Michail Lomonosov a Rusko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Michail Lomonosov a Rusko

Michail Lomonosov vs. Rusko

Michail Vasiljevič Lomonosov (Mišaninská (dnes Lomonosovo) – Petrohrad) byl ruský polyhistor – chemik, fyzik, kromě toho také filozof a básník, historik, teoretik a experimentátor v mnoha dalších oborech. Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Antarktida

Antarktida (název pochází z řečtiny a znamená „naproti Arktidě“, tedy v přeneseném významu „naproti severu“) je nejjižnější a nejméně obydlený kontinent na Zemi.

Antarktida a Michail Lomonosov · Antarktida a Rusko · Vidět víc »

Atlantský oceán

Atlantský oceán (též Atlantický oceán), jednoslovně Atlantik, je vodní plocha mezi Afrikou, Evropou a Amerikou.

Atlantský oceán a Michail Lomonosov · Atlantský oceán a Rusko · Vidět víc »

Baltské moře

Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.

Baltské moře a Michail Lomonosov · Baltské moře a Rusko · Vidět víc »

Básník

Guillaume Apollinaire kaligram (1918) Básník nebo básnířka je tvůrce poezie.

Básník a Michail Lomonosov · Básník a Rusko · Vidět víc »

Elektřina

Elektřina je definována jako souhrn projevů elektrostatického pole (z nichž mezi prvními byly silové účinky vyvolané třením izolantůPříruční slovník naučný. Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. Heslo Elektřina, s. 657: „Elektřina, název pro souhrn jevů a stavů zvaných elektrické. Elektr. stav byl nejprve pozorován podle silových účinků, které lze vyvolat třením látek,… (např. jantar, řec. élektron). … Tělesa nabitá stejnými druhy e. (stejnojmenné, souhlasné náboje) se odpuzují, tělesa nabitá různými druhy e. (nestejnojmenné, nesouhlasné náboje) se přitahují. Původní teorie e. byla fluidová (viz fluidum). Současná teorie e. je elektronová. (…)“ a následná polarizace látek) a elektrodynamických jevů včetně elektromagnetismu.

Elektřina a Michail Lomonosov · Elektřina a Rusko · Vidět víc »

Kateřina II. Veliká

Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.

Kateřina II. Veliká a Michail Lomonosov · Kateřina II. Veliká a Rusko · Vidět víc »

Kyjev

Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.

Kyjev a Michail Lomonosov · Kyjev a Rusko · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Latina a Michail Lomonosov · Latina a Rusko · Vidět víc »

Litevci

Litevci jsou evropský národ, patřící k baltským národům, které obývají východní pobřeží Baltského moře.

Litevci a Michail Lomonosov · Litevci a Rusko · Vidět víc »

Lomonosovova univerzita

Moskevská státní univerzita M. V. Lomonosova (Moskovskij gosudarstvennyj universitet imeni M. V. Lomonosova; zkratka MGU) je nejstarší a největší univerzita v Rusku.

Lomonosovova univerzita a Michail Lomonosov · Lomonosovova univerzita a Rusko · Vidět víc »

Minerál

300px Minerál (lat., z minera, důl) čili nerost je homogenní přírodní fáze s přesně definovatelným chemickým složením a s vysoce uspořádanou stavbou částic, která je za normálních podmínek krystalická (výjimkou je přírodní rtuť) a která vznikla jako výsledek geologických procesů, případně jako produkt přírodních procesů na jiném kosmickém tělese.

Michail Lomonosov a Minerál · Minerál a Rusko · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Michail Lomonosov a Moskva · Moskva a Rusko · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Michail Lomonosov a Německo · Německo a Rusko · Vidět víc »

Normanská teorie

Normanská teorie je obecně přijímaná teorie, že při vzniku raně středověké Kyjevské Rusi hráli klíčovou roli vikinští Varjagové (Rusové) původem především z Norska.

Michail Lomonosov a Normanská teorie · Normanská teorie a Rusko · Vidět víc »

Osvícenství

d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.

Michail Lomonosov a Osvícenství · Osvícenství a Rusko · Vidět víc »

Petr I. Veliký

Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.

Michail Lomonosov a Petr I. Veliký · Petr I. Veliký a Rusko · Vidět víc »

Petrohrad

Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.

Michail Lomonosov a Petrohrad · Petrohrad a Rusko · Vidět víc »

Petrohradská státní univerzita

Petrohradská státní univerzita (Санкт-Петербургский государственный университет, СПбГУ) je vysoká škola sídlící v Sankt-Petěrburgu, druhá největší v Rusku.

Michail Lomonosov a Petrohradská státní univerzita · Petrohradská státní univerzita a Rusko · Vidět víc »

Polyhistor

Leonardo da Vinci Polyhistor je klasické označení pro člověka s širokým množstvím znalostí či dovedností ve více oborech lidské činnosti.

Michail Lomonosov a Polyhistor · Polyhistor a Rusko · Vidět víc »

Ruská akademie věd

Ruská akademie věd (rusky Росси́йская акаде́мия нау́к, Rossíjskaja akadémija naúk, zkracováno PAH, RAN, anglicky RAS) je síť vědeckých organizací zahrnující jak vlastní akademii věd, tak řadu výzkumných ústavů rozložených po celé Ruské federaci.

Michail Lomonosov a Ruská akademie věd · Ruská akademie věd a Rusko · Vidět víc »

Severní Dvina

Severní Dvina je řeka na severu evropské části Ruska, která protéká přes Vologdskou a Archangelskou oblast.

Michail Lomonosov a Severní Dvina · Rusko a Severní Dvina · Vidět víc »

Severní ledový oceán

Severní ledový oceán je nejmenší světový oceán.

Michail Lomonosov a Severní ledový oceán · Rusko a Severní ledový oceán · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Michail Lomonosov a Slované · Rusko a Slované · Vidět víc »

Varjagové

Mapa s hlavními varjažskými obchodními trasami: Cesta ze Skandinávie do Persie (červená) a cesta od Varjagů k Řekům (fialově). Ostatní cesty z 8.-11. století jsou oranžově. Varjagové (staroseversky væringjar) byli švédští vikingové, kteří podnikali obchodně-kořistnické výpravy do východní Evropy, Černomoří a Kaspicka.

Michail Lomonosov a Varjagové · Rusko a Varjagové · Vidět víc »

Venuše (planeta)

Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.

Michail Lomonosov a Venuše (planeta) · Rusko a Venuše (planeta) · Vidět víc »

18. století

Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.

18. století a Michail Lomonosov · 18. století a Rusko · Vidět víc »