Rychlejší přístup než prohlížeči!
15 vztahy: Asimilace, Finsko-permské jazyky, Finsko-volžské jazyky, Ivanovská oblast, Jaroslavská oblast, Kostromská oblast, Marijština, Moskevská oblast, Moskva, Mrtvý jazyk, Rusko, Slované, Ugrofinské jazyky, Uralské jazyky, Vladimirská oblast.
Asimilace
Asimilace (z latinského similis – podobný) je označení pro přizpůsobení jednoho jevu jinému.
Nový!!: Merja a Asimilace · Vidět víc »
Finsko-permské jazyky
Finsko-permské jazyky tvoří spolu s ugrickými jazyky ugrofinskou větev uralských jazyků.
Nový!!: Merja a Finsko-permské jazyky · Vidět víc »
Finsko-volžské jazyky
Finsko-volžské jazyky jsou podskupinou finsko-permských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Merja a Finsko-volžské jazyky · Vidět víc »
Ivanovská oblast
Ivanovská oblast je federální subjekt Ruské federace jedná se o druhou nejmenší ruskou oblast, která patří do Centrálního federálního okruhu.
Nový!!: Merja a Ivanovská oblast · Vidět víc »
Jaroslavská oblast
Jaroslavská oblast je federální subjekt Ruské federace – oblast, která patří do Centrálního federálního okruhu.
Nový!!: Merja a Jaroslavská oblast · Vidět víc »
Kostromská oblast
Kostromská oblast je oblastí Ruské federace.
Nový!!: Merja a Kostromská oblast · Vidět víc »
Marijština
Marijština (lužnomarijsky марий йылме – „marij jylme“, horskomarijsky мары йӹлмӹ – „mary jÿlmÿ“, rusky марийский язык) je ugrofinský jazyk patřící do skupiny finsko-volžských jazyků.
Nový!!: Merja a Marijština · Vidět víc »
Moskevská oblast
Moskevská oblast, nebo také Podmoskoví je čtvrtý nejhustěji obydlený federální subjekt Ruska (první, pokud nepočítáme federální města).
Nový!!: Merja a Moskevská oblast · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Merja a Moskva · Vidět víc »
Mrtvý jazyk
Ashmolean Museum Mrtvý jazyk je jazyk, který již nemá žádné rodilé mluvčí.
Nový!!: Merja a Mrtvý jazyk · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Merja a Rusko · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Merja a Slované · Vidět víc »
Ugrofinské jazyky
Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu.
Nový!!: Merja a Ugrofinské jazyky · Vidět víc »
Uralské jazyky
Uralské jazyky jsou jazyková rodina, jíž hovoří celkem asi 25 miliónů osob ve střední, severní a východní Evropě a asi 30 tisíc obyvatel severní Sibiře.
Nový!!: Merja a Uralské jazyky · Vidět víc »
Vladimirská oblast
Vladimirská oblast je federální subjekt Ruské federace – oblast patřící do Centrálního federálního okruhu.
Nový!!: Merja a Vladimirská oblast · Vidět víc »
