Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Ašóka a Maurjovská říše
Ašóka a Maurjovská říše mají 60 věci společné (v Uniepedie): Ašókačakra, Ašókovy edikty, Ahinsá, Alexandr Veliký, Aramejština, Arthašástra, Šungové, Čandragupta Maurja, Čánakja, Bódhgaja, Bihár, Bindusára, Bráhman, Bráhmí, Brhadratha, Buddhismus, Dašaratha, Džinismus, Dharma, Dharmačakra, Gandhára, Gautama Buddha, Himálaj, Hlavice (architektura), Indická vlajka, Indické umění, Indický subkontinent, Indie, Kašmír, Kalinga, ..., Kharóšthí, Lumbiní, Magadha, Mahinda, Maisúr, Megasthenés, Myanmar, Nandovci, Nepál, Patna, Páli, Poutní místa buddhismu, Prákrt, Pušjamitra Šunga, Reliéf (sochařství), Sangha (buddhismus), Sanghamitta, Sanskrt, Sáňčí, Sárnáth, Seleukos I. Níkátór, Seleukovci, Srí Lanka, Státní znak Indie, Stúpa, Strom bódhi, Takšašíla, Třetí buddhistický koncil, Urísa, Vaišálí. Rozbalte index (30 více) »
Ašókačakra
indické vlajky Ašókačakra je zobrazení dharmačakry o čtyřiadvaceti paprscích.
Ašóka a Ašókačakra · Ašókačakra a Maurjovská říše ·
Ašókovy edikty
Mapa s nálezy Ašókových nápisů Jako Ašókovy edikty či Ašókovy skalní nápisy apod.
Ašóka a Ašókovy edikty · Ašókovy edikty a Maurjovská říše ·
Ahinsá
Ahinsá (sanskrt अहिंसा – ahiṁsā – nenásilí) je forma principu nenásilí, morální náboženská zásada hinduismu, buddhismu a džinismu spočívající v úctě ke všemu živému, zákazu zabíjení a ochraně všech živých bytostí před fyzickým násilím – lidí, zvířat a v džinismu také rostlin a země.
Ašóka a Ahinsá · Ahinsá a Maurjovská říše ·
Alexandr Veliký
Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.
Ašóka a Alexandr Veliký · Alexandr Veliký a Maurjovská říše ·
Aramejština
Aramejština (aramejsky ܐܪܡܝܐ) je jeden ze semitských jazyků.
Ašóka a Aramejština · Aramejština a Maurjovská říše ·
Arthašástra
Arthašástra je staroindický spis pojednávající o vojenské strategii, ekonomice, soudnictví, řízení a vedení státu.
Ašóka a Arthašástra · Arthašástra a Maurjovská říše ·
Šungové
Šungové byli magadhskou dynastií, která mezi lety 185–73 př.
Šungové a Ašóka · Šungové a Maurjovská říše ·
Čandragupta Maurja
Čandragupta Maurja (v sanskrtu चन्द्रगुप्त मौर्य) (340 př. n. l. – 320/298), někdy nazývaný jen Čandragupta, byl zakladatelem a prvním panovníkem Maurjovské říše, která byla pravděpodobně nejrozlehlejší říše, jaká kdy vládla na indickém území.
Ašóka a Čandragupta Maurja · Maurjovská říše a Čandragupta Maurja ·
Čánakja
Čánakja (v sanskrtu चाणक्य) (asi 350 – 283 př. n. l.), někdy nazývaný též Kautilja nebo Višnugupta, byl indický filozof, učenec a poradce (kancléř, ministr) Čandragupty Maurjy, prvního panovníka Maurjovské říše, a jeho nástupce a syna Bindusáry.
Ašóka a Čánakja · Maurjovská říše a Čánakja ·
Bódhgaja
Buddhy v Bódhgaji Bódhgaja (v sanskrtu बोधगया), též Uruvéla („velký písečný břeh“), je jedno ze čtyř hlavních poutních míst buddhismu.
Ašóka a Bódhgaja · Bódhgaja a Maurjovská říše ·
Bihár
Bihár je stát ležící ve východní Indii.
Ašóka a Bihár · Bihár a Maurjovská říše ·
Bindusára
Bindusára byl v pořadí druhý panovník Maurjovské říše.
Ašóka a Bindusára · Bindusára a Maurjovská říše ·
Bráhman
Bráhman (v dévanágarí ब्राह्मण - v hindštině bráhman, v sanskrtu bráhmana, česky pouze bráhman, kdežto bráhmana je vyhraženo pro soubor literárních děl bráhmany) je členem tradiční kněžské třídy staroindické společnosti.
Ašóka a Bráhman · Bráhman a Maurjovská říše ·
Bráhmí
Písmena písma bráhmí Bráhmí je písmo používané v Indii nejméně od vlády krále Ašóky (273 až 232 př. n. l.), jehož nápisy jsou z větší části vytesány právě v bráhmí, z menší pak v písmu kharóšthí.
Ašóka a Bráhmí · Bráhmí a Maurjovská říše ·
Brhadratha
Brhadratha (vládl asi 187–185 př. n. l.) byl poslední panovník Maurjovské říše.
Ašóka a Brhadratha · Brhadratha a Maurjovská říše ·
Buddhismus
náhled Buddhismus je náboženství či filozofická tradice, původem z indického subkontinentu, založená na učeních Siddhártha Gautamy, běžně známého jako Buddha, což znamená „probuzený“.
Ašóka a Buddhismus · Buddhismus a Maurjovská říše ·
Dašaratha
Dašaratha byl zhruba mezi lety 232 – 224 př.
Ašóka a Dašaratha · Dašaratha a Maurjovská říše ·
Džinismus
Mahávíra, zakladatel džinismu Džinismus, někdy též džainismus je neortodoxní systém indické filosofie, který vznikl jako reakce na hinduismus a jeho kastovní systém.
Ašóka a Džinismus · Džinismus a Maurjovská říše ·
Dharma
Symbol ''dharmy'' uprostřed indické vlajky Dharma (sanskrt: धर्म; pálijsky धम्म, dhamma; tibetsky ལྷ་ཆོས, čhö) je indický nábožensko-filosofický termín, odvozený od sanskrtského slovního kořene dhri, znamenající „způsob bytí“.
Ašóka a Dharma · Dharma a Maurjovská říše ·
Dharmačakra
Kolo dharmy Dharmačakra (v sanskrtu) či dhammačakka (v páli), též kolo dharmy, je symbol reprezentující dharmu, Buddhovo učení a jeho cestu k probuzení.
Ašóka a Dharmačakra · Dharmačakra a Maurjovská říše ·
Gandhára
mahádžanapad (malých států); Gandhára se jako jediná společně s Kambódžou nacházela na severozápadě Indického subkontinentu Gandhára (v sanskrtu गन्धार, Gandhāra, urdsky i v jazyce paštó گندھارا, Gandhārā) bylo starověké království, jehož území se rozkládalo přibližně v dnešním severním Pákistánu a východním Afghánistánu.
Ašóka a Gandhára · Gandhára a Maurjovská říše ·
Gautama Buddha
Buddha, vlastním jménem Siddhártha Gautama, v páli Siddhattha Gótama (přibližně 564/3 př. n. l. v Kapilavastu /v páli Kapilavatthu/ nebo v Lumbiní – podle legendy zemřel 13. října 484/3 př. n. l. v Kušinagara /v páli Kusinára/).
Ašóka a Gautama Buddha · Gautama Buddha a Maurjovská říše ·
Himálaj
Pohoří Himálaj na družicovém snímku Jezera v Bhútánu Himálaj (sanskrtem हिमालय) je pohoří v Asii, které odděluje Indický subkontinent od Tibetské náhorní roviny.
Ašóka a Himálaj · Himálaj a Maurjovská říše ·
Hlavice (architektura)
Egyptská hlavice (Philae) Hlavice (také kapitel) je architektonické zakončení horní části sloupu, pilíře nebo pilastru.
Ašóka a Hlavice (architektura) · Hlavice (architektura) a Maurjovská říše ·
Indická vlajka
Zlevadoprava Indická vlajkaPoměr stran: 2:3 Vlajka Indie je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy šafránové, bílé a zelené barvy.
Ašóka a Indická vlajka · Indická vlajka a Maurjovská říše ·
Indické umění
mughalské architektury Indické umění je velmi rozmanité, což je zapříčiněno širokou škálou často velmi různorodých kulturních, sociálních a náboženských tradic, které se v průběhu staletí na Indickém poloostrově nacházely.
Ašóka a Indické umění · Indické umění a Maurjovská říše ·
Indický subkontinent
Indický subkontinent je obrovský subkontinent na jihu asijského kontinentu, který se rozkládá na indické zemské desce a zasahuje do Indického oceánu.
Ašóka a Indický subkontinent · Indický subkontinent a Maurjovská říše ·
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Ašóka a Indie · Indie a Maurjovská říše ·
Kašmír
Teritoriální dělení Kašmíru Kašmír je historické území a bývalé knížectví v Himálaji, dnes nárokované a spravované Indií, Pákistánem a částečně i Čínou.
Ašóka a Kašmír · Kašmír a Maurjovská říše ·
Kalinga
Mapa Kalingy Kalinga byla starověká oblast (někdy označována jako stát, republika nebo království) nacházející se v místech dnešního indického státu Urísa.
Ašóka a Kalinga · Kalinga a Maurjovská říše ·
Kharóšthí
Pásek papíru s textem v kharóšthí z 2.-5. století, tarimská pánev, Sin-ťiang Kharóšthí je staroindické písmo, které bylo používáno v oblasti severozápadní Indie, zejména v Gandháře.
Ašóka a Kharóšthí · Kharóšthí a Maurjovská říše ·
Lumbiní
Lumbiní (v sanskrtu लुम्बिनी) je jedno ze čtyř hlavních buddhistických poutních míst.
Ašóka a Lumbiní · Lumbiní a Maurjovská říše ·
Magadha
Magadha (मगध), někdy též Magadhsko, bylo království ve starověké Indii, jehož území se rozprostíralo na severu Indického subkontinentu.
Ašóka a Magadha · Magadha a Maurjovská říše ·
Mahinda
Mahindova postel v Mihintale Mahinda (v sanskrtu महिन्द्र) (narozen ve 3. století př. n. l. v Magadze - dnešní Bihár v Indii) byl buddhistický mnich, který přinesl buddhistické učení na Cejlon (dnešní Srí Lanka).
Ašóka a Mahinda · Mahinda a Maurjovská říše ·
Maisúr
Maisúr je druhé největší město v indickém státě Karnátaka.
Ašóka a Maisúr · Maisúr a Maurjovská říše ·
Megasthenés
Megasthenés (okolo 350-290 př. n. l.) byl řecký cestovatel a geograf.
Ašóka a Megasthenés · Maurjovská říše a Megasthenés ·
Myanmar
Myanmar (česky také Myanma, do roku 1989 Barma, barmsky မြန်မာ, /mjanmá/), plným názvem Republika Myanmarský svaz, je jedna ze zemí jihovýchodní Asie.
Ašóka a Myanmar · Maurjovská říše a Myanmar ·
Nandovci
Nandovci byli během 5. a 4. století př. n. l. vládnoucí dynastií v staroindickém království Magadha (odtud občasné označení říše Nandovců či Nandovská říše).
Ašóka a Nandovci · Maurjovská říše a Nandovci ·
Nepál
Nepál, oficiálně Nepálská federativní demokratická republika (nepálsky: सङ्घीय लोकतान्त्रिक गणतन्त्र नेपाल), je vnitrozemský stát v jižní Asii na severním okraji indického subkontinentu.
Ašóka a Nepál · Maurjovská říše a Nepál ·
Patna
Patna, dříve Patáliputra, je hlavní město indického státu Bihár.
Ašóka a Patna · Maurjovská říše a Patna ·
Páli
Páli je některými badateli považován za středo-indoárijský prákrt (široká skupina jazyků starověké Indie).
Ašóka a Páli · Maurjovská říše a Páli ·
Poutní místa buddhismu
Poutních míst je v buddhismu poměrně hodně, ale pouze čtyři mají pro poutníky zcela zásadní význam.
Ašóka a Poutní místa buddhismu · Maurjovská říše a Poutní místa buddhismu ·
Prákrt
Prákrt je pojem užívaný pro skupinu indoárijských jazyků.
Ašóka a Prákrt · Maurjovská říše a Prákrt ·
Pušjamitra Šunga
Pušjamitra Šunga (vládl asi 184–148 př. n. l.) byl zakladatel a první panovník říše Šungů.
Ašóka a Pušjamitra Šunga · Maurjovská říše a Pušjamitra Šunga ·
Reliéf (sochařství)
Reliéf (z ital. rilievo, vystouplý) je plastické výtvarné dílo, které vystupuje z plochy pozadí.
Ašóka a Reliéf (sochařství) · Maurjovská říše a Reliéf (sochařství) ·
Sangha (buddhismus)
Sangha je indické slovo (v páli a sanskrtu), které může být volně přeloženo jako společenství nebo komunita.
Ašóka a Sangha (buddhismus) · Maurjovská říše a Sangha (buddhismus) ·
Sanghamitta
Sanghamitta byla dcera císaře Ašóky (snad 304 př. n. l. – 232 př. n. l.), jednoho z nejvýznamnějších indických panovníků, a významnou buddhistickou mniškou.
Ašóka a Sanghamitta · Maurjovská říše a Sanghamitta ·
Sanskrt
Sanskrt, v písmu dévanágarí संस्कृतम्, v transliteraci saṃskṛtam (IAST) či saṁskr̥tam (ISO 15919), v české transkripci samskrtam/sanskrtam, je jeden z nejstarších starých jazyků.
Ašóka a Sanskrt · Maurjovská říše a Sanskrt ·
Sáňčí
Sáňčí (Sánčí) je malá vesnice, která leží 46 km na východě od Bhópálu v centrální indické provincii Madhjapradéš.
Ašóka a Sáňčí · Maurjovská říše a Sáňčí ·
Sárnáth
Sárnáth je jedno ze čtyř hlavních posvátných míst buddhismu.
Ašóka a Sárnáth · Maurjovská říše a Sárnáth ·
Seleukos I. Níkátór
Seleukos I. (pozdější generace ho obdařily přízviskem Níkátór – „Vítěz“; * kolem 358 př. n. l., † 281 př. n. l.) byl makedonský důstojník Alexandra Velikého a jeden z vůdčích diadochů.
Ašóka a Seleukos I. Níkátór · Maurjovská říše a Seleukos I. Níkátór ·
Seleukovci
Državy Seleukovců kolem roku 300 př. n. l. Seleukovci byli dynastií makedonského původu, která ovládala od roku 312 př. n. l. asijskou část panství Alexandra Velikého.
Ašóka a Seleukovci · Maurjovská říše a Seleukovci ·
Srí Lanka
Srí Lanka či Šrí Lanka, plným názvem Šrílanská demokratická socialistická republika, je ostrovní stát v jihovýchodní Asii, nacházející se v blízkosti poloostrova Přední Indie na ostrově Cejlon, což byl také do roku 1972 oficiální název státu.
Ašóka a Srí Lanka · Maurjovská říše a Srí Lanka ·
Státní znak Indie
Státní znak Indie zobrazuje sloupovou hlavici se čtyřmi asijskými lvy (jeden je obrácen zády a skryt za ostatními), které podpírá abakus s vlysem s reliéfy koně na levé straně, býka na pravé a ašókačakrou uprostřed.
Ašóka a Státní znak Indie · Maurjovská říše a Státní znak Indie ·
Stúpa
Stúpa (ze sanskrtského स्तूप; v páli thúpa, tibetsky མཆོད་རྟེན་, čhörten, čínsky 窣堵坡, 舍利塔, pinyin sūdǔpō, shèlìtǎ, thajsky สถูป, เจดีย์, sinhalsky දාගැබ්, dagoba) je buddhistická stavba, která je symbolem klidu a míru.
Ašóka a Stúpa · Maurjovská říše a Stúpa ·
Strom bódhi
Bódhgaji Strom bódhi, také Strom osvícení či Strom probuzení, je fíkusovitý strom (Ficus religiosa), pod kterým podle buddhistické tradice dosáhl Buddha Gautama probuzení (skt. bódhi).
Ašóka a Strom bódhi · Maurjovská říše a Strom bódhi ·
Takšašíla
#PŘESMĚRUJ Taxila.
Ašóka a Takšašíla · Maurjovská říše a Takšašíla ·
Třetí buddhistický koncil
Ke třetímu buddhistickému koncilu mělo podle tradice dojít někdy kolem roku 250 př. n. l., avšak některé prameny uvádějí, že se konal již pár let po druhém koncilu.
Ašóka a Třetí buddhistický koncil · Maurjovská říše a Třetí buddhistický koncil ·
Urísa
Urísa (nově přejmenovaná na Uríša) je stát na východním pobřeží Indie.
Ašóka a Urísa · Maurjovská říše a Urísa ·
Vaišálí
Ašókou Vaišálí bylo starověké indické město, hlavní sídlo Liččhaviů a Vrdždži.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Ašóka a Maurjovská říše
- To, co mají společné Ašóka a Maurjovská říše
- Podobnosti mezi Ašóka a Maurjovská říše
Srovnání mezi Ašóka a Maurjovská říše
Ašóka má 90 vztahy, zatímco Maurjovská říše má 116. Jak oni mají společné 60, index Jaccard je 29.13% = 60 / (90 + 116).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Ašóka a Maurjovská říše. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
