Maďaři a Uhersko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Maďaři a Uhersko

Maďaři vs. Uhersko

Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům. Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Arpád

Arpád (maď. Árpád) (cca 845 – po roce 900) byl náčelníkem („vojvodou“) hlavního staromaďarského kmene a zakladatelem dynastie Arpádovců, která vládla Uhersku od doby Arpáda do roku 1301.

Arpád a Maďaři · Arpád a Uhersko · Vidět víc »

Štěpán I. Svatý

Svatý Štěpán I. Uherský (maďarsky Szent István, * kolem roku 969, Ostřihom – 15. srpna 1038, Uhry) byl uherský panovník (997–1038) z dynastie Arpádovců a zakladatel uherského státu.

Štěpán I. Svatý a Maďaři · Štěpán I. Svatý a Uhersko · Vidět víc »

Baranja

náhled župy '''Baranya''' z roku 1891 Baranja (maďarsky Baranya, chorvatsky Baranja, srbsky Барања) je historické území o rozloze 5176,31 km² rozdělené dnes mezi Maďarsko, jemuž náleží většina území, a Chorvatsko.

Baranja a Maďaři · Baranja a Uhersko · Vidět víc »

Béla IV.

Béla IV. (listopad 1206 – 3. května 1270) byl od roku 1235 do své smrti uherským králem, jeden z nejvýznamnějších, nejschopnějších a nejdéle vládnoucích uherských panovníků z arpádovské dynastie.

Béla IV. a Maďaři · Béla IV. a Uhersko · Vidět víc »

Burgenland

Burgenland či Burgenlandsko (zastarale,,,, zámuřsky Gradišče) je nejvýchodnější a třetí nejmenší rakouská spolková země, ležící podél rakouské hranice s Maďarskem.

Burgenland a Maďaři · Burgenland a Uhersko · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Byzantská říše a Maďaři · Byzantská říše a Uhersko · Vidět víc »

Chorvatština

Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.

Chorvatština a Maďaři · Chorvatština a Uhersko · Vidět víc »

Chorvati

Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.

Chorvati a Maďaři · Chorvati a Uhersko · Vidět víc »

Chorvatsko

Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.

Chorvatsko a Maďaři · Chorvatsko a Uhersko · Vidět víc »

Dějiny Maďarska

Státní znak Maďarské republiky Dějiny Maďarska se odvíjejí od 10. století, kdy vznikl na území rozpadlé Velkomoravské říše nový státní útvar ze sedmi kočovných kmenů Maďarů, nazvaných dle nejsilnějšího kmene Megyeri v oblasti Panonie, kam přišly z oblasti na severozápad od Černého moře.

Dějiny Maďarska a Maďaři · Dějiny Maďarska a Uhersko · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Evropa a Maďaři · Evropa a Uhersko · Vidět víc »

János Hunyadi

Jan Hunyadi(Ioan de Hunedoara) Jan Hunyadi (maďarsky: Hunyadi János, slovensky: Ján Huňady, německy: Johann Hunyady, rumunsky: Ioan de Hunedoara, srbsky: Sibinjanin Janko; někdy v letech 1387/1400/1407 Hunyad – 11. srpna 1456 Zemun) byl sedmihradský šlechtic, vojevůdce a jedna z významných osobností 15.

János Hunyadi a Maďaři · János Hunyadi a Uhersko · Vidět víc »

Judaismus

Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.

Judaismus a Maďaři · Judaismus a Uhersko · Vidět víc »

Kalvinismus

Ženevě Kalvinismus je reformační proud v křesťanském myšlení, který vychází z učení Jana Kalvína a dalších reformátorů.

Kalvinismus a Maďaři · Kalvinismus a Uhersko · Vidět víc »

Karpaty

Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému.

Karpaty a Maďaři · Karpaty a Uhersko · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Latina a Maďaři · Latina a Uhersko · Vidět víc »

Maďarština

Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.

Maďarština a Maďaři · Maďarština a Uhersko · Vidět víc »

Maďarsko

Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.

Maďarsko a Maďaři · Maďarsko a Uhersko · Vidět víc »

Matyáš Korvín

Matyáš Korvín či Matyáš I., vlastním jménem Matyáš Hunyadi (maďarsky Hunyadi Mátyás, slovensky Matej Korvín, 23. února 1443 Kluž – 6. dubna 1490 Vídeň) byl uherský a chorvatský král, který vládl v letech 1458–1490.

Matyáš Korvín a Maďaři · Matyáš Korvín a Uhersko · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Maďaři a Polsko · Polsko a Uhersko · Vidět víc »

Pravoslaví

osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.

Maďaři a Pravoslaví · Pravoslaví a Uhersko · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Maďaři a Rakousko · Rakousko a Uhersko · Vidět víc »

Rumunsko

Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Maďaři a Rumunsko · Rumunsko a Uhersko · Vidět víc »

Sedmihradsko

Sedmihradsko, známé také jako Transylvánie (nebo) je historická země rozkládající se v dnešním Rumunsku.

Maďaři a Sedmihradsko · Sedmihradsko a Uhersko · Vidět víc »

Slavonie

Slavonie je historická země ležící mezi řekami Drávou, Sávou a Dunajem, rozdělená v současnosti mezi Chorvatsko a Srbsko.

Maďaři a Slavonie · Slavonie a Uhersko · Vidět víc »

Slováci

Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.

Maďaři a Slováci · Slováci a Uhersko · Vidět víc »

Slovenština

Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.

Maďaři a Slovenština · Slovenština a Uhersko · Vidět víc »

Slovensko

Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.

Maďaři a Slovensko · Slovensko a Uhersko · Vidět víc »

Slovinština

Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.

Maďaři a Slovinština · Slovinština a Uhersko · Vidět víc »

Slovinsko

Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.

Maďaři a Slovinsko · Slovinsko a Uhersko · Vidět víc »

Srbština

Srbština je standardizovaná varianta srbochorvatštiny, kterou mluví především Srbové.

Maďaři a Srbština · Srbština a Uhersko · Vidět víc »

Srbové

Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).

Maďaři a Srbové · Srbové a Uhersko · Vidět víc »

Srbsko

Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Maďaři a Srbsko · Srbsko a Uhersko · Vidět víc »

Temešvár

Temešvár je rumunské město v západní části země, sídlo župy Timiș, v regionu Banát.

Maďaři a Temešvár · Temešvár a Uhersko · Vidět víc »

Ukrajina

Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.

Maďaři a Ukrajina · Uhersko a Ukrajina · Vidět víc »

Vojvodina

Vojvodina (Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina,: Vajdaság Autonóm Tartomány, slovensky: Autonómna pokrajina Vojvodina,: Provincia Autonomă Voivodina,: Autonomna Pokrajina Vojvodina, rusínsky: Автономна Покраїна Войводина), je autonomní oblast na severu Srbska.

Maďaři a Vojvodina · Uhersko a Vojvodina · Vidět víc »

Zámuří

Korutany; '''4''' Dolní Štýrsko; '''5''' Zámuří Zámuří neboli,, zámuřsky Prekmürsko, je nejvýchodnější část Slovinska.

Maďaři a Zámuří · Uhersko a Zámuří · Vidět víc »