Rychlejší přístup než prohlížeči!
190 vztahy: Adrien-Marie Legendre, Al-Chorezmí, Algebra, Algebraická geometrie, Algebraické číslo, Algoritmus, Andrew Wiles, Angličtina, Arabové, Aristotelés, Arthur Cayley, Axiom, Axiom výběru, Írán, Čína, Babylón, Bůh, BBC, Bernard Bolzano, Bolzanova věta, Bytí, Byzantská říše, Celé číslo, Charles Hermite, David Hilbert, Důkaz (právo), Důkaz rozborem případů, Důkaz sporem, Dějiny matematiky, Definice, Derivace, Desítková soustava, Diofantická rovnice, Dynastie Chan, Energie, Ernst Eduard Kummer, Eukleidés, Eukleidovská geometrie, Eukleidovská konstrukce, Eukleidovy Základy, Evropa, Experiment, Fenomén, Filozofie, Formální teorie, Formule (logika), Fundovaná indukce, Funkce (matematika), Gabriel Lamé, Gödelova věta o úplnosti predikátové logiky, ..., Gödelovy věty o neúplnosti, Geometrie, Georg Cantor, Giordano Bruno, Gnozeologie, Gottlob Frege, Hardware, Henri Poincaré, Hilbertovský kalkulus, Hmotnost, Hypotéza, Indie, Intuice, Intuicionistická logika, Itálie, Jaroslav Peregrin, Jazyk (lingvistika), Jazyk (logika), Jednoduchá grupa, Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet, Kardinální číslo, Karl Theodor Wilhelm Weierstrass, Křesťanství, Kenneth Appel, Kladné a záporné číslo, Klasická mechanika, Konečná množina, Konfucianismus, Latina, Lemma (matematika), Leonhard Euler, Lineární algebra, Logika, Matematická analýza, Matematická indukce, Matematická logika, Matematická věta, Matematik, Matematika, Metajazyk, Množina, Myšlení, Násobení, Negace, Nekonečno, Nepřímý důkaz, Nerovnost (matematika), Nespočetná množina, Nová říše, Numerická matematika, Ortogonalita, Ostroúhlý trojúhelník, Paradox lháře, Paradox sta slov, Přímý důkaz, Přírodní vědy, Představa, Přirozené číslo, Peanova aritmetika, Peanovy křivky, Pierre de Fermat, Platón, Počítač, Počítačový program, Posloupnost, Postulát, Pragmatismus, Pravoúhlý trojúhelník, Právo, Premisa, Problém čtyř barev, Projektivní rovina, Prostá funkce, Prostor (geometrie), Protipříklad, Prvočíselná dvojice, Prvočíslo, Pythagorova věta, Reálné číslo, Renesance, Rodrigo de Arriaga, Rovnice, Rovnost (matematika), Rovnostranný trojúhelník, Rozhodnutelnost, Rozum, Russellův paradox, Rychlost světla, Síla, Slunce, Spočetná množina, Spojitá funkce, Spor (matematická logika), Starověké Řecko, Starověký Řím, Starověký Egypt, Stavebnictví, Střední říše, Středověk, Sudá a lichá čísla, Těleso, Třída (matematika), Teolog, Teologie, Teorie, Teorie čísel, Teorie her, Teorie pravděpodobnosti, Teorie relativity, Transcendentní číslo, Transfinitní indukce, Trojčlenka, Trojúhelník, Tupoúhlý trojúhelník, Výpočetní technika, Velká Fermatova věta, Vojenství, William Blake, Wolfgang Haken, Zermelova–Fraenkelova teorie množin, Zrychlení, 125, 16. století, 1825, 1839, 1847, 1852, 1878, 19. století, 1955, 1976, 1983, 1993, 1995, 20. století, 2011, 3. století př. n. l., 5. století př. n. l., 75, 8. století. Rozbalte index (140 více) »
Adrien-Marie Legendre
Adrien-Marie Legendre (//; 18. září 1752 Paříž – 10. ledna 1833 tamtéž) byl francouzský matematik.
Nový!!: Matematický důkaz a Adrien-Marie Legendre · Vidět víc »
Al-Chorezmí
Abú Abd Alláh Muhammad Ibn Músá al-Chórezmí Abú Dža'far (Chwárizmí, Chovarizmí, Choresmí),, krátce většinou al-Chwárizmí nebo al-Chorezmí (780 – 850) byl perský matematik a astronom.
Nový!!: Matematický důkaz a Al-Chorezmí · Vidět víc »
Algebra
Za zakladatele algebry je považován Al-Chorezmí (stránka z jeho spisu) Algebra je odvětví matematiky zabývající se abstrakcí pojmů a vlastností elementárních matematických objektů, jako jsou čísla, polynomy, matice, apod.
Nový!!: Matematický důkaz a Algebra · Vidět víc »
Algebraická geometrie
Algebraická geometrie je matematická disciplína nacházející se, jak už název napovídá, na rozhraní algebry a geometrie.
Nový!!: Matematický důkaz a Algebraická geometrie · Vidět víc »
Algebraické číslo
algebrická čísla - dělení Algebraické číslo je každé komplexní číslo, které je kořenem nějakého polynomu (mnohočlenu) s racionálními koeficienty.
Nový!!: Matematický důkaz a Algebraické číslo · Vidět víc »
Algoritmus
Algoritmus je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.
Nový!!: Matematický důkaz a Algoritmus · Vidět víc »
Andrew Wiles
Sir Andrew John Wiles (* 11. dubna 1953 Cambridge) je britský matematik žijící v USA, držitel mnoha vědeckých ocenění a člen několika vědeckých společností.
Nový!!: Matematický důkaz a Andrew Wiles · Vidět víc »
Angličtina
Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.
Nový!!: Matematický důkaz a Angličtina · Vidět víc »
Arabové
arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.
Nový!!: Matematický důkaz a Arabové · Vidět víc »
Aristotelés
Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry (též Aristoteles) byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.
Nový!!: Matematický důkaz a Aristotelés · Vidět víc »
Arthur Cayley
Arthur Cayley (16. srpna 1821, Richmond, Surrey, Velká Británie – 26. ledna 1895, Cambridge) byl britský matematik, spoluzakladatel moderní britské školy čisté matematiky.
Nový!!: Matematický důkaz a Arthur Cayley · Vidět víc »
Axiom
Axiom (z řec. axióma, to co se uznává) je tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje.
Nový!!: Matematický důkaz a Axiom · Vidět víc »
Axiom výběru
Axiom výběru (ozn. AC z angl. axiom of choice) je axiom často přidávaný k obvyklým axiomům Zermelovy–Fraenkelovy teorie množin (ZF).
Nový!!: Matematický důkaz a Axiom výběru · Vidět víc »
Írán
Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.
Nový!!: Matematický důkaz a Írán · Vidět víc »
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Nový!!: Matematický důkaz a Čína · Vidět víc »
Babylón
Babylón (z akkad. 𒆍𒀭𒈨𒌍, Bābilim – Brána boha/bohů, bez diakritiky Babylon,, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel – znamená „zmatek“, kassitskými vládci a Assyřany nazýván Karduniaš, egyptsky bbr) bylo město na dolním toku Eufratu v jižní Mezopotámii, v pozdějším období hlavní město Babylonie a Novobabylonské říše.
Nový!!: Matematický důkaz a Babylón · Vidět víc »
Bůh
Michelangela Bůh, bohyně či božstvo je bytost výjimečné moci, jež je předmětem náboženské úcty a kultu.
Nový!!: Matematický důkaz a Bůh · Vidět víc »
BBC
British Broadcasting Corporation (BBC) je rozhlasová a televizní společnost plnící funkci veřejnoprávního vysílání ve Velké Británii.
Nový!!: Matematický důkaz a BBC · Vidět víc »
Bernard Bolzano
Ernst Popp, busta Bernarda Bolzana (1849) Bernard Bolzano (5. října 1781 Praha – 18. prosince 1848 Praha farnost při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském) byl český německy hovořící matematik, filozof, estetik a kněz.
Nový!!: Matematický důkaz a Bernard Bolzano · Vidět víc »
Bolzanova věta
Bolzanova věta je tvrzení z reálné analýzy, pojmenované podle Bernarda Bolzana.
Nový!!: Matematický důkaz a Bolzanova věta · Vidět víc »
Bytí
Bytí jako podstatné jméno (řecky to einai, latinsky esse, anglicky being, německy das Sein) je filosofický výraz pro celek všeho, co bylo, jest a bude.
Nový!!: Matematický důkaz a Bytí · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Matematický důkaz a Byzantská říše · Vidět víc »
Celé číslo
Celá čísla se skládají z přirozených čísel (1, 2, 3, …), nuly (0) a záporných celých čísel (−1, −2, −3, …).
Nový!!: Matematický důkaz a Celé číslo · Vidět víc »
Charles Hermite
Charles Hermite (výslovnost v IPA,, tj. „ermit“) (24. prosince 1822, Dieuze, Francie – 14. ledna 1901, Paříž) byl francouzský matematik.
Nový!!: Matematický důkaz a Charles Hermite · Vidět víc »
David Hilbert
David Hilbert (23. ledna 1862 Wehlau (dnes Znamensk), Východní Prusko – 14. února 1943 Göttingen, Německo) byl jeden z největších matematiků 20. století.
Nový!!: Matematický důkaz a David Hilbert · Vidět víc »
Důkaz (právo)
Důkaz je v případě soudního i správního řízení věc nebo postup, které mohou přispět k objasnění projednávané věci v rámci dokazování, například výpověď, ohledání či rekonstrukce atd.
Nový!!: Matematický důkaz a Důkaz (právo) · Vidět víc »
Důkaz rozborem případů
Důkaz rozborem případů neboli dokonalá indukce nebo důkaz hrubou silou je metoda matematického důkazu založená na tom, že dokazované tvrzení se rozpadne na konečný počet dílčích případů a důkaz je podán zvlášť pro každý z těchto dílčích případů.
Nový!!: Matematický důkaz a Důkaz rozborem případů · Vidět víc »
Důkaz sporem
Důkaz sporem (reductio ad absurdum) je typ logického důkazu, ve kterém se prokáže, že předpoklad vede k nesmyslnému výsledku (ke sporu), což znamená, že předpoklad je nepravdivý, a tedy platí jeho negace.
Nový!!: Matematický důkaz a Důkaz sporem · Vidět víc »
Dějiny matematiky
Dějiny matematiky, také základní rysy vývoje matematiky od prehistorie po dnešek, postihují období několika tisíciletí.
Nový!!: Matematický důkaz a Dějiny matematiky · Vidět víc »
Definice
Definice (z latinského de.
Nový!!: Matematický důkaz a Definice · Vidět víc »
Derivace
Graf funkce (černě) a její tečna (červeně). Sklon tečny odpovídá derivaci funkce ve vyznačeném bodě Derivace je důležitý pojem matematické analýzy a základ diferenciálního počtu.
Nový!!: Matematický důkaz a Derivace · Vidět víc »
Desítková soustava
Desítková soustava či dekadická soustava je poziční číselná soustava se základem 10.
Nový!!: Matematický důkaz a Desítková soustava · Vidět víc »
Diofantická rovnice
Diofantická rovnice (někdy též diofantovská) v matematice je neurčitá polynomiální rovnice, která dovoluje proměnným nabývat pouze hodnot z oboru celých čísel.
Nový!!: Matematický důkaz a Diofantická rovnice · Vidět víc »
Dynastie Chan
Dynastie Chan (čínsky:; pinyin: Hàn Cháo) je čínská dynastie, která vládla v období 206 př. n. l.–220 n. l. Předcházela ji dynastie Čchin a po ní následovalo období tří království.
Nový!!: Matematický důkaz a Dynastie Chan · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Matematický důkaz a Energie · Vidět víc »
Ernst Eduard Kummer
Ernst Eduard Kummer (29. leden 1810 Żary, někdejší Prusko – 14. květen 1893 Berlín) byl německý matematik.
