Rychlejší přístup než prohlížeči!
43 vztahy: Antikva, Baltské jazyky, Car, Dvojhláska, Flektivní jazyk, Fonetika, Indoevropské jazyky, Katolicismus, Kārlis Ulmanis, Latgalci, Latgalové, Latgalsko, Latinka, Lednové povstání, Litevština, Livonština, Lotyši, Lotyšská sovětská socialistická republika, Lotyšsko, Lotyština, Mluvnický pád, Nářečí, Nový zákon, Novogotické písmo, Polština, Rēzekne, Ruské impérium, Rusko, Samohláska, Sibiř, Slovanské jazyky, Tovaryšstvo Ježíšovo, 1753, 18. století, 19. století, 1904, 1918, 1920, 1933, 1934, 1959, 1989, 20. století.
Antikva
Antikva Původní Garamondovo písmo (1544) Antikva (lat. antiqua, starobylá) je nejběžnější typ latinkového tiskacího písma, které se vyznačuje proměnlivou sílou tahů a patkami a tím se odlišuje od dalšího běžného písma, grotesku.
Nový!!: Latgalština a Antikva · Vidět víc »
Baltské jazyky
Baltské jazyky jsou skupina jazyků v indoevropské jazykové rodině, které kdysi používaly baltské národy (Baltové) na území rozprostírajícím se od Visly až po hranice Estonska.
Nový!!: Latgalština a Baltské jazyky · Vidět víc »
Car
moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).
Nový!!: Latgalština a Car · Vidět víc »
Dvojhláska
Dvojhláska neboli diftong je typ hlásek s tónovou strukturou, kde dochází k plynulému spojení dvou vokalických pozic do jednoho slabičného jádra.
Nový!!: Latgalština a Dvojhláska · Vidět víc »
Flektivní jazyk
Flektivní (též flexivní, flexívní) jazyk vyjadřuje gramatické funkce pomocí flexe (ohýbání), tj.
Nový!!: Latgalština a Flektivní jazyk · Vidět víc »
Fonetika
Fonetika (z řeckého φωνή phōnḗ, hlas, zvuk) je věda, která zkoumá zvukové projevy, zejména zvukovou stránku lidské řeči, fyziologický způsob artikulace (tvorby) těchto zvuků, jejich akustickou stránku a jejich vnímání.
Nový!!: Latgalština a Fonetika · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Latgalština a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Katolicismus
V katolicismu platí velký důraz na tradici, na obrázku kněz provádí bohuslužbu Katolicismus (z řeckého καθολικός katholikos obecný, univerzální McBrien, Catholicism, 19-20. Pojem katolicismus reprezentuje určitou eklesiologickou i teologickou tradici, která však nutně nemusí být svázána se Svatým stolcem a římským papežem. V rámci starokatolictví totiž můžeme hovořit i o tzv. národních katolických církvích. Společnými důrazy však jsou hierarchická struktura, důraz na tradici (učení apoštolů, církevních otců, papežů), eucharistii, mariánský kult (u římskokatolické církve), na západě od jisté doby i celibát kléru (není podmínka) a sociálně-politickým působením (charita, misie aj.). Je třeba postřehnout rozdíl oproti termínu katolictví, který i pro křesťany ostatních církví může znamenat právě všeobecnou církev, zmíněnou již v nejstarších vyznáních víry. V některých jazycích (dále např. v chorvatštině) pojmy katolický a všeobecný splývají. (Vjerujem u jednu svetu, katoličku i apostolsku Crkvu. /svetu crkvu katoličku.).
Nový!!: Latgalština a Katolicismus · Vidět víc »
Kārlis Ulmanis
Kārlis Augusts Vilhelms Ulmanis (4. září 1877, Bērze – 20. září 1942, Krasnovodsk) byl významný politik meziválečného Lotyšska, prezident Lotyšska v letech 1936–1940, několikrát též zastával funkci premiéra (1918–1921, 1925–1926, 1931, 1934–1940) a ministra zahraničních věcí (1926, 1931, 1934–1936).
Nový!!: Latgalština a Kārlis Ulmanis · Vidět víc »
Latgalci
baltských kmenů) ve 12. století Latgalci nebo Latgalové jsou etnografická skupina Lotyšů obývající Latgalsko.
Nový!!: Latgalština a Latgalci · Vidět víc »
Latgalové
#PŘESMĚRUJ Latgalci.
Nový!!: Latgalština a Latgalové · Vidět víc »
Latgalsko
Sélsko Latgalsko je jednou z pěti kulturně-historických lotyšských zemí, zmíněných i v lotyšském zákoně.
Nový!!: Latgalština a Latgalsko · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Latgalština a Latinka · Vidět víc »
Lednové povstání
Lednové povstání (powstanie styczniowe, Польское nebo Янва́рское восста́ние), proti Ruskému impériu vzniklo manifestem Prozatímní národní vlády 22. ledna 1863 na území Kongresového Polska, od 1. února 1863 Litvy, Běloruska a části Ukrajiny a Ruska a trvalo do roku 1864, kdy bylo definitivně poraženo.
Nový!!: Latgalština a Lednové povstání · Vidět víc »
Litevština
Litevština (litevsky lietuvių kalba) patří do východní větve skupiny baltských jazyků.
Nový!!: Latgalština a Litevština · Vidět víc »
Livonština
Livonština (līvõ kēļ) je mrtvý ugrofinský jazyk užívaný v západní pobřežní části historického Livonska (dnešní Lotyšsko a Estonsko, zejména v okolí – jinak německojazyčné – Rigy).
Nový!!: Latgalština a Livonština · Vidět víc »
Lotyši
Lotyši (lotyšsky latvieši, livonsky laett) jsou evropským národem, který patří k baltské jazykové skupině, původnímu obyvatelstvu východního Pobaltí.
Nový!!: Latgalština a Lotyši · Vidět víc »
Lotyšská sovětská socialistická republika
Lotyšsko bylo 20. června 1940 obsazeno Sovětským svazem, který z něj 21. července vytvořil Lotyšskou sovětskou socialistickou republiku.
Nový!!: Latgalština a Lotyšská sovětská socialistická republika · Vidět víc »
Lotyšsko
Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.
Nový!!: Latgalština a Lotyšsko · Vidět víc »
Lotyština
Lotyština (lotyšsky latviešu valoda) patří do skupiny baltských jazyků.
Nový!!: Latgalština a Lotyština · Vidět víc »
Mluvnický pád
Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.
Nový!!: Latgalština a Mluvnický pád · Vidět víc »
Nářečí
Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je.
Nový!!: Latgalština a Nářečí · Vidět víc »
Nový zákon
Papyrový zlomek Nového zákona (2Kor 11,33–12,9, kolem roku 200) Nový zákon je soubor 27 knih, které tvoří druhou část křesťanské Bible.
Nový!!: Latgalština a Nový zákon · Vidět víc »
Novogotické písmo
Novogotická kurzíva, nejužívanější typ psaného novogotického písma Novogotické písmo (neogotické, latinsky neogotica) označuje skupinu novověkých latinských písem, které vznikají po úpadku gotiky a nástupu renesance paralelně s humanistickým písmem, ale na rozdíl od tohoto písma navazují na gotické lámané písmo.
Nový!!: Latgalština a Novogotické písmo · Vidět víc »
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Nový!!: Latgalština a Polština · Vidět víc »
Rēzekne
Rēzekne (latgalsky Rēzne, česky zastarale Režica) je město ve východním Lotyšsku v regionu Latgale, 242 km východně od hlavního města Rigy.
Nový!!: Latgalština a Rēzekne · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Latgalština a Ruské impérium · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Latgalština a Rusko · Vidět víc »
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Nový!!: Latgalština a Samohláska · Vidět víc »
Sibiř
       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.
Nový!!: Latgalština a Sibiř · Vidět víc »
Slovanské jazyky
Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.
Nový!!: Latgalština a Slovanské jazyky · Vidět víc »
Tovaryšstvo Ježíšovo
Tovaryšstvo Ježíšovo (Societas Iesu, ve zkratce SI, případně její mutaci pro užívaný jazyk, v češtině SJ, dříve TJ, hovorově jezuitský řád nebo jezuité) je jeden z největších a nejvýznamnějších řeholních řádů římskokatolické církve.
Nový!!: Latgalština a Tovaryšstvo Ježíšovo · Vidět víc »
1753
1753 (MDCCLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Latgalština a 1753 · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Latgalština a 18. století · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Latgalština a 19. století · Vidět víc »
1904
1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Latgalština a 1904 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Latgalština a 1918 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Latgalština a 1920 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Latgalština a 1933 · Vidět víc »
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Latgalština a 1934 · Vidět víc »
1959
1959 (MCMLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Latgalština a 1959 · Vidět víc »
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Latgalština a 1989 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Latgalština a 20. století · Vidět víc »
