Obsah
249 vztahy: Absolutní nula, Albatros (nakladatelství), Albedo, Ammonius (kráter), Amoniak, Antonín Dvořák, Antonín Rükl, Apelativum, Apollo 11, Apollo 12, Apollo 15, Apollo 17, Apollo 8, Apsida (astronomie), Argon, Úhlová velikost, Úplněk, Asteroid, Astrologie, Astronomický symbol, Astronomie, Atmosféra, Železo, Čandraján-1, Čína, Čínská národní vesmírná agentura, Česká televize, ČT24, BBC News, Belgie, Buzz Aldrin, Chrom, Clementine (sonda), Cruithne (planetka), Dalekohled, Dinosauři, Doba oběhu, Draslík, Dráhová rezonance, Dusík, Dvojplaneta, Ekliptika, Elipsoid, Eugene Cernan, Evropská kosmická agentura, Excentricita dráhy, Fallen Astronaut, Fosfor, Francesco Maria Grimaldi, Frank Borman, ... Rozbalte index (199 více) »
- Měsíce
Absolutní nula
Absolutní nula je hypotetický stav látky, ve kterém se zastaví veškerý tepelný pohyb částic.
Vidět Měsíc a Absolutní nula
Albatros (nakladatelství)
Nakladatelství Albatros je české nakladatelství, které se soustřeďuje na vydávání knih pro děti a mládež.
Vidět Měsíc a Albatros (nakladatelství)
Albedo
Odrazivost různých typů povrchů a oblak na Zemi, údaj v procentech Albedo (z latinského albus – bílý) je míra odrazivosti tělesa nebo jeho povrchu.
Vidět Měsíc a Albedo
Ammonius (kráter)
Poloha kráteru Ammonius. Apolla 12. Ammonius je malý impaktní kráter miskovitého tvaru uvnitř valové roviny Ptolemaeus poblíž nultého poledníku na přivrácené straně Měsíce.
Vidět Měsíc a Ammonius (kráter)
Amoniak
Amoniak (systematický název azan, triviální název čpavek, vzorec NH3) je bezbarvý, velmi štiplavý plyn.
Vidět Měsíc a Amoniak
Antonín Dvořák
Podpis Antonína Dvořáka na autografu 9. symfonie Antonín Leopold Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) byl jedním z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů a je světově nejhranějším českým skladatelem vůbec.
Vidět Měsíc a Antonín Dvořák
Antonín Rükl
Antonín Rükl (22. září 1932, Čáslav – 11./12. července 2016, Praha, rozhlas.cz) byl český popularizátor astronomie a selenograf.
Vidět Měsíc a Antonín Rükl
Apelativum
Apelativum je obecné jméno, tedy takové jméno, které není vlastním jménem (propriem), například kůň, radost, kámen (v protikladu ke jménům jako Tomáš nebo Fantomas).
Vidět Měsíc a Apelativum
Apollo 11
Apollo 11 byl americký pilotovaný kosmický let programu Apollo, během něhož 20. července 1969 lidé poprvé stanuli na povrchu Měsíce.
Vidět Měsíc a Apollo 11
Apollo 12
Apollo 12, šestý pilotovaný let v programu Apollo, byl druhým, kdy lidé přistáli na Měsíci.
Vidět Měsíc a Apollo 12
Apollo 15
Apollo 15, devátý pilotovaný let v programu Apollo, byl čtvrtým, kdy lidé přistáli na Měsíci.
Vidět Měsíc a Apollo 15
Apollo 17
Apollo 17 byl poslední let programu Apollo a zároveň doposud poslední let člověka na Měsíc.
Vidět Měsíc a Apollo 17
Apollo 8
Fotografie „Východ Země“ pořízená posádkou Apolla 8USS ''Yorktown''Start Apolla 8 Apollo 8 je označení druhého pilotovaného letu programu Apollo.
Vidět Měsíc a Apollo 8
Apsida (astronomie)
'''Apsida''' 1) apoapsida; 2) periapsida/perifokus; 3) centrální těleso Apsida je bod dráhy kosmického tělesa, v němž se nachází buď nejblíže, nebo nejdále od ohniska dráhy, v němž se nachází centrální těleso soustavy, přesněji hmotný střed (těžiště) popisované soustavy kosmických těles.
Vidět Měsíc a Apsida (astronomie)
Argon
Argon, (chemická značka Ar, Argon) je chemický prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří přibližně 1 % zemské atmosféry.
Vidět Měsíc a Argon
Úhlová velikost
Geometrická definice úhlové velikosti Úhlová velikost objektu je úhel měřený pozorovatelem mezi krajními body objektu.
Vidět Měsíc a Úhlová velikost
Úplněk
Měsíc v úplňku Úplněk je jedna z fází Měsíce, kdy je Sluncem osvětlená celá polokoule přivrácená k Zemi.
Vidět Měsíc a Úplněk
Asteroid
Galileo Asteroid je starší a nepřesné, ale stále často používané označení těles, která se správně nazývají planetky.
Vidět Měsíc a Asteroid
Astrologie
flammarionské dřevořezby od neznámého autora (1888). Astrologie, z (astron) – hvězda a (logos) – slovo, česky též hvězdopravectví, je tradiční hermetický obor a pseudověda.
Vidět Měsíc a Astrologie
Astronomický symbol
Astronomický symbol je znak, který se používá pro zjednodušené zobrazení různých vesmírných těles.
Vidět Měsíc a Astronomický symbol
Astronomie
Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.
Vidět Měsíc a Astronomie
Atmosféra
atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.
Vidět Měsíc a Atmosféra
Železo
Železo (chemická značka Fe, ferrum) je nejrozšířenější přechodný kovový prvek a druhý nejrozšířenější kov na Zemi, je také hojně zastoupen i ve vesmíru, kde hraje významnou roli ve vývoji hvězd.
Vidět Měsíc a Železo
Čandraján-1
Čandraján-1 (tj. „Měsíční loď 1“, v anglickém přepisu Chandrayaan-1) byla první indická sonda, kterou Indická kosmická agentura (ISRO) vyslala na oběžnou dráhu Měsíce, aby během dvou let otestovala indické technologie a prováděla zde vědecký výzkum.
Vidět Měsíc a Čandraján-1
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Vidět Měsíc a Čína
Čínská národní vesmírná agentura
Čínská národní vesmírná agentura (český přepis: Čung-kuo kuo-ťia chang-tchien ťü, známá pod zkratkou CNSA z anglického China National Space Administration) je civilní organizace Čínské lidové republiky, která je zodpovědná za postup v čínském vesmírném programu.
Vidět Měsíc a Čínská národní vesmírná agentura
Česká televize
Česká televize (ČT) je veřejnoprávní instituce provozující celoplošné televizní vysílání na území Česka.
Vidět Měsíc a Česká televize
ČT24
Zpravodajské studio 9 (2013) ČT24 je televizní stanice České televize, která se 24 hodin denně věnuje převážně zpravodajství.
Vidět Měsíc a ČT24
BBC News
BBC News je provozní oddělení BBC, které je zodpovědné za získávání a vysílání zpráv a aktuálních událostí.
Vidět Měsíc a BBC News
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem.
Vidět Měsíc a Belgie
Buzz Aldrin
Buzz Aldrin, rozený Edwin Eugene Aldrin, Jr., brigádní generál USAF v. v. (* 20. ledna 1930, Montclair, New Jersey, USA) je bývalý americký vojenský pilot a astronaut.
Vidět Měsíc a Buzz Aldrin
Chrom
Chrom (též chróm; chemická značka Cr, chromium) je světle šedý, lesklý, velmi tvrdý a zároveň křehký kov.
Vidět Měsíc a Chrom
Clementine (sonda)
Clementine je kosmická sonda NASA, která v polovině 90.
Vidět Měsíc a Clementine (sonda)
Cruithne (planetka)
(3753) Cruithne je blízkozemní planetka, která patří do Atenovy skupiny.
Vidět Měsíc a Cruithne (planetka)
Dalekohled
alt.
Vidět Měsíc a Dalekohled
Dinosauři
Ptáci jsou jediná doposud žijící skupina dinosaurů. Dinosauři (z řec. δεινός – deinos + σαῦρος – sauros.
Vidět Měsíc a Dinosauři
Doba oběhu
Doba oběhu neboli perioda oběhu, též oběžná doba je jedním z alternativních elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru.
Vidět Měsíc a Doba oběhu
Draslík
Draslík (chemická značka K, kalium) je důležitým prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organismech.
Vidět Měsíc a Draslík
Dráhová rezonance
Měsíce Jupitera vykazují dráhovou (Laplaceovu) rezonanci Dráhová rezonance, orbitální rezonance, Laplaceova rezonance nebo též komensurabilita je vlastnost pohybu dvou těles ve sluneční soustavě, při které jsou jejich doby oběhu v poměru malých celých čísel.
Vidět Měsíc a Dráhová rezonance
Dusík
Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.
Vidět Měsíc a Dusík
Dvojplaneta
Nejtypičtější příklad dvojplanety: Pluto-Charon Dvojplaneta je systém dvou na sobě gravitačně závislých planet.
Vidět Měsíc a Dvojplaneta
Ekliptika
Ekliptika je průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru.
Vidět Měsíc a Ekliptika
Elipsoid
Elipsoid Elipsoid je omezená kvadratická plocha.
Vidět Měsíc a Elipsoid
Eugene Cernan
Cernan salutuje během mise Apollo 17 Gene Cernan se holí ve vesmíru http://www.space.com/17590-apollo-10.html Jim Lovell, Neil Armstrong a Eugene Cernan v roce 2010 Cernan po EVA 3 v Apollu 17 Eugene Andrew „Gene“ Cernan (14. března 1934 Chicago – 16. ledna 2017 Houston) byl americký astronaut, který byl třikrát ve vesmíru.
Vidět Měsíc a Eugene Cernan
Evropská kosmická agentura
Sídlo ESA v Paříži Evropská kosmická agentura (European Space Agency, ESA; Agence spatiale européenne, ASE) je mezivládní organizace pro využití vesmíru, která má v současnosti 22 členských států včetně České republiky.
Vidět Měsíc a Evropská kosmická agentura
Excentricita dráhy
Excentricita dráhy, výstřednost dráhy nebo také numerická excentricita je jedním z elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru kolem centrálního tělesa nebo těžiště soustavy.
Vidět Měsíc a Excentricita dráhy
Fallen Astronaut
Fallen Astronaut je asi 8 cm velká hliníková soška astronauta ve skafandru umístěná na Měsíci.
Vidět Měsíc a Fallen Astronaut
Fosfor
Fosfor (chemická značka P, phosphorus; navrhovaný český název kostík se neujal) je nekovový chemický prvek, který má zároveň důležitou roli i ve stavbě živých organismů.
Vidět Měsíc a Fosfor
Francesco Maria Grimaldi
Francesco Maria Grimaldi (2. duben 1618, Bologna – 28. prosinec 1663, Bologna) byl italský fyzik, optik, astronom, matematik a jezuitský kněz.
Vidět Měsíc a Francesco Maria Grimaldi
Frank Borman
Frank Frederick Borman (14. března 1928 Gary, Indiana, USA – 7. listopadu 2023 Billings, Montana, USA) byl americký astronaut z projektů Gemini a Apollo.
Vidět Měsíc a Frank Borman
Galileo Galilei
Galileo Galilei (15. února 1564, Pisa – 8. ledna 1642, Arcetri) byl toskánský astronom, filosof a fyzik těsně spjatý s vědeckou revolucí.
Vidět Měsíc a Galileo Galilei
Geografie
Geografie (z řeckého γεός geos pozemský, zemský + γράφειν grafein psáti), česky též zeměpis, je věda studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané „krajinná sféra“), jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase.
Vidět Měsíc a Geografie
Geologie
Podrobná geologická 3D modelace oblasti okolo pohoří Zagros v Íránu Geologie je přírodní věda zaměřující se na procesy neživé přírody v rámci známého vesmíru.
Vidět Měsíc a Geologie
George W. Bush
George Walker Bush (* 6. července 1946 New Haven, Connecticut, USA) je bývalý 43.
Vidět Měsíc a George W. Bush
Giovanni Battista Riccioli
Giovanni Battista Riccioli (17. dubna 1598 Ferrara – 25. června 1671 Bologna) byl italský astronom Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA, teolog a filosof, jezuita.
Vidět Měsíc a Giovanni Battista Riccioli
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Vidět Měsíc a Gravitace
Harrison Schmitt
Harrison Hagan Schmitt (* 3. července 1935 Santa Rita, Nové Mexiko, USA) je americký geolog, astronaut a politik.
Vidět Měsíc a Harrison Schmitt
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Vidět Měsíc a Helium
Helium-3
Helium-3 (též helium 3, značka 3He, někdy nazývané také tralfium) je lehčí a mnohem méně běžný izotop helia, tvoří asi 0,000 137 % helia v přírodě.
Vidět Měsíc a Helium-3
Herschel (kráter na Měsíci)
Poloha kráteru Herschel. Herschel je impaktní kráter nacházející se blízko středu přivrácené polokoule Měsíce, severně od mnohem většího kráteru Ptolemaeus.
Vidět Měsíc a Herschel (kráter na Měsíci)
Hliník
Hliník (chemická značka Al, aluminium) je velmi lehký kov bělavě šedé barvy, velmi dobrý vodič elektrického proudu, široce používaný v elektrotechnice a ve formě slitin v leteckém průmyslu a mnoha dalších aplikacích.
Vidět Měsíc a Hliník
Hořčík
Hořčík (chemická značka Mg, magnesium) je lehký, středně tvrdý stříbrolesklý kov.
Vidět Měsíc a Hořčík
Hora
Irsku Hora je výrazná vyvýšenina kupovitého, kuželovitého nebo tabulovitého tvaru s relativní výškou nad okolním terénem 300 m a vyšší.
Vidět Měsíc a Hora
Hvězdná velikost
Hvězdy s různou hvězdnou velikostí Hvězdná velikost (zdánlivá magnituda, zdánlivá hvězdná velikost, zdánlivá jasnost, symbol mag nebo m) je fotometrická veličina používaná v astronomii, která udává jasnost objektu (světelného zdroje) na obloze.
Vidět Měsíc a Hvězdná velikost
Hypotéza
Hypotéza (řecky ϋπόθεσις hypo-thesis, podklad, princip, předpoklad) znamená výpověď, jejíž platnost se pouze předpokládá, ale je zároveň formulovaná tak, aby ji bylo možno potvrdit nebo vyvrátit.
Vidět Měsíc a Hypotéza
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Vidět Měsíc a Indie
Intenzita osvětlení
Intenzita osvětlení (též osvětlenost, osvětlivost) je fotometrická veličina definovaná jako světelný tok dopadající na jednotku plochy.
Vidět Měsíc a Intenzita osvětlení
Izotop
Tři izotopy vodíku – všechny mají jeden proton a jeden elektron, ale zatímco protium je bez neutronů, deuterium má jeden, tritium dva Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku.
Vidět Měsíc a Izotop
Japonsko
Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.
Vidět Měsíc a Japonsko
Jarní bod
ekliptiky skloněný asi o 23,5° Jarní bod je v astronomii jeden ze dvou průsečíků ekliptiky s nebeským rovníkem.
Vidět Měsíc a Jarní bod
JAXA
Kibō Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA) (doslovně Národní agentura pro výzkum a vývoj v oblasti letectví a kosmonautiky) je japonská národní vesmírná agentura.
Vidět Měsíc a JAXA
Jižní pól
Jižní pól na mapě Antarktidy'''(1) Jižní geografický pól'''(2) Jižní magnetický pól (2007)(3) Jižní geomagnetický pól(4) Jižní pól nedostupnosti Místo označující jižní geografický pól Jižní (geografický) pól, též jižní točna je jeden ze dvou zemských pólů, místo na povrchu Země, kterým prochází zemská osa, kolem které se Země otáčí.
Vidět Měsíc a Jižní pól
Jim Lovell
James Arthur Lovell, Jr. (* 25. března 1928 Cleveland, Ohio) je bývalý americký vojenský pilot a astronaut NASA, po matce českého původu, který proslul zejména jako kapitán poškozeného Apolla 13, které dokázal bezpečně dostat zpátky na Zemi.
Vidět Měsíc a Jim Lovell
Kaguja (sonda)
Kaguja (かぐや (赫映) - podle mytické postavy princezny 赫映姫 Kagujahime z báje 竹取物語 (Taketorimonogatari), dříve známá jako SELENE) byla lunární mise japonské agentury JAXA.
Vidět Měsíc a Kaguja (sonda)
Kalifornie
Kalifornie (oficiálně) je stát nacházející se na západním pobřeží Spojených států amerických, v oblasti pacifických států v západním regionu USA.
Vidět Měsíc a Kalifornie
Křída
Křída je vývojová etapa Země, je nejmladším a zároveň nejdelším útvarem (periodou) druhohor a jednou z hlavních částí geologického času, pokračuje od konce jurského období až do začátku paleocénu.
Vidět Měsíc a Křída
Křemík
Křemík (chemická značka Si, silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře.
Vidět Měsíc a Křemík
Kolonizace Měsíce
Umělecká představa měsíční základny Kolonizace Měsíce je plánované vytvoření trvalé lidské přítomnosti na Měsíci.
Vidět Měsíc a Kolonizace Měsíce
Kometa
Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (březen 1997) Kometa (z coma,, vlasy), zastarale vlasatice, je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické trajektorii kolem Slunce.
Vidět Měsíc a Kometa
Koordinovaný světový čas
Koordinovaný světový čas, UTC (anglicky, francouzsky) je základem systému občanského času, jednotlivá časová pásma jsou definována svými odchylkami od UTC.
Vidět Měsíc a Koordinovaný světový čas
Koróna
Slunce s pozorovatelnou koronou při zatmění 11. 8. 1999 Sluneční koróna je jasně zářící okolí Slunce tvořené žhavými plyny unikajícími z fotosféry Slunce.
Vidět Měsíc a Koróna
Kosmická sonda
Voyager 2 Kosmická sonda je umělé kosmické těleso bez lidské posádky vypuštěné k Měsíci nebo na únikovou dráhu ze zemského gravitačního pole.
Vidět Měsíc a Kosmická sonda
Kosmické záření
Kosmické záření je proud energetických částic pocházejících z kosmu, pohybujících se vysokou rychlostí a dopadajících do zemské atmosféry.
Vidět Měsíc a Kosmické záření
Kosmonymum
Kosmonymum je mimozemské jméno, zejména jméno mimozemského objektu – planety (Mars), jevu (Van Allenovy radiační pásy), hvězdy (Slunce), hvězdokupy (Plejády zvané též Kuřátka), galaxie (Mléčná dráha), komety (Hale – Bopp), kometárního meteorického roje (Perseidy) nebo na mimozemském objektu (Moře klidu na Měsíci) a také umělých kosmických těles (Sputnik).
Vidět Měsíc a Kosmonymum
Kráter
Arizoně Kráter vzniklý z Operace Plowshare Kráter je prohlubeň (deprese) přibližně kruhového tvaru na povrchu těles v planetární soustavě (planet, měsíců a planetek).
Vidět Měsíc a Kráter
KREEP
KREEP je zvláštní druh horniny, která byla nalezena na Měsíci.
Vidět Měsíc a KREEP
Krystal
Krystaly křemene Krystal je pevná látka, v níž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké vzdálenosti (oproti atomárním měřítkům).
Vidět Měsíc a Krystal
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Vidět Měsíc a Kyslík
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Vidět Měsíc a Latina
Leonardo da Vinci
Leonardo da Vinci, rodným jménem Leonardo di ser Piero (15. dubna 1452 Anchiano u Vinci, Itálie – 2. května 1519 Le Clos Lucé u Amboise, Francie) byl italský malíř, čelný představitel renesanční malby, mimo jiné autor nejslavnějšího obrazu všech dob, portrétu zvaného Mona Lisa (kolem 1503–07, Louvre, Paříž).
Vidět Měsíc a Leonardo da Vinci
Librace
Simulovaný pohled na Měsíc během jednoho jeho oběhu kolem Země Librace (z latinského libro – vyvažovat) je v astronomii označení pro velmi pomalou oscilaci satelitu (ať již reálnou či zdánlivou), jak se jeví pozorovateli na hmotnějším mateřském tělese, které satelit obíhá.
Vidět Měsíc a Librace
Lidské oko
Lidské oko Lidské oko je orgán zraku, párový orgán, který umožňuje člověku vidět.
Vidět Měsíc a Lidské oko
Luna 10
Luna 10 je první sonda ze Sovětského svazu a Země, která se stala v roce 1966 umělou družicí Měsíce.
Vidět Měsíc a Luna 10
Luna 16
Luna 16 (rusky Луна 16) byla další automatická meziplanetární sonda ze Sovětského svazu, z programu Luna, která v roce 1970 poprvé pro SSSR dokázala dopravit z Měsíce vzorky měsíční horniny.
Vidět Měsíc a Luna 16
Luna 2
Luna 2 (rusky Луна-2, známá též jako Lunik 2) byla sovětská sonda, která 13.
Vidět Měsíc a Luna 2
Luna 20
Luna 20 (rusky Луна 20) byla další automatická meziplanetární sonda ze Sovětského svazu z programu Luna, která v roce 1972 dokázala přistát na Měsíci, odebrat vzorky horniny a vrátit se s nimi na Zemi.
Vidět Měsíc a Luna 20
Luna 24
Luna 24 (rusky Луна 24) byla další automatická meziplanetární sonda ze Sovětského svazu z programu Luna, která v roce 1976 dokázala přistát na Měsíci, odebrat vzorky horniny a vrátit se na Zem.
Vidět Měsíc a Luna 24
Luna 3
Kaluze Luna 3 (rusky Луна-3, známá také pod názvy Lunik 3 či 00021) byla sovětská vesmírná sonda, která jako první získala fotografie odvrácené strany Měsíce.
Vidět Měsíc a Luna 3
Luna 9
Luna 9 (rusky Луна-9, někdy se o ní můžeme dočíst také jako o sondě Lunik 9, či 01954) byla první sondou ze Země, která měkce přistála na Měsíci.
Vidět Měsíc a Luna 9
Lunar Embassy
Lunar Embassy je společnost kolem Dennise Hopea, která podle práva státu Kalifornie vlastní a po celém světě prostřednictvím licencovaných ambasád nabízí k prodeji pozemky nejen na Měsíci, ale i na ostatních tělesech Sluneční soustavy.
Vidět Měsíc a Lunar Embassy
Lunar Prospector
Lunar Prospector byla první americkou misí, týkající se výhradně Měsíce, po ukončení programu Apollo, tedy po 25 letech.
Vidět Měsíc a Lunar Prospector
Lunar Reconnaissance Orbiter
Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) je sonda, kterou americká agentura NASA vyslala v rámci programu Lunar Precursor Robotic Program na oběžnou dráhu kolem Měsíce.
Vidět Měsíc a Lunar Reconnaissance Orbiter
Lunární uzel
Lunární uzly jsou body na ekliptice, kde měsíční dráha kříží ekliptiku. Lunární uzel je místo na ekliptice, v němž dochází ke křížení ekliptiky s měsíční dráhou.
Vidět Měsíc a Lunární uzel
Lux (jednotka)
Lux (značka lx) je fotometrická jednotka intenzity osvětlení.
Vidět Měsíc a Lux (jednotka)
Magma
Postupující proud lávy Magma je termín označující směs roztavených hornin a plynů, která se nachází pod povrchem Země a dalších terestrických těles.
Vidět Měsíc a Magma
Magnetické pole
Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.
Vidět Měsíc a Magnetické pole
Magnetické pole Země
jižní geografický pól B – geomagnetická osa B1 – severní geomagnetický pól B2 – jižní geomagnetický pól C1 – severní magnetický pól C2 – '''jižní magnetický pól'''; N – severní pól magnetu, S – jižní pól magnetu Polarita pole za posledních 169 miliónů let.
Vidět Měsíc a Magnetické pole Země
Mangan
Mangan (chemická značka Mn, Manganum) je světle šedý, paramagnetický, tvrdý kov.
Vidět Měsíc a Mangan
Měsíční fáze
Schéma vzniku měsíčních fází: Pozorované osvětlení záleží na poloze Měsíce vůči Zemi Jednotlivé fáze Měsíce: 1 nov, 3 první čtvrt, 5 úplněk, 7 poslední čtvrt Měsíční fáze se rozlišují podle toho, jak velká část Měsíce ozářená Sluncem je pozorována ze Země.
Vidět Měsíc a Měsíční fáze
Měsíční iluze
Porovnání velikosti měsíce se šířkou palce natažené ruky pozorovatele. Nejmenší měsíc odpovídá správnému velikostnímu poměru. Měsíc nad obzorem Měsíční iluze či Iluze velikosti měsíce je optický klam, při němž se Měsíc blízko horizontu jeví větší, než když vystoupí výše na oblohu.
Vidět Měsíc a Měsíční iluze
Měsíční moře
Kontrastní barevné rozdíly mezi měsíčními moři (tmavé plochy) a ostatním terénem. Měsíční moře či latinsky mare jsou opticky tmavší oblasti na povrchu Měsíce, které se nacházejí převážně na přivrácené straně Měsíce.
Vidět Měsíc a Měsíční moře
Měsíční přechodné jevy
Měsíční přechodné jevy (anglicky Transient lunar phenomenon nebo Lunar transient events) se nazývají krátkodobé záblesky světla na povrchu Měsíce nebo krátkodobé změny vzhledu jeho povrchu (např. náhlá zjasnění, zákaly, změny barvy, mizení pozorovaných útvarů apod.).Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Pozorování Měsíce, str.
Vidět Měsíc a Měsíční přechodné jevy
Měsíční zajíc
měsíčních mořích jeden z možných tvarů zajíce s nádobou Měsíční zajíc Také znám jako měsíční králík, v kontextu Číny pak nefritový zajíc, nefritový králík nebo vzácný zajíc.
Vidět Měsíc a Měsíční zajíc
Měsíc (satelit)
Měsíce ve sluneční soustavě v měřítku vzhledem k Zemi Měsíc, též přirozený satelit či přirozená družice (zastarale trabant nebo souputník) je kosmické těleso přirozeného původu pohybující se po oběžné dráze kolem jiného (většího) vesmírného tělesa, kterým může být planeta, trpasličí planeta nebo planetka.
Vidět Měsíc a Měsíc (satelit)
Meteoroid
V kontextu pozorování meteorů je Mezinárodní meteorickou organizací za meteoroid považován jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.
Vidět Měsíc a Meteoroid
Methan
Geometrie molekuly methanu. Červenými linkami naznačen opsaný čtyřstěn hybridizovanými orbitaly sp3 Methan (mimo chemii dle PČP metan) neboli podle systematického názvosloví karban je nejjednodušší alkan, a tedy i nejjednodušší stabilní uhlovodík vůbec.
Vidět Měsíc a Methan
Miliarda
Miliarda (zkratka mld.) je základní číslovka, která označuje číslo 1 000 000 000, tedy 109 (jednička a za ní devět nul), jinými slovy tisíc milionů.
Vidět Měsíc a Miliarda
Minerál
300px Minerál (lat., z minera, důl) čili nerost je homogenní přírodní fáze s přesně definovatelným chemickým složením a s vysoce uspořádanou stavbou částic, která je za normálních podmínek krystalická (výjimkou je přírodní rtuť) a která vznikla jako výsledek geologických procesů, případně jako produkt přírodních procesů na jiném kosmickém tělese.
Vidět Měsíc a Minerál
Moře
Dánsku Moře je velká plocha slané či brakické vody, spojená se světovým oceánem, a také s řekami.
Vidět Měsíc a Moře
Moment hybnosti
Moment hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která popisuje dynamicky rotační pohyb tělesa.
Vidět Měsíc a Moment hybnosti
Muž na Měsíci
Muž na Měsíci (v americkém originále: Man on the Moon) je americká filmová komedie z roku 1999.
Vidět Měsíc a Muž na Měsíci
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Vidět Měsíc a Nacismus
NASA
Národní úřad pro letectví a vesmír, zkráceně NASA je agentura federální vlády USA zodpovědná za civilní kosmický program, za všeobecný výzkum vesmíru a za výzkum v oblasti letectví.
Vidět Měsíc a NASA
Nebeský rovník
ekliptiky skloněný o ~23.5° Nebeský rovník anebo světový rovník je kružnice na nebeské sféře, která je průmětem zemského rovníku.
Vidět Měsíc a Nebeský rovník
Neil Armstrong
Neil Alden Armstrong (5. srpna 1930 Wapakoneta, Ohio, USA – 25. srpna 2012 Cincinnati, Ohio, USA) byl americký pilot, astronaut a univerzitní profesor.
Vidět Měsíc a Neil Armstrong
Neon
Neon (chemická značka Ne, Neonum) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.
Vidět Měsíc a Neon
Nikl
Nikl (chemická značka Ni, lat. Niccolum) je bílý, feromagnetický, kujný a tažný kov.
Vidět Měsíc a Nikl
Nov
Měsíc v novu Nov čili novoluní (latinsky Luna nova, novilunium) je fáze Měsíce, kdy není přivrácená část jeho povrchu k Zemi osvětlena Sluncem.
Vidět Měsíc a Nov
Nutace
Rotace ('''R''', zeleně), precese ('''P''', modře) a nutace ('''N''', červeně) setrvačníku nebo planety Nutace (z lat. nutare, kývat, kolísat) je kývavý či kolísavý pohyb osy otáčení nedokonale symetrického rotujícího tělesa, jako je setrvačník, planeta nebo letící projektil.
Vidět Měsíc a Nutace
Oběžná dráha
Elementy dráhy Oběžná dráha nebo orbita je dráha, po které obíhá kosmické těleso kolem těžiště soustavy.
Vidět Měsíc a Oběžná dráha
Odstředivá síla
Odstředivá síla (nebo také centrifugální) je síla působící na těleso resp.
Vidět Měsíc a Odstředivá síla
Odvrácená strana Měsíce
Snímek odvrácené strany Měsíce pořízený z lodi Apollo 16 Lunu 3, která pořídila jako první snímky odvrácené strany Měsíce První snímek odvrácené strany Měsíce pořízený sondou Luna 3 Odvrácená strana Měsíce je měsíční hemisféra (polokoule), která je trvale odvrácena směrem od Země.
Vidět Měsíc a Odvrácená strana Měsíce
Orion (kosmická loď)
Konfigurace kosmické lodi Orion: Záchranný systém LAS / Velitelský modul CM / Servisní modul SM / Adaptér pro spojení s nosnou raketou Ares I Orion (také MPCV, Multi-Purpose Crew Vehicle, Víceúčelová pilotovaná loď) je americká pilotovaná kosmická loď, vyvíjená od roku 2006 společností Lockheed Martin pro Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA).
Vidět Měsíc a Orion (kosmická loď)
Osa
Rotační osa koule Osa, též symetrála, je přímka určující souměrnost množiny bodů nebo tělesa.
Vidět Měsíc a Osa
Oxid uhličitý
Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.
Vidět Měsíc a Oxid uhličitý
Přivrácená strana Měsíce
měsíčních moří a některých kráterů přivrácené strany Měsíce Přivrácená strana Měsíce je měsíční hemisféra (polokoule), která je trvale obrácena směrem k Zemi.
Vidět Měsíc a Přivrácená strana Měsíce
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Vidět Měsíc a Planeta
Planetesimála
Množství planetesimál (vnitřní hnědý prstenec) obíhající kolem mladé hvězdy. Umělecká představa. Planetesimály jsou malá kamenná nebo ledová tělesa o velikosti jednotek km, o nichž se předpokládá, že dala vznik sluneční soustavě.
Vidět Měsíc a Planetesimála
Podzimní bod
ekliptiky skloněný asi o 23.5° Podzimní bod je jedním ze dvou průsečíků ekliptiky se světovým rovníkem.
Vidět Měsíc a Podzimní bod
Poezie
Rafaelova freska) Poezie (z řeckého poiésis – tvorba) je básnictví.
Vidět Měsíc a Poezie
Průměr (geometrie)
Atributy kružnice s vyznačeným průměrem Průměr kružnice je úsečka, která prochází středem kružnice a jejíž oba krajní body leží na této kružnici.
Vidět Měsíc a Průměr (geometrie)
Precese
Precese setrvačníku Precese je fyzikální jev, při němž se působením vnější dvojice sil mění orientace osy setrvačníku v prostoru.
Vidět Měsíc a Precese
Prezident
Prezident (– předseda) je funkce, kterou se označuje vedoucí organizace, obchodní společnosti nebo státu.
Vidět Měsíc a Prezident
Program Apollo
Astronaut Buzz Aldrin a jeden z přístrojů EASEP, v pozadí lunární modul, expedice Apollo 11 Apolla 17 ze vzdálenosti 29 tisíc kilometrů Program Apollo, probíhající v letech 1961–1972, byl americký program pilotovaných kosmických letů realizovaný Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA).
Vidět Měsíc a Program Apollo
Program Explorer
Instalace prvního Exploreru na raketu Juno I Program Explorer je kosmický program provozovaný americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku.
Vidět Měsíc a Program Explorer
Program Luna
Program Luna (rusky Луна) byla série nepilotovaných vesmírných misí Sovětského svazu, která byla v letech 1959 až 1976 zaměřena na dosažení a prozkoumání Měsíce.
Vidět Měsíc a Program Luna
Program Lunar Orbiter
Sonda Lunar Orbiter 1 Program Lunar Orbiter vytvořila agentura NASA s cílem zajistit sérií sond (družic) podrobné zmapování povrchu Měsíce v letech 1966 až 1967.
Vidět Měsíc a Program Lunar Orbiter
Program Pioneer
Program Pioneer byl americký program zaměřený na výzkum Měsíce, později i obřích planet a Sluneční soustavy realizovaný v letech 1958–1978.
Vidět Měsíc a Program Pioneer
Program Ranger
Sonda Ranger Ranger bylo označení americké série devíti bezpilotních kosmických sond, určených pro výzkum Měsíce v letech 1961 až 1965.
Vidět Měsíc a Program Ranger
Program Surveyor
Žlutě jsou vyznačena místa přistání sond Surveyor Program Surveyor byl program amerických bezpilotních sond určených pro měkké přistání na Měsíci.
Vidět Měsíc a Program Surveyor
Program Zond
Kresba rakety Proton s lodí L1 Program Zond (rusky Зонд; „sonda“) byl výzkumný program SSSR kosmických sond a lodí uskutečněný v letech 1964–1970.
Vidět Měsíc a Program Zond
Radon
Radon (chemická značka Rn, Radonum) je nejtěžší přirozeně se vyskytující chemický prvek ve skupině vzácných plynů, je radioaktivní a nemá žádný stabilní izotop.
Vidět Měsíc a Radon
Regolit
boty v měsíčním regolitu Regolit je označení vrstvy různorodého nezpevněného horninového materiálu, který pokrývá celistvé podloží.
Vidět Měsíc a Regolit
Rentgenové záření
Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X nebo RTG) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.
Vidět Měsíc a Rentgenové záření
Roskosmos
Státní korporace pro kosmické aktivity „Roskosmos“ (oficiální zkrácený název Roskosmos), je státní korporace zodpovědná za ruský kosmický program.
Vidět Měsíc a Roskosmos
Rotace Země
Animace zemské rotace okolo skutečné rotační osy (36000× zrychleno) Rotace Země je pohyb planety Země kolem její vlastní osy (pomyslná přímka spojující severní a jižní zeměpisný pól).
Vidět Měsíc a Rotace Země
Rovník
Rovník je pomyslná čára vedoucí po povrchu kulového rotujícího tělesa, například planety, měsíce nebo hvězdy, přesně na půli cesty mezi jeho geografickými póly.
Vidět Měsíc a Rovník
Síra
Síra (chemická značka S, sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě.
Vidět Měsíc a Síra
Seléné
Seléné, Seléna nebo Selene, řecky Seléné (měsíc) (ještě se jí také říká Fébé nebo Méné podle fáze Měsíce) je řecká bohyně a zosobnění Měsíce.
Vidět Měsíc a Seléné
Selenité
Selenité (česky také Měsíčňané) jsou domnělí obyvatelé Měsíce.
Vidět Měsíc a Selenité
Selenografie
Mapa Měsíce z díla ''Selenographia'' (1647), lunárního atlasu, jehož autorem je Johannes Hevelius. Selenografie nebo selénografie (řecky Σελήνη.
Vidět Měsíc a Selenografie
Setrvačnost
Setrvačnost je vlastnost hmotných těles (těles s hmotností), která se snaží setrvat ve stavu před vnějším fyzikálním působením, tj.
Vidět Měsíc a Setrvačnost
Severní pól
182x182px Pohyb úhlu zemské rotace vůči povrchu Země v závislosti na čase v MJD. Topografie severního pólu Severní pól, též severní točna, je místo na Zemi, kde zemská osa přibližně protíná zemský povrch.
Vidět Měsíc a Severní pól
Seznam údolí na Měsíci
Toto je seznam údolí na Měsíci.
Vidět Měsíc a Seznam údolí na Měsíci
Seznam moří na Měsíci
Tento seznam obsahuje útvary zvané moře (latinsky maria, singulár mare), oceány (latinsky oceanus, singulár oceanus), jezera (latinsky lacus, singulár lacus), bažiny (latinsky paludes, singulár palus) a zálivy (latinsky sinus, singulár sinus).
Vidět Měsíc a Seznam moří na Měsíci
Seznam návštěvníků Měsíce
Toto je seznam lidí, kteří letěli do vesmíru v rámci amerického vesmírného programu Apollo.
Vidět Měsíc a Seznam návštěvníků Měsíce
Seznam povrchových útvarů na Měsíci
Kromě hor, moří, kráterů a údolí se na měsíčním povrchu nachází ještě mnoho zajímavých útvarů a právě ty jsou zahrnuty do tohoto seznamu.
Vidět Měsíc a Seznam povrchových útvarů na Měsíci
Sféra (matematika)
Perspektivní projekce kulové sféry (z nadhledu). Pro kvalitní vykreslení tvarů a čar byly využity Bézierovy křivky. V matematice se slovem sféra označuje obvykle kulová plocha, tedy plocha tvořící povrch koule.
Vidět Měsíc a Sféra (matematika)
Sinuous rilles
kráteru Aristarchus na Měsíci (Rimae Aristarchus). Sinuous rilles (někdy nazývané také Sinuous rimae, česky sinusové brázdy nebo klikaté brázdy) je zvláštní druh lávového koryta na povrchu některých terestrických těles jako jsou planety či velké měsíce.
Vidět Měsíc a Sinuous rilles
Slapová síla
Slapová síla je efekt gravitační síly a jejím důsledkem jsou např.
Vidět Měsíc a Slapová síla
Slapové jevy
Slapové jevy: A – Slunce, Země a Měsíc jsou v řadě, objevuje se '''skočné dmutí'''; B – Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel, objevuje se '''hluché dmutí''' Slapové jevy, též slapy, jsou projevy slapových sil a představují diferencované působení gravitačních sil.
Vidět Měsíc a Slapové jevy
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie).
Vidět Měsíc a Slované
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Vidět Měsíc a Slunce
Sluneční elektrárna
Sluneční elektrárna o výkonu 5 MW u Stráže pod Ralskem Sluneční elektrárna je technické zařízení, kterým se přeměňuje energie ze slunečního záření na energii elektrickou.
Vidět Měsíc a Sluneční elektrárna
Sluneční energie
upright.
Vidět Měsíc a Sluneční energie
Sluneční soustava
Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.
Vidět Měsíc a Sluneční soustava
Sluneční vítr
Sluneční vítr - abstrakce Sluneční vítr je proud částic, který vychází ze Slunce.
Vidět Měsíc a Sluneční vítr
SMART-1
Smart-1 je první evropskou kosmickou sondou organizace ESA určenou k průzkumu Měsíce a rovněž první evropskou sondou, která ke svému pohonu využívá iontového Hallova motoru.
Vidět Měsíc a SMART-1
Smithsonův ústav
#PŘESMĚRUJ Smithsonův institut.
Vidět Měsíc a Smithsonův ústav
Sodík
Sodík (chemická značka Na, natrium) je nejběžnějším prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořských vodách i živých organismech.
Vidět Měsíc a Sodík
Sonda Galileo
#PŘESMĚRUJ Galileo (sonda).
Vidět Měsíc a Sonda Galileo
Soustava SI
Soustava SI (zkratka z francouzského, česky Mezinárodní soustava jednotek) je moderní formou metrické soustavy a nejrozšířenějším systémem jednotek na světě.
Vidět Měsíc a Soustava SI
South Pole-Aitken
Topografická mapa oblasti South Pole-Aitken South Pole-Aitken nebo pánev South Pole-Aitken je největší impaktní kráter nacházející se na Měsíci a je největší známý ve sluneční soustavě.
Vidět Měsíc a South Pole-Aitken
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Vidět Měsíc a Sovětský svaz
Spektrometr
Atomový absorpční spektrometr Spektrometr je druh vědeckého přístroje umožňující měřit spektrum světla či elektromagnetického záření mimo viditelnou oblast.
Vidět Měsíc a Spektrometr
Spektroskopie
Lineární viditelné spektrum Spektroskopie je fyzikální obor, který se zabývá studiem interakce světla s látkou, tedy elektromagnetického záření se vzorkem.
Vidět Měsíc a Spektroskopie
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Vidět Měsíc a Spojené státy americké
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Vidět Měsíc a Středověk
Stratigrafie Měsíce
Znázornění stáří některých oblastí na Měsíci: 1 – Stáří kráterů (a - Éra nektarická, b - Éra imbrická, c - Éra eratosthénská, d - Éra kopernická); 2 – Stáří moří (a - Éra přednektarická, b - Éra nektarická, c - Éra raně imbrická, d - Éra pozdně imbrická, e - Éra eratosthénská) Stratigrafie Měsíce je vědní disciplína v planetologii, která se snaží rozčlenit základní stratigrafické jednotky na povrchu Měsíce.
Vidět Měsíc a Stratigrafie Měsíce
Studená válka
Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.
Vidět Měsíc a Studená válka
Stupeň Celsia
Stupeň Celsia nebo Celsiův stupeň (značený °C) je jednotka teploty, kterou v roce 1742 vytvořil švédský astronom Anders Celsius.
Vidět Měsíc a Stupeň Celsia
Symfonie č. 9 (Dvořák)
Symfonie č. 9 e moll, op.
Vidět Měsíc a Symfonie č. 9 (Dvořák)
Těžiště
Poloha těžiště "T" některých rovinných ploch, za předpokladu že hustota ploch je konstantní Těžiště (hmotný střed) je působiště tíhové síly působící na těleso.
Vidět Měsíc a Těžiště
Tření
Jako tření označujeme vznik tečné síly ve styčné ploše mezi dvěma tělesy.
Vidět Měsíc a Tření
Tektonická deska
Mapa hlavních tektonických desek. Tektonické desky (zachovalé povrchy) sopky na hranicích tektonických desek. Tektonická deska či tektonická kra (také litosférická deska či kra) je mohutná deska zemské kůry, tvořená neroztavenou pevnou horninou, která tvoří vrchní část zemského povrchu.
Vidět Měsíc a Tektonická deska
Teorie velkého impaktu
jižního pólu Země. Teorie velkého impaktu (anglicky The Giant Impact Formation, někdy také Big Splash) je vědecká hypotéza o srážce mladé planety Země (Prazemě) s hypotetickou protoplanetou Theiou.
Vidět Měsíc a Teorie velkého impaktu
Thorium
Thorium (chemická značka Th) je druhým prvkem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.
Vidět Měsíc a Thorium
Titan (prvek)
Titan (chemická značka Ti, Titanium) je šedý až stříbřitě bílý, lehký kov, poměrně hojně zastoupený v zemské kůře.
Vidět Měsíc a Titan (prvek)
Trojáni Země
Lagrangeovy body a ekvipotenciální křivky v soustavě Slunce–Země Trojáni Země, též trojány Země jsou blízkozemní planetky, které uvízly v gravitačním zajetí soustavy Slunce–Země, a obíhají kolem libračních bodů L4 nebo L5 této soustavy.
Vidět Měsíc a Trojáni Země
Tropický rok
Tropický rok je doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody pravého Slunce (středu slunečního disku) jarním bodem.
Vidět Měsíc a Tropický rok
Trpasličí planeta
Přehled trpasličích těles (trpasličích planet a dalších kandidátů) za oběžnou dráhou Neptunu Trpasličí planeta je objekt sluneční soustavy, který je podobný planetě a musí splňovat následující kritéria.
Vidět Měsíc a Trpasličí planeta
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Vidět Měsíc a Uhlík
Uran (prvek)
Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.
Vidět Měsíc a Uran (prvek)
Vápník
Vápník (chemická značka Ca, calcium) je nejvýznamnější prvek z řady kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov.
Vidět Měsíc a Vápník
Vázaná rotace
Měsíc je typickým příkladem vázané rotace přivrácenou) Zemi (animace vlevo). Kdyby se neotáčel kolem své osy (nebo otáčel jinou rychlostí), ukazoval by postupně celý povrch (vpravo). (Poměry velikostí a vzdálenosti neodpovídají skutečnosti) Vázaná rotace, též synchronní rotace je dynamický stav, při kterém se menší těleso (např.
Vidět Měsíc a Vázaná rotace
Výška (astronomie)
Výška nad horizontem h Výška v astronomii označuje jednu ze dvou obzorníkových souřadnic, která určuje úhlovou výšku nebeského tělesa nad obzorem vyjádřenou ve stupních.
Vidět Měsíc a Výška (astronomie)
Vesmírný závod
Vesmírný závod odstartovala první umělá družice Země Sputnik 1 Vesmírný závod (někdy též vesmírné závody) je pojem, který se používá k označení neoficiálního soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy o vědecko-technickou převahu v oblasti dobývání a výzkumu kosmického prostoru během studené války.
Vidět Měsíc a Vesmírný závod
Vlastní jméno
Vlastní jméno (proprium) je speciální jazykový prostředek, který má charakter podstatného jména nebo pojmenovacího spojení, jehož funkcí je označovat jedince, jednotlivinu nebo jako individuum chápané množství, odlišovat je od ostatních jedinců nebo jednotlivin dané třídy a identifikovat je jako jedinečné předměty řeči.
Vidět Měsíc a Vlastní jméno
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Vidět Měsíc a Vodík
Vojenství
Počet aktivních jednotek (vojáků) podle zemí Vojenství je nauka o vojácích, armádách, válkách, zbraních, vojenské technice apod.
Vidět Měsíc a Vojenství
Vrchol věčného světla
Vrchol věčného světla (anglicky peak of eternal light, zkráceně PEL) je označení pro bod na povrchu tělesa sluneční soustavy (obecně ale i mimo ni), který je díky své poloze a rotaci tělesa neustále vystaven slunečnímu svitu.
Vidět Měsíc a Vrchol věčného světla
Welteislehre
#PŘESMĚRUJ Hans Hörbiger Kategorie:Německá slova a fráze.
Vidět Měsíc a Welteislehre
Wilhelm Beer
Wilhelm Wolff Beer (4. ledna 1797, Berlín – 27. března 1850, tamtéž) byl německý bankéř a amatérský astronom.
Vidět Měsíc a Wilhelm Beer
William Anders
William Alison Anders (* 17. října 1933 Hongkong, Čína) je bývalý americký astronaut z letu Apolla 8.
Vidět Měsíc a William Anders
Zatmění Měsíce
Zatmění Měsíce je astronomický jev, kdy měsíční kotouč je zastíněn planetou Zemí.
Vidět Měsíc a Zatmění Měsíce
Zatmění Slunce
Animace zatmění Slunce 10. června 2021 Evropy. Fotografie je pořízena z území Francie.Poměry velikostí a vzdáleností neodpovídají skutečnosti, polostín je mnohem užší ve srovnání s průměrem Země.
Vidět Měsíc a Zatmění Slunce
Záření gama
Záření gama Záření gama (často psáno řeckým písmenem gama, γ) je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích.
Vidět Měsíc a Záření gama
Zákon
Zákon je obecně závazný právní předpis přijatý zákonodárnou mocí.
Vidět Měsíc a Zákon
Záliv
Střední Ameriky Záliv je výběžek vodní plochy do pevniny.
Vidět Měsíc a Záliv
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Vidět Měsíc a Země
Zemské jádro
Řez Zemí od jádra k exosféře. Levá část obrázku není ve správném měřítku vrstev. Zemské jádro je geosféra nacházející se ve středu Země.
Vidět Měsíc a Zemské jádro
15. listopad
15.
Vidět Měsíc a 15. listopad
1609
1609 (MDCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Měsíc a 1609
1834
1834 (MDCCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Měsíc a 1834
1835
1835 (MDCCCXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Měsíc a 1835
1836
1836 (MDCCCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Měsíc a 1836
1837
1837 (MDCCCXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Měsíc a 1837
1957
1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Měsíc a 1957
1959
1959 (MCMLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Měsíc a 1959
1966
1966 (MCMLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Měsíc a 1966
1968
1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Měsíc a 1968
1969
1969 (MCMLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Měsíc a 1969
1971
1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Měsíc a 1971
1972
1972 (MCMLXXII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou 1. ledna a skončil v neděli 31.
Vidět Měsíc a 1972
1992
1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Měsíc a 1992
20. červenec
20.
Vidět Měsíc a 20. červenec
2002 AA29 (planetka)
Oběžná trajektorie 2002 AA29 kolem oběžné dráhy Země během 95 let 2002 AA29 je 50–100 metrů velký asteroid, přesněji kvazisatelit Země.
Vidět Měsíc a 2002 AA29 (planetka)
2003
Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.
Vidět Měsíc a 2003
2004
Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Vidět Měsíc a 2004
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Vidět Měsíc a 2005
2006
Rok 2006 (MMVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Vidět Měsíc a 2006
2009
Rok 2009 (MMIX) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Vidět Měsíc a 2009
2018
Rok 2018 (MMXVIII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Vidět Měsíc a 2018
24. prosinec
24.
Vidět Měsíc a 24. prosinec
27. září
27.
Vidět Měsíc a 27. září
3. únor
3.
Vidět Měsíc a 3. únor
3. září
3.
Vidět Měsíc a 3. září
31. březen
31.
Vidět Měsíc a 31. březen
4. září
4.
Vidět Měsíc a 4. září
Viz také
Měsíce
Také známý jako Měsíc (Země), Měsíc (měsíc).
, Galileo Galilei, Geografie, Geologie, George W. Bush, Giovanni Battista Riccioli, Gravitace, Harrison Schmitt, Helium, Helium-3, Herschel (kráter na Měsíci), Hliník, Hořčík, Hora, Hvězdná velikost, Hypotéza, Indie, Intenzita osvětlení, Izotop, Japonsko, Jarní bod, JAXA, Jižní pól, Jim Lovell, Kaguja (sonda), Kalifornie, Křída, Křemík, Kolonizace Měsíce, Kometa, Koordinovaný světový čas, Koróna, Kosmická sonda, Kosmické záření, Kosmonymum, Kráter, KREEP, Krystal, Kyslík, Latina, Leonardo da Vinci, Librace, Lidské oko, Luna 10, Luna 16, Luna 2, Luna 20, Luna 24, Luna 3, Luna 9, Lunar Embassy, Lunar Prospector, Lunar Reconnaissance Orbiter, Lunární uzel, Lux (jednotka), Magma, Magnetické pole, Magnetické pole Země, Mangan, Měsíční fáze, Měsíční iluze, Měsíční moře, Měsíční přechodné jevy, Měsíční zajíc, Měsíc (satelit), Meteoroid, Methan, Miliarda, Minerál, Moře, Moment hybnosti, Muž na Měsíci, Nacismus, NASA, Nebeský rovník, Neil Armstrong, Neon, Nikl, Nov, Nutace, Oběžná dráha, Odstředivá síla, Odvrácená strana Měsíce, Orion (kosmická loď), Osa, Oxid uhličitý, Přivrácená strana Měsíce, Planeta, Planetesimála, Podzimní bod, Poezie, Průměr (geometrie), Precese, Prezident, Program Apollo, Program Explorer, Program Luna, Program Lunar Orbiter, Program Pioneer, Program Ranger, Program Surveyor, Program Zond, Radon, Regolit, Rentgenové záření, Roskosmos, Rotace Země, Rovník, Síra, Seléné, Selenité, Selenografie, Setrvačnost, Severní pól, Seznam údolí na Měsíci, Seznam moří na Měsíci, Seznam návštěvníků Měsíce, Seznam povrchových útvarů na Měsíci, Sféra (matematika), Sinuous rilles, Slapová síla, Slapové jevy, Slované, Slunce, Sluneční elektrárna, Sluneční energie, Sluneční soustava, Sluneční vítr, SMART-1, Smithsonův ústav, Sodík, Sonda Galileo, Soustava SI, South Pole-Aitken, Sovětský svaz, Spektrometr, Spektroskopie, Spojené státy americké, Středověk, Stratigrafie Měsíce, Studená válka, Stupeň Celsia, Symfonie č. 9 (Dvořák), Těžiště, Tření, Tektonická deska, Teorie velkého impaktu, Thorium, Titan (prvek), Trojáni Země, Tropický rok, Trpasličí planeta, Uhlík, Uran (prvek), Vápník, Vázaná rotace, Výška (astronomie), Vesmírný závod, Vlastní jméno, Vodík, Vojenství, Vrchol věčného světla, Welteislehre, Wilhelm Beer, William Anders, Zatmění Měsíce, Zatmění Slunce, Záření gama, Zákon, Záliv, Země, Zemské jádro, 15. listopad, 1609, 1834, 1835, 1836, 1837, 1957, 1959, 1966, 1968, 1969, 1971, 1972, 1992, 20. červenec, 2002 AA29 (planetka), 2003, 2004, 2005, 2006, 2009, 2018, 24. prosinec, 27. září, 3. únor, 3. září, 31. březen, 4. září.