Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Moderní dějiny a První světová válka
Moderní dějiny a První světová válka mají 116 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Afghánistán, Afrika, Albánie, Alexandr II. Nikolajevič, Alsasko-Lotrinsko, Appeasement, Asie, Únorová revoluce, Ústřední mocnosti, Španělská chřipka, Španělsko, Švýcarsko, Černé moře, Československo, Balkán, Baltské státy, Bělorusko, Belgie, Berlín, Bitva na Sommě, Bitva o Gallipoli, Bitva u Verdunu, Bosna a Hercegovina, Bospor, Brazílie, Brestlitevský mír, Britské impérium, Brusilovova ofenzíva, Bulharské carství, ..., Car, Cenzura, Dardanely, Dálný východ, Dekolonizace, Druhá světová válka, Dunaj, Egypt, Evropa, Finsko, František Josef I., Ghana, Indie, Indonésie, Irák, Islám, Italské království, Jan Křen, Japonské císařství, Jeruzalém, Jugoslávie, Kanada, Karel I., Kolonialismus, Komunistická strana Sovětského svazu, Kozáci, Krym, Latinská Amerika, Libye, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarská republika rad, Maroko, Mexiko, Meziválečné období, Militarismus, Nacionalismus, Nacismus, Nacistické Německo, Národní stát, Německé císařství, Německo, Nizozemsko, Norsko, Nové Mexiko, Osmanská říše, Paříž, Pařížská mírová konference (1919), Papež, Příčiny první světové války, Příměří z Compiègne, Persie, Petrohrad, Philippe Pétain, Polsko, Ponorková válka, Portugalsko, Pruské království, Prusko-francouzská válka, Prusko-rakouská válka, První bitva na Marně, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, Ruská sovětská federativní socialistická republika, Ruské impérium, Ruský car, Rusko-japonská válka, Schlieffenův plán, Sovětský svaz, Spojené státy americké, Střední Asie, Třetí Francouzská republika, Texas, Trojdohoda, Ukrajina, Východní fronta (první světová válka), Výmarská republika, Velká hospodářská krize, Velká hra, Versailleská smlouva, Vilém II. Pruský, Volný trh, Západní fronta (první světová válka), 11. listopad, 24. říjen. Rozbalte index (86 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Adolf Hitler a Moderní dějiny · Adolf Hitler a První světová válka ·
Afghánistán
Afghánistán, plným názvem Afghánský islámský emirát je vnitrozemský stát ovládaný mezinárodně neuznanou vládou Tálibánu.
Afghánistán a Moderní dějiny · Afghánistán a První světová válka ·
Afrika
Afrika ((Afrīqiyā), (Äfəriqa)) je třetí největší kontinent (po Asii a Americe) s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.
Afrika a Moderní dějiny · Afrika a První světová válka ·
Albánie
Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.
Albánie a Moderní dějiny · Albánie a První světová válka ·
Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr II.
Alexandr II. Nikolajevič a Moderní dějiny · Alexandr II. Nikolajevič a První světová válka ·
Alsasko-Lotrinsko
Říšská země Alsasko-Lotrinsko je historický německý správní útvar existující v letech 1871 (po prusko-francouzské válce území získalo Německo) do roku 1918 (kdy je bylo nuceno odevzdat zpět Francii v důsledku porážky v první světové válce) na území dnešních francouzských departementů Bas-Rhin, Haut-Rhin a Moselle.
Alsasko-Lotrinsko a Moderní dějiny · Alsasko-Lotrinsko a První světová válka ·
Appeasement
Polskem), je považována za politiku appeasementu Appeasement (francouzsky apaisement), česká výslovnost, označuje pacifistickou politiku 30. let 20. století, kterou charakterizovalo ustupování agresivním stranám.
Appeasement a Moderní dějiny · Appeasement a První světová válka ·
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Asie a Moderní dějiny · Asie a První světová válka ·
Únorová revoluce
Únorová revoluce byla jedna ze dvou revolucí roku 1917 v Ruském impériu, která vypukla v závěrečné fázi první světové války a předcházela vypuknutí Říjnové revoluce.
Únorová revoluce a Moderní dějiny · Únorová revoluce a První světová válka ·
Ústřední mocnosti
Neutrální země Ústřední mocnosti (též Centrální mocnosti či Čtyřspolek, německy Mittelmächte, Maďarsky Központi hatalmak, turecky İttifak Devletleri, bulharsky Централни сили) byl blok mocností stojící proti státům Dohody během první světové války.
Ústřední mocnosti a Moderní dějiny · Ústřední mocnosti a První světová válka ·
Španělská chřipka
Plakát varující před španělskou chřipkou (Alberta, Kanada) pmid.
Španělská chřipka a Moderní dějiny · Španělská chřipka a První světová válka ·
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Španělsko a Moderní dějiny · Španělsko a První světová válka ·
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Švýcarsko a Moderní dějiny · Švýcarsko a První světová válka ·
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Moderní dějiny a Černé moře · První světová válka a Černé moře ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Moderní dějiny a Československo · První světová válka a Československo ·
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Balkán a Moderní dějiny · Balkán a První světová válka ·
Baltské státy
Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.
Baltské státy a Moderní dějiny · Baltské státy a První světová válka ·
Bělorusko
Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.
Bělorusko a Moderní dějiny · Bělorusko a První světová válka ·
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Belgie a Moderní dějiny · Belgie a První světová válka ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Moderní dějiny · Berlín a První světová válka ·
Bitva na Sommě
Bitva na Sommě (francouzsky: Bataille de la Somme; německy: Schlacht an der Somme), která proběhla na řece Sommě východně od Amiens od 1. července do 18. listopadu roku 1916, byla jednou z nejkrvavějších operací 1. světové války.
Bitva na Sommě a Moderní dějiny · Bitva na Sommě a První světová válka ·
Bitva o Gallipoli
V bitvě o Gallipoli (1915–1916), v rámci první světové války vedené Velkou Británií a Francií proti Osmanské říši, šlo o kontrolu strategicky důležitého Dardanelského průlivu, tedy o přístup k Marmarskému moři a tím i o možnost napadnout tehdejší hlavní město Istanbul.
Bitva o Gallipoli a Moderní dějiny · Bitva o Gallipoli a První světová válka ·
Bitva u Verdunu
Bitva u Verdunu byla jedna z největších bitev první světové války na její západní frontě.
Bitva u Verdunu a Moderní dějiny · Bitva u Verdunu a První světová válka ·
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Bosna a Hercegovina a Moderní dějiny · Bosna a Hercegovina a První světová válka ·
Bospor
Bospor (v antice známý jako Bospor Thrácký nebo Bospor Cařihradský) je průliv mezi Černým a Marmarským mořem na severozápadě Turecka.
Bospor a Moderní dějiny · Bospor a První světová válka ·
Brazílie
Brazílie, plným názvem Brazilská federativní republika, je federativní republika tvořená 26 státy a jedním federálním územím.
Brazílie a Moderní dějiny · Brazílie a První světová válka ·
Brestlitevský mír
Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří Brestlitevský mír z 3.
Brestlitevský mír a Moderní dějiny · Brestlitevský mír a První světová válka ·
Britské impérium
Britské impérium v roce 1897, v tradiční růžové barvě Britské impérium nebo Britská říše (angl. British Empire) byla největší koloniální říše v dějinách lidstva.
Britské impérium a Moderní dějiny · Britské impérium a První světová válka ·
Brusilovova ofenzíva
Brusilovova ofenzíva (rusky Брусиловский прорыв, německy Brussilow'scher Durchbruch) začala 4.
Brusilovova ofenzíva a Moderní dějiny · Brusilovova ofenzíva a První světová válka ·
Bulharské carství
Bulharské carství či království (bulharsky Царство България, Carstvo Bălgarija) byl nezávislý stát na Balkáně v letech 1908–1946.
Bulharské carství a Moderní dějiny · Bulharské carství a První světová válka ·
Car
moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).
Car a Moderní dějiny · Car a První světová válka ·
Cenzura
Není klasifikováno / nejsou data col-endNení klasifikováno / nejsou data Cenzura je kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, ale i veřejnými proslovy, dopisy a podobně.
Cenzura a Moderní dějiny · Cenzura a První světová válka ·
Dardanely
Dardanely (dříve známé jako Helléspont tedy „Hellénské moře“, v klasické literatuře různě nazýváno Hellespontium Pelagus, Rectum Hellesponticum a Fretum Hellesponticum), je úzký průliv v severozápadním Turecku spojující Egejské a Marmarské moře a oddělující evropskou (poloostrov Gallipoli) a asijskou část Turecka.
Dardanely a Moderní dějiny · Dardanely a První světová válka ·
Dálný východ
Přibližný rozsah Dálný východ je nepříliš přesně vymezený pojem, který se používá k označení Východní Asie a jihovýchodní Asie, obvykle včetně ruského Dálného východu neboli území v západní oblasti Tichého oceánu.
Dálný východ a Moderní dějiny · Dálný východ a První světová válka ·
Dekolonizace
Dekolonizace je pojem, který označuje společensko-politické procesy osamostatnění koloniálních držav od metropole (mateřské země).
Dekolonizace a Moderní dějiny · Dekolonizace a První světová válka ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a Moderní dějiny · Druhá světová válka a První světová válka ·
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Dunaj a Moderní dějiny · Dunaj a První světová válka ·
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Egypt a Moderní dějiny · Egypt a První světová válka ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Evropa a Moderní dějiny · Evropa a První světová válka ·
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Finsko a Moderní dějiny · Finsko a První světová válka ·
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
František Josef I. a Moderní dějiny · František Josef I. a První světová válka ·
Ghana
Ghana, plným názvem Ghanská republika, je stát v západní Africe.
Ghana a Moderní dějiny · Ghana a První světová válka ·
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Indie a Moderní dějiny · Indie a První světová válka ·
Indonésie
Indonésie, plným názvem Indonéská republika, je stát v jihovýchodní Asii a Oceánii tvořený 17 508 ostrovy.
Indonésie a Moderní dějiny · Indonésie a První světová válka ·
Irák
Irák, plným názvem Irácká republika, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie.
Irák a Moderní dějiny · Irák a První světová válka ·
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Islám a Moderní dějiny · Islám a První světová válka ·
Italské království
Italské království (italsky) bylo evropským státem vzniklým v roce 1861 sjednocením Itálie pod vládou savojské dynastie, jediného královského rodu italského původu, která vládla v jednom z italských států, Sardinském království.
Italské království a Moderní dějiny · Italské království a První světová válka ·
Jan Křen
Jan Křen (22. srpna 1930 Praha – 7. dubna 2020 Praha) byl český historik se specializací na česko-německé vztahy, vysokoškolský pedagog a jeden z představitelů disentu v době normalizace.
Jan Křen a Moderní dějiny · Jan Křen a První světová válka ·
Japonské císařství
Japonské císařství (大日本帝國 – Dai Nippon Teikoku, doslova Velké Japonské císařství) byl státní útvar existující v letech 1868–1947 na území nástupnického Japonska, Kurilských ostrovů, Severních Marian, Tchaj-wanu a po okupaci roku 1910 i Koreje.
Japonské císařství a Moderní dějiny · Japonské císařství a První světová válka ·
Jeruzalém
Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).
Jeruzalém a Moderní dějiny · Jeruzalém a První světová válka ·
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Jugoslávie a Moderní dějiny · Jugoslávie a První světová válka ·
Kanada
Kanada (a, anglická výslovnost, francouzská výslovnost) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky.
Kanada a Moderní dějiny · Kanada a První světová válka ·
Karel I.
Blahoslavený Karel I. (v Maďarsku označovaný jako Karel IV., IV. Károly) (17. srpna 1887, zámek Persenbeug, Dolní Rakousy – 1. dubna 1922, Monte, Funchal, Madeira), z habsbursko-lotrinské dynastie byl v letech 1916–1918 poslední císař rakouský, král český, apoštolský král uherský, markrabě moravský, suverén rakouského Řádu zlatého rouna atd.
Karel I. a Moderní dějiny · Karel I. a První světová válka ·
Kolonialismus
Kolonizace světa 1492–2008 druhé světové války (anglicky) Kolonialismus představuje rozšiřování svrchovanosti určitého národa na teritorium a lid mimo vlastní hranice, často za účelem zlepšení vlastní ekonomiky prostřednictvím využívání domorodých přírodních zdrojů, pracovní síly a místního trhu.
Kolonialismus a Moderní dějiny · Kolonialismus a První světová válka ·
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Komunistická strana Sovětského svazu a Moderní dějiny · Komunistická strana Sovětského svazu a První světová válka ·
Kozáci
dopis tureckému sultánovi'' (1880–1891) Kozáci jsou převážně východoslovanské pravoslavné svazy svobodných obyvatel, zemědělců a válečníků pocházející z ukrajinských a jihoruských stepí.
Kozáci a Moderní dějiny · Kozáci a První světová válka ·
Krym
Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.
Krym a Moderní dějiny · Krym a První světová válka ·
Latinská Amerika
Latinská Amerika Jako Latinská Amerika jsou označovány země amerického kontinentu jižně od USA, ve kterých se mluví jedním z románských jazyků: španělsky, portugalsky nebo francouzsky.
Latinská Amerika a Moderní dějiny · Latinská Amerika a První světová válka ·
Libye
Libye (arabsky ليبيا, berbersky ⵍⵉⴱⵢⴰ), plným názvem Libyjský stát (arabsky دولة ليبيا), je stát v severní Africe u Středozemního moře.
Libye a Moderní dějiny · Libye a První světová válka ·
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Litva a Moderní dějiny · Litva a První světová válka ·
Lotyšsko
Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.
Lotyšsko a Moderní dějiny · Lotyšsko a První světová válka ·
Lucembursko
Lucembursko, plným názvem Lucemburské velkovévodství, je malý západoevropský vnitrozemský stát.
Lucembursko a Moderní dějiny · Lucembursko a První světová válka ·
Maďarská republika rad
Vyhlášení Maďarské republiky rad 21. března 1919 Maďarská republika rad nebo Maďarská sovětská republika (Maďarsky: Magyarországi Tanácsköztársaság) byla dočasným státním útvarem existujícím od 21. března do 1. srpna 1919.
Maďarská republika rad a Moderní dějiny · Maďarská republika rad a První světová válka ·
Maroko
Maroko, plným názvem Marocké království (berbersky ⵜⴰⴳⵍⴷⵉⵜ ⵏ ⵍⵎⵖⵔⵉⴱ), je monarchie v oblasti Maghrebu na nejzazším severozápadě Afriky.
Maroko a Moderní dějiny · Maroko a První světová válka ·
Mexiko
Mexiko, plným názvem Spojené státy mexické, španělsky Estados Unidos Mexicanos, je federativní republika na americkém kontinentě.
Mexiko a Moderní dějiny · Mexiko a První světová válka ·
Meziválečné období
Evropa roku 1923 Jako meziválečné období či interbellum se v moderních dějinách označuje éra mezi první a druhou světovou válkou, tedy od listopadu 1918 do srpna 1939.
Meziválečné období a Moderní dějiny · Meziválečné období a První světová válka ·
Militarismus
Severní Koreji SS na Reichsparteitagu 1935 Vojenská přehlídka v Moskvě Militarismus (z lat. militaris, vojenský) je takové pojetí a praxe politiky, v němž stojí na předním místě vojenská síla a armáda.
Militarismus a Moderní dějiny · Militarismus a První světová válka ·
Nacionalismus
Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.
Moderní dějiny a Nacionalismus · Nacionalismus a První světová válka ·
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Moderní dějiny a Nacismus · Nacismus a První světová válka ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Moderní dějiny a Nacistické Německo · Nacistické Německo a První světová válka ·
Národní stát
Rozpad Rakouska-Uherska po první světové válce Národní stát je typ státu, jehož idea spočívá v teritoriálním splynutí státu (jakožto geografické a politické jednotky) a národa (jako jednotky kulturní a/nebo etnické).
Moderní dějiny a Národní stát · Národní stát a První světová válka ·
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Moderní dějiny a Německé císařství · Německé císařství a První světová válka ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Moderní dějiny a Německo · Německo a První světová válka ·
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Moderní dějiny a Nizozemsko · Nizozemsko a První světová válka ·
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Moderní dějiny a Norsko · Norsko a První světová válka ·
Nové Mexiko
Nové Mexiko (oficiálně) je stát nacházející se na jihu Spojených států amerických, v oblasti horských států v západním regionu USA.
Moderní dějiny a Nové Mexiko · Nové Mexiko a První světová válka ·
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Moderní dějiny a Osmanská říše · Osmanská říše a První světová válka ·
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Moderní dějiny a Paříž · Paříž a První světová válka ·
Pařížská mírová konference (1919)
Podepisování Versailleské mírové smlouvy (1919) Pařížská mírová konference byla mírová konference pořádaná vítězi první světové války roku 1919, během které byly sjednány mírové smlouvy mezi vítěznými státy Dohody a poraženými Centrálními mocnostmi.
Moderní dějiny a Pařížská mírová konference (1919) · Pařížská mírová konference (1919) a První světová válka ·
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Moderní dějiny a Papež · Papež a První světová válka ·
Příčiny první světové války
Karikatura ''Bod varu'' britského ilustrátora Leonarda Raven-Hilla z roku 1912 Příčiny první světové války zahrnují řadu faktorů, které předcházely vypuknutí první světové války.
Moderní dějiny a Příčiny první světové války · První světová válka a Příčiny první světové války ·
Příměří z Compiègne
Zástupci přítomní při vyjednávání o příměří; francouzský maršál Foch je druhý zprava Příměří z Compiègne bylo příměří uzavřené mezi Státy Dohody a Německou říší na konci první světové války.
Moderní dějiny a Příměří z Compiègne · První světová válka a Příměří z Compiègne ·
Persie
#PŘESMĚRUJ Írán Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku Kategorie:Přesměrování z dřívějšího místopisného názvu.
Moderní dějiny a Persie · Persie a První světová válka ·
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Moderní dějiny a Petrohrad · Petrohrad a První světová válka ·
Philippe Pétain
Henri Philippe Benoni Omer Joseph Pétain (24. dubna 1856 – 23. července 1951) byl francouzský voják a politik.
Moderní dějiny a Philippe Pétain · Philippe Pétain a První světová válka ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Moderní dějiny a Polsko · Polsko a První světová válka ·
Ponorková válka
''H.L. Hunley'', první ponorka, která potopila nepřátelské plavidlo v boji. Termínem ponorková válka se označuje boj, ve kterém jsou použity ponorky, které útočí a potápí nepřátelské válečné a nákladní lodě.
Moderní dějiny a Ponorková válka · Ponorková válka a První světová válka ·
Portugalsko
Portugalsko, plným názvem Portugalská republika (portugalsky), je stát ležící na Pyrenejském poloostrově v jihozápadní Evropě, jehož území zahrnuje také makaronéská souostroví Azory a Madeira.
Moderní dějiny a Portugalsko · Portugalsko a První světová válka ·
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Moderní dějiny a Pruské království · Pruské království a První světová válka ·
Prusko-francouzská válka
Prusko-francouzská válka nebo francouzsko-německá válka,, ve Francii často označovaná jako válka z roku 1870 (guerre de 1870), byl konflikt mezi Druhým francouzským císařstvím (později Třetí republikou) a německými státy severoněmeckého spolku vedenými pruským královstvím.
Moderní dějiny a Prusko-francouzská válka · Prusko-francouzská válka a První světová válka ·
Prusko-rakouská válka
Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.
Moderní dějiny a Prusko-rakouská válka · Prusko-rakouská válka a První světová válka ·
První bitva na Marně
První bitva na Marně (též zázrak na Marně, 5.-12. září 1914) představovala klíčovou bitvu zahajovací fáze první světové války.
Moderní dějiny a První bitva na Marně · První bitva na Marně a První světová válka ·
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Moderní dějiny a Rakouské císařství · První světová válka a Rakouské císařství ·
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Moderní dějiny a Rakousko-Uhersko · První světová válka a Rakousko-Uhersko ·
Ruská sovětská federativní socialistická republika
Ruská sovětská federativní socialistická republika, do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika (zkratka RSFSR), byl socialistický stát, vyhlášený po Říjnové revoluci v lednu 1918, který se roku 1922 stal největší svazovou republikou Sovětského svazu.
Moderní dějiny a Ruská sovětská federativní socialistická republika · První světová válka a Ruská sovětská federativní socialistická republika ·
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Moderní dějiny a Ruské impérium · První světová válka a Ruské impérium ·
Ruský car
Car byl císařský titul panovníka v Rusku.
Moderní dějiny a Ruský car · První světová válka a Ruský car ·
Rusko-japonská válka
Rusko-japonská válka byl válečný konflikt od února 1904 do září 1905 na Dálném východě mezi carským Ruskem a Japonským císařstvím o nadvládu nad Mandžuskem a Korejským poloostrovem.
Moderní dějiny a Rusko-japonská válka · První světová válka a Rusko-japonská válka ·
Schlieffenův plán
Základní schéma Schlieffenova plánu Schlieffenův plán je označení německé útočné strategie, která měla v případě konfliktu na dvou frontách (s Ruskem a Francií) zajistit rychlé vítězství na západní frontě a uvolnit tak německou armádu pro akci na východě, kde se kvůli ruské rozloze očekával vleklý konflikt.
Moderní dějiny a Schlieffenův plán · První světová válka a Schlieffenův plán ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Moderní dějiny a Sovětský svaz · První světová válka a Sovětský svaz ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Moderní dějiny a Spojené státy americké · První světová válka a Spojené státy americké ·
Střední Asie
sovětské oficiální vymezení (nejužší), obecné současné vymezení a vymezení UNESCO (nejširší) Střední Asie je geograficky nejednoznačně definovaná oblast v Asii.
Moderní dějiny a Střední Asie · První světová válka a Střední Asie ·
Třetí Francouzská republika
Třetí republika byl politický režim ve Francii v letech 1870–1940.
Moderní dějiny a Třetí Francouzská republika · První světová válka a Třetí Francouzská republika ·
Texas
Budova kapitolu v Austinu Texas (anglická výslovnost, oficiálně, též) je stát nacházející se na jihu Spojených států amerických, v oblasti západních jižních států v jižním regionu USA.
Moderní dějiny a Texas · První světová válka a Texas ·
Trojdohoda
Státy Trojdohody (modrá) a Trojspolku (červená) Ruský plakát znázorňující Trojdohodu Jako Trojdohoda nebo Dohoda (řidčeji, hlavně ve starší literatuře Ententa z franc.) je označováno spojenectví Francie, Ruska a Velké Británie, které vznikalo v letech 1893 až 1907 především jako protiváha k expanzivním tendencím Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie).
Moderní dějiny a Trojdohoda · První světová válka a Trojdohoda ·
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Moderní dějiny a Ukrajina · První světová válka a Ukrajina ·
Východní fronta (první světová válka)
Východní fronta byla fronta, která probíhala během první světové války ve východní a střední Evropě.
Moderní dějiny a Východní fronta (první světová válka) · První světová válka a Východní fronta (první světová válka) ·
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Moderní dějiny a Výmarská republika · První světová válka a Výmarská republika ·
Velká hospodářská krize
Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.
Moderní dějiny a Velká hospodářská krize · První světová válka a Velká hospodářská krize ·
Velká hra
Fyzická mapa Střední Asie, s vyznačením dnešních států Velká hra (anglicky The Great Game, rusky Большая игра) je název strategického konfliktu mezi Britským impériem a Ruským impériem, později mezi Britským impériem a sovětským Ruskem.
Moderní dějiny a Velká hra · První světová válka a Velká hra ·
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Moderní dějiny a Versailleská smlouva · První světová válka a Versailleská smlouva ·
Vilém II. Pruský
Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.
Moderní dějiny a Vilém II. Pruský · První světová válka a Vilém II. Pruský ·
Volný trh
Volný trh (někdy nazývaný svobodný trh) je systém nebo instituce směny, kde se ceny určují dohodou prodávajících a kupujících bez státní intervence a regulace.
Moderní dějiny a Volný trh · První světová válka a Volný trh ·
Západní fronta (první světová válka)
Západní fronta byla fronta, která probíhala během první světové války v západní Evropě a na které se střetla vojska Německé říše a vojska Francie, Belgie, Velké Británie a USA.
Moderní dějiny a Západní fronta (první světová válka) · První světová válka a Západní fronta (první světová válka) ·
11. listopad
11.
11. listopad a Moderní dějiny · 11. listopad a První světová válka ·
24. říjen
24.
24. říjen a Moderní dějiny · 24. říjen a První světová válka ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Moderní dějiny a První světová válka
- To, co mají společné Moderní dějiny a První světová válka
- Podobnosti mezi Moderní dějiny a První světová válka
Srovnání mezi Moderní dějiny a První světová válka
Moderní dějiny má 483 vztahy, zatímco První světová válka má 942. Jak oni mají společné 116, index Jaccard je 8.14% = 116 / (483 + 942).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Moderní dějiny a První světová válka. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
