Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Ludvík Svoboda a Československo
Ludvík Svoboda a Československo mají 54 věci společné (v Uniepedie): Alexander Dubček, Antonín Zápotocký, Únor 1948, Židé, Československá armáda, Československá socialistická republika, Československé parlamentní volby 1946, Bratislava, Druhá světová válka, Edvard Beneš, Emigrace, Francie, Gustáv Husák, Invaze do Polska (1939), Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, Jan Masaryk, Jan Palach, Jednotné zemědělské družstvo, Josif Vissarionovič Stalin, Klement Gottwald, Komunistická strana Československa, Kulak, Legie Čechů a Slováků, Lidové milice, Maďarština, Metro v Praze, Milan Rastislav Štefánik, Mnichovská dohoda, Moskva, Nacistické Německo, ..., Německá okupace Čech, Moravy a Slezska, Nikita Sergejevič Chruščov, Normalizace, Obrana národa, Partyzán, Podkarpatská Rus, Pražské jaro, Praha, Protektorát Čechy a Morava, Prozatímní státní zřízení, Rudá armáda, Rudolf Slánský, Rusíni, Seznam prezidentů Československa, Slovenská republika (1939–1945), Slovensko, Sovětský svaz, Spojené království, Tomáš Garrigue Masaryk, Ukrajina, Varšavská smlouva, Východní fronta (druhá světová válka), Wehrmacht, 1. československý armádní sbor. Rozbalte index (24 více) »
Alexander Dubček
Alexander Dubček (27. listopadu 1921 Uhrovec – 7. listopadu 1992 Praha) byl československý politik slovenské národnosti, hlavní osobnost pražského jara 1968.
Alexander Dubček a Ludvík Svoboda · Alexander Dubček a Československo ·
Antonín Zápotocký
Antonín Zápotocký (19. prosince 1884 Zákolany farnost Kováry – 13. listopadu 1957 Praha) byl československý komunistický politik, odborový předák a později premiér Československa, který se stal pátým československým prezidentem, druhým komunistickým po Klementu Gottwaldovi.
Antonín Zápotocký a Ludvík Svoboda · Antonín Zápotocký a Československo ·
Únor 1948
Únor 1948 (též únorový puč, v komunistické terminologii a historiografii Vítězný únor či jen Únor) je pojmenování komunistického státního převratu v Československu, který proběhl mezi 17. a 25. únorem 1948.
Únor 1948 a Ludvík Svoboda · Únor 1948 a Československo ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Ludvík Svoboda a Židé · Československo a Židé ·
Československá armáda
Československá armáda představovala ozbrojené síly Československa v letech 1918 až 1992.
Ludvík Svoboda a Československá armáda · Československá armáda a Československo ·
Československá socialistická republika
Československá socialistická republika (ČSSR) byl oficiální název Československa od 11. července 1960 do 29. března 1990.
Ludvík Svoboda a Československá socialistická republika · Československá socialistická republika a Československo ·
Československé parlamentní volby 1946
Volby do Ústavodárného shromáždění Československé republiky se konaly v neděli 26. května 1946.
Ludvík Svoboda a Československé parlamentní volby 1946 · Československé parlamentní volby 1946 a Československo ·
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Bratislava a Ludvík Svoboda · Bratislava a Československo ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a Ludvík Svoboda · Druhá světová válka a Československo ·
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
Edvard Beneš a Ludvík Svoboda · Edvard Beneš a Československo ·
Emigrace
Japonský vládní plakát propagující Jižní Ameriku Emigrace (z lat. ex-migrare, vystěhovat se) je opuštění (či útěk) ze země původu a přestěhování se do jiné země.
Emigrace a Ludvík Svoboda · Emigrace a Československo ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Francie a Ludvík Svoboda · Francie a Československo ·
Gustáv Husák
Gustáv Husák (původním křestním jménem Augustín, 10. ledna 1913 Dúbravka – 18. listopadu 1991 Bratislava) byl československý politik slovenského původu, vrcholný představitel vládnoucí Komunistické strany Československa a v letech 1975–1989 osmý prezident Československa.
Gustáv Husák a Ludvík Svoboda · Gustáv Husák a Československo ·
Invaze do Polska (1939)
Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení;, Fall Weiß, či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.
Invaze do Polska (1939) a Ludvík Svoboda · Invaze do Polska (1939) a Československo ·
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj, Okupace Československa) byla vpádem armád pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa (ČSSR), který se uskutečnil 21. srpna 1968.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Ludvík Svoboda · Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Československo ·
Jan Masaryk
Jan Masaryk (také Jan Garrigue Masaryk, 14. září 1886, Královské Vinohrady – 10. března 1948, Praha-Hradčany) byl československý diplomat a politik, syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.
Jan Masaryk a Ludvík Svoboda · Jan Masaryk a Československo ·
Jan Palach
Jan Palach (11. srpna 1948 Praha – 19. ledna 1969 Praha) byl student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se upálil na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po začátku okupace Československa armádami států Varšavské smlouvy.
Jan Palach a Ludvík Svoboda · Jan Palach a Československo ·
Jednotné zemědělské družstvo
Prahy Jednotné zemědělské družstvo (zkratka JZD), na Slovensku Jednotné roľnícke družstvo (zkratka JRD), byl obvyklý název zemědělských družstev v socialistickém Československu.
Jednotné zemědělské družstvo a Ludvík Svoboda · Jednotné zemědělské družstvo a Československo ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Josif Vissarionovič Stalin a Ludvík Svoboda · Josif Vissarionovič Stalin a Československo ·
Klement Gottwald
Stalina Kominterny z roku 1935 Doubici Údajný rodný dům v Dědicích – současnost Pancéřovaný automobil Škoda VOS, používaný prezidentem Gottwaldem Řádu Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti Klement Gottwald (23. listopadu 1896, farnost Dědice Dědice nebo Heroltice – 14. března 1953, Praha) byl československý komunistický politik.
Klement Gottwald a Ludvík Svoboda · Klement Gottwald a Československo ·
Komunistická strana Československa
Komunistická strana Československa (KSČ) byla v letech 1921–1992 krajně levicová totalitní politická strana v Československu, organizační součást Komunistické internacionály („Kominterny“, KI) a v letech 1948–1989 držitelka veškeré politické moci ve státě (byla definovaná tehdejší Ústavou jako „vedoucí síla ve společnosti i ve státě“).
Komunistická strana Československa a Ludvík Svoboda · Komunistická strana Československa a Československo ·
Kulak
294x294pixelů Kulak (rusky кулак.
Kulak a Ludvík Svoboda · Kulak a Československo ·
Legie Čechů a Slováků
Ludvíka Svobodu a Legii Čechů a Slováků Legie Čechů a Slováků (polsky Legion Czechów i Słowaków), též známá jako Československá legie či Česká a slovenská legie, byla československá vojenská jednotka, která se ustavila z dobrovolníků v Polsku po německé okupaci zbytku českých zemí v roce 1939 a navazovala na tradici legionářů z první světové války.
Legie Čechů a Slováků a Ludvík Svoboda · Legie Čechů a Slováků a Československo ·
Lidové milice
Lidové milice (LM, slovensky Ľudové milície, ĽM) byly dělnické bojové jednotky, o jejichž vzniku rozhodl Ústřední výbor Komunistické strany Československa dne 21. února 1948 při přípravě komunistického převratu v Československu.
Lidové milice a Ludvík Svoboda · Lidové milice a Československo ·
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
Ludvík Svoboda a Maďarština · Maďarština a Československo ·
Metro v Praze
Pražské metro tvoří v současnosti základ sítě pražské městské hromadné dopravy.
Ludvík Svoboda a Metro v Praze · Metro v Praze a Československo ·
Milan Rastislav Štefánik
Dr. Milan Rastislav Štefánik jako člen Národní rady v Rusku Generál Milan Rastislav Štefánik v Rusku hvězdárnou, zřízena zásluhou české Společnosti generála M. R. Štefánika „Generál Milan Rastislav Štefánik“; autor: Pavel Vavrys; 2015; malba na dřevě – kruhový „střelecký terč“ o průměru 60 cm; z cyklu Česká paměť nové budovy Národního muzea v Praze Milan Rastislav Štefánik (21. července 1880 Košariská – 4. května 1919 Ivanka pri Dunaji) byl slovenský politik, voják, letec, generál francouzské armády, astronom a meteorolog.
Ludvík Svoboda a Milan Rastislav Štefánik · Milan Rastislav Štefánik a Československo ·
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Ludvík Svoboda a Mnichovská dohoda · Mnichovská dohoda a Československo ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Ludvík Svoboda a Moskva · Moskva a Československo ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Ludvík Svoboda a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Československo ·
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska byla vojenská okupace zbylého území české části Československa, tj.
Ludvík Svoboda a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Československo ·
Nikita Sergejevič Chruščov
Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).
Ludvík Svoboda a Nikita Sergejevič Chruščov · Nikita Sergejevič Chruščov a Československo ·
Normalizace
Gustáv Husák (vpravo) a Vasil Biľak, hlavní političtí představitelé normalizace Normalizace v československých dějinách je období od násilného potlačení pražského jara v roce 1968 armádami Varšavské smlouvy.
Ludvík Svoboda a Normalizace · Normalizace a Československo ·
Obrana národa
Obrana národa (ON) byla vojenská protinacisticky zaměřená odbojová organizace.
Ludvík Svoboda a Obrana národa · Obrana národa a Československo ·
Partyzán
Partyzán je civilista nebo bojovník, který sice nenáleží k pravidelným vojenským jednotkám, ale který se považuje za součást jedné z bojujících stran ve válce.
Ludvík Svoboda a Partyzán · Partyzán a Československo ·
Podkarpatská Rus
Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.
Ludvík Svoboda a Podkarpatská Rus · Podkarpatská Rus a Československo ·
Pražské jaro
Jako pražské jaro je označováno období politického uvolnění v Československu v roce 1968.
Ludvík Svoboda a Pražské jaro · Pražské jaro a Československo ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Ludvík Svoboda a Praha · Praha a Československo ·
Protektorát Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.
Ludvík Svoboda a Protektorát Čechy a Morava · Protektorát Čechy a Morava a Československo ·
Prozatímní státní zřízení
Prozatímní státní zřízení (slovensky Dočasné štátne zriadenie) byl oficiální název československé exilové vlády v Londýně v období existence protektorátu Čechy a Morava a první Slovenské republiky během druhé světové války.
Ludvík Svoboda a Prozatímní státní zřízení · Prozatímní státní zřízení a Československo ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Ludvík Svoboda a Rudá armáda · Rudá armáda a Československo ·
Rudolf Slánský
Rudolf Slánský (31. července 1901 Nezvěstice – 3. prosince 1952 Praha) byl československý komunistický politik, dlouholetý člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa a generální tajemník ÚV KSČ (1945–1951).
Ludvík Svoboda a Rudolf Slánský · Rudolf Slánský a Československo ·
Rusíni
Rusíni (rusínsky Русины; ukrajinsky русини) je označení pro různorodé východoslovanské etnikum, které kompaktně osidluje území v těsné blízkosti Karpat v Zakarpatské Ukrajině, východním Slovensku, Polsku a Maďarsku.
Ludvík Svoboda a Rusíni · Rusíni a Československo ·
Seznam prezidentů Československa
Seznam prezidentů Československa představuje chronologický přehled osob působících v nejvyšší ústavní funkci Československé republiky, kterou byl prezident republiky.
Ludvík Svoboda a Seznam prezidentů Československa · Seznam prezidentů Československa a Československo ·
Slovenská republika (1939–1945)
Slovenská republika (slovensky), v roce 1939 Slovenský stát (slovensky), známá též jako první Slovenská republika, byl samostatný stát, který se na území dnešního Slovenska rozkládal v letech 1939 až 1945.
Ludvík Svoboda a Slovenská republika (1939–1945) · Slovenská republika (1939–1945) a Československo ·
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Ludvík Svoboda a Slovensko · Slovensko a Československo ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Ludvík Svoboda a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Československo ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Ludvík Svoboda a Spojené království · Spojené království a Československo ·
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.
Ludvík Svoboda a Tomáš Garrigue Masaryk · Tomáš Garrigue Masaryk a Československo ·
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Ludvík Svoboda a Ukrajina · Ukrajina a Československo ·
Varšavská smlouva
Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.
Ludvík Svoboda a Varšavská smlouva · Varšavská smlouva a Československo ·
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.
Ludvík Svoboda a Východní fronta (druhá světová válka) · Východní fronta (druhá světová válka) a Československo ·
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Ludvík Svoboda a Wehrmacht · Wehrmacht a Československo ·
1. československý armádní sbor
1.
1. československý armádní sbor a Ludvík Svoboda · 1. československý armádní sbor a Československo ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Ludvík Svoboda a Československo
- To, co mají společné Ludvík Svoboda a Československo
- Podobnosti mezi Ludvík Svoboda a Československo
Srovnání mezi Ludvík Svoboda a Československo
Ludvík Svoboda má 311 vztahy, zatímco Československo má 294. Jak oni mají společné 54, index Jaccard je 8.93% = 54 / (311 + 294).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Ludvík Svoboda a Československo. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
