Podobnosti mezi Nacistické Německo a Studená válka
Nacistické Německo a Studená válka mají 31 věci společné (v Uniepedie): Československo, Balkán, Belgie, Berlín, Bulharsko, Diktatura, Druhá světová válka, Evropa, Francie, Frankistické Španělsko, Japonsko, Jugoslávie, Komunismus, Kult osobnosti, Litva, Maďarsko, Moskva, Nizozemsko, Pakt Ribbentrop–Molotov, Plánovaná ekonomika, Polská exilová vláda, Polsko, První světová válka, Rudá armáda, Rumunsko, Sovětský svaz, Spojené království, Spojené státy americké, Spojenci (druhá světová válka), Vídeň, ..., Velká hospodářská krize. Rozbalte index (1 více) »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nacistické Německo a Československo · Studená válka a Československo ·
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Balkán a Nacistické Německo · Balkán a Studená válka ·
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Belgie a Nacistické Německo · Belgie a Studená válka ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Nacistické Německo · Berlín a Studená válka ·
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Bulharsko a Nacistické Německo · Bulharsko a Studená válka ·
Diktatura
Index demokracie (2021). červená.
Diktatura a Nacistické Německo · Diktatura a Studená válka ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a Nacistické Německo · Druhá světová válka a Studená válka ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Evropa a Nacistické Německo · Evropa a Studená válka ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Francie a Nacistické Německo · Francie a Studená válka ·
Frankistické Španělsko
Frankistické Španělsko (španělsky España franquista) je historický termín pro historické období Španělska, kdy se vlády po porážce republiky v občanské válce chopil generál Francisco Franco, autoritativní politik a nejvyšší představitel Španělska od roku 1939 až do své smrti v roce 1975.
Frankistické Španělsko a Nacistické Německo · Frankistické Španělsko a Studená válka ·
Japonsko
Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.
Japonsko a Nacistické Německo · Japonsko a Studená válka ·
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Jugoslávie a Nacistické Německo · Jugoslávie a Studená válka ·
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Komunismus a Nacistické Německo · Komunismus a Studená válka ·
Kult osobnosti
Stalinův pomník v Praze na Letné Kult osobnosti je veřejné rituální uctívání významné politické osobnosti, které je založeno na adoraci, vyjadřování nejvyšší úcty autoritě a vyznávání její nadpřirozené výjimečnosti, která má podobu kultu „boha“ světského náboženství.
Kult osobnosti a Nacistické Německo · Kult osobnosti a Studená válka ·
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Litva a Nacistické Německo · Litva a Studená válka ·
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Maďarsko a Nacistické Německo · Maďarsko a Studená válka ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Moskva a Nacistické Německo · Moskva a Studená válka ·
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Nacistické Německo a Nizozemsko · Nizozemsko a Studená válka ·
Pakt Ribbentrop–Molotov
Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.
Nacistické Německo a Pakt Ribbentrop–Molotov · Pakt Ribbentrop–Molotov a Studená válka ·
Plánovaná ekonomika
Plánovaná ekonomika (také centrálně plánované hospodářství, direktivní nebo příkazová ekonomika) je ekonomický systém, v němž státní plánovací orgány výrobcům závazně předem stanoví, co, kolik, pro koho a za jakou cenu bude kdo vyrábět.
Nacistické Německo a Plánovaná ekonomika · Plánovaná ekonomika a Studená válka ·
Polská exilová vláda
Polská exilová vláda, formálně známá jako vláda Polské republiky v exilu (Rząd Rzeczypospolitej Polskiej na uchodźstwie), byla exilová vláda vytvořená po invazi do Polska v září 1939, po které následovala okupace polského území Německou říší a Sovětským svazem, a ukončila tak existenci Druhé Polské republiky.
Nacistické Německo a Polská exilová vláda · Polská exilová vláda a Studená válka ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nacistické Německo a Polsko · Polsko a Studená válka ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nacistické Německo a První světová válka · První světová válka a Studená válka ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nacistické Německo a Rudá armáda · Rudá armáda a Studená válka ·
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nacistické Německo a Rumunsko · Rumunsko a Studená válka ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nacistické Německo a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Studená válka ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nacistické Německo a Spojené království · Spojené království a Studená válka ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nacistické Německo a Spojené státy americké · Spojené státy americké a Studená válka ·
Spojenci (druhá světová válka)
Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.
Nacistické Německo a Spojenci (druhá světová válka) · Spojenci (druhá světová válka) a Studená válka ·
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nacistické Německo a Vídeň · Studená válka a Vídeň ·
Velká hospodářská krize
Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.
Nacistické Německo a Velká hospodářská krize · Studená válka a Velká hospodářská krize ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Nacistické Německo a Studená válka
- To, co mají společné Nacistické Německo a Studená válka
- Podobnosti mezi Nacistické Německo a Studená válka
Srovnání mezi Nacistické Německo a Studená válka
Nacistické Německo má 422 vztahy, zatímco Studená válka má 389. Jak oni mají společné 31, index Jaccard je 3.82% = 31 / (422 + 389).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Nacistické Německo a Studená válka. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: