Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Ludwig Beck a Nacistické Německo

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Ludwig Beck a Nacistické Německo

Ludwig Beck vs. Nacistické Německo

Ludwig August Theodor Beck (29. června 1880 Biebrich (dnes Wiesbaden-Biebrich) – 20. července 1944 Berlín) byl německý generálplukovník a náčelník generálního štábu německých pozemních sil před začátkem druhé světové války. Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Podobnosti mezi Ludwig Beck a Nacistické Německo

Ludwig Beck a Nacistické Německo mají 20 věci společné (v Uniepedie): Abwehr, Adolf Hitler, Atentát na Hitlera z 20. července 1944, Československo, Berlín, Claus Schenk von Stauffenberg, Druhá světová válka, Erwin von Witzleben, Franz Halder, Gestapo, Heer (Wehrmacht), Hjalmar Schacht, Německé císařství, Německý kancléř, Neville Chamberlain, První světová válka, Reichswehr, Výmarská republika, Wehrmacht, Wilhelm Canaris.

Abwehr

Vrchní velitel rozvědky Wilhelm Canaris Abwehr (něm. obrana) byla vojenská rozvědka a kontrarozvědka působící v Německu 1920 až 1945.

Abwehr a Ludwig Beck · Abwehr a Nacistické Německo · Vidět víc »

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Adolf Hitler a Ludwig Beck · Adolf Hitler a Nacistické Německo · Vidět víc »

Atentát na Hitlera z 20. července 1944

Atentát na Hitlera z 20.

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Ludwig Beck · Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Nacistické Německo · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Ludwig Beck a Československo · Nacistické Německo a Československo · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Ludwig Beck · Berlín a Nacistické Německo · Vidět víc »

Claus Schenk von Stauffenberg

poštovní známce Claus Philipp Maria Justinian Schenk, hrabě von Stauffenberg (15. listopadu 1907, Jettingen, Bavorsko – 20. nebo 21. července 1944, Berlín) byl německý důstojník generálního štábu, strůjce neúspěšného atentátu na Hitlera.

Claus Schenk von Stauffenberg a Ludwig Beck · Claus Schenk von Stauffenberg a Nacistické Německo · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Ludwig Beck · Druhá světová válka a Nacistické Německo · Vidět víc »

Erwin von Witzleben

Erwin von Witzleben (4. prosince 1881, Vratislav – 8. srpna 1944, Berlín) byl německý polní maršál.

Erwin von Witzleben a Ludwig Beck · Erwin von Witzleben a Nacistické Německo · Vidět víc »

Franz Halder

Franz Halder (30. červen 1884 Würzburg – 2. duben 1972 Aschau im Chiemgau) byl německý velitel, který byl za druhé světové války v letech 1938–1942 náčelník štábu hlavního velitelství pozemních sil (Oberkommando des Heeres – OKH).

Franz Halder a Ludwig Beck · Franz Halder a Nacistické Německo · Vidět víc »

Gestapo

Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v Berlíně (1933) Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava Gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky „tajná státní policie“) byla tajná policie nacistického Německa, působící i na jím okupovaných územích.

Gestapo a Ludwig Beck · Gestapo a Nacistické Německo · Vidět víc »

Heer (Wehrmacht)

Heer (armáda) bylo pozemní vojsko nacistického Německa.

Heer (Wehrmacht) a Ludwig Beck · Heer (Wehrmacht) a Nacistické Německo · Vidět víc »

Hjalmar Schacht

Friedrichem Flickem a spol. (1947) Hjalmar Horace Greeley Schacht (22. ledna 1877 Tingleff – 3. června 1970 Mnichov) byl německý ekonom, bankéř a politik.

Hjalmar Schacht a Ludwig Beck · Hjalmar Schacht a Nacistické Německo · Vidět víc »

Německé císařství

Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.

Ludwig Beck a Německé císařství · Nacistické Německo a Německé císařství · Vidět víc »

Německý kancléř

Německý kancléř, zkráceně také jen kancléř (Kanzler), je hlavou celoněmecké vlády od vzniku Německého císařství v roce 1871.

Ludwig Beck a Německý kancléř · Nacistické Německo a Německý kancléř · Vidět víc »

Neville Chamberlain

Arthur Neville Chamberlain (18. března 1869, Birmingham – 9. listopadu 1940, Heckfield) byl britský státník, člen Konzervativní strany a premiér.

Ludwig Beck a Neville Chamberlain · Nacistické Německo a Neville Chamberlain · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Ludwig Beck a První světová válka · Nacistické Německo a První světová válka · Vidět víc »

Reichswehr

Přísaha Hitlerovi Vlajka Reichswehru Reichswehr (dosl. Říšská obrana) byly ozbrojené síly meziválečné německé republiky v letech 1919 až 1935.

Ludwig Beck a Reichswehr · Nacistické Německo a Reichswehr · Vidět víc »

Výmarská republika

Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.

Ludwig Beck a Výmarská republika · Nacistické Německo a Výmarská republika · Vidět víc »

Wehrmacht

Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.

Ludwig Beck a Wehrmacht · Nacistické Německo a Wehrmacht · Vidět víc »

Wilhelm Canaris

Wilhelm Franz Canaris (1. ledna 1887 – 9. dubna 1945) byl německý námořní důstojník a pozdější admirál, který od 1.

Ludwig Beck a Wilhelm Canaris · Nacistické Německo a Wilhelm Canaris · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Ludwig Beck a Nacistické Německo

Ludwig Beck má 69 vztahy, zatímco Nacistické Německo má 422. Jak oni mají společné 20, index Jaccard je 4.07% = 20 / (69 + 422).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Ludwig Beck a Nacistické Německo. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »