Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Morava a Olomouc
Morava a Olomouc mají 43 věci společné (v Uniepedie): Arcidiecéze olomoucká, Švédská říše, Česko, Břetislav I., Boleslav I., Brno, Haná, Hornomoravský úval, Jan Lucemburský, Karel IV., KDU-ČSL, Komunistická strana Československa, Latina, Marie Terezie, Metropole, Morava (řeka), Moravská církevní provincie, Moravská orlice, Oldřich (kníže), Olomouc, Olomoucký hrad, Olomoucký kraj, Přemyslovci, Přerov, Polsko, Prostějov, Protektorát Čechy a Morava, Sametová revoluce, Slované, Slovensko, ..., Statutární město, Třebíč, Třicetiletá válka, UNESCO, Univerzita Palackého v Olomouci, Vídeň, Velkomoravská říše, Vratislav II., Vysídlení Němců z Československa, Země Koruny české, Zikmund Lucemburský, 17. století, 18. století. Rozbalte index (13 více) »
Arcidiecéze olomoucká
Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) je římskokatolická arcidiecéze na území střední a severní Moravy se sídlem v Olomouci, jejíž správu provádí Arcibiskupství olomoucké – arcidiecéze se nachází na území celého Zlínského kraje a částí krajů Olomouckého (okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk), Jihomoravského (severovýchod okresů Blansko, Hodonín a Vyškov) a Pardubického (východní části okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy).
Arcidiecéze olomoucká a Morava · Arcidiecéze olomoucká a Olomouc ·
Švédská říše
Švédské impérium neboli Švédská říše (švédsky Stormaktstiden, tj. „Období velké moci“) bylo historické období Švédského království (švédsky Konungariket Sverige) 17.
Švédská říše a Morava · Švédská říše a Olomouc ·
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Morava a Česko · Olomouc a Česko ·
Břetislav I.
Břetislav I., přezdívaný kronikářem Kosmou „český Achilles“, (mezi 1002 až 1005 – 10. ledna 1055 Chrudim) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl na Moravě asi od roku 1029, v Čechách v letech 1034–1055.
Břetislav I. a Morava · Břetislav I. a Olomouc ·
Boleslav I.
Boleslav I., zvaný Ukrutný (asi 915 Praha – 15. července 967/972), byl pátý český kníže z rodu Přemyslovců.
Boleslav I. a Morava · Boleslav I. a Olomouc ·
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Brno a Morava · Brno a Olomouc ·
Haná
Dubu nad Moravou Haná (též Hanácko, německy Hanna nebo Hanakei) je etnografická oblast nacházející se na střední Moravě, v oblasti Hornomoravského úvalu, zhruba na území mezi městy Vyškov, Holešov a Litovel.
Haná a Morava · Haná a Olomouc ·
Hornomoravský úval
Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin.
Hornomoravský úval a Morava · Hornomoravský úval a Olomouc ·
Jan Lucemburský
Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.
Jan Lucemburský a Morava · Jan Lucemburský a Olomouc ·
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Karel IV. a Morava · Karel IV. a Olomouc ·
KDU-ČSL
KDU-ČSL (zkratka KDU-ČSL; do roku 2019 oficiálně Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová), též lidovci, je česká křesťansko-demokratická politická strana.
KDU-ČSL a Morava · KDU-ČSL a Olomouc ·
Komunistická strana Československa
Komunistická strana Československa (KSČ) byla v letech 1921–1992 krajně levicová totalitní politická strana v Československu, organizační součást Komunistické internacionály („Kominterny“, KI) a v letech 1948–1989 držitelka veškeré politické moci ve státě (byla definovaná tehdejší Ústavou jako „vedoucí síla ve společnosti i ve státě“).
Komunistická strana Československa a Morava · Komunistická strana Československa a Olomouc ·
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Latina a Morava · Latina a Olomouc ·
Marie Terezie
Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.
Marie Terezie a Morava · Marie Terezie a Olomouc ·
Metropole
Metropole (z řeckého μητρόπολις, metropolis výrazu složeného ze slov métér – matka a polis – město) znamená významné město, které je kulturním, obchodním nebo politickým centrem určité oblasti.
Metropole a Morava · Metropole a Olomouc ·
Morava (řeka)
Morava je řeka ve střední Evropě, levý přítok Dunaje.
Morava a Morava (řeka) · Morava (řeka) a Olomouc ·
Moravská církevní provincie
České a moravské diecéze Moravská církevní provincie je jedna ze dvou církevních provincií římskokatolické církve na území České republiky, druhou z nich je česká církevní provincie.
Morava a Moravská církevní provincie · Moravská církevní provincie a Olomouc ·
Moravská orlice
Znak Moravy – moravská orlice Moravský zemský znak v trhovém kvaternu hradišťského kraje založeném v roce 1683 datum přístupu.
Morava a Moravská orlice · Moravská orlice a Olomouc ·
Oldřich (kníže)
Oldřich († 9. listopadu 1034) byl český kníže (1012–1033 a 1034) z dynastie Přemyslovců.
Morava a Oldřich (kníže) · Oldřich (kníže) a Olomouc ·
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Morava a Olomouc · Olomouc a Olomouc ·
Olomoucký hrad
Olomoucký hrad je jeden z nejvýznamnějších hradních areálů v České republice.
Morava a Olomoucký hrad · Olomouc a Olomoucký hrad ·
Olomoucký kraj
Olomoucký kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno pěti okresy v západní části někdejšího Severomoravského kraje a okresem Prostějov v severní části územního Jihomoravského kraje.
Morava a Olomoucký kraj · Olomouc a Olomoucký kraj ·
Přemyslovci
Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).
Morava a Přemyslovci · Olomouc a Přemyslovci ·
Přerov
Přerov (Prerau) je statutární město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km².
Morava a Přerov · Olomouc a Přerov ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Morava a Polsko · Olomouc a Polsko ·
Prostějov
Vila Jana a Anastázie Neherových v Prostějově (autor Wylliama) Prostějov (hanácky Prostijov; Proßnitz) je statutární město na Moravě v Olomouckém kraji, 14 km jihozápadně od Olomouce a 50 km severovýchodně od Brna, na západním okraji Hané, v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny.
Morava a Prostějov · Olomouc a Prostějov ·
Protektorát Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.
Morava a Protektorát Čechy a Morava · Olomouc a Protektorát Čechy a Morava ·
Sametová revoluce
Sametová revoluce (dobově také něžná revoluce) bylo období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii; v oblasti hospodářství plánované ekonomiky na tržní.
Morava a Sametová revoluce · Olomouc a Sametová revoluce ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Morava a Slované · Olomouc a Slované ·
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Morava a Slovensko · Olomouc a Slovensko ·
Statutární město
Statutární město je město, jehož správa je organizována (nebo může být organizována) podle základní městské vyhlášky, anebo jde o takové město, jež je plně řízeno dle zemského zákona, přičemž se oba typy těchto právních norem označují jako statut města.
Morava a Statutární město · Olomouc a Statutární město ·
Třebíč
Třebíč (v místním nářečí Třebič nebo Střebič; Trebitsch) je město s rozšířenou působností, které se nachází na západě Moravy v okrese Třebíč v jihovýchodní části Kraje Vysočina a je po Jihlavě jeho druhým největším městem.
Morava a Třebíč · Olomouc a Třebíč ·
Třicetiletá válka
Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.
Morava a Třicetiletá válka · Olomouc a Třicetiletá válka ·
UNESCO
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, UNESCO) je specializovaná agentura OSN zaměřená na podporu světového míru a bezpečnosti prostřednictvím mezinárodní spolupráce ve vzdělávání, vědě a kultuře.
Morava a UNESCO · Olomouc a UNESCO ·
Univerzita Palackého v Olomouci
Univerzita Palackého v Olomouci (latinsky: Universitas Palackiana Olomucensis) byla založena v roce 1573, takže je po Univerzitě Karlově druhou nejstarší univerzitou v českých zemích, na Moravě pak nejstarší.
Morava a Univerzita Palackého v Olomouci · Olomouc a Univerzita Palackého v Olomouci ·
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Morava a Vídeň · Olomouc a Vídeň ·
Velkomoravská říše
Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).
Morava a Velkomoravská říše · Olomouc a Velkomoravská říše ·
Vratislav II.
Vratislav II. (okolo 1033 – 14. ledna 1092) byl český kníže od 28. ledna 1061 do dubna 1085 a poté první český král z rodu Přemyslovců.
Morava a Vratislav II. · Olomouc a Vratislav II. ·
Vysídlení Němců z Československa
Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa (německy Abschiebung / Vertreibung der Deutschen aus der Tschechoslowakei) v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války.
Morava a Vysídlení Němců z Československa · Olomouc a Vysídlení Němců z Československa ·
Země Koruny české
Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.
Morava a Země Koruny české · Olomouc a Země Koruny české ·
Zikmund Lucemburský
Zikmund Lucemburský (14. února 1368 Norimberk/Praha – 9. prosince 1437 Znojmo) byl syn Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské, polorodý bratr Václava IV. a tchán Albrechta Habsburského.
Morava a Zikmund Lucemburský · Olomouc a Zikmund Lucemburský ·
17. století
17.
17. století a Morava · 17. století a Olomouc ·
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Morava a Olomouc
- To, co mají společné Morava a Olomouc
- Podobnosti mezi Morava a Olomouc
Srovnání mezi Morava a Olomouc
Morava má 453 vztahy, zatímco Olomouc má 557. Jak oni mají společné 43, index Jaccard je 4.26% = 43 / (453 + 557).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Morava a Olomouc. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
