Podobnosti mezi Merkur (planeta) a Země
Merkur (planeta) a Země mají 51 věci společné (v Uniepedie): Afélium, Akrece, Argon, Úranos, Atmosféra, Desková tektonika, Draslík, Dusík, Eroze, Excentricita dráhy, Gravitace, Helium, Hustota, Kometa, Kyslík, Magmatický oceán, Magnetické pole, Magnetické pole Země, Magnetosféra, Měsíční fáze, Měsíc, Měsíc (satelit), Meteorologie, Metr, NASA, Nikl, Oběžná dráha, Obloha, Oxid uhličitý, Perihélium, ..., Planeta, Planetární diferenciace, Planetesimála, Planetka, Protoplaneta, Protoplanetární disk, Slapová síla, Slapové jevy, Slunce, Sluneční soustava, Sluneční vítr, Sodík, Symetrie, Teplota, Uhlík, Vázaná rotace, Venuše (planeta), Voda, Vodík, Vznik a vývoj sluneční soustavy, Země. Rozbalte index (21 více) »
Afélium
Afélium Afélium, též aphelium, česky odsluní, je nejvzdálenější místo od Slunce (přesněji od ohniska dráhy), jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po elipse.
Afélium a Merkur (planeta) · Afélium a Země ·
Akrece
Akrece je proces, během kterého dochází ke zvětšování objemu vlivem připojování vnějších částic k vlastnímu tělesu.
Akrece a Merkur (planeta) · Akrece a Země ·
Argon
Argon, (chemická značka Ar, Argon) je chemický prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří přibližně 1 % zemské atmosféry.
Argon a Merkur (planeta) · Argon a Země ·
Úranos
synkretická mozaika z italského města Sentinum, přibližně 200 -250 n.l., mnichovské muzeum Glyptothek. Christofana Gherardiho, cca 1560 (Sala di Cosimo I, Palazzo Vecchio, Florencie) Tycho Brahe: Bůh Úranos Úranos (latinsky Caelus) je v řecké mytologii první bůh nebes a nebe samo.
Úranos a Merkur (planeta) · Úranos a Země ·
Atmosféra
atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.
Atmosféra a Merkur (planeta) · Atmosféra a Země ·
Desková tektonika
Obrázek ukazuje rozložení tektonických desek, jak byly zmapovány ve druhé polovině 20. století Tektonické desky (zachovalé povrchy) Desková tektonika je komplexní vědecká teorie zabývající se dynamickým vývojem systému tektonických desek na povrchu Země v návaznosti na procesy a strukturu zemského pláště.
Desková tektonika a Merkur (planeta) · Desková tektonika a Země ·
Draslík
Draslík (chemická značka K, kalium) je důležitým prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organismech.
Draslík a Merkur (planeta) · Draslík a Země ·
Dusík
Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.
Dusík a Merkur (planeta) · Dusík a Země ·
Eroze
Eroze způsobená tekoucí vodou v korytu orbou Eroze (z latinského erosio; erodere.
Eroze a Merkur (planeta) · Eroze a Země ·
Excentricita dráhy
Excentricita dráhy, výstřednost dráhy nebo také numerická excentricita je jedním z elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru kolem centrálního tělesa nebo těžiště soustavy.
Excentricita dráhy a Merkur (planeta) · Excentricita dráhy a Země ·
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Gravitace a Merkur (planeta) · Gravitace a Země ·
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Helium a Merkur (planeta) · Helium a Země ·
Hustota
Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).
Hustota a Merkur (planeta) · Hustota a Země ·
Kometa
Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (březen 1997) Kometa (z coma,, vlasy), zastarale vlasatice, je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické trajektorii kolem Slunce.
Kometa a Merkur (planeta) · Kometa a Země ·
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Kyslík a Merkur (planeta) · Kyslík a Země ·
Magmatický oceán
Ilustrativní fotografie Aa lávy, která často během erupce pokryje velkou oblast Magmatický oceán je geologické označení pro rozsáhlou oblast vyvřelého magmatu na povrchu, které nejspíše vznikalo na začátku formování planet, během kterých byl jejich povrch roztavený a tedy bez pevné kůry.
Magmatický oceán a Merkur (planeta) · Magmatický oceán a Země ·
Magnetické pole
Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.
Magnetické pole a Merkur (planeta) · Magnetické pole a Země ·
Magnetické pole Země
jižní geografický pól B – geomagnetická osa B1 – severní geomagnetický pól B2 – jižní geomagnetický pól C1 – severní magnetický pól C2 – '''jižní magnetický pól'''; N – severní pól magnetu, S – jižní pól magnetu Polarita pole za posledních 169 miliónů let. Polarity za posledních 5 miliónů let. Současná polarita (černě) je střídána opačnou polaritou (bíle). magnetické deklinace (odchylky horizontální složky magnetického pole od směru ke geografickému pólu) v letech 1590–1990. Posuv severního magnetického pólu v letech 1831 až 2007. Schematický nákres zemské magnetosféry Magnetické pole Země či geomagnetické pole je indukované magnetické pole v určitém prostoru okolo Země, ve kterém působí magnetická síla generovaná geodynamem uvnitř Země.
Magnetické pole Země a Merkur (planeta) · Magnetické pole Země a Země ·
Magnetosféra
Ilustrační obrázek magnetického pole okolo Země Magnetosféra je označení pro oblast kolem kosmického tělesa (jako hvězda, planeta atd.), ve kterém jsou sledované magnetické síly větší než v jeho okolí.
Magnetosféra a Merkur (planeta) · Magnetosféra a Země ·
Měsíční fáze
Schéma vzniku měsíčních fází: Pozorované osvětlení záleží na poloze Měsíce vůči Zemi Jednotlivé fáze Měsíce: 1 nov, 3 první čtvrt, 5 úplněk, 7 poslední čtvrt Měsíční fáze se rozlišují podle toho, jak velká část Měsíce ozářená Sluncem je pozorována ze Země.
Merkur (planeta) a Měsíční fáze · Měsíční fáze a Země ·
Měsíc
Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.
Merkur (planeta) a Měsíc · Měsíc a Země ·
Měsíc (satelit)
Měsíce ve sluneční soustavě v měřítku vzhledem k Zemi Měsíc, též přirozený satelit či přirozená družice (zastarale trabant nebo souputník) je kosmické těleso přirozeného původu pohybující se po oběžné dráze kolem jiného (většího) vesmírného tělesa, kterým může být planeta, trpasličí planeta nebo planetka.
Merkur (planeta) a Měsíc (satelit) · Měsíc (satelit) a Země ·
Meteorologie
Meteorologie je věda zabývající se atmosférou.
Merkur (planeta) a Meteorologie · Meteorologie a Země ·
Metr
iridiová tyč – etalon metru Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu (polovina délky poledníku).
Merkur (planeta) a Metr · Metr a Země ·
NASA
Národní úřad pro letectví a vesmír, zkráceně NASA je agentura federální vlády USA zodpovědná za civilní kosmický program, za všeobecný výzkum vesmíru a za výzkum v oblasti letectví.
Merkur (planeta) a NASA · NASA a Země ·
Nikl
Nikl (chemická značka Ni, lat. Niccolum) je bílý, feromagnetický, kujný a tažný kov.
Merkur (planeta) a Nikl · Nikl a Země ·
Oběžná dráha
Elementy dráhy Oběžná dráha nebo orbita je dráha, po které obíhá kosmické těleso kolem těžiště soustavy.
Merkur (planeta) a Oběžná dráha · Oběžná dráha a Země ·
Obloha
Typická denní obloha Obloha za větrného oblačného počasí Bouřková obloha Pohled na oblohu do zenitu Obloha při západu Slunce Obloha nebo také nebe (archaicky, knižně a básnicky firmament z lat. firmamentum vzpěra, sloup nebo nebeská klenba).
Merkur (planeta) a Obloha · Obloha a Země ·
Oxid uhličitý
Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.
Merkur (planeta) a Oxid uhličitý · Oxid uhličitý a Země ·
Perihélium
Perihélium Perihélium (též přísluní či perihel) je nejbližší místo (perifokus) ke Slunci, jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po kuželosečce.
Merkur (planeta) a Perihélium · Perihélium a Země ·
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Merkur (planeta) a Planeta · Planeta a Země ·
Planetární diferenciace
Vnitřní stavba Marsu Planetární diferenciace je proces v době formování planety, během kterého dochází k rozdělení hmot na jednotlivé vrstvy na základě jejich fyzikálních a chemických vlastností.
Merkur (planeta) a Planetární diferenciace · Planetární diferenciace a Země ·
Planetesimála
Množství planetesimál (vnitřní hnědý prstenec) obíhající kolem mladé hvězdy. Umělecká představa. Planetesimály jsou malá kamenná nebo ledová tělesa o velikosti jednotek km, o nichž se předpokládá, že dala vznik sluneční soustavě.
Merkur (planeta) a Planetesimála · Planetesimála a Země ·
Planetka
Galileo Planetka je malé těleso obíhající kolem Slunce nebo jiné hvězdy (tam se zatím tato tělesa jen předpokládají, dosud nebyla objevena žádná planetka u jiné hvězdy), vzhledem k malé hmotnosti většinou nepravidelného tvaru.
Merkur (planeta) a Planetka · Planetka a Země ·
Protoplaneta
Thei se Zemí Protoplaneta (někdy také planetární embryo) je vesmírné těleso, které vzniká postupnou akrecí a kolapsem pevných částic v protoplanetárním disku obklopujícím formující se hvězdu.
Merkur (planeta) a Protoplaneta · Protoplaneta a Země ·
Protoplanetární disk
ALMA) Protoplanetární disk je zploštělý oblak prachu a plynu ve vesmíru, který rotuje kolem vznikající hvězdy anebo kolem právě zformované hvězdy.
Merkur (planeta) a Protoplanetární disk · Protoplanetární disk a Země ·
Slapová síla
Slapová síla je efekt gravitační síly a jejím důsledkem jsou např.
Merkur (planeta) a Slapová síla · Slapová síla a Země ·
Slapové jevy
Slapové jevy: A – Slunce, Země a Měsíc jsou v řadě, objevuje se '''skočné dmutí'''; B – Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel, objevuje se '''hluché dmutí''' Slapové jevy, též slapy, jsou projevy slapových sil a představují diferencované působení gravitačních sil.
Merkur (planeta) a Slapové jevy · Slapové jevy a Země ·
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Merkur (planeta) a Slunce · Slunce a Země ·
Sluneční soustava
Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.
Merkur (planeta) a Sluneční soustava · Sluneční soustava a Země ·
Sluneční vítr
Sluneční vítr - abstrakce Sluneční vítr je proud částic, který vychází ze Slunce.
Merkur (planeta) a Sluneční vítr · Sluneční vítr a Země ·
Sodík
Sodík (chemická značka Na, natrium) je nejběžnějším prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořských vodách i živých organismech.
Merkur (planeta) a Sodík · Sodík a Země ·
Symetrie
Symetrie je jeden z ústředních pojmů vědy, zejména pak teoretické fyziky, matematiky a geometrie 20.
Merkur (planeta) a Symetrie · Symetrie a Země ·
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Merkur (planeta) a Teplota · Teplota a Země ·
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Merkur (planeta) a Uhlík · Uhlík a Země ·
Vázaná rotace
Měsíc je typickým příkladem vázané rotace přivrácenou) Zemi (animace vlevo). Kdyby se neotáčel kolem své osy (nebo otáčel jinou rychlostí), ukazoval by postupně celý povrch (vpravo). (Poměry velikostí a vzdálenosti neodpovídají skutečnosti) Vázaná rotace, též synchronní rotace je dynamický stav, při kterém se menší těleso (např. měsíc), obíhající kolem centrálního tělesa (např. planety) k centrálnímu tělesu otáčí stále stejnou polokoulí, jinými slovy, když se doba rotace menšího tělesa kolem osy právě rovná době jeho oběhu kolem centrálního tělesa.
Merkur (planeta) a Vázaná rotace · Vázaná rotace a Země ·
Venuše (planeta)
Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.
Merkur (planeta) a Venuše (planeta) · Venuše (planeta) a Země ·
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Merkur (planeta) a Voda · Voda a Země ·
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Merkur (planeta) a Vodík · Vodík a Země ·
Vznik a vývoj sluneční soustavy
protoplanetárního disku Vznik a vývoj sluneční soustavy začal podle odhadů někdy před 4,55 až 4,56 miliardami let gravitačním smršťováním malé části obrovského molekulárního mračna.
Merkur (planeta) a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vznik a vývoj sluneční soustavy a Země ·
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Merkur (planeta) a Země
- To, co mají společné Merkur (planeta) a Země
- Podobnosti mezi Merkur (planeta) a Země
Srovnání mezi Merkur (planeta) a Země
Merkur (planeta) má 136 vztahy, zatímco Země má 340. Jak oni mají společné 51, index Jaccard je 10.71% = 51 / (136 + 340).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Merkur (planeta) a Země. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: