Podobnosti mezi Měšek I. Těšínský a Vladislav I. Lokýtek
Měšek I. Těšínský a Vladislav I. Lokýtek mají 18 věci společné (v Uniepedie): Boleslav I. Opolský, Durancie (manželka Oty III. Dětleba), Hnězdno, Jindřich IV. Probus, Kazimír Bytomský, Olomouc, Opolské knížectví, Ota III. Dětleb, Přemek Ratibořský, Přemysl II. Velkopolský, Piastovci, Polské království, Ratibořské knížectví, Seznam polských panovníků, Sieradz, Těšínské knížectví, Václav II., Václav III..
Boleslav I. Opolský
Boleslav I. Opolský (1254/58 – 14. května 1313) byl opolský kníže z rodu slezských Piastovců.
Boleslav I. Opolský a Měšek I. Těšínský · Boleslav I. Opolský a Vladislav I. Lokýtek ·
Durancie (manželka Oty III. Dětleba)
Durancie († 13. prosinec po r. 1160) byla ruská šlechtična, manželka olomouckého údělníka Oty III. Dětleba.
Durancie (manželka Oty III. Dětleba) a Měšek I. Těšínský · Durancie (manželka Oty III. Dětleba) a Vladislav I. Lokýtek ·
Hnězdno
Hnězdno (polsky Gniezno, německy Gnesen) je jedno z nejstarších polských měst.
Hnězdno a Měšek I. Těšínský · Hnězdno a Vladislav I. Lokýtek ·
Jindřich IV. Probus
Jindřich IV.
Jindřich IV. Probus a Měšek I. Těšínský · Jindřich IV. Probus a Vladislav I. Lokýtek ·
Kazimír Bytomský
Kazimír Bytomský (polsky Kazimierz bytomski, německy Kasimir II. von Cosel und Beuthen; 1253/1257 – 10. března 1312) byl spolu s bratrem Boleslavem opolským knížetem (1281/1282–1284), samostatně pak bytomským knížetem (1284–1312).
Kazimír Bytomský a Měšek I. Těšínský · Kazimír Bytomský a Vladislav I. Lokýtek ·
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Měšek I. Těšínský a Olomouc · Olomouc a Vladislav I. Lokýtek ·
Opolské knížectví
Opolské knížectví (latinsky Ducatus Opolie, polsky Księstwo opolskie, německy Herzogtum Oppeln), nazýváno v některých fázích jako Opolsko-ratibořské knížectví, bylo jedno ze slezských knížectví Horního Slezska s centrem v Opoli existující mezi lety 1173–1742.
Měšek I. Těšínský a Opolské knížectví · Opolské knížectví a Vladislav I. Lokýtek ·
Ota III. Dětleb
Ota III.
Měšek I. Těšínský a Ota III. Dětleb · Ota III. Dětleb a Vladislav I. Lokýtek ·
Přemek Ratibořský
Přemek Ratibořský (polsky Przemysław raciborski, Przemko, Przemysł) (narozen 1258/1268, † 7. května 1306) byl kníže ratibořský v letech 1282–1306.
Měšek I. Těšínský a Přemek Ratibořský · Přemek Ratibořský a Vladislav I. Lokýtek ·
Přemysl II. Velkopolský
Přemysl II.
Měšek I. Těšínský a Přemysl II. Velkopolský · Přemysl II. Velkopolský a Vladislav I. Lokýtek ·
Piastovci
Piastovci (polsky Piastowie) byli původní polskou knížecí a později královskou dynastií.
Měšek I. Těšínský a Piastovci · Piastovci a Vladislav I. Lokýtek ·
Polské království
Polské království (polsky Królestwo Polskie, německy Königreich Polen, latinsky Regnum Poloniae, polsky též nazýváno Rzeczpospolita) byl státní útvar, který existoval v různých podobách, s různými přestávkami a s různými částmi území od roku 1025 do roku 1918.
Měšek I. Těšínský a Polské království · Polské království a Vladislav I. Lokýtek ·
Ratibořské knížectví
Ratibořské knížectví (latinsky Ducatus Ratiboria, polsky Księstwo Raciborskie, německy Herzogtum Ratibor) bylo slezským knížectvím s hlavním městem Ratiboř.
Měšek I. Těšínský a Ratibořské knížectví · Ratibořské knížectví a Vladislav I. Lokýtek ·
Seznam polských panovníků
Jagellonců, kolem roku 1500 Polsko-litevské unie (1569–1795) Tento seznam polských panovníků zahrnuje hlavy polského státu od prvního historicky doloženého polského knížete z rodu Piastovců do roku 1917, kdy bylo Polsko součástí Ruského impéria.
Měšek I. Těšínský a Seznam polských panovníků · Seznam polských panovníků a Vladislav I. Lokýtek ·
Sieradz
Sieradz (latinsky Syradia, německy Schieratz) je město na řece Wartě nacházející se ve středním Polsku a žije zde, dle údajů z roku 2004, 44 326 obyvatel.
Měšek I. Těšínský a Sieradz · Sieradz a Vladislav I. Lokýtek ·
Těšínské knížectví
Těšínské knížectví nebo též Těšínské vévodství (Ducatus Tessinensis, Herzogtum Teschen, Księstwo Cieszyńskie) bylo slezským knížectvím, které vzniklo roku 1290 oddělením od Opolsko-Ratibořského knížectví.
Měšek I. Těšínský a Těšínské knížectví · Těšínské knížectví a Vladislav I. Lokýtek ·
Václav II.
Václav II. (27. září 1271 Praha – 21. června 1305 Staré Město pražské) byl šestý český a první polský král z rodu Přemyslovců.
Měšek I. Těšínský a Václav II. · Václav II. a Vladislav I. Lokýtek ·
Václav III.
Václav III. (6. října 1289 Praha – 4. srpna 1306 Olomouc) byl český, polský a uherský král; poslední panovník z dynastie Přemyslovců.
Měšek I. Těšínský a Václav III. · Václav III. a Vladislav I. Lokýtek ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Měšek I. Těšínský a Vladislav I. Lokýtek
- To, co mají společné Měšek I. Těšínský a Vladislav I. Lokýtek
- Podobnosti mezi Měšek I. Těšínský a Vladislav I. Lokýtek
Srovnání mezi Měšek I. Těšínský a Vladislav I. Lokýtek
Měšek I. Těšínský má 84 vztahy, zatímco Vladislav I. Lokýtek má 64. Jak oni mají společné 18, index Jaccard je 12.16% = 18 / (84 + 64).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Měšek I. Těšínský a Vladislav I. Lokýtek. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: