Mars (planeta) a Země

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Mars (planeta) a Země

Mars (planeta) vs. Země

Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru. Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

Afélium

Afélium Afélium, též aphelium, česky odsluní, je nejvzdálenější místo od Slunce (přesněji od ohniska dráhy), jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po elipse.

Afélium a Mars (planeta) · Afélium a Země · Vidět víc »

Afrika

Afrika ((Afrīqiyā), (Äfəriqa)) je třetí největší kontinent (po Asii a Americe) s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.

Afrika a Mars (planeta) · Afrika a Země · Vidět víc »

Akrece

Akrece je proces, během kterého dochází ke zvětšování objemu vlivem připojování vnějších částic k vlastnímu tělesu.

Akrece a Mars (planeta) · Akrece a Země · Vidět víc »

Argon

Argon, (chemická značka Ar, Argon) je chemický prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří přibližně 1 % zemské atmosféry.

Argon a Mars (planeta) · Argon a Země · Vidět víc »

Asie

Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.

Asie a Mars (planeta) · Asie a Země · Vidět víc »

Astronomická jednotka

Astronomická jednotka (doporučená značka jednotky au, Rezoluce B2, s. 1. IAU, 2012 (anglicky)Příručka SI: z anglického astronomical unit, nebo ua z francouzského unité astronomique; běžně se používá i značka AU, případně UA, obě zavedené dříve platnými normamiČSN 01 1300 Zákonné měřicí jednotky. Oddíl VII. Vedlejší jednotky, tab. 5, str. 8-9. Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, Praha, 1979 (novelizace 1987)) je jednotka vzdálenosti, používaná v astronomii, původně definovaná jako střední vzdálenost Země od Slunce.

Astronomická jednotka a Mars (planeta) · Astronomická jednotka a Země · Vidět víc »

Atmosféra

atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.

Atmosféra a Mars (planeta) · Atmosféra a Země · Vidět víc »

Desková tektonika

Obrázek ukazuje rozložení tektonických desek, jak byly zmapovány ve druhé polovině 20. století Tektonické desky (zachovalé povrchy) Desková tektonika je komplexní vědecká teorie zabývající se dynamickým vývojem systému tektonických desek na povrchu Země v návaznosti na procesy a strukturu zemského pláště.

Desková tektonika a Mars (planeta) · Desková tektonika a Země · Vidět víc »

Dusík

Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.

Dusík a Mars (planeta) · Dusík a Země · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Evropa a Mars (planeta) · Evropa a Země · Vidět víc »

Geoid

Mapa zvlnění geoidu v metrech (na základě gravitačního modelu EGM96 a referencích WGS84 elipsoidu) gravitačních jednotkách Geoid je fyzikální model povrchu Země při střední hladině světových oceánů.

Geoid a Mars (planeta) · Geoid a Země · Vidět víc »

Gravitace

Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.

Gravitace a Mars (planeta) · Gravitace a Země · Vidět víc »

Hliník

Hliník (chemická značka Al, aluminium) je velmi lehký kov bělavě šedé barvy, velmi dobrý vodič elektrického proudu, široce používaný v elektrotechnice a ve formě slitin v leteckém průmyslu a mnoha dalších aplikacích.

Hliník a Mars (planeta) · Hliník a Země · Vidět víc »

Hmotnost

Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.

Hmotnost a Mars (planeta) · Hmotnost a Země · Vidět víc »

Ionosféra

Ionosféra má schopnost odrážet radiové vlny zpět k povrchu. Ionosféra je ionizovaná část atmosféry významně ovlivňující šíření elektromagnetických signálů.

Ionosféra a Mars (planeta) · Ionosféra a Země · Vidět víc »

Křemík

Křemík (chemická značka Si, silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře.

Křemík a Mars (planeta) · Křemík a Země · Vidět víc »

Kyslík

Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.

Kyslík a Mars (planeta) · Kyslík a Země · Vidět víc »

Magmatický oceán

Ilustrativní fotografie Aa lávy, která často během erupce pokryje velkou oblast Magmatický oceán je geologické označení pro rozsáhlou oblast vyvřelého magmatu na povrchu, které nejspíše vznikalo na začátku formování planet, během kterých byl jejich povrch roztavený a tedy bez pevné kůry.

Magmatický oceán a Mars (planeta) · Magmatický oceán a Země · Vidět víc »

Magnetické pole

Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.

Magnetické pole a Mars (planeta) · Magnetické pole a Země · Vidět víc »

Měsíc

Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.

Mars (planeta) a Měsíc · Měsíc a Země · Vidět víc »

Měsíc (satelit)

Měsíce ve sluneční soustavě v měřítku vzhledem k Zemi Měsíc, též přirozený satelit či přirozená družice (zastarale trabant nebo souputník) je kosmické těleso přirozeného původu pohybující se po oběžné dráze kolem jiného (většího) vesmírného tělesa, kterým může být planeta, trpasličí planeta nebo planetka.

Mars (planeta) a Měsíc (satelit) · Měsíc (satelit) a Země · Vidět víc »

Merkur (planeta)

Merkur je Slunci nejbližší a současně i nejmenší planetou sluneční soustavy, dosahuje pouze 140 % velikosti zemského Měsíce a je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan.

Mars (planeta) a Merkur (planeta) · Merkur (planeta) a Země · Vidět víc »

NASA

Národní úřad pro letectví a vesmír, zkráceně NASA je agentura federální vlády USA zodpovědná za civilní kosmický program, za všeobecný výzkum vesmíru a za výzkum v oblasti letectví.

Mars (planeta) a NASA · NASA a Země · Vidět víc »

Obloha

Typická denní obloha Obloha za větrného oblačného počasí Bouřková obloha Pohled na oblohu do zenitu Obloha při západu Slunce Obloha nebo také nebe (archaicky, knižně a básnicky firmament z lat. firmamentum vzpěra, sloup nebo nebeská klenba).

Mars (planeta) a Obloha · Obloha a Země · Vidět víc »

Oxid uhličitý

Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.

Mars (planeta) a Oxid uhličitý · Oxid uhličitý a Země · Vidět víc »

Ozon

Ozon (z řeckého οζω, ozó, voním), racionální chemický název trikyslík, je alotropní modifikace kyslíku.

Mars (planeta) a Ozon · Ozon a Země · Vidět víc »

Perihélium

Perihélium Perihélium (též přísluní či perihel) je nejbližší místo (perifokus) ke Slunci, jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po kuželosečce.

Mars (planeta) a Perihélium · Perihélium a Země · Vidět víc »

Planeta

Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).

Mars (planeta) a Planeta · Planeta a Země · Vidět víc »

Planetární diferenciace

Vnitřní stavba Marsu Planetární diferenciace je proces v době formování planety, během kterého dochází k rozdělení hmot na jednotlivé vrstvy na základě jejich fyzikálních a chemických vlastností.

Mars (planeta) a Planetární diferenciace · Planetární diferenciace a Země · Vidět víc »

Planetesimála

Množství planetesimál (vnitřní hnědý prstenec) obíhající kolem mladé hvězdy. Umělecká představa. Planetesimály jsou malá kamenná nebo ledová tělesa o velikosti jednotek km, o nichž se předpokládá, že dala vznik sluneční soustavě.

Mars (planeta) a Planetesimála · Planetesimála a Země · Vidět víc »

Planetologie

sluneční soustavy. Planetologie – nebo také planetární vědy – byla dříve součástí astronomie, avšak se začátkem průzkumu ostatních těles sluneční soustavy automatickými sondami v 60.

Mars (planeta) a Planetologie · Planetologie a Země · Vidět víc »

Pluto (trpasličí planeta)

Pluto, oficiální označení (134340) Pluto a se symboly nebo, je největší a po Eris druhou nejhmotnější známou trpasličí planetou sluneční soustavy.

Mars (planeta) a Pluto (trpasličí planeta) · Pluto (trpasličí planeta) a Země · Vidět víc »

Protoplaneta

Thei se Zemí Protoplaneta (někdy také planetární embryo) je vesmírné těleso, které vzniká postupnou akrecí a kolapsem pevných částic v protoplanetárním disku obklopujícím formující se hvězdu.

Mars (planeta) a Protoplaneta · Protoplaneta a Země · Vidět víc »

Protoplanetární disk

ALMA) Protoplanetární disk je zploštělý oblak prachu a plynu ve vesmíru, který rotuje kolem vznikající hvězdy anebo kolem právě zformované hvězdy.

Mars (planeta) a Protoplanetární disk · Protoplanetární disk a Země · Vidět víc »

Síra

Síra (chemická značka S, sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě.

Mars (planeta) a Síra · Síra a Země · Vidět víc »

Skleníkový efekt

Krátkovlnné záření ze slunce dopadající na zemský povrch a atmosféru. Dlouhovlnná délka záření je emitována z povrchu a téměř zcela absorbována do atmosféry. V tepelné rovnováze je absorbovaná energie z atmosféry stejná jako ta vydávaná do vesmíru. Čísla ukazují výkon záření ve wattech na metr čtvereční v období let 2000–2005. Skleníkový efekt, také zvaný skleníkový jev, nastává, když skleníkové plyny v atmosféře planety způsobují, že se část tepla vyzařovaného z povrchu planety hromadí na jejím povrchu.

Mars (planeta) a Skleníkový efekt · Skleníkový efekt a Země · Vidět víc »

Slunce

Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.

Mars (planeta) a Slunce · Slunce a Země · Vidět víc »

Sluneční soustava

Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.

Mars (planeta) a Sluneční soustava · Sluneční soustava a Země · Vidět víc »

Sluneční vítr

Sluneční vítr - abstrakce Sluneční vítr je proud částic, který vychází ze Slunce.

Mars (planeta) a Sluneční vítr · Sluneční vítr a Země · Vidět víc »

Sopka

Kamčatce kurilské Raikoke (2019) indonéského ostrova Jáva se sopkami Bromo (vlevo) a Semeru (v pozadí) Sopka či také vulkán je porucha povrchu planety či měsíce, kudy se na povrch dostává směs roztavených hornin (magma) a sopečných plynů z hlouběji umístěného magmatického rezervoáru.

Mars (planeta) a Sopka · Sopka a Země · Vidět víc »

Středooceánský hřbet

černým kuřákem Středooceánský hřbet je místo v oceánské kůře, kde dochází k výlevu magmatu a roztahování litosférické desky v podobě divergentního rozhraní.

Mars (planeta) a Středooceánský hřbet · Středooceánský hřbet a Země · Vidět víc »

Světový oceán

Oceán, South Beach, Miami Mapa oceánského dna Batymetrická mapa Tichého oceánu Světový oceán je souvislý vodní obal planety Země, který je složen z oceánů, moří, zálivů a veškeré vodní masy, která je přímo s ním spojená, a je v něm soustředěna většina vody na Zemi.

Mars (planeta) a Světový oceán · Světový oceán a Země · Vidět víc »

Tektonika

Kalifornii při leteckém pohledu Tektonika je část geologie zabývající se poruchami zemské kůry.

Mars (planeta) a Tektonika · Tektonika a Země · Vidět víc »

Teorie velkého impaktu

jižního pólu Země. Teorie velkého impaktu (anglicky The Giant Impact Formation, někdy také Big Splash) je vědecká hypotéza o srážce mladé planety Země (Prazemě) s hypotetickou protoplanetou Theiou.

Mars (planeta) a Teorie velkého impaktu · Teorie velkého impaktu a Země · Vidět víc »

Teplota

pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.

Mars (planeta) a Teplota · Teplota a Země · Vidět víc »

Terestrická planeta

Charon.Na pozadí je ve správném měřítku kotouč Slunce. Terestrická planeta (někdy také kamenná planeta) je planeta, která je složena především z křemičitanových hornin.

Mars (planeta) a Terestrická planeta · Terestrická planeta a Země · Vidět víc »

Trpasličí planeta

Přehled trpasličích těles (trpasličích planet a dalších kandidátů) za oběžnou dráhou Neptunu Trpasličí planeta je objekt sluneční soustavy, který je podobný planetě a musí splňovat následující kritéria.

Mars (planeta) a Trpasličí planeta · Trpasličí planeta a Země · Vidět víc »

Ultrafialové záření

Jupiteru, jak ji v ultrafialovém oboru spektra zaznamenal Hubbleův vesmírný dalekohled Ultrafialové (zkratka UV, z anglického) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření.

Mars (planeta) a Ultrafialové záření · Ultrafialové záření a Země · Vidět víc »

Věda

Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy).

Mars (planeta) a Věda · Věda a Země · Vidět víc »

Venuše (planeta)

Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.

Mars (planeta) a Venuše (planeta) · Venuše (planeta) a Země · Vidět víc »

Voda

Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.

Mars (planeta) a Voda · Voda a Země · Vidět víc »

Vodík

280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.

Mars (planeta) a Vodík · Vodík a Země · Vidět víc »

Vodní pára

Kondenzované kapičky vody při poruše parovodu Vodní pára je plynné skupenství vody, která se nachází v okolním prostředí a během kondenzace je pak ve formě malých aerosolových kapiček.

Mars (planeta) a Vodní pára · Vodní pára a Země · Vidět víc »

Vznik a vývoj sluneční soustavy

protoplanetárního disku Vznik a vývoj sluneční soustavy začal podle odhadů někdy před 4,55 až 4,56 miliardami let gravitačním smršťováním malé části obrovského molekulárního mračna.

Mars (planeta) a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vznik a vývoj sluneční soustavy a Země · Vidět víc »

Vznik života

života na Zemi. Vznik života (biogeneze) je přírodní proces, během kterého se z neživé hmoty jako jsou organické sloučeniny stala hmota živá.

Mars (planeta) a Vznik života · Vznik života a Země · Vidět víc »

Země

Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

Mars (planeta) a Země · Země a Země · Vidět víc »