Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Napoleon Bonaparte a Paříž

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Napoleon Bonaparte a Paříž

Napoleon Bonaparte vs. Paříž

80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815. Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).

Podobnosti mezi Napoleon Bonaparte a Paříž

Napoleon Bonaparte a Paříž mají 34 věci společné (v Uniepedie): Alpy, Řád čestné legie, Berlín, Bitva u Waterloo, Bourboni, Dijon, Druhé Francouzské císařství, Elba, Francie, Francouzština, Invalidovna (Paříž), Itálie, Katedrála Notre-Dame (Paříž), Lamanšský průliv, Lisabon, Lyceum, Lyon, Marseille, Milán, Národní shromáždění (Francie), Neuilly-sur-Seine, Opéra national de Paris, Palais du Louvre, Pius VII., Provence, Prusko-francouzská válka, Revoluční sekce v Paříži, Saint-Cloud, Sorbonna, Spojené státy americké, ..., Svatá Helena (ostrov), Vítězný oblouk (Paříž), Velká francouzská revoluce, Versailles (zámek). Rozbalte index (4 více) »

Alpy

Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.

Alpy a Napoleon Bonaparte · Alpy a Paříž · Vidět víc »

Řád čestné legie

Řád čestné legie – hodnost důstojník, 1880 Řád čestné legie (francouzsky Ordre national de la Légion d'honneur) je nejvyšší francouzské státní vyznamenání, založeno v roce 1802 Napoleonem Bonapartem.

Napoleon Bonaparte a Řád čestné legie · Paříž a Řád čestné legie · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Napoleon Bonaparte · Berlín a Paříž · Vidět víc »

Bitva u Waterloo

Bitva u Waterloo (současníky nazývaná bitvou u Belle Alliance či Napoleonem pojmenovaná bitvou u Mont-Saint-Jean) se odehrála v odpoledních a podvečerních hodinách neděle 18.

Bitva u Waterloo a Napoleon Bonaparte · Bitva u Waterloo a Paříž · Vidět víc »

Bourboni

Bourboni nebo Bourbonové je zpravidla označována vedlejší linie rodu Kapetovců, která ve druhé polovině 16. století nastoupila na trůn Navarry a následně Francie.

Bourboni a Napoleon Bonaparte · Bourboni a Paříž · Vidět víc »

Dijon

Katedrála svatého Benigna Dijon je historické město na východě Francie na řece Ouche, hlavní město departmentu Côte-d'Or a regionu Burgundsko-Franche-Comté, ve středověku sídlo mocných burgundských vévodů.

Dijon a Napoleon Bonaparte · Dijon a Paříž · Vidět víc »

Druhé Francouzské císařství

Druhé Francouzské císařství bylo francouzské císařství, které následovalo po druhé republice v roce 1852.

Druhé Francouzské císařství a Napoleon Bonaparte · Druhé Francouzské císařství a Paříž · Vidět víc »

Elba

Elba je italský ostrov v Tyrhénském moři patřící k Toskánsku ležící asi 10 kilometrů od pobřežního města Piombino.

Elba a Napoleon Bonaparte · Elba a Paříž · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Francie a Napoleon Bonaparte · Francie a Paříž · Vidět víc »

Francouzština

Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.

Francouzština a Napoleon Bonaparte · Francouzština a Paříž · Vidět víc »

Invalidovna (Paříž)

Pohled z Eiffelovy věže Invalidovna (francouzsky Hôtel National des Invalides) je komplex budov v Paříži v 7. obvodu zahrnující Muzeum Armády, které se vztahuje k francouzské vojenské historii, dále pak vojenskou nemocnici a domov pro válečné veterány, což byl i původní účel budov.

Invalidovna (Paříž) a Napoleon Bonaparte · Invalidovna (Paříž) a Paříž · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Itálie a Napoleon Bonaparte · Itálie a Paříž · Vidět víc »

Katedrála Notre-Dame (Paříž)

Katedrála Notre-Dame v Paříži (doslova katedrála Naší Paní, česky označovaná jako katedrála Panny Marie nebo chrám Matky Boží), francouzsky Cathédrale Notre-Dame de Paris, je gotická katedrála stojící na východní polovině pařížského ostrova Île de la Cité na řece Seině v Paříži.

Katedrála Notre-Dame (Paříž) a Napoleon Bonaparte · Katedrála Notre-Dame (Paříž) a Paříž · Vidět víc »

Lamanšský průliv

Lamanšský průliv (francouzsky La Manche, anglicky English Channel), v dřívější české literatuře průliv La Manche, často také neformálně označovaný jako kanál La Manche, je průliv mezi Francií a Velkou Británií, který spojuje Keltské moře a Severní moře.

Lamanšský průliv a Napoleon Bonaparte · Lamanšský průliv a Paříž · Vidět víc »

Lisabon

Lisabon (portugalsky Lisboa /ližboa/) je hlavní a největší město Portugalska.

Lisabon a Napoleon Bonaparte · Lisabon a Paříž · Vidět víc »

Lyceum

Lyceum je čtyřletý středoškolský obor ukončený maturitní zkouškou.

Lyceum a Napoleon Bonaparte · Lyceum a Paříž · Vidět víc »

Lyon

Staré město a poloostrov z Fourvière, v popředí katedrála Římské divadlo Radnice a opera Lyon v 17. století: v popředí Rhona, za poloostrovem a Saonou je Staré město a nad ním vrch Fourvière Lyon je historické město ve středovýchodní Francii, hlavní město regionu Auvergne-Rhône-Alpes a hlavní město metropole Lyonu.

Lyon a Napoleon Bonaparte · Lyon a Paříž · Vidět víc »

Marseille

Marseille (výslovnost, francouzská), hlavní město Provence, je po Paříži druhé největší město Francie.

Marseille a Napoleon Bonaparte · Marseille a Paříž · Vidět víc »

Milán

Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).

Milán a Napoleon Bonaparte · Milán a Paříž · Vidět víc »

Národní shromáždění (Francie)

Francouzské Národní shromáždění (Assemblée nationale) je dolní komorou francouzského Parlamentu Páté republiky.

Národní shromáždění (Francie) a Napoleon Bonaparte · Národní shromáždění (Francie) a Paříž · Vidět víc »

Neuilly-sur-Seine

Neuilly-sur-Seine (výslovnost) je město ležící na severozápadní hranici Paříže (asi 6,8 km od centra); spadá pod departement Hauts-de-Seine, region Île-de-France.

Napoleon Bonaparte a Neuilly-sur-Seine · Neuilly-sur-Seine a Paříž · Vidět víc »

Opéra national de Paris

Opéra national de Paris (Národní pařížská opera) je nejvýznamnější operní soubor ve Francii.

Napoleon Bonaparte a Opéra national de Paris · Opéra national de Paris a Paříž · Vidět víc »

Palais du Louvre

Palais du Louvre je bývalý královský palác v 1. obvodu v Paříži, na pravém břehu řeky Seiny, umístěný mezi bývalým palácem Tuileries a kostelem Saint-Germain-l'Auxerrois.

Napoleon Bonaparte a Palais du Louvre · Palais du Louvre a Paříž · Vidět víc »

Pius VII.

Pius VII., vlastním jménem Barnaba Niccolò Maria Luigi Chiaramonti (14. srpna 1742 Cesena – 20. srpna 1823 Vatikán), byl katolický duchovní a benediktinský mnich, který od 14. března 1800 až do své smrti v roce 1823 zastával úřad papeže.

Napoleon Bonaparte a Pius VII. · Paříž a Pius VII. · Vidět víc »

Provence

Provence (francouzská výslovnost, výslovnost v češtině),, je historická země, která se nachází v jihovýchodní Francii.

Napoleon Bonaparte a Provence · Paříž a Provence · Vidět víc »

Prusko-francouzská válka

Prusko-francouzská válka nebo francouzsko-německá válka,, ve Francii často označovaná jako válka z roku 1870 (guerre de 1870), byl konflikt mezi Druhým francouzským císařstvím (později Třetí republikou) a německými státy severoněmeckého spolku vedenými pruským královstvím.

Napoleon Bonaparte a Prusko-francouzská válka · Paříž a Prusko-francouzská válka · Vidět víc »

Revoluční sekce v Paříži

Jednání výboru pařížské revoluční sekce Revoluční sekce v Paříži (francouzsky Section révolutionnaire de Paris) bylo 48 správních jednotek, na které se dělilo město Paříž během Velké francouzské revoluce v letech 1790–1795.

Napoleon Bonaparte a Revoluční sekce v Paříži · Paříž a Revoluční sekce v Paříži · Vidět víc »

Saint-Cloud

Saint-Cloud je francouzské město v departmentu Hauts-de-Seine v regionu Île-de-France.

Napoleon Bonaparte a Saint-Cloud · Paříž a Saint-Cloud · Vidět víc »

Sorbonna

Budova Sorbony Sorbonna je monumentální komplex v Pařížské latinské čtvrti.

Napoleon Bonaparte a Sorbonna · Paříž a Sorbonna · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Napoleon Bonaparte a Spojené státy americké · Paříž a Spojené státy americké · Vidět víc »

Svatá Helena (ostrov)

Svatá Helena je tropický ostrov sopečného původu v jižním Atlantiku.

Napoleon Bonaparte a Svatá Helena (ostrov) · Paříž a Svatá Helena (ostrov) · Vidět víc »

Vítězný oblouk (Paříž)

Vítězný oblouk v Paříži (celým francouzským názvem Arc de Triomphe de l'Étoile nebo jen Arc de Triomphe) je vítězný oblouk v klasicistním stylu, který dal postavit Napoleon Bonaparte na paměť svého vítězství v bitvě u Slavkova.

Napoleon Bonaparte a Vítězný oblouk (Paříž) · Paříž a Vítězný oblouk (Paříž) · Vidět víc »

Velká francouzská revoluce

Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.

Napoleon Bonaparte a Velká francouzská revoluce · Paříž a Velká francouzská revoluce · Vidět víc »

Versailles (zámek)

Zámek ve Versailles (francouzsky Château de Versailles) je zámek ve městě Versailles u Paříže, který vznikl v době vrcholu královské moci ve Francii jako symbol absolutistické monarchie.

Napoleon Bonaparte a Versailles (zámek) · Paříž a Versailles (zámek) · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Napoleon Bonaparte a Paříž

Napoleon Bonaparte má 418 vztahy, zatímco Paříž má 925. Jak oni mají společné 34, index Jaccard je 2.53% = 34 / (418 + 925).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Napoleon Bonaparte a Paříž. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »