Rychlejší přístup než prohlížeči!
86 vztahy: Abdikace, Alžběta Ruská, Alexandr II. Nikolajevič, Alexandr III. Alexandrovič, Alexandra Fjodorovna Ruská, Alexej Nikolajevič, Amálie Hesensko-Darmstadtská, Anastázie Nikolajevna, Únorová revoluce, Šarlota Pruská (1798–1860), Čeka, Car, Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad), Chrám Všech svatých na krvi, Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov, Finské velkoknížectví, Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský, Georgij Lvov, Gregoriánský kalendář, Hemofilie, Ipaťjevův dům, Jakov Jurovskij, Jekatěrinburg, Karel Ludvík Bádenský, Kristián IX., Krvavá neděle (1905), Ludvík I. Hesenský, Ludvík II. Hesenský, Luisa Šarlota Dánská, Luisa Hesensko-Kasselská, Luisa Karolina Hesensko-Kasselská, Marie Alexandrovna, Marie Nikolajevna, Marie Sofie Dánská, Menševici, Michail Alexandrovič Romanov, Mikuláš I. Pavlovič, Moskva, Olga Nikolajevna, Petrohrad, Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů, Pjotr Durnovo, Potěmkin (1900), První světová válka, Puškin (město), Ruština, Ruská občanská válka, Ruská pravoslavná církev, Ruská prozatímní vláda, Ruské impérium, ..., Rusko-japonská válka, Samoděržaví, Sergej Alexandrovič, Seznam finských panovníků, Seznam polských panovníků, Sibiř, Strastotěrpěc, Svatořečení Romanovců, Světec, Taťána Nikolajevna, Tobolsk, Trest smrti v Rusku, Ural, Vilém Hesensko-Kasselský, Vilemína Luisa Bádenská, Zavraždění carské rodiny, 17. červenec, 18. květen, 1868, 1894, 1895, 1896, 1897, 1899, 1900, 1901, 1902, 1903, 1904, 1905, 1915, 1916, 1917, 1918, 1998, 7. listopad. Rozbalte index (36 více) »
Abdikace
Napoleonova abdikace Abdikace (z lat. abdicatio – odřeknutí) je odstoupení hlavy státu.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Abdikace · Vidět víc »
Alžběta Ruská
Svatá Alžběta Ruská (původně Alžběta Hesensko-Darmstadtská, 1. listopadu 1864 – 18. července 1918, v lomu nedaleko Alapajevska) byla původem hesenská princezna, sňatkem ruská velkokněžna a posléze řeholnice, jež byla pro svůj život a mučednickou smrt od roku 1992 kanonizována ruskou pravoslavnou církví.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Alžběta Ruská · Vidět víc »
Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr II.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Alexandr II. Nikolajevič · Vidět víc »
Alexandr III. Alexandrovič
Alexandr III. (Aničkinův palác, Petrohrad –, Livadija, Krym) byl předposlední car Ruska, vládnoucí v letech 1881–1894.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Alexandr III. Alexandrovič · Vidět víc »
Alexandra Fjodorovna Ruská
Livadijském paláci na Krymu Anastázie v roce 1908 Svatá Alexandra Fjodorovna Hesenská (6. června 1872 – 17. července 1918), původním jménem německy Victoria Alix Helena Louise Beatrice von Hessen und bei Rhein (Alix) byla původem princezna hesenská a sňatkem poslední ruská carevna jako manželka cara Mikuláše II. Po bolševické revoluci v Rusku v roce 1917 byla spolu s manželem a rodinou zavražděna ve vyhnanství.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Alexandra Fjodorovna Ruská · Vidět víc »
Alexej Nikolajevič
Svatý Alexej Nikolajevič, cesarevič ruský (rusky: Цесаревич Алексей Николаевич Poмaнoв Cesarevič Aleksej Nikolajevič Romanov), plný titul: Následník trůnu, cesarevič a velkokníže (rusky: Наследник-Цесаревич и Великий Князь Naslědnik-Cesarjevič i Velikij Kňaz) (Petrodvorec – 17. července 1918, Jekatěrinburg), z dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov, byl cesarevič – následník trůnu – Ruského impéria, nejmladší potomek a jediný syn cara Mikuláše II. a jeho ženy Alexandry Fjodorovny.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Alexej Nikolajevič · Vidět víc »
Amálie Hesensko-Darmstadtská
Amálie Hesensko-Darmstadtská (20. června 1754 – 21. června 1832) byla dcerou Ludvíka IX. Hesensko-Darmstadtského a Karolíny Zweibrückenské.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Amálie Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Anastázie Nikolajevna
Svatá Anastázie Nikolajevna Ruská (Anastázie Nikolajevna Romanovová, (rusky: Великая Княжна Анастасия Николаевна Романова) (– 17. července 1918) byla nejmladší dcera posledního panovníka Ruského impéria, cara Mikuláše II. a jeho ženy Alexandry Fjodorovny. Velkokněžna Anastázie byla přezdívána Rarášek, a to pro svou živelnou povahu a proto, že dokázala svou rodinu i v těch nejtěžších chvílích rozveselit. Spolu s celou carskou rodinou (rodiči a všemi sourozenci) byla v noci ze 16. na 17. července roku 1918 zavražděna na rozkaz bolševiků ve sklepě Ipaťjevova domu v Jekatěrinburgu. Protože si velkokněžny předtím do šatů zašily své diamanty (kvůli nebezpečí loupeží), jejich utrpení se prodloužilo, neboť se kulky od diamantů odrážely. Některé z žen resp. dívek byly nakonec ubodány bajonety. V roce 2000 byla Anastázia společně s rodiči a sourozenci pravoslavnou církví kanonizována jako „strastotěrpěc“ (trpitel, mučedník).
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Anastázie Nikolajevna · Vidět víc »
Únorová revoluce
Únorová revoluce byla jedna ze dvou revolucí roku 1917 v Ruském impériu, která vypukla v závěrečné fázi první světové války a předcházela vypuknutí Říjnové revoluce.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Únorová revoluce · Vidět víc »
Šarlota Pruská (1798–1860)
Šarlota Pruská, plným jménem německy Friederike Luise Charlotte Wilhelmine von Preußen (13. července 1798 zámek Charlottenburg u Berlína – 1. listopadu 1860 Carské Selo), byla rodem pruská princezna a od roku 1825 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna, známá pod jménem Alexandra Fjodorovna, které přijala po sňatku.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Šarlota Pruská (1798–1860) · Vidět víc »
Čeka
Emblém Čeky Členové kolegia VČK v roce 1921, zleva: Jakov Peters, Józef Unszlicht, Abram Belenkij (stojí), Felix Edmundovič Dzeržinskij a Vjačeslav Menžinskij. Čeka (fonetická podoba ruské zkratky ЧК, Črezvyčajnaja komissija, Mimořádná komise. Rusky: ЧК, ВЧК СНК РСФСР; celým názvem Всероссийская чрезвычайная комиссия по борьбе с контрареволюцией и саботажем при Совете народныхкомиссаров РСФСР, transkripcí Vsěrossijskaja črezvyčajnaja komissija po borbě s kontrarevoljucijej i sabotažem pri Sovětě narodnych komissarov RSFSR, česky Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží při Radě lidových komisařů RSFSR) byla první ze série tajných policií v Sovětském Rusku.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Čeka · Vidět víc »
Car
moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Car · Vidět víc »
Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad)
Petropavlovský chrám (rusky Петропа́вловский собо́р /oficiální název собор во имя первоверховныхапостолов Петра и Павла – chrám ve jménu nejvyšších apoštolů Petra a Pavla/) je pravoslavný chrám v petrohradské Petropavlovské pevnosti.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad) · Vidět víc »
Chrám Všech svatých na krvi
Chrám na krvi k poctě Všech svatých působících na Rusi (Храм-на-Крови́ во и́мя Всехсвяты́х, в земле́ Росси́йской просия́вших) je ruský pravoslavný chrám vystavěný na místě někdejšího Ipaťjevova domu v Jekatěrinburgu, místě, kde byli zavražděni členové ruské carské rodiny bolševiky v době občanské války v Rusku.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Chrám Všech svatých na krvi · Vidět víc »
Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov
Dynastie Holstein-Gottorp-Romanov byla třetí a poslední vládnoucí ruskou dynastií, která vládla Ruskému impériu v letech 1762–1917.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov · Vidět víc »
Finské velkoknížectví
Finské velkoknížectví (finsky Suomen suuriruhtinaskunta; rusky Великое княжество Финляндское, Velikoje kňažestvo Finljandskoje) byl státní útvar v severovýchodní Evropě ustavený po finské válce v roce 1809 a existující až do roku 1917 jakožto autonomní součást Ruské říše.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Finské velkoknížectví · Vidět víc »
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský (Fridrich Vilém Pavel Leopold; 4. ledna 1785, Lindenau – 17. února 1831, Schleswig) zdědil v roce 1816 titul šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-beckského vévody.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský · Vidět víc »
Georgij Lvov
Georgij Jevgeňjevič Lvov (rusky Георгий Евгеневич Львов;, Drážďany, Sasko – 7. března 1925, Paříž, Francie) byl ruský kníže ze šlechtického rodu Lvovů, politik a předseda ruské prozatímní vlády v roce 1917.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Georgij Lvov · Vidět víc »
Gregoriánský kalendář
Gregoriánský kalendář je juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a korekcí přestupnosti, který je v současnosti celosvětově používaným systémem pro počítání času (kalendářem).
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Gregoriánský kalendář · Vidět víc »
Hemofilie
Hemofilie je geneticky podmíněné onemocnění projevující se poruchou srážlivosti krve, což se navenek projevuje chorobnou krvácivostí – krevními výrony do svalů či kloubů a omezenou schopností organismu zastavit krvácení.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Hemofilie · Vidět víc »
Ipaťjevův dům
Ipaťjevův dům byla nevelká palácová budova v Jekatěrinburgu, v jejíchž sklepních místnostech byl v noci z 16. na 17. července 1918 zavražděn s celou rodinou car Mikuláš Alexandrovič Romanov, až do své abdikace poslední ruský imperátor.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Ipaťjevův dům · Vidět víc »
Jakov Jurovskij
Jakov Michajlovič Jurovskij (19. června 1878 Tomsk – 2. srpna 1938 Moskva) byl bolševický revolucionář a sovětský politik.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Jakov Jurovskij · Vidět víc »
Jekatěrinburg
Jekatěrinburg (v letech 1924–1991 Sverdlovsk) je město v Rusku, centrum Uralského federálního okruhu a Sverdlovské oblasti.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Jekatěrinburg · Vidět víc »
Karel Ludvík Bádenský
Karel Ludvík Bádenský (14. února 1755 Karlsruhe – 16. prosince 1801 Pforzheim) byl následníkem bádenského markrabství.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Karel Ludvík Bádenský · Vidět víc »
Kristián IX.
Kristián IX. (8. dubna 1818, Gottorf, Šlesvicko-Holštýnsko – 29. ledna 1906, Kodaň, Dánsko) byl mezi lety 1863 a 1906 dánský král.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Kristián IX. · Vidět víc »
Krvavá neděle (1905)
Krvavá neděle je masakr, který se odehrál během poklidné demonstrace dělníků v Petrohradě 22. ledna (podle tehdy platného ruského kalendáře 9. ledna) 1905.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Krvavá neděle (1905) · Vidět víc »
Ludvík I. Hesenský
Ludvík I. Hesenský (14. června 1753, Prenzlau – 6. dubna 1830, Darmstadt) byl hesensko-darmstadtský lankrabě (jako Ludvík X.) a později první hesenský velkovévoda.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Ludvík I. Hesenský · Vidět víc »
Ludvík II. Hesenský
Ludvík II.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Ludvík II. Hesenský · Vidět víc »
Luisa Šarlota Dánská
Luisa Šarlota Dánská (30. října 1789, Kodaň – 28. března 1864, kodaň) byla dánská a norská princezna a sňatkem princezna-lankraběnka hesensko-kasselská.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Luisa Šarlota Dánská · Vidět víc »
Luisa Hesensko-Kasselská
Luisa Hesensko-Kasselská (dánsky Louise Vilhelmine Frederikke Maria Caroline Augusta Julie, hesensko-kasselská princezna (7. září 1817 v Kasselu – 29. září 1898 v paláci Bernstorff Gentofte u Kodaně) byla jako manželka dánského krále Kristiána IX. dánská královna v letech 1863–1898.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Luisa Hesensko-Kasselská · Vidět víc »
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská (28. září 1789, Gottorp – 13. března 1867, Ballenstedt) byla manželkou Fridricha Viléma Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského a matriarcha glücksburského rodu, který se stal nakonec vládnoucím domem Dánska, Řecka a Norska.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Luisa Karolina Hesensko-Kasselská · Vidět víc »
Marie Alexandrovna
Marie Alexandrovna (8. srpna 1824, Darmstadt –, Sankt Petěrburk), německy Maximiliane Wilhelmine Auguste Sophie Marie von Hessen und bei Rhein, rusky: Мария Александровна Гессен-Дармштадтская, byla rozená princezna hesenská a jako manželka Alexandra II. ruská carevna.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Marie Alexandrovna · Vidět víc »
Marie Nikolajevna
Svatá Marie Nikolajevna (rusky Великая княжна Мария Николаевна, Petrodvorec, Ruské impérium – 17. července 1918 Jekatěrinburg, Sovětské Rusko) byla třetí dcera cara Mikuláše II. a jeho choti Alexandry Fjodorovny.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Marie Nikolajevna · Vidět víc »
Marie Sofie Dánská
Marie Sofie Dánská (26. listopadu 1847 v Kodani – 13. října 1928 v Hvidøre Slot) byla dánská princezna a jako manželka cara Alexandra III. ruská carevna (rusky императрица) Marie Fjodorovna.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Marie Sofie Dánská · Vidět víc »
Menševici
Julij Martov a Alexandr Martinov ve Stockholmu 16. května 1917 Menševici (menšináři) je název pro členy umírněné frakce ruské sociální demokracie (RSDDS), od které se v roce 1903 oddělila radikální frakce bolševiků vedené Leninem.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Menševici · Vidět víc »
Michail Alexandrovič Romanov
Michail II.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Michail Alexandrovič Romanov · Vidět víc »
Mikuláš I. Pavlovič
Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Moskva · Vidět víc »
Olga Nikolajevna
Svatá Olga Nikolajevna Ruská (po únoru 1917 oficiálně přejmenována na Romanovová (Рома́нова);, Petrodvorec – 17. července 1918, Jekatěrinburg) byla ruská velkokněžna (Její Imperátorská Výsost) a nejstarší dcera (prvorozenec) cara Mikuláše II. a carevny Alexandry Fjodorovny.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Olga Nikolajevna · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Petrohrad · Vidět víc »
Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů
Zasedání petrohradské rady Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů (Petrohradský sovět – Петроградский совет, Петросовет) byla rada založená v Petrohradu 13. března 1917, která zastřešovala zájmy dělnické třídy, ale její začátky fungování se datují do období první ruské revoluce v roce 1905.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů · Vidět víc »
Pjotr Durnovo
Pjotr Nikolajevič Durnovo (rusky Пëтp Николаевич Дуpново;, Moskva – Petrohrad) byl ruský politik a ministr vnitra během revoluce roku 1905.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Pjotr Durnovo · Vidět víc »
Potěmkin (1900)
Kňaz Potěmkin Tavričeskij (jinak též Potěmkin) byla bitevní loď (predreadnought) ruského carského námořnictva.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Potěmkin (1900) · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a První světová válka · Vidět víc »
Puškin (město)
Puškin (do roku 1917 Carskoje Selo (Ца́рское Село́), 1917–1918 Soldatskoje Selo (Солда́тское Село́), 1918–1937 Dětskoje Selo (Де́тское Село́)) je město v severozápadním Rusku, spadající administrativně pod Petrohrad, od jehož centra je vzdáleno asi 25 km jižním směrem.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Puškin (město) · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Ruština · Vidět víc »
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Ruská občanská válka · Vidět víc »
Ruská pravoslavná církev
Ruská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu či jen Ruská pravoslavná církev (RPC, Русская Православная Церковь Московского Патриархата, РПЦ), oficiálně též Moskevský patriarchát či Patriarchát Moskvy a vší Rusi, je největší autokefální pravoslavnou církví, s nimiž tvoří společenství pravoslavných církví.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Ruská pravoslavná církev · Vidět víc »
Ruská prozatímní vláda
Ruská prozatímní vláda byl přechodný správní orgán, který řídil Rusko roku 1917 po odstoupení cara Mikuláše II. za Únorové revoluce až do Říjnové revoluce.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Ruská prozatímní vláda · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Ruské impérium · Vidět víc »
Rusko-japonská válka
Rusko-japonská válka byl válečný konflikt od února 1904 do září 1905 na Dálném východě mezi carským Ruskem a Japonským císařstvím o nadvládu nad Mandžuskem a Korejským poloostrovem.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Rusko-japonská válka · Vidět víc »
Samoděržaví
Samoděržaví je forma absolutistické monarchistické vlády v Rusku, při níž je nejvyšší moc soustředěna do rukou cara, jehož vůle je zákonem.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Samoděržaví · Vidět víc »
Sergej Alexandrovič
#PŘESMĚRUJ Sergej Alexandrovič Romanov.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Sergej Alexandrovič · Vidět víc »
Seznam finských panovníků
Znak finského velkoknížectví Seznam finských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí švédské krále, kteří ovládali Finsko, kteří také později nosili nominální titul vévody finského, od roku 1581 velkovévody (Suomen suuriruhtinas).
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Seznam finských panovníků · Vidět víc »
Seznam polských panovníků
Jagellonců, kolem roku 1500 Polsko-litevské unie (1569–1795) Tento seznam polských panovníků zahrnuje hlavy polského státu od prvního historicky doloženého polského knížete z rodu Piastovců do roku 1917, kdy bylo Polsko součástí Ruského impéria.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Seznam polských panovníků · Vidět víc »
Sibiř
       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Sibiř · Vidět víc »
Strastotěrpěc
chrám sv. Josefa, Roudnice nad Labem Strastotěrpec rusky страстоте́рпец (страсть/strasť.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Strastotěrpěc · Vidět víc »
Svatořečení Romanovců
Ikona novomučedníků Romanovců Svatořečení Romanovců je označení pro povýšení poslední ruské carské rodiny – cara Mikuláše II., jeho manželky carevny Alexandry a jejich pěti dětí Olgy, Taťány, Marie, Anastázie a Alexeje ruskou pravoslavnou církví.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Svatořečení Romanovců · Vidět víc »
Světec
Černé Madony. Světec či svatý je v náboženské víře a úctě člověk, který dosáhl svatosti či blízkosti Bohu.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Světec · Vidět víc »
Taťána Nikolajevna
Svatá Taťána Nikolajevna (rusky Татья́на Никола́евна, Petrodvorec, Petrohradská gubernie, Ruské impérium – 17. července 1918, Jekatěrinburg, Permská gubernie, RSFSR) byla velkokněžna (великая княжна) (Její Imperátorská Výsost), druhá dcera cara Mikuláše II. a jeho choti Alexandry Fjodorovny (narozené jako princezna Alix Hesensko-Darmstadtská).
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Taťána Nikolajevna · Vidět víc »
Tobolsk
Tobolsk (Тобольск) je sibiřské město v Ruské federaci.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Tobolsk · Vidět víc »
Trest smrti v Rusku
Alexandra II. Nikolajeviče, 1881 Trest smrti v Rusku není kvůli uvalenému moratoriu povolen a rozsudky smrti se od 2. srpna 1996 nevykonávají.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Trest smrti v Rusku · Vidět víc »
Ural
Ural (rusky Ура́льские го́ры) je pohoří v Rusku, které je jím rozděleno na část evropskou a asijskou.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Ural · Vidět víc »
Vilém Hesensko-Kasselský
Vilém Hesensko-Kasselský (24. prosince 1787 – 5. září 1867) byl prvním synem prince Fridricha Hesensko-Kasselského a Karoliny Nasavsko-Usingenské.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Vilém Hesensko-Kasselský · Vidět víc »
Vilemína Luisa Bádenská
Vilemína Luisa Bádenská (německy Wilhelmine Luise von Baden) (10. září 1788 Karlsruhe – 27. ledna 1836 Rosenhöhe) byla dcera dědičného prince Karla Ludvíka Bádenského a jeho manželky Amálie Hesensko-Darmstadtské a jako žena Ludvíka II. Hesenského velkovévodkyně hesenská (von Hessen und bei Rhein).
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Vilemína Luisa Bádenská · Vidět víc »
Zavraždění carské rodiny
Taťána (Livadijský palác, 1913) Zavraždění carské rodiny se odehrálo v noci ze 16. na 17. července roku 1918 ve sklepě Ipaťjevova domu v ruském Jekatěrinburgu.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a Zavraždění carské rodiny · Vidět víc »
17. červenec
17.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 17. červenec · Vidět víc »
18. květen
18.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 18. květen · Vidět víc »
1868
1868 (MDCCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 1868 · Vidět víc »
1894
1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 1894 · Vidět víc »
1895
1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 1895 · Vidět víc »
1896
1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 1896 · Vidět víc »
1897
1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 1897 · Vidět víc »
1899
1899 (MDCCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 1899 · Vidět víc »
1900
1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 1900 · Vidět víc »
1901
1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 1901 · Vidět víc »
1902
1902 (MCMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 1902 · Vidět víc »
1903
1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 1903 · Vidět víc »
1904
1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 1904 · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 1905 · Vidět víc »
1915
1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 1915 · Vidět víc »
1916
1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 1916 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 1917 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 1918 · Vidět víc »
1998
1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 1998 · Vidět víc »
7. listopad
7.
Nový!!: Mikuláš II. Alexandrovič a 7. listopad · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Car Mikuláš II., Mikuláš II. Romanov, Mikuláš II. Ruský, Nikolaj II., Nikolaj Romanov.
