Rychlejší přístup než prohlížeči!
155 vztahy: Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický, Alžběta Ludovika Bavorská, Alžběta Sasko-Hildburghausenská, Albrecht Pruský (1809–1872), Alexandr I. Pavlovič, Alexandra Pruská, Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský, August Wilhelm Schlegel, Augusta Sasko-Výmarská, Šarlota Meklenbursko-Střelická, Šarlota Pruská (1798–1860), Šarlota z Hanau-Lichtenbergu, Štětín, Žofie Albertina z Erbachu, Řád johanitů (Braniborská bailiva), Řád Luisin, Berlín, Braniborsko, Charlottenburg, Darmstadt, Dynastie Meklenburských, Frankfurt nad Mohanem, Frederik Nizozemský, Frederika Hesensko-Darmstadtská, Frederika Karolina Luisa Hesensko-Darmstadtská, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Frederika Meklenbursko-Střelická, Fridrich II. Veliký, Fridrich Vilém II., Fridrich Vilém III., Fridrich Vilém IV., Generálplukovník, Gerhard von Scharnhorst, Grudziądz, Hannover, Jiří III., Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský, Kaliningrad, Karel II. Meklenbursko-Střelický, Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický, Karel Pruský, Karl August von Hardenberg, Klaipėda, Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský, Luisa Pruská (1808-1870), Magdeburg, Marianna Oranžská, Marie Alžběta Bavorská, Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská, Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská, ..., Mauzoleum, Meklenbursko, Mikuláš I. Pavlovič, Morganatické manželství, Napoleon Bonaparte, Napoleonské války, Německé císařství, Neteř, Neuchâtel (kanton), Petrohrad, Pevnost (stavba), Plíce, Postupim, Rakovina, Rosalie von Rauch, Rusko, Sarkofág, Seznam hlav ruského státu, Seznam meklenburských panovníků, Seznam pruských panovníků, Seznam pruských vévodkyň a královen, Sovetsk (Kaliningradská oblast), Spojené království, Srdce, Szczytno, Tylžský mír, Vilém I. Pruský, Zápal plic, Zoologická zahrada, 1. únor, 1. duben, 1. listopad, 10. březen, 10. prosinec, 13. červenec, 13. listopad, 13. prosinec, 14. říjen, 14. březen, 14. prosinec, 15. říjen, 15. září, 1776, 1784, 1785, 1793, 1794, 1795, 1797, 1798, 1799, 18. leden, 1800, 1801, 1803, 1804, 1805, 1806, 1807, 1808, 1809, 1810, 1811, 1814, 1817, 1820, 1840, 1842, 1860, 1861, 1870, 1872, 1873, 1877, 1879, 1880, 1881, 1883, 1888, 1890, 1892, 19. červenec, 2. únor, 21. duben, 21. leden, 22. březen, 23. únor, 24. duben, 24. prosinec, 28. únor, 29. červen, 29. květen, 29. srpen, 3. únor, 30. březen, 30. září, 4. říjen, 5. březen, 6. prosinec, 7. říjen, 7. březen, 7. leden, 8. září, 9. březen, 9. květen. Rozbalte index (105 více) »
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
Adolf Fridrich II.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Alžběta Ludovika Bavorská
Alžběta Ludovika Bavorská (německy Prinzessin Elisabeth Ludovika von Bayern, nebo také Königin Elisabeth Ludovika von Preußen; 13. listopadu 1801, Mnichov – 14. prosince 1873, Drážďany) byla rodem bavorská princezna a sňatkem s pruským králem Fridrichem Vilémem IV. pruská královna.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Alžběta Ludovika Bavorská · Vidět víc »
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
Alžběta Albertina Sasko-Hildburghausenská (4. srpna 1713, Hildburghausen, Durynsko, Německo – 29. června 1761, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byla princezna Sasko-Hildburghausenská a v manželství vévodkyně Meklenbursko-Střelická.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Alžběta Sasko-Hildburghausenská · Vidět víc »
Albrecht Pruský (1809–1872)
Albrecht Pruský (Fridrich Jindřich Albrecht; 4. října 1809, Königsberg – 14. října 1872, Berlín) byl pátým synem a nejmladším dítětem pruského krále Fridricha Viléma III. a jeho manželky Luisy Meklenbursko-Střelické.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Albrecht Pruský (1809–1872) · Vidět víc »
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Alexandr I. Pavlovič · Vidět víc »
Alexandra Pruská
Alexandra Pruská (23. února 1803 Berlín – 21. dubna 1892 Schwerin), dcera Fridricha Viléma III. a Luisy Meklenbursko-Střelické byla sňatkem s Pavlem Fridrichem Meklenbursko-Zvěřinským meklenbursko-zvěřinskou velkovévodkyní.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Alexandra Pruská · Vidět víc »
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský (21. srpna 1681, Gotha – 9. března 1724, Hildburghausen) byl sasko-hildburghausenským vévodou.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský · Vidět víc »
August Wilhelm Schlegel
August Wilhelm von Schlegel (8. září 1767 Hannover – 12. května 1845 Bonn) byl německý literární historik, překladatel z angličtiny a španělštiny, spisovatel, indolog a filozof.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a August Wilhelm Schlegel · Vidět víc »
Augusta Sasko-Výmarská
Augusta Sasko-Výmarská, plným jménem: Augusta Marie Luise Katharina von Sachsen-Weimar-Eisenach (30. září 1811 Výmar – 7. ledna 1890 Berlín) byla rodem saská princezna a sňatkem s pruským králem a německým císařem Vilémem I. pruská královna a německá císařovna.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Augusta Sasko-Výmarská · Vidět víc »
Šarlota Meklenbursko-Střelická
Šarlota Meklenbursko-Střelická (Sophie Charlotte von Mecklenburg-Strelitz) (19. května 1744, Mirow – 17. listopadu 1818, Kew) byla rozená princezna meklenbursko-střelická a jako manželka britského krále Jiřího III. britská královna.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Šarlota Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Šarlota Pruská (1798–1860)
Šarlota Pruská, plným jménem německy Friederike Luise Charlotte Wilhelmine von Preußen (13. července 1798 zámek Charlottenburg u Berlína – 1. listopadu 1860 Carské Selo), byla rodem pruská princezna a od roku 1825 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna, známá pod jménem Alexandra Fjodorovna, které přijala po sňatku.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Šarlota Pruská (1798–1860) · Vidět víc »
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu (Šarlota Kristýna Magdalena Johana; 2. května 1700, Bouxwiller – 1. července 1726, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lankraběte Ludvíka VIII.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Šarlota z Hanau-Lichtenbergu · Vidět víc »
Štětín
Štětín (výslovnost) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Štětín · Vidět víc »
Žofie Albertina z Erbachu
Žofie Albertina z Erbachu (30. července 1683, Erbach – 4. září 1742, Einsfeld) byla erbašskou hraběnkou a sňatkem sasko-hildburghausenskou vévodkyní; letech 1724 až 1728 byla regentkou tohoto durynského státu.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Žofie Albertina z Erbachu · Vidět víc »
Řád johanitů (Braniborská bailiva)
#PŘESMĚRUJ Řád svatého Jana (Braniborská bailiva).
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Řád johanitů (Braniborská bailiva) · Vidět víc »
Řád Luisin
Královský pruský řád Luisin, zkráceně také Řád Luisin (Louisenorden), byl pruský dámský řád.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Řád Luisin · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Berlín · Vidět víc »
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Braniborsko · Vidět víc »
Charlottenburg
Charlottenburg je čtvrť Berlína, kde se nachází palácová stavba zámek Charlottenburg, největší zámek v Berlíně.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Charlottenburg · Vidět víc »
Darmstadt
Darmstadt je německé město, které se nachází na jihu německé spolkové země Hesensko.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Darmstadt · Vidět víc »
Dynastie Meklenburských
Dynastie Meklenburských (německy Haus Mecklenburg), nebo jen Meklenburkové, Meklenburští (Mecklenburští) či Niklotovci je německý šlechtický rod a panovnická dynastie s polabskoslovanskými kořeny v rodě Obodritů.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Dynastie Meklenburských · Vidět víc »
Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem (česky zastarale též Frankobrod) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Frankfurt nad Mohanem · Vidět víc »
Frederik Nizozemský
Frederik Nizozemský (Vilém Frederik Karel; 28. února 1797, Berlín – 8. září 1881, Wassenaar) byl druhým synem nizozemského krále Viléma I. a jeho manželky Vilemíny Pruské.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Frederik Nizozemský · Vidět víc »
Frederika Hesensko-Darmstadtská
Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. srpna 1752 – 22. května 1782) byla členkou rodu Hesenských.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Frederika Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Frederika Karolina Luisa Hesensko-Darmstadtská
#PŘESMĚRUJ Frederika Hesensko-Darmstadtská.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Frederika Karolina Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Frederika Meklenbursko-Střelická
Frederika Meklenbursko-Střelická (německy Friederike Prinzessin zu Mecklenburg von Preußen, plným jménem Friederike Luise Karoline Sophie Charlotte Alexandrine Herzogin zu Mecklenburg) (2. března 1778, Alten Palais, Hannover – 29. června 1841 tamtéž) byla sňatkem postupně princezna pruská, princezna zu Solms-Braunfels a hannoverská královna.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Frederika Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Fridrich II. Veliký
Fridrich II.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Fridrich II. Veliký · Vidět víc »
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »
Fridrich Vilém IV.
Fridrich Vilém IV. nebo počeštěně Bedřich Vilém IV. (Friedrich Wilhelm von Hohenzollern, 15. října 1795 Berlín – 2. ledna 1861 Postupim) byl v letech 1840–1861 pruský král a v letech 1840–1848 též neuchâtelský kníže.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Fridrich Vilém IV. · Vidět víc »
Generálplukovník
jazyk.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Generálplukovník · Vidět víc »
Gerhard von Scharnhorst
Gerhard Johann David von Scharnhorst (12. listopadu 1755 Bordenau – 28. června 1813 Praha) byl pruský generál, náčelník pruského generálního štábu.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Gerhard von Scharnhorst · Vidět víc »
Grudziądz
Grudziądz (německy Graudenz) je polské město v Kujavsko-pomořském vojvodství.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Grudziądz · Vidět víc »
Hannover
Hannover (správná česká výslovnost nebo, německá výslovnost) je hlavním a největším městem německé spolkové země Dolní Sasko.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Hannover · Vidět víc »
Jiří III.
Jiří III. (4. června 1738 Londýn – 29. ledna 1820 Windsorský hrad) byl panovník Království Velké Británie a Irska od 25. října 1760 do spojení obou zemí 1. ledna 1801, kdy se stal králem Spojeného království Velké Británie a Irska.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Jiří III. · Vidět víc »
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský (11. července 1722, Darmstadt – 21. června 1782, Darmstadt) byl hesensko-darmstadtským princem.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Kaliningrad · Vidět víc »
Karel II. Meklenbursko-Střelický
Karel II. (10. října 1741 – 6. listopadu 1816) byl meklenbursko-střelický velkovévoda vládnoucí v letech 1794 až 1816.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Karel II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický (Herzog Carl Ludwig Friedrich zu Mecklenburg, Prinz von Mirow) 23. února 1708, Neustrelitz, Meklenbursko-Přední Pomořansko – 5. června 1752, Mirow, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byl člen dynastie Meklenburských a otec Šarloty, královny Británie a Hannoverska.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karel Pruský
Fridrich Karel Alexandr Pruský (Friedrich Carl Alexander von Preußen; 29. června 1801 – 21. ledna 1883) byl pruský princ, mladší syn pruského krále Fridricha Viléma III. Po většinu svého dospělého života sloužil jako pruský generál a stal se prvním Herrenmeisterem (velmistrem) Řádu johanitů (braniborské bailivy) po jeho obnovení jako rytířského řádu.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Karel Pruský · Vidět víc »
Karl August von Hardenberg
Karl August von Hardenberg, (od roku 1814 kníže z Hardenbergu; 31. května 1750 Essenrode - 26. listopadu 1822 Janov) byl německý státník a reformátor Pruska.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Karl August von Hardenberg · Vidět víc »
Klaipėda
Klaipėda (litevsky; česky někdy uváděno jako Klajpeda; německy Memel nebo Memelburg; polsky: Kłajpeda) je jediný litevský námořní přístav v Baltském moři a nejstarší město na území dnešní Litvy, dnes třetí největší město.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Klaipėda · Vidět víc »
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík VIII.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Luisa Pruská (1808-1870)
#PŘESMĚRUJ Luisa Pruská (1808–1870).
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Luisa Pruská (1808-1870) · Vidět víc »
Magdeburg
Magdeburg (česky Magdeburk, staročesky Děvín) je zemské hlavní město německé spolkové země Sasko-Anhaltsko a zároveň bývalé správní středisko jednoho z jejích tří zrušených vládních obvodů.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Magdeburg · Vidět víc »
Marianna Oranžská
Marianna Oranžská, celým jménem Marianna Vilemína Frederika Luisa Šarlota (9. května 1810, Berlín – 29. května 1883, Eltville am Rhein) byla jednou z nejliberálnějších šlechtičen 19.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Marianna Oranžská · Vidět víc »
Marie Alžběta Bavorská
Marie Alžběta Bavorská (5. května 1784 – 1. června 1849) byla jako členka Birkenfeldsko-Gelnhausenské linie rodu Wittelsbachů vévodkyní v Bavorsku a sňatkem s Louisem Berthierem se stala kněžnou z Wagramu a Neuchâtelu.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Marie Alžběta Bavorská · Vidět víc »
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská (16. března 1729 – 11. března 1818) byla dědičkou baronství Broich a sňatkem hesensko-darmstadtskou princeznou.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská · Vidět víc »
Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská
Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská (3. února 1808 Výmar – 18. ledna 1877 Berlín) byla rodem princezna pruská a sňatkem i princezna sasko-výmarsko-eisenašská.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská · Vidět víc »
Mauzoleum
(Ravenna, 520) Mauzoleum jugoslávských vojínů v Olomouci Moskvě Mauzoleum je monumentální hrobka nebo také monumentální náhrobní stavba.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Mauzoleum · Vidět víc »
Meklenbursko
Meklenbursko (německy Mecklenburg) je historická země na severu Německa při pobřeží Baltského moře o rozloze asi 16 057 km².
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Meklenbursko · Vidět víc »
Mikuláš I. Pavlovič
Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »
Morganatické manželství
Morganatické manželství či morganatický sňatek (latinsky matrimonium morganaticum, pravděpodobně odvozeno z gótského slova morgjan, „zkrátit“ nebo „omezit“; nebo z ekvivalentu německého Morgengabe; „Jitřní dar“; existují další označení jako nerovnorodý sňatek, mesalianční manželství nebo manželství na levou ruku / Ehe zur linken Hand) je v kruzích evropské šlechty takové manželství (sňatek), v němž jeden z partnerů je z hlediska společenské hierarchie (sociální třídy) nižšího původu než druhý (např. baronka a kníže) a právo dané země s takovouto skutečností zároveň spojuje významná omezení pro „níže postaveného“ partnera i případné potomstvo.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Morganatické manželství · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Napoleonské války
Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Napoleonské války · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Německé císařství · Vidět víc »
Neteř
Slovo neteř ve svém základním významu označuje příbuznou ženského pohlaví, bratrovu nebo sestřinu dceru.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Neteř · Vidět víc »
Neuchâtel (kanton)
Neuchâtel (francouzsky, italsky a rétorománsky,, švýcarskou němčinou Nöieburg, plným názvem Republika a kanton Neuchâtel) je kanton, který se nachází na západě Švýcarska ve francouzsky mluvící části nazývané Romandie.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Neuchâtel (kanton) · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Petrohrad · Vidět víc »
Pevnost (stavba)
Novodobá pevnost Hochwald, součást Maginotovy linie hora Ralsko Pevnost je rozsáhlá vojenská stavba se silnými obrannými prvky a poměrně početnou posádkou, která je koncipována tak, aby byla schopna dlouhodobě samostatně odolávat nepřátelským útokům a obléhání.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Pevnost (stavba) · Vidět víc »
Plíce
bronchů v plicích člověka Plíce (lat. pulmo), též pneumo z řec. πνεύμω - dech, je párový orgán, který umožňuje výměnu plynů mezi krví a vzduchem.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Plíce · Vidět víc »
Postupim
Historická pohlednice města(kolem roku 1900) Postupim je hlavní město spolkové země Braniborsko, a to od jejího obnovení v roce 1990.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Postupim · Vidět víc »
Rakovina
Normální buňky reagují na neopravitelné poškození programovou smrtí – apoptózou. Nádorové buňky jsou k mechanismům apoptózy jen omezeně vnímavé Rakovina nebo přesněji nádorové onemocnění je různorodá skupina chorob, jejichž společným rysem je to, že některá populace vlastních buněk organismu se vymkne kontrole a začne relativně autonomně růst, ačkoli za normálních okolností jsou buňky schopny svou mutaci detekovat a opravit, nebo samy sebe zničit apoptózou.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Rakovina · Vidět víc »
Rosalie von Rauch
Rosalie von Rauch, celým jménem Rosalie Wilhelmina Johanna (29. srpna 1820, Berlín – 5. března 1879, Drážďany) byla německá šlechtična a později hraběnka.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Rosalie von Rauch · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Rusko · Vidět víc »
Sarkofág
staroegyptského panovníka Menkaurea Sarkofág (z řečtiny σαρξ (sarx, „maso“) a φαγειν (fagein, „požírat“) je schránka určená k uložení rakve. V 5. století př. n. l. uvedl starověký řecký historik Hérodotos ve svém díle, že první sarkofágy byly vytesané ze zvláštního typu kamene, který požíral tělo uvnitř. Jako sarkofagos lithos („kameny požírající maso“) byly označovány zejména schránky vyráběné z vápence těženého v Assu v Troadě. Tato vlastnost se nejdříve vztahovala na všechny vápencové rakve a posléze na všechny rakve. Leopolda I. (uvnitř je rakev a v ní tělo, sarkofág nebyl od uložení otevřen) Sarkofágy bývaly obyčejně tesány z kamene a bohatě zdobené. Některé byly vyrobené tak, aby stály nad úrovní země jako součást hrobové výzdoby. Jiné se nacházely pod úrovní terénu nebo byly umístěny v kryptách. Ve starověkém Egyptě byla jako sarkofág označována vnější ochranná schránka pro královskou mumii, která v sobě obsahovala několik rakví. Sarkofágy nikdy nepřestaly být užívány ani v křesťanské Evropě. Označení sarkofág se obyčejně používá i pro velký ocelobetonový kryt oddělující zbytky havarovaného reaktoru černobylské jaderné elektrárny od okolního prostředí.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Sarkofág · Vidět víc »
Seznam hlav ruského státu
Erb ruských knížat (15. století) Znak Ruského carství (17. století) Malý znak Ruského carství Malý znak Ruského impéria Velký znak Ruského impéria Znak Svazu sovětských socialistických republik Znak Ruské federace Toto je seznam hlav ruského státu.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Seznam hlav ruského státu · Vidět víc »
Seznam meklenburských panovníků
Malý znak Meklenburska Seznam meklenburských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí knížata, vévody a velkovévody.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Seznam meklenburských panovníků · Vidět víc »
Seznam pruských panovníků
Malý znak Pruska Seznam pruských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí pruské vévody, krále, pruské krále vládnoucí jako německé císaře a pretendenty pruského trůnu po roce 1918.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Seznam pruských panovníků · Vidět víc »
Seznam pruských vévodkyň a královen
Pruské královny byly manželky vládců Pruska, království, které bylo ustaveno v roce 1701 a rozpadlo se v roce 1918.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Seznam pruských vévodkyň a královen · Vidět víc »
Sovetsk (Kaliningradská oblast)
#PŘESMĚRUJ Sovětsk (Kaliningradská oblast).
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Sovetsk (Kaliningradská oblast) · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Spojené království · Vidět víc »
Srdce
Pohled na uložení srdce člověka v mediastinu, pravá a levá plíce je odtažena do stran. Srdce (lat. cor nebo cardia – z řec. καρδία, kardia) je dutý svalový orgán živočichů s oběhovým systémem (včetně všech obratlovců), uložený v hrudníku, který svými pravidelnými stahy zajišťuje oběh hemolymfy nebo krve tělem, a tím i přenos dýchacích plynů, živin, odpadních látek a další funkce.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Srdce · Vidět víc »
Szczytno
Szczytno (mazurským nářečím Scÿtno) je město Polsku ve Varmijsko-mazurském vojvodství ve stejnojmenném okrese.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Szczytno · Vidět víc »
Tylžský mír
Tylžský mír byl uzavřen v Tylži (tehdy pruské město Tilsit, nyní Sovětsk na hranici Kaliningradské oblasti Ruska s Litvou) mezi Francií a Ruskem 7.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Tylžský mír · Vidět víc »
Vilém I. Pruský
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín – 9. března 1888, Berlín) byl pruský král (1861–1888) a první německý císař (1871–1888).
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Vilém I. Pruský · Vidět víc »
Zápal plic
Zápal plic neboli pneumonie je zánětlivé onemocnění plic postihující zejména mikroskopické dutinky naplněné vzduchem, takzvané plicní sklípky.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Zápal plic · Vidět víc »
Zoologická zahrada
zoo v newyorském Bronxu Zoologická zahrada (zkráceně zoo) je ochranářské, zábavní, vědecké, rekreační a osvětové zařízení určené k chovu zvířat, zvláště ohrožených druhů, pokud možno v podmínkách co nejbližších přirozenému životu druhu v přírodě, přičemž žádný z výše jmenovaných významů není prioritní, ale naopak spolu vzájemně úzce souvisí.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a Zoologická zahrada · Vidět víc »
1. únor
1.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1. únor · Vidět víc »
1. duben
1.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1. duben · Vidět víc »
1. listopad
1.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1. listopad · Vidět víc »
10. březen
10.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 10. březen · Vidět víc »
10. prosinec
10.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 10. prosinec · Vidět víc »
13. červenec
13.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 13. červenec · Vidět víc »
13. listopad
13.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 13. listopad · Vidět víc »
13. prosinec
13.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 13. prosinec · Vidět víc »
14. říjen
14.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 14. říjen · Vidět víc »
14. březen
14.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 14. březen · Vidět víc »
14. prosinec
14.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 14. prosinec · Vidět víc »
15. říjen
15.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 15. říjen · Vidět víc »
15. září
15.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 15. září · Vidět víc »
1776
1776 (MDCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1776 · Vidět víc »
1784
1784 (MDCCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1784 · Vidět víc »
1785
1785 (MDCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1785 · Vidět víc »
1793
1793 (MDCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1793 · Vidět víc »
1794
1794 (MDCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1794 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1795 · Vidět víc »
1797
1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1797 · Vidět víc »
1798
1798 (MDCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1798 · Vidět víc »
1799
1799 (MDCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1799 · Vidět víc »
18. leden
18.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 18. leden · Vidět víc »
1800
1800 (MDCCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1800 · Vidět víc »
1801
1801 (MDCCCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1801 · Vidět víc »
1803
1803 (MDCCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1803 · Vidět víc »
1804
1804 (MDCCCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1804 · Vidět víc »
1805
1805 (MDCCCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1805 · Vidět víc »
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1806 · Vidět víc »
1807
1807 (MDCCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1807 · Vidět víc »
1808
1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1808 · Vidět víc »
1809
1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1809 · Vidět víc »
1810
1810 (MDCCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1810 · Vidět víc »
1811
1811 (MDCCCXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1811 · Vidět víc »
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1814 · Vidět víc »
1817
1817 (MDCCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1817 · Vidět víc »
1820
1820 (MDCCCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1820 · Vidět víc »
1840
1840 (MDCCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1840 · Vidět víc »
1842
1842 (MDCCCXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1842 · Vidět víc »
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1860 · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1861 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1870 · Vidět víc »
1872
1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1872 · Vidět víc »
1873
1873 (MDCCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1873 · Vidět víc »
1877
1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1877 · Vidět víc »
1879
1879 (MDCCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1879 · Vidět víc »
1880
1880 (MDCCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1880 · Vidět víc »
1881
1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1881 · Vidět víc »
1883
1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1883 · Vidět víc »
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1888 · Vidět víc »
1890
1890 (MDCCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1890 · Vidět víc »
1892
1892 (MDCCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 1892 · Vidět víc »
19. červenec
19.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 19. červenec · Vidět víc »
2. únor
2.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 2. únor · Vidět víc »
21. duben
21.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 21. duben · Vidět víc »
21. leden
21.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 21. leden · Vidět víc »
22. březen
22.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 22. březen · Vidět víc »
23. únor
23.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 23. únor · Vidět víc »
24. duben
24.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 24. duben · Vidět víc »
24. prosinec
24.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 24. prosinec · Vidět víc »
28. únor
28.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 28. únor · Vidět víc »
29. červen
29.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 29. červen · Vidět víc »
29. květen
29.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 29. květen · Vidět víc »
29. srpen
29.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 29. srpen · Vidět víc »
3. únor
3.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 3. únor · Vidět víc »
30. březen
30.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 30. březen · Vidět víc »
30. září
30.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 30. září · Vidět víc »
4. říjen
4.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 4. říjen · Vidět víc »
5. březen
5.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 5. březen · Vidět víc »
6. prosinec
6.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 6. prosinec · Vidět víc »
7. říjen
7.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 7. říjen · Vidět víc »
7. březen
7.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 7. březen · Vidět víc »
7. leden
7.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 7. leden · Vidět víc »
8. září
8.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 8. září · Vidět víc »
9. březen
9.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 9. březen · Vidět víc »
9. květen
9.
Nový!!: Luisa Meklenbursko-Střelická a 9. květen · Vidět víc »
