Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Napoleonské války a Německo
Napoleonské války a Německo mají 35 věci společné (v Uniepedie): Švédsko, Švýcarsko, Řezno, Balkán, Bavorsko, Belgie, Berlín, Dánsko, Dělení Polska, Drážďany, Dunaj, Erfurt, Evropa, Francie, Habsburská monarchie, Hannover, Itálie, Konstituční monarchie, Lichtenštejnsko, Moskva, Napoleon Bonaparte, Polsko, Porýní, Pruské království, Prusko, Rakouské císařství, Rakousko, Rýn, Rusko, Sasko, ..., Spojené království, Spojené státy americké, Středozemní moře, Svatá říše římská, Vídeňský kongres. Rozbalte index (5 více) »
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Švédsko a Napoleonské války · Švédsko a Německo ·
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Švýcarsko a Napoleonské války · Švýcarsko a Německo ·
Řezno
Řezno (nebo, novolatinsky a v dalších románských jazycích Ratisbona) je bavorské město na Dunaji v Německu.
Napoleonské války a Řezno · Německo a Řezno ·
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Balkán a Napoleonské války · Balkán a Německo ·
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Bavorsko a Napoleonské války · Bavorsko a Německo ·
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Belgie a Napoleonské války · Belgie a Německo ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Napoleonské války · Berlín a Německo ·
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Dánsko a Napoleonské války · Dánsko a Německo ·
Dělení Polska
Trojí dělení Polska Dělení Polska neboli Trojí dělení Polska je historický pojem označující sérii anexí území Polsko-litevské unie v letech 1772, 1793 a 1795.
Dělení Polska a Napoleonské války · Dělení Polska a Německo ·
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Drážďany a Napoleonské války · Drážďany a Německo ·
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Dunaj a Napoleonské války · Dunaj a Německo ·
Erfurt
''Krämerbrücke'' (Kramářský most) z věže kostela Pohled na Erfurt (Schedelova kronika, 1493) Plán Erfurtu (M. Merian 1650) Dóm Panny Marie, vnitřek Erfurt je hlavní a největší město německého spolkového státu Durynsko.
Erfurt a Napoleonské války · Erfurt a Německo ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Evropa a Napoleonské války · Evropa a Německo ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Francie a Napoleonské války · Francie a Německo ·
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Habsburská monarchie a Napoleonské války · Habsburská monarchie a Německo ·
Hannover
Hannover (správná česká výslovnost nebo, německá výslovnost) je hlavním a největším městem německé spolkové země Dolní Sasko.
Hannover a Napoleonské války · Hannover a Německo ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Itálie a Napoleonské války · Itálie a Německo ·
Konstituční monarchie
– subnárodní monarchie (tradiční) Konstituční monarchie je forma monarchie, ve které panovník vykonává pravomoci na základě psané či nepsané ústavy.
Konstituční monarchie a Napoleonské války · Konstituční monarchie a Německo ·
Lichtenštejnsko
Lichtenštejnsko, plným názvem Lichtenštejnské knížectví, je jeden z nejmenších států Evropy, který leží na svazích Alp (pohoří Rätikon) a v údolí Rýna.
Lichtenštejnsko a Napoleonské války · Lichtenštejnsko a Německo ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Moskva a Napoleonské války · Moskva a Německo ·
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Napoleon Bonaparte a Napoleonské války · Napoleon Bonaparte a Německo ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Napoleonské války a Polsko · Německo a Polsko ·
Porýní
Mapka znázorňující západní část Porýní. Pruská provincie Porýní v roce 1905 Porýní (německy Rheinland) zastarale Rýnsko je obecný název pro západoněmeckou oblast po obou březích řeky Rýn.
Napoleonské války a Porýní · Německo a Porýní ·
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Napoleonské války a Pruské království · Německo a Pruské království ·
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Napoleonské války a Prusko · Německo a Prusko ·
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Napoleonské války a Rakouské císařství · Německo a Rakouské císařství ·
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Napoleonské války a Rakousko · Německo a Rakousko ·
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Napoleonské války a Rýn · Německo a Rýn ·
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Napoleonské války a Rusko · Německo a Rusko ·
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Napoleonské války a Sasko · Německo a Sasko ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Napoleonské války a Spojené království · Německo a Spojené království ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Napoleonské války a Spojené státy americké · Německo a Spojené státy americké ·
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Napoleonské války a Středozemní moře · Německo a Středozemní moře ·
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Napoleonské války a Svatá říše římská · Německo a Svatá říše římská ·
Vídeňský kongres
Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.
Napoleonské války a Vídeňský kongres · Německo a Vídeňský kongres ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Napoleonské války a Německo
- To, co mají společné Napoleonské války a Německo
- Podobnosti mezi Napoleonské války a Německo
Srovnání mezi Napoleonské války a Německo
Napoleonské války má 367 vztahy, zatímco Německo má 1580. Jak oni mají společné 35, index Jaccard je 1.80% = 35 / (367 + 1580).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Napoleonské války a Německo. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
