Obsah
485 vztahy: Aage Niels Bohr, Abdus Salam, Absolutně černé těleso, Adam Riess, Alain Aspect, Albert Abraham Michelson, Albert Einstein, Albert Fert, Alexandr Michajlovič Prochorov, Alexej Alexejevič Abrikosov, Alfred Kastler, Andre Geim, Andrea Ghezová, Anizotropie, Anne L'Huillierová, Anthony James Leggett, Antiferromagnetismus, Antiproton, Anton Zeilinger, Antony Hewish, Argon, Arno Allan Penzias, Arthur Ashkin, Arthur B. McDonald, Arthur Holly Compton, Arthur Leonard Schawlow, Astrofyzika, Asymptotická volnost, Atmosféra, Atom, Atomové hodiny, Atomový orbital, Šin’ičiró Tomonaga, Žores Ivanovič Alfjorov, Řádkovací tunelový mikroskop, Barry Barish, Bóje, Bellova nerovnost, Ben Roy Mottelson, Bertram Brockhouse, Boseho-Einsteinův kondenzát, Boson W a Z, Brian David Josephson, Brian Schmidt, Bublinková komora, Burton Richter, Carl David Anderson, Carl Wieman, Carlo Rubbia, Cchuej Čchi, ... Rozbalte index (435 více) »
- Fyzikální ocenění
- Nobelova cena
Aage Niels Bohr
Aage Niels Bohr (19. června 1922 Kodaň – 8. září 2009 Kodaň) byl dánský fyzik zabývající se jadernou fyzikou a kvantovou mechanikou, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1975.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Aage Niels Bohr
Abdus Salam
Abdus Salam (29. ledna 1926, Džhang, Britská Indie – 21. listopadu 1996, Oxford, Anglie, Velká Británie) byl pákistánský fyzik, nositel Nobelovy ceny.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Abdus Salam
Absolutně černé těleso
Absolutně černé těleso, černé těleso a nebo černý zářič je ideální těleso, které pohlcuje veškeré záření všech vlnových délek, dopadající na jeho povrch.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Absolutně černé těleso
Adam Riess
Adam Guy Riess (* 16. prosince 1969) je americký astrofyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Adam Riess
Alain Aspect
Alain Aspect (* 15. června 1947, Agen, Francie) je francouzský fyzik, který je známý především díky práci v oblasti experimentálního ověřování kvantového provázání.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Alain Aspect
Albert Abraham Michelson
Albert Abraham Michelson (19. prosince 1852, Strzelno – 9. května 1931, Pasadena) byl americký fyzik narozený v Polsku do židovské rodiny.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Albert Abraham Michelson
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Albert Einstein
Albert Fert
Albert Fert (* 7. března 1938 Carcassonne, Aude) je francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Albert Fert
Alexandr Michajlovič Prochorov
Alexandr Michajlovič Prochorov (rusky: Алекса́ндр Миха́йлович Про́хоров; 11. července 1916 – 8. ledna 2002) byl sovětský fyzik ruského původu známý jako průkopník ve výzkumu laserů a maserů, za což v roce 1964 spolu s Charlesem Townesem a Nikolajem Basovem získal Nobelovu cenu za fyziku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Alexandr Michajlovič Prochorov
Alexej Alexejevič Abrikosov
Alexej Alexejevič Abrikosov (25. června 1928, Moskva – 29. března 2017, Palo Alto) byl ruský (resp. dříve sovětský) fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku (2003) za přínos v oblasti supravodičů.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Alexej Alexejevič Abrikosov
Alfred Kastler
Alfred Kastler (3. května 1902, Guebwiller – 7. ledna 1984) byl francouzský fyzik německého původu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Alfred Kastler
Andre Geim
Andre K. Geim (* 21. října 1958, Soči) je vědec známý objevem grafenu, i když jeho experiment s levitujícími žábami jej asi u široké veřejnosti proslavil více.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Andre Geim
Andrea Ghezová
#PŘESMĚRUJ Andrea M. Ghezová.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Andrea Ghezová
Anizotropie
Anizotropie je vlastnost, kterou se označuje závislost určité veličiny na volbě směru.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Anizotropie
Anne L'Huillierová
Anne Geneviève L'Huillierová (* 16. srpna 1958 Paříž) je francouzsko-švédská fyzička a profesorka atomové fyziky na Lundské univerzitě ve Švédsku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Anne L'Huillierová
Anthony James Leggett
Anthony James Leggett (* 26. března 1938, Londýn) je britský fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku (2003) za přínos v oblasti supravodičů.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Anthony James Leggett
Antiferromagnetismus
#PŘESMĚRUJ Antiferomagnetismus.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Antiferromagnetismus
Antiproton
Antiproton Antiproton (\bar) je antičástice protonu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Antiproton
Anton Zeilinger
Anton Zeilinger (* 20. května 1945 Ried im Innkreis, Rakousko) je rakouský fyzik a profesor na Vídeňské univerzitě.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Anton Zeilinger
Antony Hewish
Antony Hewish (11. května 1924, Fowey – 13. září 2021) byl britský radioastronom.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Antony Hewish
Argon
Argon, (chemická značka Ar, Argon) je chemický prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří přibližně 1 % zemské atmosféry.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Argon
Arno Allan Penzias
Arno Allan Penzias (* 26. dubna 1933) je americký fyzik, který v roce 1978 spolu s Robertem Woodrow Wilsonem získal Nobelovu cenu za fyziku za objev reliktního záření.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Arno Allan Penzias
Arthur Ashkin
Arthur Ashkin (2. září 1922 Brooklyn, New York, Spojené státy americké – 21. září 2020 Rumson, New Jersey, Spojené státy americké) byl americký vědec a nositel Nobelovy ceny, který pracoval v Bellových laboratořích a společnosti Lucent.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Arthur Ashkin
Arthur B. McDonald
Arthur Bruce McDonald (* 29. srpna 1943 Sydney, Nové Skotsko) je kanadský astrofyzik, ředitel kanadských neutrinových laboratoří SNOLAB v Sudbury a profesor na Královnině univerzitě v Kingstonu ve státě Ontario.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Arthur B. McDonald
Arthur Holly Compton
Arthur Holly Compton (10. září 1892, Wooster, Ohio, USA – 15. března 1962) byl americký fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Arthur Holly Compton
Arthur Leonard Schawlow
Arthur Leonard Schawlow (5. května 1921 Mount Vernon, New York, USA – 28. dubna 1999 Palo Alto, Kalifornie) byl americký fyzik nejznámější pro svou práci s lasery, za kterou v roce 1981 získal spolu s Nicolaasem Bloembergenem a Kaiem Siegbahnem Nobelovu cenu za fyziku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Arthur Leonard Schawlow
Astrofyzika
světelných let od Země Astrofyzika (dříve též kosmická fyzika) je vědní obor ležící na rozhraní fyziky a astronomie.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Astrofyzika
Asymptotická volnost
Asymptotická volnost je vlastnost některých kalibračních teorií v kvantové teorii pole, která způsobuje, že při zvětšování energetické škály a zmenšování délkové škály interakce mezi částicemi asymptoticky slábnou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Asymptotická volnost
Atmosféra
atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Atmosféra
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Atom
Atomové hodiny
Atomové cesiové hodiny, též nazývané cesiová fontána Atomové hodiny jsou přesné hodiny, které měří čas na základě rezonanční frekvence atomů.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Atomové hodiny
Atomový orbital
Atomové a molekulové orbitaly Atomový orbital (též pouze atomový orbit) je funkce popisující prostorové rozložení možného výskytu elektronu daného kvantového stavu v elektronovém obalu atomu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Atomový orbital
Šin’ičiró Tomonaga
Šin’ičiró Tomonaga (anglickým přepisem Sin-Itiro Tomonaga; 31. března 1906, Tokio, Japonsko – 8. července 1979, Tokio) byl japonský vědec, jedna z nejdůležitějších osobností teoretické fyziky, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1965 za práce v oblasti kvantové elektrodynamiky.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Šin’ičiró Tomonaga
Žores Ivanovič Alfjorov
Žores Ivanovič Alfjorov (15. března 1930 – 1. března 2019, Petrohrad) byl ruský fyzik a akademik, který výrazně přispěl ke vzniku moderní fyziky a elektroniky heterogenních struktur.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Žores Ivanovič Alfjorov
Řádkovací tunelový mikroskop
Angl. schéma STM STM (z angl. Scanning Tunneling Microscope), jehož české označení zní řádkovací tunelový mikroskop, je druhem neoptického mikroskopu, který mapuje povrch vodivého vzorku pomocí změny průběhu potenciálu, resp.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Řádkovací tunelový mikroskop
Barry Barish
Barry Clark Barish (* 27. ledna 1936, Omaha) je americký fyzik židovského původu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Barry Barish
Bóje
Bóje s praporky pro označení plavební dráhy v jachtingu Bóje, také bójka, je zařízení plovoucí na vodní hladině (moře, řeky, jezera aj.) a sloužící nejčastěji jako druh plavebního znaku k označení daného místa pro usnadnění plavby lodí, případně nesoucí měřící zařízení (měření výšky vln, systémy varování před tsunami aj).
Vidět Nobelova cena za fyziku a Bóje
Bellova nerovnost
Bellova nerovnost je nerovnost, kterou splňují určité spinové korelace v lokálně realistických teoriích.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Bellova nerovnost
Ben Roy Mottelson
Ben Roy Mottelson (9. července 1926 Chicago, Illinois, USA – 13. května 2022) byl dánský fyzik narozený v USA, zabýval se jadernou fyzikou a kvantovou mechanikou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Ben Roy Mottelson
Bertram Brockhouse
Bertram Neville Brockhouse (15. července 1918, Lethbridge – 13. října 2003, Hamilton) byl kanadský fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Bertram Brockhouse
Boseho-Einsteinův kondenzát
#PŘESMĚRUJ Boseho–Einsteinův kondenzát.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Boseho-Einsteinův kondenzát
Boson W a Z
Bosony W a Z jsou elementární částice, které zprostředkovávají slabou (výměnnou) interakci v atomovém jádře a v reakcích elementárních částic.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Boson W a Z
Brian David Josephson
Brian David Josephson, FRS (* 4. ledna 1940, Cardiff, Wales) je velšský fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Brian David Josephson
Brian Schmidt
Brian Paul Schmidt (* 24. února 1967, Missoula, Montana, USA) je americko-australský astrofyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Brian Schmidt
Bublinková komora
Vyřazená 15stopá bublinková komora ve Fermilabu. První stopy pozorované v 1,5 palcové (~3.8 cm) vodíkové bublinkové komoře Johna Wooda v roce 1954. V bublinkové komoře (také bublinová komora) je nádoba naplněna přehřátou transparentní kapalinou (většinou kapalným vodíkem), která se používá k detekci elektricky nabitých částic pohybujících se přes tuto kapalinu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Bublinková komora
Burton Richter
Burton Richter (22. března 1931, Brooklyn, New York, New York, USA - 18. července 2018, Palo Alto, Kalifornie) byl americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Burton Richter
Carl David Anderson
Carl David Anderson (3. září 1905 – 11. ledna 1991) byl americký experimentální fyzik, který se proslavil objevem pozitronu při studiu kosmického záření.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Carl David Anderson
Carl Wieman
Carl Edwin Wieman (* 26. března 1951) je americký fyzik na University of British Columbia, který v roce 1995 spolu s Ericem Cornellem vyrobil první Boseho-Einsteinův kondenzát.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Carl Wieman
Carlo Rubbia
Carlo Rubbia (* 31. března 1934 Gorizia) je italský fyzik a nositel Nobelovy ceny za přínos k objevení intermediálních částic slabé interakce W+, W− a Z0.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Carlo Rubbia
Cchuej Čchi
Daniel Cchuej Čchi (čínsky: 崔琦, pinyin: Cuī Qí; * 28. února 1939 Che-nan, Čína) je americký fyzik, který je v současné době profesorem elektrotechniky na Princeton University.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Cchuej Čchi
Cecil Powell
Cecil Frank Powell (5. prosince 1903 – 9. srpna 1969) britský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1950), kterou obdržel za vývoj fotografické metody výzkumu jaderných procesů a pomocí ní učiněné objevy týkající se mezonů.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Cecil Powell
Chandrasekhara Venkata Raman
Chandrasekhara Venkata Raman (7. listopadu 1888 Tiruččiráppalli – 21. listopadu 1970 Bengalúru) byl indický fyzik vyznamenaný v roce 1930 Nobelovou cenou za fyziku za výsledky jeho práce při studiu rozptylu světla a za objev tzv.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Chandrasekhara Venkata Raman
Charge-coupled device
Barevné CCD v TV kameře s malým rozlišením Detail téhož snímače (levý dolní roh) na kterém jsou patrné mikročočky a Bayerův filtr CCD je elektronická součástka používaná pro snímání obrazové informace.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Charge-coupled device
Charles Edouard Guillaume
Charles Edouard Guillaume (15. února 1861 Fleurier – 13. května 1938 Sèvres) byl francouzsko-švýcarský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1920), kterou obdržel za objev anomálií v niklové oceli (invar), což přispělo k rozvoji přesných měření.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Charles Edouard Guillaume
Charles Glover Barkla
Charles Glover Barkla (7. června 1877 – 23. října 1944) byl britský fyzik, profesor přírodní filosofie v Edinburghu od roku 1913.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Charles Glover Barkla
Charles Hard Townes
Charles Hard Townes (28. července 1915 – 29. ledna 2015) byl americký nositel Nobelovy ceny za fyziku a pedagog.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Charles Hard Townes
Charles Kuen Kao
Charles Kuen Kao 高锟 (4. listopadu 1933 Šanghaj – 23. září 2018) byl původem čínský fyzik (měl čínské, americké a britské občanství) je považován za průkopníka využití optických vláken v telekomunikacích.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Charles Kuen Kao
Charles Thomson Rees Wilson
Charles Thomson Rees Wilson (14. února 1869 – 15. listopadu 1959) byl skotský fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Charles Thomson Rees Wilson
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Chemický prvek
Claude Cohen-Tannoudji
Claude Cohen-Tannoudji (* 1. dubna 1933) je francouzský fyzik pracující na École Normale Supérieure v Paříži.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Claude Cohen-Tannoudji
Clifford Shull
Clifford Glenwood Shull (23. září 1915, Pittsburgh – 31. března 2001) byl americký fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Clifford Shull
Clinton Joseph Davisson
Clinton Joseph Davisson (22. října 1881 – 1. února 1958) americký fyzik, spolunositel Nobelovy ceny za fyziku (1937, druhou polovinu obdržel George Paget Thomson), kterou obdržel za experimentální objev rozptylu elektronů na krystalech.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Clinton Joseph Davisson
COBE
COBE (z anglického Cosmic Background Explorer někdy také Explorer 66) byla v roce 1989 první družice, která se věnovala kosmologii.
Vidět Nobelova cena za fyziku a COBE
Comptonův jev
Comptonův jev (někdy také Comptonův rozptyl) je fyzikální děj, při kterém se při interakci elektromagnetického záření s atomy pevné látky mění vlnová délka záření v důsledku předání části své energie atomům nebo jejich elektronům.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Comptonův jev
Cyklotron
Schematické znázornění cyklotronu. Cyklotron, jinak též cyklický vysokofrekvenční urychlovač slouží k urychlování těžkých nabitých částic pomocí vysokofrekvenčního elektrického pole.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Cyklotron
David J. Thouless
David James Thouless (21. září 1934 Bearsden – 6. dubna 2019 Cambridge) byl americko-britský fyzik, specialista na fyziku kondenzovaných stavů, laureát Nobelovy ceny.
Vidět Nobelova cena za fyziku a David J. Thouless
David J. Wineland
David Jeffrey Wineland (* 24. únor 1944, Milwaukee) je americký fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a David J. Wineland
David Jonathan Gross
David Jonathan Gross (* 19. února 1941 ve Washingtonu, D.C.) je americký fyzik a strunový teoretik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a David Jonathan Gross
David Morris Lee
David Morris Lee (* 20. ledna 1931 Rye, New York) je americký fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a David Morris Lee
De Broglieova vlna
Podle de Broglieovy hypotézy, přiřazuje částicím látky (ať už elektronu, protonu či jiné částici) nejen vlastnosti částic ale také vlnové a tedy pohybující se částici připadá na základě této hypotézy určitá vlnová délka de Broglieho vlny.
Vidět Nobelova cena za fyziku a De Broglieova vlna
Dennis Gabor
Dennis Gabor (maďarsky Gábor Dénes, 5. června 1900, Budapešť – 8. února 1979, Londýn) byl maďarsko-britský fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Dennis Gabor
Didier Queloz
Didier Patrick Queloz (* 23. února 1966) je švýcarský astronom a nositel Nobelovy ceny za fyziku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Didier Queloz
Donald Arthur Glaser
Donald Arthur Glaser (21. září 1926, Cleveland, Ohio – 28. února 2013, Berkeley, Kalifornie) byl americký fyzik a neurobiolog.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Donald Arthur Glaser
Donna Stricklandová
Donna Stricklandová (rodným jménem Donna Theo Strickland, * 27. května 1959 Guelph) je kanadská fyzička, akademička, laureátka Nobelovy ceny a průkopnice v oblasti laserů.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Donna Stricklandová
Dopplerův jev
Zdroj vlnění v pohybu zprava doleva. Před zdrojem vlevo je frekvence vyšší, za zdrojem vpravo je frekvence nižší. Dopplerův jev popisuje změnu frekvence a vlnové délky přijímaného oproti vysílanému vlnění, způsobenou nenulovou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Dopplerův jev
Douglas Dean Osheroff
Douglas Dean Osheroff (* 1. srpen 1945 Aberdeen, Washington, USA) je americký fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Douglas Dean Osheroff
Duncan Haldane
Frederick Duncan (* 14. září 1951), známý jako F. Duncan Haldane, je britský fyzik, který působí jako profesor fyziky na Princetonské univerzitě, a na Perimeter Institute for Theoretical Physics v Kanadě.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Duncan Haldane
Edward Mills Purcell
Edward Mills Purcell (30. srpna 1912 Taylorville – 7. března 1997 Cambridge) byl americký fyzik, který získal v roce 1952 Nobelovu cenu za fyziku za jeho nezávislý výzkum nukleární magnetické rezonance v kapalinách a pevných látkách.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Edward Mills Purcell
Edward Victor Appleton
Sir Edward Victor Appleton (6. září 1892 – 21. dubna 1965) byl britský fyzik a astronom.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Edward Victor Appleton
Elektrická vodivost
Elektrická vodivost resp.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Elektrická vodivost
Elektrický náboj
Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Elektrický náboj
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Elektron
Elektronový mikroskop
Mikroskop Siemens, 1973 Elektronový mikroskop je obdoba světelného mikroskopu, ve kterém jsou ale fotony nahrazeny elektrony a skleněné čočky elektromagnetickými čočkami.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Elektronový mikroskop
Elektroslabá interakce
Elektroslabá interakce je teoretickým sjednocením elektromagnetické a slabé interakce.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Elektroslabá interakce
Elementární částice
Elementární částice (též fundamentální nebo základní částice) je ve fyzice částice hmoty, jejíž vnitřní struktura je neznámá, a není tedy známo, zda se skládá z jiných částic.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Elementární částice
Emilio Gino Segrè
Emilio Gino Segrè (1. února 1905, Tivoli – 22. dubna 1989) byl italský fyzik židovského původu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Emilio Gino Segrè
Enrico Fermi
Fermiho patentový nákres neutronového reaktoru Enrico Fermi (29. září 1901 Řím – 28. listopadu 1954 Chicago) byl italský fyzik, známý svými výzkumy jaderných reakcí, kvantové teorie, částicové fyziky a statistické mechaniky.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Enrico Fermi
Eric Allin Cornell
Eric Allin Cornell (* 19. prosince 1961 Palo Alto) je americký fyzik, který v roce 1995 společně s Carlem Wiemanem vyrobil první Boseho-Einsteinův kondenzát.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Eric Allin Cornell
Ernest Orlando Lawrence
Ernest Orlando Lawrence (8. srpna 1901 – 27. srpna 1958) byl americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1939), kterou obdržel za vynález cyklotronu a jím získané výsledky, zejména týkající se umělých radioaktivních prvků.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Ernest Orlando Lawrence
Ernest Thomas Sinton Walton
Ernest Thomas Sinton Walton (6. října 1903 Dunngarvan, Irsko – 25. června 1995 Dublin, Irsko) byl irský fyzik, který získal spolu s J. D. Cockcroftem v roce 1951 Nobelovu cenu za fyziku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Ernest Thomas Sinton Walton
Ernst Ruska
Ernst August Friedrich Ruska (25. prosince 1906 Heidelberg – 27. května 1988 Berlín) byl německý fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Ernst Ruska
Erwin Schrödinger
Busta Schrödingera – univerzita ve Vídni Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Erwin Schrödinger
Eugene Paul Wigner
Eugene Wigner (vlevo) a Alvin Weinberg. Eugene Paul Wigner (původně maďarsky Wigner Jenő Pál) (17. listopadu 1902, Budapešť – 1. ledna 1995, Princeton, New Jersey) byl americký fyzik židovského původu, nositel Nobelovy ceny za fyziku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Eugene Paul Wigner
Evropská organizace pro jaderný výzkum
Evropská organizace pro jaderný výzkum (původně, CERN) je mezinárodní organizace se sídlem v Ženevě zabývající se částicovou fyzikou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Evropská organizace pro jaderný výzkum
Exoplaneta
nedostupné.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Exoplaneta
Fázový přechod
Fázový přechod je fyzikální pojem, označující skokovou změnu makroskopických vlastností termodynamického systému (fáze) při změně nějaké termodynamické proměnné (např. teploty).
Vidět Nobelova cena za fyziku a Fázový přechod
Felix Bloch
Felix Bloch (23. října 1905, Curych – 10. září 1983, tamtéž) byl švýcarský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1952), kterou obdržel za rozvoj nových metod pro přesná měření jaderného magnetismu a s tím spojené objevy společně s Edwardem Millsem Purcellem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Felix Bloch
Ferenc Krausz
Ferenc Krausz (* 17. května 1962, Mór) je maďarsko-rakouský fyzik působící v oboru attosekundové fyziky.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Ferenc Krausz
Ferrimagnetismus
ferrimagnetické uspořádání Ve fyzice ferrimagnetický materiál je ten, ve kterém magnetický moment atomů na různých podmřížkách je v protikladu jako u antiferomagnetismu, ale protikladné momenty jsou nerovné a spontánní magnetizace zůstává.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Ferrimagnetismus
Fluktuace
Fluktuace (z latinského fluctuare – houpat se na vlnách, pohybovat sem a tam) znamená nepravidelný a nesoustavný pohyb „sem a tam“.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Fluktuace
Fotoelektrický jev
Schéma fotoefektu Fotoelektrický jev či fotoefekt je fyzikální jev, při němž jsou elektrony uvolňovány z obalu atomu a následně mohou být emitovány (vyzařovány) z látky (nejčastěji z kovu) v důsledku absorpce elektromagnetického záření (např.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Fotoelektrický jev
Fotografie
Nicéphore Niépce: ''Pohled z okna v Le Gras'' druhá známá nejstarší dochovaná fotografie, 1826 Fotografie je umění i věda využívající světla k vytvoření trvalého obrazového záznamu, a to buď digitálně prostřednictvím obrazového snímače, nebo fotochemicky pomocí světlocitlivého materiálu, například filmu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Fotografie
François Englert
François Englert (* 6. listopadu 1932 Brusel) je belgický fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a François Englert
Frank Wilczek
Frank Wilczek (* 15. května 1951 New York) je americký fyzik polsko-italského původu, profesor fyziky na MIT a nositel Nobelovy ceny za fyziku (2004), kterou obdržel spolu s Davidem Grossem z Kalifornské univerzity a Davidem Politzerem z Kalifornského technologického institutu „za objev asymptotické volnosti v teorii silné interakce“.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Frank Wilczek
Frederick Reines
Frederick Reines (16. března 1918 – 26. srpna 1998) byl americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1995 za průkopnické experimentální příspěvky leptonové fyzice, především za detekci neutrina.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Frederick Reines
Frits Zernike
Frits (Frederik) Zernike (16. července 1888, Amsterdam, Nizozemsko – 23. března 1966, Noarden, Nizozemsko) byl nizozemský fyzik, který získal spolu v roce 1953 Nobelovu cenu za fyziku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Frits Zernike
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Fyzika
Gabriel Lippmann
Gabriel Jonas Lippmann (16. srpna 1845, Bonnevoie, Lucembursko – 13. července 1921 na palubě parníku France, Atlantský oceán) byl francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za rok 1908.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Gabriel Lippmann
Galaxie Mléčná dráha
Mléčná dráhaJay M. Pasachoff ve své učebnici Astronomie říká, že při pohledu ze Země do vesmíru se pojem Mléčná dráha vztahuje výhradně na pás světla, který galaxie tvoří na noční obloze, zatímco tato galaxie by se měla označovat celým jménem Galaxie Mléčná dráha; mezi astronomy však v tomto není shoda: Pasachoff, Jay M.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Galaxie Mléčná dráha
Gérard Mourou
Gérard Albert Mourou (* 22. června 1944, Albertville) je francouzský fyzik, specializující se na laserovou techniku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Gérard Mourou
George Elwood Smith
George Elwood Smith (* 10. května 1930, White Plains, New York, USA) je americký vědec a spoluvynálezce CCD čipu (charge-coupled device).
Vidět Nobelova cena za fyziku a George Elwood Smith
George F. Smoot
George Fitzgerald Smoot III (* 20. února 1945, Florida) je americký astrofyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a George F. Smoot
George Paget Thomson
George Paget Thomson (3. května 1892 Cambridge – 10. září 1975 Cambridge) byl britský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1937), kterou obdržel za experimentální objev rozptylu elektronů na krystalech společně s Clintonem Josephem Davissonem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a George Paget Thomson
Georges Charpak
Drátěná komora Georges Charpak (1. srpna 1924, Dabrovica, Polsko, dnes Ukrajina – 29. září 2010, Paříž, Francie) byl francouzský fyzik ukrajinského původu, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1992), kterou obdržel za vynález a vývoj částicových detektorů, zejména drátěné komory.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Georges Charpak
Gerardus 't Hooft
Gerardus „Gerard“ 't Hooft (* 5. července 1946 v Den Helder) je nizozemský fyzik, profesor teoretické fyziky na univerzitě v Utrechtu v Nizozemsku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Gerardus 't Hooft
Gerd Binnig
Gerd Karl Binnig (* 20. července 1947, Frankfurt nad Mohanem, Německo) je německý fyzik a držitel čtvrtiny Nobelovy ceny za fyziku (1986) za vynález vzorkovacího tunelového mikroskopu (STM), jehož nástupcem je i mikroskopie atomárních sil (AFM).
Vidět Nobelova cena za fyziku a Gerd Binnig
Giorgio Parisi
Giorgio Parisi (* 4. srpna 1948, Řím) je italský teoretický fyzik věnující se zejména kvantové teorii pole, statistické mechanice, kvantové chromodynamice a komplexním systémům.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Giorgio Parisi
Globální oteplování
Výrazy globální oteplování, resp.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Globální oteplování
Grafen
Struktura grafenu Grafen je supertenká forma uhlíku strukturou podobná grafitu, jeden z nejpevnějších známých materiálů na světě.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Grafen
Gravitační vlny
Schéma gravitačních vln vyvolávané dvěma vzájemně obíhajícími hmotnými objekty (hvězdy, černé díry) Gravitační vlny jsou rychlostí světla se šířící vlnění gravitace, která se podle obecné teorie relativity projevuje zakřivením časoprostoru.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Gravitační vlny
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Gravitace
Guglielmo Marconi
Marchese Guglielmo Marconi (25. dubna 1874 Griffona u Bologne – 20. července 1937 Řím) byl italský fyzik, vynálezce, podnikatel a politik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Guglielmo Marconi
Gustav Ludwig Hertz
Gustav Ludwig Hertz (22. července 1887, Hamburg – 30. října 1975, Východní Berlín) byl německý fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 1925 za objev zákonů, kterými se řídí srážka elektronu s atomem společně s Jamesem Franckem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Gustav Ludwig Hertz
Hallův jev
Schema Hallova jevu:''Legenda'':1. Elektrony (směr proudu opačný)2. Polovodič3. Magnety4. Magnetické pole5. Zdroj napětí''Popis'':Na obrázku „A“ dostává polovodič náboj negativní (modrá barva) a kladný (červená barva).
Vidět Nobelova cena za fyziku a Hallův jev
Hannes Alfvén
Hannes Olof Gösta Alfvén (30. května 1908, Norrköping, Švédsko – 2. dubna 1995, Djursholm, Švédsko) byl fyzik a astrofyzik, který se zabýval zejména kosmickou elektrodynamikou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Hannes Alfvén
Hans Bethe
Hans Albrecht Bethe (2. července 1906, Štrasburk, Německo (dnes Francie) – 6. března 2005, Ithaca, New York, USA) byl jedním z nejvýznamnějších fyziků 20. století.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Hans Bethe
Hans Georg Dehmelt
Hans Georg Dehmelt (9. září 1922 – 7. března 2017) byl americký fyzik narozený v Německu, který s Wolfgangem Paulem vyvinul metodu iontových pastí.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Hans Georg Dehmelt
Heike Kamerlingh Onnes
Heike Kamerlingh Onnes (21. září 1853, Groningen – 21. února 1926, Leiden) byl nizozemský fyzik a objevitel supravodivosti.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Heike Kamerlingh Onnes
Heinrich Rohrer
Heinrich Rohrer (6. června 1933 Buchs, St. Gallen – 16. května 2013 Wollerau, Schwyz) byl švýcarský fyzik a spolunositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1986 s Gerdem Binnigem za vytvoření skenovacího tunelovacího mikroskopu (STM).
