park CanyonlandsNáhorní plošina je v geologii a geomorfologii oblast náhorní roviny tvořená plochým terénem, který je alespoň na jedné straně prudce vyvýšen nad okolní terén.
Nový!!: Laponsko a Náhorní plošina · Vidět víc »
Národní park Saltfjellet a Svartisen
Národní park Saltfjellet a Svartisen (norsky Nasjonalpark Saltfjellet og Svartisen) se nachází v severní části Norska, v kraji Nordland, na severním polárním kruhu mezi městy Mo i Rana a Bodø.
Nový!!: Laponsko a Národní park Saltfjellet a Svartisen · Vidět víc »
Norština
Norština je severogermánský jazyk, kterým hovoří Norové.
Nový!!: Laponsko a Norština · Vidět víc »
Nordland
Nordland (lulejskou sámštinou: Nordlánnda; jihosámsky: Nordlaante) je kraj (norsky fylke) v severní části Norska.
Nový!!: Laponsko a Nordland · Vidět víc »
Norrbotten
Poloha provincie Norbotten na mapě Švédska. Norrbotten (znamenající Severní dno) je švédská provincie (landskap) v nejsevernější části Švédska.
Nový!!: Laponsko a Norrbotten · Vidět víc »
Norská dělnická strana
#PŘESMĚRUJ Strana práce (Norsko).
Nový!!: Laponsko a Norská dělnická strana · Vidět víc »
Norská strana práce
#PŘESMĚRUJ Strana práce (Norsko).
Nový!!: Laponsko a Norská strana práce · Vidět víc »
Norské moře
Norské moře (islandsky Noregshaf) je okrajové moře Atlantského oceánu, které bývá někdy řazeno k Severnímu ledovému oceánu.
Nový!!: Laponsko a Norské moře · Vidět víc »
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Nový!!: Laponsko a Norsko · Vidět víc »
Oslo
Oslo (v norštině výslovnost přibližně Ušlu nebo Uslu, v letech 1624–1925 Christiánie a Kristiánie) je hlavní město Norska.
Nový!!: Laponsko a Oslo · Vidět víc »
Oulu
Oulu je největší město v severním Finsku.
Nový!!: Laponsko a Oulu · Vidět víc »
Půlnoční slunce
Norsku Půlnoční slunce je jev vyskytující se za polárním kruhem a spočívající v tom, že slunce ani o půlnoci nezmizí za obzor.
Nový!!: Laponsko a Půlnoční slunce · Vidět víc »
Permafrost
Herschelově ostrově (2013) Aljašky (2017) Karla Ernst von Baera Permafrost (též věčně nebo dlouhodobě zmrzlá půda, pergelisol) je hornina, zvětralina nebo půda, jejíž teplota je po dobu dvou či více let nižší než 0 °C.
Nový!!: Laponsko a Permafrost · Vidět víc »
Pidžin
Pidžin je souhrnný název pro dorozumívací jazyky, jejichž slovní zásoba i gramatika je založena na alespoň dvou (někdy ovšem i více) jazycích, vznikají především při kontaktu etnik obchodujících spolu nebo při kontaktu s kolonizátory.
Nový!!: Laponsko a Pidžin · Vidět víc »
Pitejská sámština
Pitejská sámština (bidumsámegiella) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Laponsko a Pitejská sámština · Vidět víc »
Polární noc
polární záři Polární noc je jev, který nastává za hranicí polárního kruhu, kdy po dobu nejméně jednoho dne nevystoupí Slunce nad obzor a tedy zde není přirozené sluneční světlo.
Nový!!: Laponsko a Polární noc · Vidět víc »
Provincie ve Finsku
Finské provincie Finsko je rozděleno do 19 provincií (finsky maakunta, švédsky landskap).