Nový!!: Matematický důkaz a Ernst Eduard Kummer · Vidět víc »
Eukleidés
Eukleidés též Euklides nebo Euklid (řecky Εὐκλείδης, žil asi 325 př. n. l. – asi 260 př. n. l.) byl řecký matematik a geometr.
Nový!!: Matematický důkaz a Eukleidés · Vidět víc »
Eukleidovská geometrie
Eukleidovská (někdy také elementární nebo Eukleidova) geometrie je založena na definicích a axiomech, které publikoval Eukleidés v díle Základy (lat. Elementa).
Nový!!: Matematický důkaz a Eukleidovská geometrie · Vidět víc »
Eukleidovská konstrukce
Postup narýsování pravidelného šestiúhelníku Eukleidovskou konstrukcí Eukleidovská konstrukce neboli konstrukce pomocí kružítka a pravítka označuje konstrukci geometrických objektů (například úhlů) pouze pomocí idealizovaného pravítka a kružítka.
Nový!!: Matematický důkaz a Eukleidovská konstrukce · Vidět víc »
Eukleidovy Základy
Titulní strana překladu Eukleidových Základů do latiny od Adelarda z Bath. 1309–1316 Eukleidovy Základy (Stoicheia) jsou písemné dílo ze starověkého Řecka, které utváří Eukleidovskou geometrii.
Nový!!: Matematický důkaz a Eukleidovy Základy · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Matematický důkaz a Evropa · Vidět víc »
Experiment
Crookesův mlýnek dokazuje, že lze energii světla převést přímo na mechanický pohyb Experiment (česky též vědecký pokus) je soubor jednání a pozorování, jehož účelem je ověřit (verifikovat) nebo vyvrátit (falzifikovat) hypotézu nebo poznatek, které něco tvrdí o příčinných vztazích určitých fenoménů.
Nový!!: Matematický důkaz a Experiment · Vidět víc »
Fenomén
Fenomén (z řec. fainomenon od fainomai, jevit se) znamená jev, to co se člověku ukazuje, a to bez rozlišení, zda se jedná o skutečnost nebo klam.
Nový!!: Matematický důkaz a Fenomén · Vidět víc »
Filozofie
Filozofie (ve stylově příznakové podobě také filosofie, původem z řeckého φιλοσοφία, filosofía, „láska k moudrosti“) je systematické, racionální a kritické studium obecných a základních otázek, jako jsou otázky existence, rozumu, poznání, hodnot, mysli a jazyka.
Nový!!: Matematický důkaz a Filozofie · Vidět víc »
Formální teorie
Formální teorie je jeden z nejdůležitějších pojmů matematickologické syntaxe.
Nový!!: Matematický důkaz a Formální teorie · Vidět víc »
Formule (logika)
Formule (také predikátová formule, srov. výroková formule) je v matematice a logice syntaktický pojem reprezentující nějaké (matematické) tvrzení v jisté formální teorii predikátové logiky prvního řádu.
Nový!!: Matematický důkaz a Formule (logika) · Vidět víc »
Fundovaná indukce
Fundovaná indukce je druh matematického důkazu používaný zejména v teorii množin.
Nový!!: Matematický důkaz a Fundovaná indukce · Vidět víc »
Funkce (matematika)
Zobrazení '''z''' množiny '''M''' (nahoře) resp. množiny '''D''' (dole) '''na''' množinu '''T''' (přerušovaná čára) resp. '''do''' množiny '''T''' (plná čára). Funkce je v matematice název pro zobrazení z množiny M na nebo do číselné množiny T (většinou reálných nebo komplexních čísel), či na nebo do vektorového prostoru T tvořeného uspořádanými n-ticemi čísel (vektorová funkce).
Nový!!: Matematický důkaz a Funkce (matematika) · Vidět víc »
Gabriel Lamé
Gabriel Léon Jean Baptiste Lamé (22. července 1795, Tours – 1. května 1870, Paříž) byl francouzský matematik a fyzik.
Nový!!: Matematický důkaz a Gabriel Lamé · Vidět víc »
Gödelova věta o úplnosti predikátové logiky
Gödelova věta o úplnosti predikátové logiky (také jen Gödelova věta o úplnosti či věta o úplnosti) je základní větou matematické logiky.
Nový!!: Matematický důkaz a Gödelova věta o úplnosti predikátové logiky · Vidět víc »
Gödelovy věty o neúplnosti
Gödelovy věty o neúplnosti jsou dvě důležité matematické věty, které mají zcela výsadní postavení v celé moderní matematické logice.
Nový!!: Matematický důkaz a Gödelovy věty o neúplnosti · Vidět víc »
Geometrie
Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.
Nový!!: Matematický důkaz a Geometrie · Vidět víc »
Georg Cantor
Georg Ferdinand Ludwig Philipp Cantor (3. března 1845 Petrohrad – 6. ledna 1918 Halle) byl významný německý matematik a logik.
Nový!!: Matematický důkaz a Georg Cantor · Vidět víc »
Giordano Bruno
Giordano Bruno, původně Filippo Bruno, též Nolan nebo Nolanus (leden 1548, Nola u Neapole – 17. února 1600, Řím) byl italský dominikánský mnich, filozof (představitel renesančního hermetismu), spisovatel (básník a komediograf), teoretický kosmolog, zabýval se rovněž mnemotechnikou.
Nový!!: Matematický důkaz a Giordano Bruno · Vidět víc »
Gnozeologie
#PŘESMĚRUJ Epistemologie.
Nový!!: Matematický důkaz a Gnozeologie · Vidět víc »
Gottlob Frege
Friedrich Ludwig Gottlob Frege (8. listopadu 1848, Wismar – 26. července 1925, Bad Kleinen) byl německý matematik, logik a filosof, dlouholetý profesor univerzity v Jeně.
Nový!!: Matematický důkaz a Gottlob Frege · Vidět víc »
Hardware
Hardware označuje veškeré fyzicky existující technické vybavení počítače na rozdíl od dat a programů (označovaných jako software).
Nový!!: Matematický důkaz a Hardware · Vidět víc »
Henri Poincaré
Jules Henri Poincaré (29. dubna 1854 Nancy – 17. července 1912 Paříž) byl francouzský matematik, fyzik, astronom a filosof, zakladatel konvencionalismu a člen Francouzské akademie (Académie française).
Nový!!: Matematický důkaz a Henri Poincaré · Vidět víc »
Hilbertovský kalkulus
Hilbertovský kalkulus (také hilbertovský klasický kalkulus) je jeden z logických kalkulů, kterými se zabývá logika.
Nový!!: Matematický důkaz a Hilbertovský kalkulus · Vidět víc »
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Nový!!: Matematický důkaz a Hmotnost · Vidět víc »
Hypotéza
Hypotéza (řecky ϋπόθεσις hypo-thesis, podklad, princip, předpoklad) znamená výpověď, jejíž platnost se pouze předpokládá, ale je zároveň formulovaná tak, aby ji bylo možno potvrdit nebo vyvrátit.
Nový!!: Matematický důkaz a Hypotéza · Vidět víc »
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Nový!!: Matematický důkaz a Indie · Vidět víc »
Intuice
Intuice (z lat. in-tueor, in-tuitum, doslova v-hled) znamená vhled nebo náhled a v současném užití obvykle označuje náhlé poznání, chápání či odhad nebo rozhodnutí, které není zprostředkováno vědomým uvažováním a ačkoli bývá provázeno pocitem jasnosti a jistoty, není podloženo zřetelnými důvody.
Nový!!: Matematický důkaz a Intuice · Vidět víc »
Intuicionistická logika
Intuicionistická logika je druh logiky, který nepoužívá princip vyloučeného třetího.
Nový!!: Matematický důkaz a Intuicionistická logika · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Matematický důkaz a Itálie · Vidět víc »
Jaroslav Peregrin
Jaroslav Peregrin (*28. ledna 1957 Hradec Králové) je český logik a analytický filosof, jedním z průkopníků propagace analytické filosofie a filosofie jazyka v českém prostředí.
Nový!!: Matematický důkaz a Jaroslav Peregrin · Vidět víc »
Jazyk (lingvistika)
Jazyk a písmo pojí velmi těsný vztah Jazyk je abstraktní struktura (řád mezi vhodnými primitivy) schopná nést informaci, a tak ji uchovávat a přenášet – sdělovat.
Nový!!: Matematický důkaz a Jazyk (lingvistika) · Vidět víc »
Jazyk (logika)
V matematické logice se pod pojmem jazyk rozumí pevně zvolená množina symbolů, pomocí nichž se vytvářejí formule.
Nový!!: Matematický důkaz a Jazyk (logika) · Vidět víc »
Jednoduchá grupa
Jednoduchá grupa je v matematice netriviální grupa G, která nemá žádné netriviální normální podgrupy, tj.
Nový!!: Matematický důkaz a Jednoduchá grupa · Vidět víc »
Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet
Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet (13. únor 1805 – 5. květen 1859) byl německý matematik.
Nový!!: Matematický důkaz a Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet · Vidět víc »
Kardinální číslo
V matematice se pojem kardinální číslo, někdy též kardinál, pojí s čísly používanými pro popis velikosti množin.
Nový!!: Matematický důkaz a Kardinální číslo · Vidět víc »
Karl Theodor Wilhelm Weierstrass
#PŘESMĚRUJ Karl Weierstrass.
Nový!!: Matematický důkaz a Karl Theodor Wilhelm Weierstrass · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Matematický důkaz a Křesťanství · Vidět víc »
Kenneth Appel
Kenneth Ira Appel (8. října 1932, Brooklyn, New York, USA – 19. dubna 2013) byl americký matematik, který v roce 1976 společně s Wolfgangem Hakenem dokázal Problém čtyř barev, v té době jeden z nejznámějších otevřených problémů teorie grafů.
Nový!!: Matematický důkaz a Kenneth Appel · Vidět víc »
Kladné a záporné číslo
Záporné číslo je takové reálné číslo, které je menší než nula.
Nový!!: Matematický důkaz a Kladné a záporné číslo · Vidět víc »
Klasická mechanika
Klasická mechanika je mechanika, zabývající se mechanickými jevy makroskopických těles, která se pohybují rychlostí zanedbatelnou vzhledem k rychlosti světla.
Nový!!: Matematický důkaz a Klasická mechanika · Vidět víc »
Konečná množina
Konečná množina je matematický pojem vyjadřující fakt, že množina má pouze omezený počet prvků.
Nový!!: Matematický důkaz a Konečná množina · Vidět víc »
Konfucianismus
Konfucius – „zakladatel“ konfuciánství (malba z roku 1770) Konfucianismus, také konfuciánství (doslova „škola učenců“; nebo méně přesněji Kchung ťiao, „Konfuciovo náboženství“) je čínský filosofický směr, který se vyvinul z učení čínského mudrce Konfucia.
Nový!!: Matematický důkaz a Konfucianismus · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Matematický důkaz a Latina · Vidět víc »
Lemma (matematika)
V matematice značí lemma (nebo lema) dokázané tvrzení, používané jako mezikrok k důkazu nějakého složitějšího tvrzení.
Nový!!: Matematický důkaz a Lemma (matematika) · Vidět víc »
Leonhard Euler
Leonhard Paul Euler (německá výslovnost: IPA:,; 15. dubna 1707 Basilej, Švýcarsko – 18. září 1783 Petrohrad, Rusko) byl průkopnický švýcarský matematik a fyzik.
Nový!!: Matematický důkaz a Leonhard Euler · Vidět víc »
Lineární algebra
Lineární algebra je odvětví matematiky, které se zabývá vektory, vektorovými prostory, soustavami lineárních rovnic a lineárními transformacemi.
Nový!!: Matematický důkaz a Lineární algebra · Vidět víc »
Logika
Logika má více významů – v češtině se běžně používá ve smyslu myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.
Nový!!: Matematický důkaz a Logika · Vidět víc »
Matematická analýza
Matematická analýza („řešení“, starořecky ἀναλύειν ánalýein „řešit“) je jednou ze základních disciplín matematiky.
Nový!!: Matematický důkaz a Matematická analýza · Vidět víc »
Matematická indukce
Matematická indukce je metoda dokazování matematických vět a tvrzení, která se používá, pokud chceme ukázat, že dané tvrzení platí pro všechna přirozená čísla, případně jinou, předem danou nekonečnou posloupnost.
Nový!!: Matematický důkaz a Matematická indukce · Vidět víc »
Matematická logika
Matematická logika je vědní disciplína nacházející se na rozhraní mezi logikou a matematikou.
Nový!!: Matematický důkaz a Matematická logika · Vidět víc »
Matematická věta
V matematice se jako věta označuje důležité netriviální a dostatečně obecné tvrzení neboli výrok.
Nový!!: Matematický důkaz a Matematická věta · Vidět víc »
Matematik
Matematik je osoba, jehož primární oblastí, kterou studuje a zkoumá, je matematika.
Nový!!: Matematický důkaz a Matematik · Vidět víc »
Matematika
Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).
Nový!!: Matematický důkaz a Matematika · Vidět víc »
Metajazyk
Metajazyk je jazyk používaný pro popis jiných jazyků.
Nový!!: Matematický důkaz a Metajazyk · Vidět víc »
Množina
Množiny Množina je soubor objektů, chápaný jako celek.
Nový!!: Matematický důkaz a Množina · Vidět víc »
Myšlení
Myšlení znamená v širším slova smyslu souhrn všech vědomých mentálních (psychických) činností, v užším slova smyslu jejich nejsložitější a patrně jen člověku vlastní část, která je schopna abstrakce a reflexe.
Nový!!: Matematický důkaz a Myšlení · Vidět víc »
Násobení
Násobení je vedle sčítání jedna ze základních početních operací v aritmetice.
Nový!!: Matematický důkaz a Násobení · Vidět víc »
Negace
Logická negace (používá se pro ni symbol \neg nebo \mathrm, popř. se označuje pruhem nad proměnnou) je unární logická operace, která vezme výrok "p" do dalšího výroku "ne p", psáno ¬p, který je samostatně interpretován jako pravda, když p je nepravda nebo jako nepravda, když p je pravda.
Nový!!: Matematický důkaz a Negace · Vidět víc »
Nekonečno
∞ jako symbol nekonečna zavedl anglický matematik John Wallis. Nekonečno (∞) je abstraktní pojem, který označuje kvantitu (množství) něčeho, co je tak veliké, že nemá konec (od slova konec je odvozeno slovo konečný), typicky se nedá spočítat, změřit, a pokud ano, tak je větší než každé konečné číslo.
Nový!!: Matematický důkaz a Nekonečno · Vidět víc »
Nepřímý důkaz
Nepřímý důkaz se v matematice používá k dokázání matematických vět tvaru implikace P \rightarrow T, tj.
Nový!!: Matematický důkaz a Nepřímý důkaz · Vidět víc »
Nerovnost (matematika)
V matematice představuje nerovnost relaci vyjadřující uspořádání čísel podle velikosti.
Nový!!: Matematický důkaz a Nerovnost (matematika) · Vidět víc »
Nespočetná množina
Nespočetná množina je množina, kterou nelze vzájemně jednoznačně zobrazit na žádnou podmnožinu množiny přirozených čísel.
Nový!!: Matematický důkaz a Nespočetná množina · Vidět víc »
Nová říše
Nová říše je období dějin starověkého Egypta odpovídající době vlády 18. dynastie – 20. dynastie (přibližně 1550–1069 př. n. l.). Do této doby spadá amarnské období (1351–1333 př. n. l.), kdy vládl faraon Amenhotep IV.
Nový!!: Matematický důkaz a Nová říše · Vidět víc »
Numerická matematika
Numerická matematika (také výpočtová nebo výpočetní matematika) se zabývá řešením matematicky formulovaných problémů pro konkrétní číselné hodnoty, v současnosti především s využitím počítačů, a tvoří jeden z mostů mezi teorií a praxí matematiky.
Nový!!: Matematický důkaz a Numerická matematika · Vidět víc »
Ortogonalita
Původem řecké slovo ortogonální znamená pravoúhlý (z řec. «ορθος» pravý a «γονια» úhel).
Nový!!: Matematický důkaz a Ortogonalita · Vidět víc »
Ostroúhlý trojúhelník
Ostroúhlý trojúhelník je trojúhelník, jehož všechny vnitřní úhly jsou ostré.
Nový!!: Matematický důkaz a Ostroúhlý trojúhelník · Vidět víc »
Paradox lháře
Paradox lháře, také paradox Kréťana či Epimenidův paradox je jeden z nejstarších známých logických paradoxů.
Nový!!: Matematický důkaz a Paradox lháře · Vidět víc »
Paradox sta slov
Paradox sta slov (také Berryho paradox či paradox 25, 50, 1000 slov (s příslušnými obměnami)) je logický paradox založený na nerozlišování jazyka a metajazyka neboli na hovoření jazykem o jazyce.
Nový!!: Matematický důkaz a Paradox sta slov · Vidět víc »
Přímý důkaz
Přímý důkaz se v matematice používá k dokázání výroku, který má tvar implikace, kde A je výchozí předpoklad a B je výrok, který má být dokázán resp.
Nový!!: Matematický důkaz a Přímý důkaz · Vidět víc »
Přírodní vědy
Přírodní vědy je označení pro soubor věd zkoumajících vědeckými metodami řád a zákony, kterými se řídí vesmír, vycházející z přírodní filosofie.
Nový!!: Matematický důkaz a Přírodní vědy · Vidět víc »
Představa
Představa (kalk z něm. Vor-stellung) je velmi široké označení pro obsahy či obrazy, které si vědomí „staví před sebe“ jako témata.
Nový!!: Matematický důkaz a Představa · Vidět víc »
Přirozené číslo
Přirozeným číslem se v matematice rozumí číslo, které je možné použít pro vyjádření počtu („na stole je šest mincí“) nebo pořadí („toto je třetí největší město“) prvků konečných množin.
Nový!!: Matematický důkaz a Přirozené číslo · Vidět víc »
Peanova aritmetika
Peanova aritmetika (PA) je jeden z axiomatických systémů formální teorie aritmetiky.
Nový!!: Matematický důkaz a Peanova aritmetika · Vidět víc »
Peanovy křivky
#PŘESMĚRUJ Křivka vyplňující prostor.
Nový!!: Matematický důkaz a Peanovy křivky · Vidět víc »
Pierre de Fermat
Pierre de Fermat (1607 Beaumont-de-Lomagne – 12. ledna 1665 Castres) byl francouzský matematik.
Nový!!: Matematický důkaz a Pierre de Fermat · Vidět víc »
Platón
Platón (řecky, latinsky Plato, 428 nebo 427 př. n. l. – 347 př. n. l., též Platon) byl řecký filozof, pedagog a matematik.
Nový!!: Matematický důkaz a Platón · Vidět víc »
Počítač
Počítač je číslicový elektronický stroj, který lze naprogramovat tak, aby automaticky prováděl posloupnosti aritmetických nebo logických operací (výpočty).
Nový!!: Matematický důkaz a Počítač · Vidět víc »
Počítačový program
Počítačový program (též jen program, obecně pak software) je v informatice posloupnost instrukcí (ne nutně strojových instrukcí), která popisuje realizaci dané úlohy počítačem.
Nový!!: Matematický důkaz a Počítačový program · Vidět víc »
Posloupnost
Posloupnost (sekvence) je v matematice konečná nebo nekonečná sada objektů, v níž záleží na pořadí a objekty se mohou opakovat.
Nový!!: Matematický důkaz a Posloupnost · Vidět víc »
Postulát
Postulát je jedním ze základních pojmů logiky, přírodních věd (zejména fyziky) i filozofie a označuje výchozí předpoklad, který je v dané teorii přijímán jako pravdivý.
Nový!!: Matematický důkaz a Postulát · Vidět víc »
Pragmatismus
Zleva doprava: Charles Sanders Peirce, William James, John Dewey, George Herbert Mead Pragmatismus (z řec. πρᾶγμα – pragma, věc, čin) je filosofický (myšlenkový) směr, který staví do popředí konkrétní lidské jednání, tj.
Nový!!: Matematický důkaz a Pragmatismus · Vidět víc »
Pravoúhlý trojúhelník
Pravoúhlý trojúhelník Pravoúhlý trojúhelník je takový trojúhelník, jehož jeden vnitřní úhel je pravý, tzn.
Nový!!: Matematický důkaz a Pravoúhlý trojúhelník · Vidět víc »
Právo
Právo je multidimenzionální fenomén a vícevýznamový výraz, který je nutno definovat ve všech jeho rovinách, neboli dimenzích.
Nový!!: Matematický důkaz a Právo · Vidět víc »
Premisa
Premisa (z lat. praemittere napřed posílat, předesílat) označuje předpoklad.
Nový!!: Matematický důkaz a Premisa · Vidět víc »
Problém čtyř barev
Politická mapa států USA obarvená čtyřmi barvami Problém čtyř barev či také věta o čtyřech barvách je (již kladně vyřešený) problém z teorie grafů, který zní: „Stačí čtyři barvy na obarvení libovolné politické mapy tak, aby žádné dva sousedící státy nebyly obarveny stejnou barvou?“ (Za sousední státy jsou považovány takové, že mají společnou hraniční čáru tj. nesousedí spolu jen v jednom bodě.) Obecněji se lze tázat na minimální potřebný počet barev, lze však poměrně snadno dokázat, že pět barev postačuje.
Nový!!: Matematický důkaz a Problém čtyř barev · Vidět víc »
Projektivní rovina
přímku v zobrazovaném prostoru. Projektivní rovina je matematický prostor, v kterém jsou definovány přímky a body a platí v ní následující axiomy.
Nový!!: Matematický důkaz a Projektivní rovina · Vidět víc »
Prostá funkce
Prostá funkce je v matematice funkce, která žádnou funkční hodnotu nenabývá vícekrát.
Nový!!: Matematický důkaz a Prostá funkce · Vidět víc »
Prostor (geometrie)
#PŘESMĚRUJ Prostor (matematika) Kategorie:Přesměrování po sloučení.
Nový!!: Matematický důkaz a Prostor (geometrie) · Vidět víc »
Protipříklad
V oblasti logiky a zejména v matematice nebo filozofii je protipříklad výjimka z uvažovaného obecného pravidla, tedy speciální případ nepravdivosti formule s obecným kvantifikátorem (formule typu: „Pro všechny…“).
Nový!!: Matematický důkaz a Protipříklad · Vidět víc »
Prvočíselná dvojice
Prvočíselná dvojice (také prvočíselná dvojčata) je matematický pojem z oblasti teorie čísel.
Nový!!: Matematický důkaz a Prvočíselná dvojice · Vidět víc »
Prvočíslo
Prvočíslo je přirozené číslo větší než 1, které je beze zbytku dělitelné jen dvěma děliteli: jedničkou a samo sebou.
Nový!!: Matematický důkaz a Prvočíslo · Vidět víc »
Pythagorova věta
Pythagorova věta: Součet obsahů čtverců nad odvěsnami (modrá plus červená plocha) se rovná obsahu čtverce nad přeponou pravoúhlého rovinného trojúhelníku (fialová plocha) Pythagorova věta popisuje vztah, který platí mezi délkami stran pravoúhlých trojúhelníků v euklidovské rovině.
Nový!!: Matematický důkaz a Pythagorova věta · Vidět víc »
Reálné číslo
Reálná čísla jsou taková čísla, kterým lze jednoznačně přiřadit body nekonečné přímky (číselné osy) tak, aby tato čísla popisovala „vzdálenost“ od nějakého vybraného bodu (nuly) na takové přímce.
Nový!!: Matematický důkaz a Reálné číslo · Vidět víc »
Renesance
Brunelleschiho kopule je jednou z prvních a zároveň nejznámějších renesančních staveb, byla postavena v letech 1420–1434 Michelangelův David, vytesaný v letech 1501–1504, je jedním z proslulých děl renesančního sochařství Renesance (též renezance) je evropský umělecký sloh, který se rozšířil z Itálie a trval přibližně od 14. do 16. století.
Nový!!: Matematický důkaz a Renesance · Vidět víc »
Rodrigo de Arriaga
''Cursus philosophicus'', 1669 Rodrigo de Arriaga (17. ledna 1592, Logroño – 7. června 1667, Praha) byl španělský teolog a filosof, který byl od roku 1624 profesorem jezuitské univerzity v Praze.
Nový!!: Matematický důkaz a Rodrigo de Arriaga · Vidět víc »
Rovnice
Rovnice je v matematice vztah rovnosti dvou výrazů, které obsahují jednu nebo více proměnných.
Nový!!: Matematický důkaz a Rovnice · Vidět víc »
Rovnost (matematika)
Rovnost v matematice je relace neboli vztah, vyjadřující totožnost objektů, které jsou v tomto vztahu.
Nový!!: Matematický důkaz a Rovnost (matematika) · Vidět víc »
Rovnostranný trojúhelník
Rovnostranný trojúhelník je trojúhelník, který má všechny tři strany shodné.
Nový!!: Matematický důkaz a Rovnostranný trojúhelník · Vidět víc »
Rozhodnutelnost
Rozhodnutelnost je matematický pojem z oblasti matematické logiky.
Nový!!: Matematický důkaz a Rozhodnutelnost · Vidět víc »
Rozum
Rozum je schopnost lidské mysli zobecňovat jednotlivé zkušenosti, pracovat s abstraktními pojmy a činit závěry z předpokladů.
Nový!!: Matematický důkaz a Rozum · Vidět víc »
Russellův paradox
Russellův paradox (též Russellova antinomie) je paradox, objevený v roce 1901 Bertrandem Russellem, který ukazuje, že Cantorova intuitivní teorie množin (naivní teorie množin) je vnitřně sporná.
Nový!!: Matematický důkaz a Russellův paradox · Vidět víc »
Rychlost světla
Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též „světelná rychlost“ bez nutnosti uvádět ještě „ve vakuu“) je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu.
Nový!!: Matematický důkaz a Rychlost světla · Vidět víc »
Síla
Síla je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru vzájemného působení těles nebo polí.
Nový!!: Matematický důkaz a Síla · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Matematický důkaz a Slunce · Vidět víc »
Spočetná množina
Spočetná množina je matematický pojem z teorie množin, označující množinu, kterou lze vzájemně jednoznačně (tzv. bijektivně) zobrazit na některou podmnožinu množiny přirozených čísel.
Nový!!: Matematický důkaz a Spočetná množina · Vidět víc »
Spojitá funkce
Spojitá funkce je taková matematická funkce, jejíž hodnoty se mění plynule, což si lze intuitivně představit tak, že graf funkce lze nakreslit jedním tahem, aniž by se tužka zvedla z papíru.
Nový!!: Matematický důkaz a Spojitá funkce · Vidět víc »
Spor (matematická logika)
Spor v matematické logice znamená, že z výchozích předpokladů lze dokázat nějaké tvrzení i jeho negaci.
Nový!!: Matematický důkaz a Spor (matematická logika) · Vidět víc »
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Nový!!: Matematický důkaz a Starověké Řecko · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Matematický důkaz a Starověký Řím · Vidět víc »
Starověký Egypt
Hlavní centra starověkého Egypta Gíze jsou dnes nejznámějšími symboly staroegyptské civilizace Starověký Egypt byl jednou z významných a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě.
Nový!!: Matematický důkaz a Starověký Egypt · Vidět víc »
Stavebnictví
Stavba výškové budovy Stavebnictví je specializované hospodářské odvětví zabývající se stavbami.
Nový!!: Matematický důkaz a Stavebnictví · Vidět víc »
Střední říše
Střední říše je období dějin starověkého Egypta odpovídající době vlády části 11. dynastie a 12. dynastie (přibližně 2040 (2055)- 1786 před n. l.).Pečírka, J.: Dějiny pravěku a starověku I., SPN, Praha 1979 (1. vydání) Někteří autoři do tohoto období zařazují také první polovinu 13. dynastie (pak by toto období zahrnovalo roky 2040 (2055)- 1650 před n. l.).Shaw I.: Dějiny starověkého Egypta, BB art, Praha 2003, Období Střední říše následovalo po První přechodné době a předcházelo Druhé přechodné době.
Nový!!: Matematický důkaz a Střední říše · Vidět víc »
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Nový!!: Matematický důkaz a Středověk · Vidět víc »
Sudá a lichá čísla
V matematice je každé celé číslo buď sudé, nebo liché.
Nový!!: Matematický důkaz a Sudá a lichá čísla · Vidět víc »
Těleso
isbn.
Nový!!: Matematický důkaz a Těleso · Vidět víc »
Třída (matematika)
Třída (někdy také přesněji množinová třída) je matematický pojem z oboru teorie množin používaný pro označení souboru objektů, u kterých lze případ od případu určit, zda do dané třídy náleží nebo nenáleží – soubor tedy musí být dobře popsán z hlediska náležení.
Nový!!: Matematický důkaz a Třída (matematika) · Vidět víc »
Teolog
''Knize hodinek vévody z Berry'' (Francie, kolem 1430): Čtyři serafové kolem trůnu a čtyřiadvacet starců (Zj 4,4). Podle tradice jde o dvanáct synů Jákobových a dvanáct Apoštolů, pod nimi je Jan Evangelista - Teolog Teolog (z řec. θεολόγος) je v širším či užším významu ten, kdo mluví o Bohu či ten, kdo se zabývá teologií.
Nový!!: Matematický důkaz a Teolog · Vidět víc »
Teologie
Teologie (z řeckého θεολογία theologia.
Nový!!: Matematický důkaz a Teologie · Vidět víc »
Teorie
Teorie je poznatek či soubor poznatků o nějakém předmětu, k nimž se dospělo pomocí uvažování.
