Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Nacistické Německo a Velkogermánská říše

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Nacistické Německo a Velkogermánská říše

Nacistické Německo vs. Velkogermánská říše

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945. Uvažovaný územní rozsah Velkogermánské říše Velkogermánská říše (německy Großgermanisches Reich), plným názvem Velkogermánská říše německého národa (německy Großgermanisches Reich Deutscher Nation), byl název státního útvaru, který chtěla založit Velkoněmecká říše během druhé světové války.

Podobnosti mezi Nacistické Německo a Velkogermánská říše

Nacistické Německo a Velkogermánská říše mají 14 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Albert Speer, Berlín, Druhá světová válka, Evropa, Francouzština, Generalplan Ost, Lebensraum, Nacismus, Němčina, Němci, Německá otázka, Paříž, Panská rasa.

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Adolf Hitler a Nacistické Německo · Adolf Hitler a Velkogermánská říše · Vidět víc »

Albert Speer

(19. března 1905 Mannheim – 1. září 1981 Londýn), celým jménem Berthold Konrad Hermann Albert Speer, byl hlavní architekt Adolfa Hitlera a později ministr zbrojního a válečného průmyslu nacistického Německa.

Albert Speer a Nacistické Německo · Albert Speer a Velkogermánská říše · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Nacistické Německo · Berlín a Velkogermánská říše · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Nacistické Německo · Druhá světová válka a Velkogermánská říše · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Evropa a Nacistické Německo · Evropa a Velkogermánská říše · Vidět víc »

Francouzština

Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.

Francouzština a Nacistické Německo · Francouzština a Velkogermánská říše · Vidět víc »

Generalplan Ost

Kaukasus (nebyl zrealizován) Humboldtovy univerzity v Berlíně) Generalplan Ost (GPO) byl německý plán genocidy obyvatelstva teritorií okupovaných Německem ve východní Evropě během 2. světové války a po jejím ukončení a kolonizace těchto území německým obyvatelstvem.

Generalplan Ost a Nacistické Německo · Generalplan Ost a Velkogermánská říše · Vidět víc »

Lebensraum

Lebensraum (německy, česky „životní prostor“) je termín humanitního původu a označuje území (obydlené nebo nárokované) určité sociální skupiny.

Lebensraum a Nacistické Německo · Lebensraum a Velkogermánská říše · Vidět víc »

Nacismus

Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.

Nacismus a Nacistické Německo · Nacismus a Velkogermánská říše · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Nacistické Německo a Němčina · Němčina a Velkogermánská říše · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Nacistické Německo a Němci · Němci a Velkogermánská říše · Vidět víc »

Německá otázka

Střední Evropa kolem roku 1820: Pruské království (modře), Rakouské císařství (žlutě) a nezávislé německé státy (šedě). Červená linie označuje hranici Německého spolku. Prusko i Rakousko ovládaly ještě další území vně Spolku. Německá otázka (někdy též Deutschlandfrage - otázka Německa) byla politická debata v 19. století zejména během revoluce v roce 1848 o nejlepším možném způsobu dosažení sjednocení Německa.

Nacistické Německo a Německá otázka · Německá otázka a Velkogermánská říše · Vidět víc »

Paříž

Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).

Nacistické Německo a Paříž · Paříž a Velkogermánská říše · Vidět víc »

Panská rasa

Zákaz vstupu Polákům!" Panská rasa (německy die Herrenrasse, das Herrenvolk) je nacistický koncept nadřazenosti nordické rasy, vnímané, na rozdíl od Slovanů, Románů a Indoíránců, jako původní, čistá část árijské rasy (protoárijci).

Nacistické Německo a Panská rasa · Panská rasa a Velkogermánská říše · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Nacistické Německo a Velkogermánská říše

Nacistické Německo má 422 vztahy, zatímco Velkogermánská říše má 31. Jak oni mají společné 14, index Jaccard je 3.09% = 14 / (422 + 31).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Nacistické Německo a Velkogermánská říše. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »