Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Mnichovská dohoda a Nacistické Německo
Mnichovská dohoda a Nacistické Německo mají 41 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Anšlus, Appeasement, Židé, Češi, Československo, Édouard Daladier, Benito Mussolini, Berlín, Bolševismus, Evropa, Francie, Heer (Wehrmacht), Invaze do Polska (1939), Itálie, Jugoslávie, Koncentrační tábor, Ludwig Beck, Maďarsko, Mnichov, Nacismus, Národně socialistická německá dělnická strana, Němčina, Němci, Německý kancléř, Německo, Neville Chamberlain, Polsko, Protektorát Čechy a Morava, První světová válka, ..., Rakousko, Rudá armáda, Rumunsko, Sovětský svaz, Spojené království, Státní převrat, Sudetští Němci, Sudety, Velká hospodářská krize, Versailleská smlouva, Wehrmacht. Rozbalte index (11 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Adolf Hitler a Mnichovská dohoda · Adolf Hitler a Nacistické Německo ·
Anšlus
Rozloha Třetí říše v roce 1939, po anšlusu Rakouska, anexi Sudet a Česko-Slovenska Anšlus, německy Anschluss (do reformy němčiny v roce 1996 psáno Anschluß, výslovnost dle IPA) je německý výraz pro připojení, do jiných jazyků převzaté jinak běžné slovo označuje připojení Rakouska 12. března 1938 k nacistickému Německu.
Anšlus a Mnichovská dohoda · Anšlus a Nacistické Německo ·
Appeasement
Polskem), je považována za politiku appeasementu Appeasement (francouzsky apaisement), česká výslovnost, označuje pacifistickou politiku 30. let 20. století, kterou charakterizovalo ustupování agresivním stranám.
Appeasement a Mnichovská dohoda · Appeasement a Nacistické Německo ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Mnichovská dohoda a Židé · Nacistické Německo a Židé ·
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Mnichovská dohoda a Češi · Nacistické Německo a Češi ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Mnichovská dohoda a Československo · Nacistické Německo a Československo ·
Édouard Daladier
Édouard Daladier (18. června 1884, Carpentras, Francie – 10. října 1970, Paříž, Francie) byl francouzský politik, ministerský předseda a historik.
Édouard Daladier a Mnichovská dohoda · Édouard Daladier a Nacistické Německo ·
Benito Mussolini
Benito Amilcare Andrea Mussolini (29. července 1883 Dovia – 28. dubna 1945 Giulino) byl italský premiér, politik, novinář a diktátor, spolutvůrce a zakladatel fašismu.
Benito Mussolini a Mnichovská dohoda · Benito Mussolini a Nacistické Německo ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Mnichovská dohoda · Berlín a Nacistické Německo ·
Bolševismus
#PŘESMĚRUJ Bolševici.
Bolševismus a Mnichovská dohoda · Bolševismus a Nacistické Německo ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Evropa a Mnichovská dohoda · Evropa a Nacistické Německo ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Francie a Mnichovská dohoda · Francie a Nacistické Německo ·
Heer (Wehrmacht)
Heer (armáda) bylo pozemní vojsko nacistického Německa.
Heer (Wehrmacht) a Mnichovská dohoda · Heer (Wehrmacht) a Nacistické Německo ·
Invaze do Polska (1939)
Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení;, Fall Weiß, či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.
Invaze do Polska (1939) a Mnichovská dohoda · Invaze do Polska (1939) a Nacistické Německo ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Itálie a Mnichovská dohoda · Itálie a Nacistické Německo ·
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Jugoslávie a Mnichovská dohoda · Jugoslávie a Nacistické Německo ·
Koncentrační tábor
búrská dívka v britském koncentračním táboře lékařským pokusům krátce po osvobození tábora Auschwitz Rudou armádou Koncentrační tábor, v češtině hovorově také koncentrák nebo lágr (z něm. Lager.
Koncentrační tábor a Mnichovská dohoda · Koncentrační tábor a Nacistické Německo ·
Ludwig Beck
Ludwig August Theodor Beck (29. června 1880 Biebrich (dnes Wiesbaden-Biebrich) – 20. července 1944 Berlín) byl německý generálplukovník a náčelník generálního štábu německých pozemních sil před začátkem druhé světové války.
Ludwig Beck a Mnichovská dohoda · Ludwig Beck a Nacistické Německo ·
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Maďarsko a Mnichovská dohoda · Maďarsko a Nacistické Německo ·
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Mnichov a Mnichovská dohoda · Mnichov a Nacistické Německo ·
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Mnichovská dohoda a Nacismus · Nacismus a Nacistické Německo ·
Národně socialistická německá dělnická strana
Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.
Mnichovská dohoda a Národně socialistická německá dělnická strana · Národně socialistická německá dělnická strana a Nacistické Německo ·
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Mnichovská dohoda a Němčina · Nacistické Německo a Němčina ·
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Mnichovská dohoda a Němci · Nacistické Německo a Němci ·
Německý kancléř
Německý kancléř, zkráceně také jen kancléř (Kanzler), je hlavou celoněmecké vlády od vzniku Německého císařství v roce 1871.
Mnichovská dohoda a Německý kancléř · Nacistické Německo a Německý kancléř ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Mnichovská dohoda a Německo · Nacistické Německo a Německo ·
Neville Chamberlain
Arthur Neville Chamberlain (18. března 1869, Birmingham – 9. listopadu 1940, Heckfield) byl britský státník, člen Konzervativní strany a premiér.
Mnichovská dohoda a Neville Chamberlain · Nacistické Německo a Neville Chamberlain ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Mnichovská dohoda a Polsko · Nacistické Německo a Polsko ·
Protektorát Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.
Mnichovská dohoda a Protektorát Čechy a Morava · Nacistické Německo a Protektorát Čechy a Morava ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Mnichovská dohoda a První světová válka · Nacistické Německo a První světová válka ·
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Mnichovská dohoda a Rakousko · Nacistické Německo a Rakousko ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Mnichovská dohoda a Rudá armáda · Nacistické Německo a Rudá armáda ·
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Mnichovská dohoda a Rumunsko · Nacistické Německo a Rumunsko ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Mnichovská dohoda a Sovětský svaz · Nacistické Německo a Sovětský svaz ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Mnichovská dohoda a Spojené království · Nacistické Německo a Spojené království ·
Státní převrat
Státní převrat neboli puč, někdy se též používá francouzského výrazu coup d'état, je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě.
Mnichovská dohoda a Státní převrat · Nacistické Německo a Státní převrat ·
Sudetští Němci
Sudetští Němci nebo Sudetoněmci (něm. Sudetendeutsche, ale také Deutschböhmen – čeští Němci, Deutschmährer – moravští Němci, nebo Deutschschlesier – slezští Němci) je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20.
Mnichovská dohoda a Sudetští Němci · Nacistické Německo a Sudetští Němci ·
Sudety
obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.
Mnichovská dohoda a Sudety · Nacistické Německo a Sudety ·
Velká hospodářská krize
Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.
Mnichovská dohoda a Velká hospodářská krize · Nacistické Německo a Velká hospodářská krize ·
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Mnichovská dohoda a Versailleská smlouva · Nacistické Německo a Versailleská smlouva ·
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Mnichovská dohoda a Wehrmacht · Nacistické Německo a Wehrmacht ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Mnichovská dohoda a Nacistické Německo
- To, co mají společné Mnichovská dohoda a Nacistické Německo
- Podobnosti mezi Mnichovská dohoda a Nacistické Německo
Srovnání mezi Mnichovská dohoda a Nacistické Německo
Mnichovská dohoda má 221 vztahy, zatímco Nacistické Německo má 422. Jak oni mají společné 41, index Jaccard je 6.38% = 41 / (221 + 422).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Mnichovská dohoda a Nacistické Německo. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
