Litevské velkoknížectví a Livonská křížová výprava

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Litevské velkoknížectví a Livonská křížová výprava

Litevské velkoknížectví vs. Livonská křížová výprava

Litevské velkoknížectví (běloruština: Вялікае Княства Літоўскае; stará literární litevština: Didi Kunigystė Lietuvos nebo didi Kunigiſte Lietuwos – autentický starolitevský název je předmětem dohadů, rutensky Великое князство Литовъское, Vialikoje Kniazstvo Litovskoje) byl od 13. století do roku 1795 stát zahrnující země dnešní Litvy, Běloruska, severovýchodního Polska, větší části Ukrajiny a západních okrajů Ruska. Livonská křížová výprava byla série vojenských operací, jejichž cílem bylo dobytí Livonska, christianizace tamního obyvatelstva a kolonizace území Němci a Dány během severních křížových výprav, neboť země na východním pobřeží Baltského moře byly posledními částmi Evropy, jež bylo z pohledu církve ještě nutno christianizovat.

Švédové

Švédové (švédsky) jsou germánský národ, původem ze Švédska, kde tvoří většinu obyvatelstva.

Švédové a Litevské velkoknížectví · Švédové a Livonská křížová výprava · Vidět víc »

Žmuď

Žmuď, Žemaitsko nebo Dolní Litva (žemaitsky Žemaitėjė) je jedním z pěti etnografických regionů Litvy.

Litevské velkoknížectví a Žmuď · Livonská křížová výprava a Žmuď · Vidět víc »

Řád mečových bratří

Řád mečových bratří (latinsky Fratres militiæ Christi Livoniae; německy Schwertbrüderorden; francouzsky Ordre des Chevaliers Porte-Glaive), známi též zkráceně jako mečonoši, byl vojenský rytířský řád, který se podílel na šíření křesťanství ve východních oblastech Pobaltí.

Litevské velkoknížectví a Řád mečových bratří · Livonská křížová výprava a Řád mečových bratří · Vidět víc »

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.

Křesťanství a Litevské velkoknížectví · Křesťanství a Livonská křížová výprava · Vidět víc »

Livonsko

Znak Livonska Livonsko (latinsky Livonia, lotyšsky Livonija nebo v užším smyslu Vidzeme, estonsky Liivimaa, německy Livland a dříve Liefland, polsky Inflanty) je historické území v Pobaltí, které původně zahrnovalo celé území dnešního Estonska a Lotyšska a od konce 16. století bylo redukováno na část dnešního Lotyšska na pravém břehu Dviny a jižní (větší) část dnešního Estonska.

Litevské velkoknížectví a Livonsko · Livonská křížová výprava a Livonsko · Vidět víc »

Lotyšsko

Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.

Litevské velkoknížectví a Lotyšsko · Livonská křížová výprava a Lotyšsko · Vidět víc »

Papež

František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.

Litevské velkoknížectví a Papež · Livonská křížová výprava a Papež · Vidět víc »

Pohanství

Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).

Litevské velkoknížectví a Pohanství · Livonská křížová výprava a Pohanství · Vidět víc »

Polock

Polock, bělorusky Polack je historické město v severním Bělorusku, ve vitebské oblasti v místě, kde se do Západní Dviny vlévá říčka Polota.

Litevské velkoknížectví a Polock · Livonská křížová výprava a Polock · Vidět víc »

Riga

Riga (lotyšsky:, azbukou Рига) je hlavní město Lotyšska.

Litevské velkoknížectví a Riga · Livonská křížová výprava a Riga · Vidět víc »

Smolenské knížectví

Smolenské knížectví, někdy nazývané Smolenské velkoknížectví (starorusky), bylo v období od 11. do 16. století knížectvím středověké Kyjevské Rusi a poté (od roku 1404) součást Litevského velkoknížectví, definitivně zaniklo roku 1508 jeho přetvořením ve vojvodství.

Litevské velkoknížectví a Smolenské knížectví · Livonská křížová výprava a Smolenské knížectví · Vidět víc »

Treniota

Treniota (1210 – 1264; původně se asi jmenoval Triniotas; používá se zřejmě nesprávně ve 20. století zpětně politevštěná forma poběloruštěného tvaru Транята (Traňata), – srovnej s něm. Trinota) byl litevský velkokníže. Předpokládá se, že v letech 1261 – 1263 jako submonarcha byl vládcem střední a západní Litvy, tj. celé tehdejší Žemaitie. Před tím, než se stal velkoknížetem litevským, se tento Mindaugův oblíbenec zúčastnil několika válečných tažení Litevců do území, ovládaných Řádem německých rytířů, při kterých se osvědčil jako skvělý vojevůdce. Kolem roku 1260 formuloval a pokusil se uskutečnit program sjednocení všech baltských zemí pod litevskou nadvládou. Zatímco Mindaugas se obrátil ke křesťanství (hlavně proto, aby odstranil záminky útočných a kořistivých německých rytířů a livonského řádu k potírání pohanství mečem a ohněm, v téže intenci aby získal podporu papeže (a západní křesťanské Evropy) v otázce korunovace na litevského krále), Treniota zůstal přesvědčeným pohanem. Nehledě na Mindaugovu konverzi, němečtí rytíři pokračovali v častých a bezohledně plenících vpádech na litevská území (prakticky pouze Žemaité se jim dokázali postavit na účinný odpor) – Mindaugova konverze se jim vůbec nehodila do plánu, chtěli dále loupit pod záminkou potírání pohanství. Po bitvě u jezera Durbe v roce 1260 Treniota začal nutit Mindaugase, aby se zřekl křesťanství a útočil na oslabený Řád německých rytířů. Útoky na řád však i přes jejich oslabení nebyly dostatečně účinné. Mindaugas si začal zpochybňovat výhody aliance s Treniotou a začal jej posílat do výbojů na opačnou stranu: směrem na jih – jihovýchod. Takovýto zvrat událostí a plánů se Treniotovi nelíbil, proto zosnoval s pomocí Daumanta zavraždění Mindaugase a jeho dvou synů Ruklyse a Rupeikise (třetí syn Vaišelga vyvázl, protože byl tou dobou v Řecku) v Agloně (dnešní Lotyšsko). Panoval však po Mindaugovi jen krátce (necelý rok), neboť jeho samotného na jaře roku 1264 na příkaz "Mindaugovy kliky" zavraždili Mindaugovi sluhové.

Litevské velkoknížectví a Treniota · Livonská křížová výprava a Treniota · Vidět víc »

12. století

Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.

12. století a Litevské velkoknížectví · 12. století a Livonská křížová výprava · Vidět víc »

13. století

Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.

13. století a Litevské velkoknížectví · 13. století a Livonská křížová výprava · Vidět víc »