Nový!!: Matematický důkaz a Teorie · Vidět víc »
Teorie čísel
Teorie čísel je odvětví matematiky zabývající se vlastnostmi čísel – zejména celých.
Nový!!: Matematický důkaz a Teorie čísel · Vidět víc »
Teorie her
Jako teorie her nebo též teorie strategických her se označuje disciplína aplikované matematiky, která analyzuje široké spektrum konfliktních rozhodovacích situací, které mohou nastat kdekoliv, kde dochází ke střetu zájmů.
Nový!!: Matematický důkaz a Teorie her · Vidět víc »
Teorie pravděpodobnosti
Pravděpodobnost hodu kostkami Teorie pravděpodobnosti (počet pravděpodobnosti) je matematická disciplína popisující zákonitosti týkající se jevů, které (přinejmenším z hlediska pozorovatele) mohou a nemusí nastat, resp.
Nový!!: Matematický důkaz a Teorie pravděpodobnosti · Vidět víc »
Teorie relativity
Teorie relativity je sada dvou fyzikálních teorií vytvořených Albertem Einsteinem: speciální teorie relativity (STR) a obecné teorie relativity (OTR).
Nový!!: Matematický důkaz a Teorie relativity · Vidět víc »
Transcendentní číslo
Transcendentní číslo je takové komplexní číslo, které není kořenem žádné algebraické rovnice s racionálními koeficienty.
Nový!!: Matematický důkaz a Transcendentní číslo · Vidět víc »
Transfinitní indukce
Spirála znázorňující všechna ordinální čísla menší než ωω. Transfinitní indukce je postup důkazu používaný v teorii množin obdobný jako klasická matematická indukce, ale rozšířený z přirozených čísel na ordinální čísla.
Nový!!: Matematický důkaz a Transfinitní indukce · Vidět víc »
Trojčlenka
Trojčlenka je mechanický matematický postup, používaný při výpočtech přímé a nepřímé úměrnosti.
Nový!!: Matematický důkaz a Trojčlenka · Vidět víc »
Trojúhelník
Trojúhelník (symbol △) je základní geometrický útvar, který má tři vrcholy a tři strany.
Nový!!: Matematický důkaz a Trojúhelník · Vidět víc »
Tupoúhlý trojúhelník
Tupoúhlý trojúhelník je trojúhelník, jehož jeden vnitřní úhel je tupý (tj. větší než 90° a menší než 180°).
Nový!!: Matematický důkaz a Tupoúhlý trojúhelník · Vidět víc »
Výpočetní technika
Výpočetní technika (zkratka VT) je termín, kterým se buď souhrnně označují přístroje určené k provádění výpočtů, nebo se jím odvolává na skupinu konkrétních kusů takových zařízení, či zařízení, jejichž vývojovými předchůdci jsou právě taková zařízení.
Nový!!: Matematický důkaz a Výpočetní technika · Vidět víc »
Velká Fermatova věta
Pierre de Fermat Velká Fermatova věta je jedna z nejslavnějších vět v historii matematiky.
Nový!!: Matematický důkaz a Velká Fermatova věta · Vidět víc »
Vojenství
Počet aktivních jednotek (vojáků) podle zemí Vojenství je nauka o vojácích, armádách, válkách, zbraních, vojenské technice apod.
Nový!!: Matematický důkaz a Vojenství · Vidět víc »
William Blake
William Blake (28. listopadu 1757 Londýn – 12. srpna 1827 Londýn) byl anglický malíř, básník a tiskař.
Nový!!: Matematický důkaz a William Blake · Vidět víc »
Wolfgang Haken
Wolfgang Haken (21. června 1928 Berlín, Výmarská republika – 2. října 2022) byl německý matematik žijící a působící v USA.
Nový!!: Matematický důkaz a Wolfgang Haken · Vidět víc »
Zermelova–Fraenkelova teorie množin
Zermelova-Fraenkelova teorie množin (ZF) je nejrozšířenější axiomatickou soustavou teorie množin, která je sama o sobě nebo v některých mírných modifikacích používána jako základ pro většinu dalších odvětví matematiky včetně algebry a matematické analýzy.
Nový!!: Matematický důkaz a Zermelova–Fraenkelova teorie množin · Vidět víc »
Zrychlení
Zrychlení (akcelerace) je charakteristika pohybu, která popisuje, jakým způsobem se mění rychlost tělesa (hmotného bodu) v čase.
Nový!!: Matematický důkaz a Zrychlení · Vidět víc »
125
Bez popisu.
Nový!!: Matematický důkaz a 125 · Vidět víc »
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Nový!!: Matematický důkaz a 16. století · Vidět víc »
1825
1825 (MDCCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Matematický důkaz a 1825 · Vidět víc »
1839
1839 (MDCCCXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Matematický důkaz a 1839 · Vidět víc »
1847
1847 (MDCCCXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Matematický důkaz a 1847 · Vidět víc »
1852
1852 (MDCCCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Matematický důkaz a 1852 · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Matematický důkaz a 1878 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Matematický důkaz a 19. století · Vidět víc »
1955
1955 (MCMLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Matematický důkaz a 1955 · Vidět víc »
1976
1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem a byl přestupný.
Nový!!: Matematický důkaz a 1976 · Vidět víc »
1983
1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Matematický důkaz a 1983 · Vidět víc »
1993
1993 (MCMXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Matematický důkaz a 1993 · Vidět víc »
1995
1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.
Nový!!: Matematický důkaz a 1995 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Matematický důkaz a 20. století · Vidět víc »
2011
Rok 2011 (MMXI) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Matematický důkaz a 2011 · Vidět víc »
3. století př. n. l.
3.
Nový!!: Matematický důkaz a 3. století př. n. l. · Vidět víc »
5. století př. n. l.
5.
Nový!!: Matematický důkaz a 5. století př. n. l. · Vidět víc »
75
Bez popisu.
Nový!!: Matematický důkaz a 75 · Vidět víc »
8. století
8.
Nový!!: Matematický důkaz a 8. století · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Dokazatelnost, Důkaz (matematika), Logický důkaz, Matematické dokazování.
