Lublaň a Rakousko-Uhersko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Lublaň a Rakousko-Uhersko

Lublaň vs. Rakousko-Uhersko

Lublaň je hlavní město Slovinska, sídlo stejnojmenné městské občiny a je zároveň největší obcí ve Slovinsku. Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Benátky

Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.

Benátky a Lublaň · Benátky a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Habsburkové

Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.

Habsburkové a Lublaň · Habsburkové a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Habsburská monarchie

Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.

Habsburská monarchie a Lublaň · Habsburská monarchie a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Hlavní město

Hlavní město představuje správní středisko a symbol určitého území, typicky státu nebo většího správního nebo samosprávného celku.

Hlavní město a Lublaň · Hlavní město a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Italové

Italové (staročesky Vlachové) jsou převážně románský a italický národ, žijící především v Itálii.

Italové a Lublaň · Italové a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Italské království

Italské království (italsky) bylo evropským státem vzniklým v roce 1861 sjednocením Itálie pod vládou savojské dynastie, jediného královského rodu italského původu, která vládla v jednom z italských států, Sardinském království.

Italské království a Lublaň · Italské království a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Jaderské moře

Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.

Jaderské moře a Lublaň · Jaderské moře a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Klagenfurt am Wörthersee

Klagenfurt am Wörthersee (slovinsky a česky Celovec, do roku 2008 zkráceně jen Klagenfurt), je statutární město a zároveň hlavní a největší město rakouské spolkové země Korutany, 235 km jihozápadně od Vídně, 100 km jihozápadně od Štýrského Hradce a 20 km severně od hranic se Slovinskem.

Klagenfurt am Wörthersee a Lublaň · Klagenfurt am Wörthersee a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Kraňské vévodství

Kraňské vévodství nebo také Krajinské vévodství je země, jež existovala v letech 1364–1918 na území současného Slovinska.

Kraňské vévodství a Lublaň · Kraňské vévodství a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Kraňsko

Znak Kraňska Horní, Střední, Vnitřní Kraňsko (''Krain''). dole Istrie (1714) Historické Kraňsko na mapě současného Slovinska Kraňsko nebo též Krajina (slovinsky Kranjska; německy Krain; latinsky Carniola) je historická země.

Kraňsko a Lublaň · Kraňsko a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Politik

První československé republiky. Politik, z řeckého politikos (πολιτικός – občanský, státní, veřejný), polites (πολίτης – občan, krajan), a polis (πόλις – město, obec, stát), je osoba aktivně angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, tj.

Lublaň a Politik · Politik a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Lublaň a První světová válka · První světová válka a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Rakouské císařství

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Lublaň a Rakouské císařství · Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Rijeka

Rijeka (dříve) je přístavní město v severním Chorvatsku.

Lublaň a Rijeka · Rakousko-Uhersko a Rijeka · Vidět víc »

Salcburk

Salcburk (dříve též Solnohrad, Salzburk, dříve česky též Salcpurk) je statutární město, hlavní město rakouské spolkové země Salcbursko a centrum okresu Salcburk-venkov.

Lublaň a Salcburk · Rakousko-Uhersko a Salcburk · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Lublaň a Slované · Rakousko-Uhersko a Slované · Vidět víc »

Slovinština

Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.

Lublaň a Slovinština · Rakousko-Uhersko a Slovinština · Vidět víc »

Slovinci

Slovinci jsou jihoslovanský národ žijící hlavně ve Slovinsku.

Lublaň a Slovinci · Rakousko-Uhersko a Slovinci · Vidět víc »

Sokol (spolek)

alt.

Lublaň a Sokol (spolek) · Rakousko-Uhersko a Sokol (spolek) · Vidět víc »

Terst

Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.

Lublaň a Terst · Rakousko-Uhersko a Terst · Vidět víc »

Záhřeb

Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.

Lublaň a Záhřeb · Rakousko-Uhersko a Záhřeb · Vidět víc »

Znak (heraldika)

Znak je trvalé nedědičné znamení ve štítě vytvořené podle ustálených heraldických pravidel na základě vžitého nebo uděleného práva.

Lublaň a Znak (heraldika) · Rakousko-Uhersko a Znak (heraldika) · Vidět víc »