Nižnij Novgorod a Trojicko-sergijevská lávra

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Nižnij Novgorod a Trojicko-sergijevská lávra

Nižnij Novgorod vs. Trojicko-sergijevská lávra

Nižnij Novgorod (hovorově často Nižnij, v letech 1932—1990 Gorkij) je město v centrálním Rusku, hlavní město Povolžského federálního okruhu a Nižněnovgorodské oblasti. Plánek kláštera Trojicko-sergijevská lávra (rusky, v církevní literatuře též) je největší a nejdůležitější ruský pravoslavný monastýr (lávra) a duchovní centrum Ruské pravoslavné církve.

Bolševici

Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.

Bolševici a Nižnij Novgorod · Bolševici a Trojicko-sergijevská lávra · Vidět víc »

Ivan IV.

#PŘESMĚRUJ Ivan IV. Hrozný.

Ivan IV. a Nižnij Novgorod · Ivan IV. a Trojicko-sergijevská lávra · Vidět víc »

Kazaň

Kazaň je administrativním a kulturním centrem Tatarstánu a jedním z největších měst v Rusku.

Kazaň a Nižnij Novgorod · Kazaň a Trojicko-sergijevská lávra · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Moskva a Nižnij Novgorod · Moskva a Trojicko-sergijevská lávra · Vidět víc »

Petr I. Veliký

Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.

Nižnij Novgorod a Petr I. Veliký · Petr I. Veliký a Trojicko-sergijevská lávra · Vidět víc »

Petrohrad

Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.

Nižnij Novgorod a Petrohrad · Petrohrad a Trojicko-sergijevská lávra · Vidět víc »

Polsko-litevská unie

Malba oslavující Polsko-litevskou unii (přibližně 1861) Pojem Polsko-litevská unie (polsky Unia polsko-litewska) označuje řadu spojeneckých aktů, které proběhly mezi Polským královstvím a Litevským velkoknížectvím.

Nižnij Novgorod a Polsko-litevská unie · Polsko-litevská unie a Trojicko-sergijevská lávra · Vidět víc »

Pravoslaví

osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.

Nižnij Novgorod a Pravoslaví · Pravoslaví a Trojicko-sergijevská lávra · Vidět víc »

Ruská pravoslavná církev

Ruská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu či jen Ruská pravoslavná církev (RPC, Русская Православная Церковь Московского Патриархата, РПЦ), oficiálně též Moskevský patriarchát či Patriarchát Moskvy a vší Rusi, je největší autokefální pravoslavnou církví, s nimiž tvoří společenství pravoslavných církví.

Nižnij Novgorod a Ruská pravoslavná církev · Ruská pravoslavná církev a Trojicko-sergijevská lávra · Vidět víc »

Smuta

Carevič Dimitrij, po jehož smrti vypukly v Rusku zmatky Smuta nebo Období zmatků (také Vláda samozvanců) je období ruských dějin z let 1598 až 1613.

Nižnij Novgorod a Smuta · Smuta a Trojicko-sergijevská lávra · Vidět víc »

Tataři

V bitvě u Varšavy v roce 1656 Tataři bojovali s Poláky proti Švédům Císařské gardě kolem roku 1812 Rodina polských Tatarů. Hassan Konopacki sloužil jako důstojník ruské carské armády Tataři (krymskou tatarštinou: tatarlar, tatarsky: татарлар) je zastřešující pojem pro různé turkické národy nesoucí název „Tataři“.

Nižnij Novgorod a Tataři · Tataři a Trojicko-sergijevská lávra · Vidět víc »

Vasilij II.

Vasilij II., též Vasilij II.

Nižnij Novgorod a Vasilij II. · Trojicko-sergijevská lávra a Vasilij II. · Vidět víc »

Vasilij III.

Vasilij (Vasil) III.

Nižnij Novgorod a Vasilij III. · Trojicko-sergijevská lávra a Vasilij III. · Vidět víc »

Vladimir Iljič Lenin

Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.

Nižnij Novgorod a Vladimir Iljič Lenin · Trojicko-sergijevská lávra a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »