Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Marianna Oranžská a Vilemína Pruská (1774–1837)
Marianna Oranžská a Vilemína Pruská (1774–1837) mají 21 věci společné (v Uniepedie): Albrecht Pruský (1809–1872), Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, August Vilém Pruský (1722–1758), Šarlota z Hanau-Lichtenbergu, Žofie Dorotea Hannoverská, Berlín, Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský, Frederik Nizozemský, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Fridrich Vilém I., Fridrich Vilém II., Karolína Falcko-Zweibrückenská, Karolína Nasavsko-Saarbrückenská, Kristián III. Falcko-Zweibrückenský, Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský, Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský, Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Vilém I. Nizozemský, Vilém II. Nizozemský, Vilém V. Oranžský, Vilemína Pruská (1751–1820).
Albrecht Pruský (1809–1872)
Albrecht Pruský (Fridrich Jindřich Albrecht; 4. října 1809, Königsberg – 14. října 1872, Berlín) byl pátým synem a nejmladším dítětem pruského krále Fridricha Viléma III. a jeho manželky Luisy Meklenbursko-Střelické.
Albrecht Pruský (1809–1872) a Marianna Oranžská · Albrecht Pruský (1809–1872) a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (14. dubna 1696, Wolfenbüttel – 6. března 1762, Braunschweig), byla Brunšvicko-wolfenbüttelská princezna a vévodkyně.
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská a Marianna Oranžská · Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
August Vilém Pruský (1722–1758)
August Vilém Pruský (August Wilhelm; 9. srpna 1722, Berlín – 12. červen 1758, Oranienburg) byl pruský princ, druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma I. a otec krále Fridricha Viléma II. Jeho sourozenci byli mj.
August Vilém Pruský (1722–1758) a Marianna Oranžská · August Vilém Pruský (1722–1758) a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu (Šarlota Kristýna Magdalena Johana; 2. května 1700, Bouxwiller – 1. července 1726, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lankraběte Ludvíka VIII.
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu a Marianna Oranžská · Šarlota z Hanau-Lichtenbergu a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.
Marianna Oranžská a Žofie Dorotea Hannoverská · Vilemína Pruská (1774–1837) a Žofie Dorotea Hannoverská ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Marianna Oranžská · Berlín a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ferdinand Albrecht II.
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský a Marianna Oranžská · Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Frederik Nizozemský
Frederik Nizozemský (Vilém Frederik Karel; 28. února 1797, Berlín – 8. září 1881, Wassenaar) byl druhým synem nizozemského krále Viléma I. a jeho manželky Vilemíny Pruské.
Frederik Nizozemský a Marianna Oranžská · Frederik Nizozemský a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Marianna Oranžská · Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Fridrich Vilém I. a Marianna Oranžská · Fridrich Vilém I. a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II. a Marianna Oranžská · Fridrich Vilém II. a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Karolína Falcko-Zweibrückenská
Karolína Falcko-Zweibrückenská (9. března 1721, Štrasburk – 30. března 1774, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lantkraběte a jednou z nejučenějších žen své doby.
Karolína Falcko-Zweibrückenská a Marianna Oranžská · Karolína Falcko-Zweibrückenská a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská (12. srpna 1704 – 25. března 1774) byla sňatkem zweibrückenská falckraběnka.
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská a Marianna Oranžská · Karolína Nasavsko-Saarbrückenská a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
Kristián III.
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský a Marianna Oranžská · Kristián III. Falcko-Zweibrückenský a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík IX.
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský a Marianna Oranžská · Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík VIII.
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský a Marianna Oranžská · Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780, Berlín) byla sňatkem s Augustem Vilémem pruskou princeznou.
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská a Marianna Oranžská · Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Vilém I. Nizozemský
Vilém I. Nizozemský, (Willem Frederik Prins van Oranje-Nassau), z dynastie Oranžsko-Nassavských (24. srpen 1772 Haag – 12. prosinec 1843 Berlín) byl mezi léty 1815–1840 král Nizozemska, lucemburský velkovévoda a limburský vévoda, v letech 1806–1815 to byl nizozemský místodržící v exilu.
Marianna Oranžská a Vilém I. Nizozemský · Vilém I. Nizozemský a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Vilém II. Nizozemský
Portrét krále Viléma II. Vilém II.
Marianna Oranžská a Vilém II. Nizozemský · Vilém II. Nizozemský a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Vilém V. Oranžský
Vilém V. Oranžský nebo Vilém V. Batávský (nebo; 8. března 1748 v Haagu – 9. dubna 1806 v Brunšviku) byl poslední nizozemský místodržitel v letech 1751–1795.
Marianna Oranžská a Vilém V. Oranžský · Vilém V. Oranžský a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Vilemína Pruská (1751–1820)
Frederika Žofie Vilemína Pruská (německy Friederike Sophie Wilhelmine Prinzessin von Preußen; (7. srpna 1751, Berlín – 9. června 1820, palác Het Loo, Apeldoorn) byla rodem pruská princezna a sňatkem manželka Viléma V. Oranžského (1748–1806), nizozemského místodržitele.
Marianna Oranžská a Vilemína Pruská (1751–1820) · Vilemína Pruská (1751–1820) a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Marianna Oranžská a Vilemína Pruská (1774–1837)
- To, co mají společné Marianna Oranžská a Vilemína Pruská (1774–1837)
- Podobnosti mezi Marianna Oranžská a Vilemína Pruská (1774–1837)
Srovnání mezi Marianna Oranžská a Vilemína Pruská (1774–1837)
Marianna Oranžská má 47 vztahy, zatímco Vilemína Pruská (1774–1837) má 69. Jak oni mají společné 21, index Jaccard je 18.10% = 21 / (47 + 69).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Marianna Oranžská a Vilemína Pruská (1774–1837). Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