Nový!!: Laponsko a Provincie ve Finsku · Vidět víc »
Rajón
Rajón (rusky a ukrajinsky райо́н, bělorusky раён; azersky rayon, lotyšsky rajons, gruzínsky რაიონი, raioni; moldavsky: raionul/районул; slovo bylo přejato z francouzského rayon) je ruské pojmenování územněsprávní jednotky, používané v řadě zemí bývalého Sovětského svazu (Ruská federace, Ukrajina, Bělorusko, Lotyšsko, Moldavsko a Ázerbájdžán), odpovídající českému okresu či městskému obvodu (ve městech).
Nový!!: Laponsko a Rajón · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Laponsko a Ruština · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Laponsko a Ruské impérium · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Laponsko a Rusko · Vidět víc »
Russenorsk
Russenorsk je pidžinový jazyk, kombinující v sobě prvky norštiny a ruštiny, konkrétně jejího bělomořského dialektu pomorštiny (pomorskij jazyk; nejde o pomorštinu Pomořanskou!), jež má silný baltskofinský, jmenovitě karelský substrát.
Nový!!: Laponsko a Russenorsk · Vidět víc »
Sámi soga lávlla
Sámi soga lávlla (Píseň sámské rodiny) je národní hymna Sámů.
Nový!!: Laponsko a Sámi soga lávlla · Vidět víc »
Sámové
Sámové (také Sámi, tradičně známí v češtině jako Laponci) jsou domorodí ugrofinští obyvatelé obývající arktickou oblast Laponska, která dnes zahrnuje části nejsevernějšího Norska, Švédska, Finska a Murmanské oblasti Ruska.
Nový!!: Laponsko a Sámové · Vidět víc »
Sámská vlajka
Sámská vlajkaPoměr stran: 3:4 Stará neoficiální vlajka SámůPoměr stran: 5:8 Sámská vlajka je vlajka Sámů, původního obyvatelstva skandinávských zemí a poloostrova Kola v Ruské federaci.
Nový!!: Laponsko a Sámská vlajka · Vidět víc »
Sámské jazyky
Sámské, saamské neboli laponské jazyky je skupina ugrofinské větve uralských jazyků, kterým hovoří Sámové převážně v Laponsku, severní Evropě (v částech severního Finska, Norska, Švédska a úplného severozápadu Ruska).
Nový!!: Laponsko a Sámské jazyky · Vidět víc »
Severní Evropa
Severní Evropa Severní Evropa je severní část evropského kontinentu.
Nový!!: Laponsko a Severní Evropa · Vidět víc »
Severní polární kruh
''Severní polární kruh'', vyznačený modrou přerušovanou čarou. Červenou čarou je vyznačena hranice vzpřímeného stromového porostu. Severní polární kruh je zeměpisná rovnoběžka, jejíž poloha je určena sklonem osy rotace Země.
Nový!!: Laponsko a Severní polární kruh · Vidět víc »
Severní sámština
rozšíření severní sámštiny označuje č. '''5''' Severní sámština (severos. davvisámegiella nebo jen sámegiella) je nejrozšířenějším sámským jazykem.
Nový!!: Laponsko a Severní sámština · Vidět víc »
Severské státy
Severské státy Severské státy nebo také nordické státy jsou země ležící na severu Evropy.
Nový!!: Laponsko a Severské státy · Vidět víc »
Skandinávie
Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.
Nový!!: Laponsko a Skandinávie · Vidět víc »
Skoltská sámština
Skoltská sámština (sääʹmǩiõll) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Laponsko a Skoltská sámština · Vidět víc »
Sob polární
Sob polární (Rangifer tarandus) (synonyma sob arktický) nebo v Severní Americe karibu (nesprávně jelen karibu) je severský přežvýkavec z čeledi jelenovitých.
Nový!!: Laponsko a Sob polární · Vidět víc »
Stockholm
Stockholm je hlavní město Švédska a nejlidnatější region této země.
Nový!!: Laponsko a Stockholm · Vidět víc »
Strana středu (Švédsko)
Strana středu (švédsky Centerpartiet, zkr. Cp) je švédská centristická liberální strana s kořeny v agrarismu.
Nový!!: Laponsko a Strana středu (Švédsko) · Vidět víc »
Terská sámština
Terská sámština (saa'mekiill) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Laponsko a Terská sámština · Vidět víc »
Trøndelag
Trøndelag (čti trönelág) je pojmenování historického území ve středním Norsku a zároveň jeden z norských krajů, nejvyšších územně-správních celků státu.
Nový!!: Laponsko a Trøndelag · Vidět víc »
Troms
Troms je tradiční historický region Norska v severní části země.
Nový!!: Laponsko a Troms · Vidět víc »
Tromsø
Tromsø (sámsky Romsa) je město a obec v kraji Troms a Finnmark v severním Norsku.
Nový!!: Laponsko a Tromsø · Vidět víc »
Trondheim
Kristianstenova pevnost (červen 2005) Trondheim (dříve Nidaros) je správní město kraje Trøndelag v Norsku a centrem Trondheimskémo regionu.
Nový!!: Laponsko a Trondheim · Vidět víc »
Tundra
Tundra na Aljašce v létě Tundra je biom subpolární a polární oblasti, který lze nalézt mezi tajgou a trvale zaledněnými polárními končinami.
Nový!!: Laponsko a Tundra · Vidět víc »
Ukrajinština
Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština je východoslovanský jazyk, náležící mezi slovanské jazyky, tj.
Nový!!: Laponsko a Ukrajinština · Vidět víc »
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Nový!!: Laponsko a Ukrajinci · Vidět víc »
Umírněná strana
Umírněná strana neboli Umírnění (zkratka M,; neoficiálně Noví umírnění) je švédská středopravicová politická strana.
Nový!!: Laponsko a Umírněná strana · Vidět víc »
Umeå
Umeå (švédská výslovnost; finsky: Uumaja, jihosámsky Upmeje, severosámsky Ubmi) je univerzitní město na severu Švédska.
Nový!!: Laponsko a Umeå · Vidět víc »
Umejská sámština
Umejská sámština je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Laponsko a Umejská sámština · Vidět víc »
Uralské jazyky
Uralské jazyky jsou jazyková rodina, jíž hovoří celkem asi 25 miliónů osob ve střední, severní a východní Evropě a asi 30 tisíc obyvatel severní Sibiře.
Nový!!: Laponsko a Uralské jazyky · Vidět víc »
Vadsø
Vadsø je město v severním Norsku.
Nový!!: Laponsko a Vadsø · Vidět víc »
Västerbotten
#PŘESMĚRUJ Västerbotten (kraj).
Nový!!: Laponsko a Västerbotten · Vidět víc »
Västernorrland
Västernorrland (Västernorrlands län) je kraj ležící na severu Švédska.
Nový!!: Laponsko a Västernorrland · Vidět víc »
Východoslovanské jazyky
Východoslovanské jazyky jsou skupinou slovanských jazyků, rozšířenou především ve východní Evropě.
Nový!!: Laponsko a Východoslovanské jazyky · Vidět víc »
Vepština
Šoltozeru (vepsky Šoutjärv’, rusky Шёлтозеро) Vepština Petrozavodsk) Vepština (vepsky vepsän kel’, rusky вепсский язык) je baltofinský jazyk, který patří do ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Laponsko a Vepština · Vidět víc »
Votština
Votština (votsky, psáno také jako) je ugrofinský jazyk, jímž se mluví v oblasti severozápadního Ruska, konkrétně ve dvou vesnicích, Krakolje a Lužicy.
Nový!!: Laponsko a Votština · Vidět víc »
Zemní plyn
Těžba zemního plynu v metrech krychlových za rok Prokázané zásoby zemního plynu ve světě na základě The World Factbook (2014) Zemní plyn (novodobě někdy označován jako fosilní plyn) je nejedovatý přírodní hořlavý plyn využívaný jako fosilní palivo (zdroj energie) a jako surovina pro chemický průmysl.
Nový!!: Laponsko a Zemní plyn · Vidět víc »