Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Mnichovská dohoda a Protektorát Čechy a Morava
Mnichovská dohoda a Protektorát Čechy a Morava mají 44 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Ústavní listina Československé republiky, Atentát na Heydricha, Židé, Češi, Česko-německá deklarace, Československá armáda, Československo, Berlín, Druhá republika, Edvard Beneš, Emil Hácha, Francie, Invaze do Polska (1939), Itálie, Josif Vissarionovič Stalin, Karl Hermann Frank, Koncentrační tábor, Mezinárodní právo, Morava, Nacionalismus, Nacismus, Nacistické Německo, Němčina, Němci, Německo, Polsko, Pražský hrad, Praha, První světová válka, ..., Rudá armáda, Rumunsko, Slezsko, Slovenská republika (1939–1945), Sovětský svaz, Stanné právo, Sudetoněmecká strana, Sudety, Těšínsko, Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, Vojenská okupace, Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938, Wehrmacht, Zlato. Rozbalte index (14 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Adolf Hitler a Mnichovská dohoda · Adolf Hitler a Protektorát Čechy a Morava ·
Ústavní listina Československé republiky
Ústavní listina Československé republiky byla ústavou první československé republiky.
Ústavní listina Československé republiky a Mnichovská dohoda · Ústavní listina Československé republiky a Protektorát Čechy a Morava ·
Atentát na Heydricha
Atentát na Heydricha či útok na Heydricha byla úspěšná diverzní akce výsadkářů Operace Anthropoid exilových československých branných sil za druhé světové války, cílem atentátu byl prominentní nacista, zastupující říšský protektor a šéf RSHA Reinhard Heydrich.
Atentát na Heydricha a Mnichovská dohoda · Atentát na Heydricha a Protektorát Čechy a Morava ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Mnichovská dohoda a Židé · Protektorát Čechy a Morava a Židé ·
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Mnichovská dohoda a Češi · Protektorát Čechy a Morava a Češi ·
Česko-německá deklarace
Česko-německá deklarace je zkrácený název pro Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji, podepsanou 21.
Mnichovská dohoda a Česko-německá deklarace · Protektorát Čechy a Morava a Česko-německá deklarace ·
Československá armáda
Československá armáda představovala ozbrojené síly Československa v letech 1918 až 1992.
Mnichovská dohoda a Československá armáda · Protektorát Čechy a Morava a Československá armáda ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Mnichovská dohoda a Československo · Protektorát Čechy a Morava a Československo ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Mnichovská dohoda · Berlín a Protektorát Čechy a Morava ·
Druhá republika
Druhá republika je označení pro politický systém Československa v období od 1. října 1938 do 15. března 1939, tedy v období od mnichovské dohody do německé okupace Čech a Moravy.
Druhá republika a Mnichovská dohoda · Druhá republika a Protektorát Čechy a Morava ·
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
Edvard Beneš a Mnichovská dohoda · Edvard Beneš a Protektorát Čechy a Morava ·
Emil Hácha
Emil Dominik Josef Hácha (12. července 1872 Trhové Sviny – 27. června 1945 Praha) byl český právník, úředník a politik.
Emil Hácha a Mnichovská dohoda · Emil Hácha a Protektorát Čechy a Morava ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Francie a Mnichovská dohoda · Francie a Protektorát Čechy a Morava ·
Invaze do Polska (1939)
Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení;, Fall Weiß, či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.
Invaze do Polska (1939) a Mnichovská dohoda · Invaze do Polska (1939) a Protektorát Čechy a Morava ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Itálie a Mnichovská dohoda · Itálie a Protektorát Čechy a Morava ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Josif Vissarionovič Stalin a Mnichovská dohoda · Josif Vissarionovič Stalin a Protektorát Čechy a Morava ·
Karl Hermann Frank
Karl Hermann Frank (24. ledna 1898, Karlovy Vary – 22. května 1946, Praha) byl sudetoněmecký knihkupec, později prvorepublikový politik, člen Sudetendeutsche Partei (SdP) a aktivní nacista s hodností SS-Obergruppenführera.
Karl Hermann Frank a Mnichovská dohoda · Karl Hermann Frank a Protektorát Čechy a Morava ·
Koncentrační tábor
búrská dívka v britském koncentračním táboře lékařským pokusům krátce po osvobození tábora Auschwitz Rudou armádou Koncentrační tábor, v češtině hovorově také koncentrák nebo lágr (z něm. Lager.
Koncentrační tábor a Mnichovská dohoda · Koncentrační tábor a Protektorát Čechy a Morava ·
Mezinárodní právo
Mezinárodní právo je souborem právních norem, které upravují právní vztahy mezi jednotlivými státy a také vztahy mezi státy a mezinárodními organizacemi.
Mezinárodní právo a Mnichovská dohoda · Mezinárodní právo a Protektorát Čechy a Morava ·
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Mnichovská dohoda a Morava · Morava a Protektorát Čechy a Morava ·
Nacionalismus
Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.
Mnichovská dohoda a Nacionalismus · Nacionalismus a Protektorát Čechy a Morava ·
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Mnichovská dohoda a Nacismus · Nacismus a Protektorát Čechy a Morava ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Mnichovská dohoda a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Protektorát Čechy a Morava ·
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Mnichovská dohoda a Němčina · Němčina a Protektorát Čechy a Morava ·
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Mnichovská dohoda a Němci · Němci a Protektorát Čechy a Morava ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Mnichovská dohoda a Německo · Německo a Protektorát Čechy a Morava ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Mnichovská dohoda a Polsko · Polsko a Protektorát Čechy a Morava ·
Pražský hrad
Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.
Mnichovská dohoda a Pražský hrad · Pražský hrad a Protektorát Čechy a Morava ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Mnichovská dohoda a Praha · Praha a Protektorát Čechy a Morava ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Mnichovská dohoda a První světová válka · Protektorát Čechy a Morava a První světová válka ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Mnichovská dohoda a Rudá armáda · Protektorát Čechy a Morava a Rudá armáda ·
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Mnichovská dohoda a Rumunsko · Protektorát Čechy a Morava a Rumunsko ·
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Mnichovská dohoda a Slezsko · Protektorát Čechy a Morava a Slezsko ·
Slovenská republika (1939–1945)
Slovenská republika (slovensky), v roce 1939 Slovenský stát (slovensky), známá též jako první Slovenská republika, byl samostatný stát, který se na území dnešního Slovenska rozkládal v letech 1939 až 1945.
Mnichovská dohoda a Slovenská republika (1939–1945) · Protektorát Čechy a Morava a Slovenská republika (1939–1945) ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Mnichovská dohoda a Sovětský svaz · Protektorát Čechy a Morava a Sovětský svaz ·
Stanné právo
generální stávku Stanné právo je mimořádné opatření státní moci v oblasti trestního práva, kdy se ve výjimečných případech (válka, občanské nepokoje nebo živelní pohroma) omezí některá občanská práva s cílem odstrašit od páchání některých zločinů, které jsou za dané situace vysoce společensky nebezpečné a které se ve významné míře rozmáhají.
Mnichovská dohoda a Stanné právo · Protektorát Čechy a Morava a Stanné právo ·
Sudetoněmecká strana
Vlajka sudetoněmeckých dobrovolníků Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei, SdP, neformálně označovaná jako henleinovci) byla politická strana v Československu za První republiky, založená 1. října 1933 Konradem Henleinem, původně pod názvem Sudetendeutsche Heimatfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta).
Mnichovská dohoda a Sudetoněmecká strana · Protektorát Čechy a Morava a Sudetoněmecká strana ·
Sudety
obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.
Mnichovská dohoda a Sudety · Protektorát Čechy a Morava a Sudety ·
Těšínsko
Těšínsko, také Těšínské Slezsko je termín označující území bývalého Těšínského knížectví včetně všech jeho bývalých území, z nichž se stala samostatná stavovská panství, a s územím bývalého stavovského panství Bohumín.
Mnichovská dohoda a Těšínsko · Protektorát Čechy a Morava a Těšínsko ·
Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava
Adolf Hitler krátce před podpisem výnosu o zřízení Protektorátu Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava vydal 16. března 1939 Adolf Hitler v Praze.
Mnichovská dohoda a Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava · Protektorát Čechy a Morava a Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava ·
Vojenská okupace
Polsku (Brest-Litovsk, 20. září 1939) Vojenská okupace je dočasná kontrola nad cizím územím, které nepřísluší pod formální svrchovanost okupující mocnosti.
Mnichovská dohoda a Vojenská okupace · Protektorát Čechy a Morava a Vojenská okupace ·
Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938
Wilsonovým nádražím v Praze Vyhnání Čechů ze Sudet se uskutečnilo v roce 1938 po přijetí Mnichovské dohody, jejímž hlavním bodem bylo odstoupení pohraničí Československé republiky v místech osídlených převážně Němci nacistickému Německu.
Mnichovská dohoda a Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938 · Protektorát Čechy a Morava a Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938 ·
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Mnichovská dohoda a Wehrmacht · Protektorát Čechy a Morava a Wehrmacht ·
Zlato
Zlato (chemická značka Au, aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy.
Mnichovská dohoda a Zlato · Protektorát Čechy a Morava a Zlato ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Mnichovská dohoda a Protektorát Čechy a Morava
- To, co mají společné Mnichovská dohoda a Protektorát Čechy a Morava
- Podobnosti mezi Mnichovská dohoda a Protektorát Čechy a Morava
Srovnání mezi Mnichovská dohoda a Protektorát Čechy a Morava
Mnichovská dohoda má 221 vztahy, zatímco Protektorát Čechy a Morava má 272. Jak oni mají společné 44, index Jaccard je 8.92% = 44 / (221 + 272).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Mnichovská dohoda a Protektorát Čechy a Morava. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
