Latinka a Lotyština

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Latinka a Lotyština

Latinka vs. Lotyština

Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu. Lotyština (lotyšsky latviešu valoda) patří do skupiny baltských jazyků.

Abeceda

Vzorník písma Abeceda, řídce i „alfabeta“, je uspořádaná sada znaků – písmen, jimiž se při zápisu řeči, v písmu graficky vyjadřují fonémy, zpravidla hlásky (některé jen souhlásky) a případně slabiky.

Abeceda a Latinka · Abeceda a Lotyština · Vidět víc »

Angličtina

Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.

Angličtina a Latinka · Angličtina a Lotyština · Vidět víc »

Baltské jazyky

Baltské jazyky jsou skupina jazyků v indoevropské jazykové rodině, které kdysi používaly baltské národy (Baltové) na území rozprostírajícím se od Visly až po hranice Estonska.

Baltské jazyky a Latinka · Baltské jazyky a Lotyština · Vidět víc »

Diakritické znaménko

(Čeština, chorvatština, slovinština, finština aj.) (Němčina, skandinávské jazyky aj.) (Portugalština aj.) (Krátká výslovnost) Prostý akcent v řecké alfabetě Diakritické znaménko (z řeckého διακριτικός diakritikós.

Diakritické znaménko a Latinka · Diakritické znaménko a Lotyština · Vidět víc »

Germánské jazyky

němčina Germánské jazyky představují jednu z větví indoevropských jazyků.

Germánské jazyky a Latinka · Germánské jazyky a Lotyština · Vidět víc »

Indoevropské jazyky

Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.

Indoevropské jazyky a Latinka · Indoevropské jazyky a Lotyština · Vidět víc »

Latinka

Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.

Latinka a Latinka · Latinka a Lotyština · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Latinka a Němčina · Lotyština a Němčina · Vidět víc »

Pravopis

Titulní stránka knihy Anweisung zur ORTOGRAPHIA (Návod k ortografii), která byla vydána roku 1711 ve městě Chemnitz (autor Heinrich Volck von Wertheim). Pravopis, též ortografie či starším pravopisem orthografie, z řeckého, což je složenina ze slov (orthos) „správný“ a (grafos) „píšící“, je ustálený způsob záznamu zvukové podoby spisovného jazyka systémem grafických znaků.

Latinka a Pravopis · Lotyština a Pravopis · Vidět víc »

Samohláska

Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.

Latinka a Samohláska · Lotyština a Samohláska · Vidět víc »

Slovanské jazyky

Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.

Latinka a Slovanské jazyky · Lotyština a Slovanské jazyky · Vidět víc »

Vodorovná čárka

Vodorovná čárka (¯) je diakritické znaménko označující většinou délku, které se umísťuje nad znak samohlásky, vzácně pod ní (podtržítko) nebo nad znak souhlásky). Někdy je nazýváno podle angličtiny také macron, z řeckého – makrón, „dlouhý“. Používá se v latině, lotyštině, litevštině, maorštině a havajštině k označení délky a v pchin-jinu a IPA k označení tónu. Také se používá v japonštině, v latinské skripci nebo v transliteraci indických jazyků. V matematice se používá podobný symbol, „pruh“ (‾).

Latinka a Vodorovná čárka · Lotyština a Vodorovná čárka · Vidět víc »