Lavrentij Pavlovič Berija a Nikita Sergejevič Chruščov

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Lavrentij Pavlovič Berija a Nikita Sergejevič Chruščov

Lavrentij Pavlovič Berija vs. Nikita Sergejevič Chruščov

Lavrentij Pavlovič Berija (Lavrenti Pavles dze Beria;;, Marchaul – 23. prosince 1953, Moskva) byl sovětský politik, maršál Sovětského svazu a náčelník státní bezpečnosti, za Stalina během druhé světové války šéfem sovětské tajné služby NKVD a lidového komisariátu vnitra (ministerstvo vnitra). Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).

Bolševici

Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.

Bolševici a Lavrentij Pavlovič Berija · Bolševici a Nikita Sergejevič Chruščov · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Lavrentij Pavlovič Berija · Druhá světová válka a Nikita Sergejevič Chruščov · Vidět víc »

Georgij Maximilianovič Malenkov

Georgij Maximilianovič Malenkov (Orenburg – 14. ledna 1988, Moskva) byl sovětský komunistický politik, blízký spolupracovník Josefa Stalina (jeho dlouholetý osobní tajemník) a po Stalinově smrti v letech 1953–1955 předseda rady ministrů SSSR (premiér).

Georgij Maximilianovič Malenkov a Lavrentij Pavlovič Berija · Georgij Maximilianovič Malenkov a Nikita Sergejevič Chruščov · Vidět víc »

Gulag

Mapa pracovních táborů existujících na území SSSR v letech 1923 až 1961. Zdroj: Nezisková organizace Memorial Gulag (rusky:, ГУЛаг, Главное управление исправительно-трудовыхлагерей, česky: Hlavní správa nápravně-pracovních táborů) byl jedním z oddělení lidového komisariátu vnitřních záležitostí (NKVD, ministerstva vnitra) Sovětského svazu řídící a spravující systém pracovních a koncentračních táborů SSSR, který začal být budován za Lenina (1919) na samém počátku Sovětského svazu a byl rozšířen za Stalinovy vlády.

Gulag a Lavrentij Pavlovič Berija · Gulag a Nikita Sergejevič Chruščov · Vidět víc »

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Josif Vissarionovič Stalin a Lavrentij Pavlovič Berija · Josif Vissarionovič Stalin a Nikita Sergejevič Chruščov · Vidět víc »

Komunistická strana Sovětského svazu

Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.

Komunistická strana Sovětského svazu a Lavrentij Pavlovič Berija · Komunistická strana Sovětského svazu a Nikita Sergejevič Chruščov · Vidět víc »

Lazar Kaganovič

Lazar Mojsejevič Kaganovič (Kabany, poblíž Radomyšle, Ruské impérium – 25. července 1991 Moskva) byl sovětský politik a blízký spolupracovník Josifa Stalina.

Lavrentij Pavlovič Berija a Lazar Kaganovič · Lazar Kaganovič a Nikita Sergejevič Chruščov · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Lavrentij Pavlovič Berija a Moskva · Moskva a Nikita Sergejevič Chruščov · Vidět víc »

Politbyro

Politbyro, zkratka z politické byro (rusky: политическое бюро́, politická kancelář) je nejvyšší orgán některých komunistických stran a představuje jejich nejužší politické vedení.

Lavrentij Pavlovič Berija a Politbyro · Nikita Sergejevič Chruščov a Politbyro · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Lavrentij Pavlovič Berija a Sovětský svaz · Nikita Sergejevič Chruščov a Sovětský svaz · Vidět víc »

Východní fronta (druhá světová válka)

Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.

Lavrentij Pavlovič Berija a Východní fronta (druhá světová válka) · Nikita Sergejevič Chruščov a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Velká čistka

Trojky NKVD nad knězem Petrem Zinovievem ke smrti zastřelením z roku 1937 Ivana Kučuhury Velká čistka (rusky, Bal'šaja čistka), někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30.

Lavrentij Pavlovič Berija a Velká čistka · Nikita Sergejevič Chruščov a Velká čistka · Vidět víc »

Vjačeslav Michajlovič Molotov

Vjačeslav Michajlovič Molotov (Вячеслав Михайлович Молотов, roz. Skrjabin (Cкрябин), – 8. listopadu 1986) byl dlouholetý přední činitel KSSS a SSSR, stal se blízkým spolupracovníkem V. I. Lenina i J. V. Stalina.

Lavrentij Pavlovič Berija a Vjačeslav Michajlovič Molotov · Nikita Sergejevič Chruščov a Vjačeslav Michajlovič Molotov · Vidět víc »

Ztratili jsme Stalina

Ztratili jsme Stalina (v anglickém originále The Death of Stalin) je britsko-francouzské komediální drama.

Lavrentij Pavlovič Berija a Ztratili jsme Stalina · Nikita Sergejevič Chruščov a Ztratili jsme Stalina · Vidět víc »