Vidět Nobelova cena za fyziku a Heinrich Rohrer
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Helium
Helium-3
Helium-3 (též helium 3, značka 3He, někdy nazývané také tralfium) je lehčí a mnohem méně běžný izotop helia, tvoří asi 0,000 137 % helia v přírodě.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Helium-3
Hendrik Antoon Lorentz
Hendrik Antoon Lorentz (18. července 1853 Arnhem, Nizozemsko – 4. února 1928 Haarlem, Nizozemsko) byl nizozemský fyzik a laureát Nobelovy ceny za fyziku z roku 1902.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Hendrik Antoon Lorentz
Henri Becquerel
Antoine Henri Becquerel (15. prosince 1852 Paříž – 25. srpna 1908 Le Croisic) byl francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku, kterou získal v roce 1903 za objev přirozené radioaktivity společně s Marií Curie-Sklodowskou a jejím manželem Pierrem Curie.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Henri Becquerel
Henry Way Kendall
Henry Way Kendall (9. prosince 1926 Boston, USA – 15. února 1999 Edward Ball Wakulla Springs State Park, Florida, USA) byl americký fyzik, který společně s Jeromem Isaakem Friedmanem a Richardem Edwardem Taylorem roku 1990 získal Nobelovu cenu na fyziku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Henry Way Kendall
Herbert Kroemer
Herbert Kroemer (* 25. srpna 1928) je profesor elektrotechniky na University of California, Santa Barbara.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Herbert Kroemer
Hideki Jukawa
Jukawa Hideki (湯川 秀樹, Yukawa Hideki, 23. ledna 1907 Tokio – 8. září 1981 Kjóto) byl fyzik, první japonský nositel Nobelovy ceny za fyziku (1949), kterou obdržel za předpověď existence mezonů na základě teoretického výzkumu jaderných sil.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Hideki Jukawa
Higgsův boson
Higgsův boson je hmotná skalární elementární částice ve standardním modelu částic.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Higgsův boson
Hiroši Amano
Hiroši Amano (* 11. září 1960 Hamamacu) je japonský fyzik a odborník na technologii polovodičů.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Hiroši Amano
Holografie
Holografická ochranná známka na padesátieurové bankovce Holografie (z řeckého holos – úplný a grafie – záznam) je vyspělá forma záznamu informace v prostředí s vlnovým charakterem, kdy pro záznam využijeme interferenci předmětové vlny s koherentním pozadím.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Holografie
Horst Ludwig Störmer
Horst Ludwig Störmer (* 6. dubna 1949, Frankfurt nad Mohanem) je německý fyzik žijící v USA, zabývá se magnetismem a nanotechnologiemi, v roce 1998 dostal Nobelovu cenu za fyziku za objevení zlomkového kvantového Hallova jevu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Horst Ludwig Störmer
Hugh David Politzer
Hugh David Politzer (* 1949) americký teoretický fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (2004), kterou obdržel spolu s Davidem Grossem z Kalifornské univerzity a Frankem Wilzcekem „za objev asymptotické svobody v teorii silné interakce“.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Hugh David Politzer
Hvězda
ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Hvězda
Igor Jevgeněvič Tamm
Igor Jevgeněvič Tamm (Vladivostok, Rusko – 12. dubna 1971 Moskva, SSSR) byl sovětský fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Igor Jevgeněvič Tamm
Ilja Frank
Iľja Michajlovič Frank (23. října 1908, Petrohrad, Rusko – 22. června 1990, Moskva, RSFSR, SSSR) byl sovětský fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Ilja Frank
Integrovaný obvod
Paměť EPROM o kapacitě 256 × 8 bitů ze 70. let 20. století Integrovaný obvod (zkratka IO) je moderní elektronická součástka.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Integrovaný obvod
Interference
Interference (interferenční jev) znamená vzájemné ovlivňování, prolínání nebo střetávání jevů či hmoty.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Interference
Intermediální částice
Intermediální (též polní, zprostředkující, mezipůsobící nebo výměnná) částice jsou podle kvantové teorie pole částice zprostředkující základní interakce (elektromagnetická, silná, slabá, gravitační).
Vidět Nobelova cena za fyziku a Intermediální částice
Isamu Akasaki
Isamu Akasaki (30. ledna 1929 Čiran, dnes součást města Minamikjúšú v prefektuře Kagošima – 1. dubna 2021) byl japonský odborník na technologii polovodičů.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Isamu Akasaki
Isidor Isaac Rabi
Isidor Isaac Rabi,: איזידור אייזק רבי; (29. července 1898 Rymanów – 11. ledna 1988 New York) byl fyzik původem rakousko-uherské Haliče a nositel Nobelovy ceny za fyziku (1944), kterou obdržel za rezonanční metodu pro zjišťování magnetických vlastností atomových jader.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Isidor Isaac Rabi
Ivar Giaever
Ivar Giaever (Giæver, * 5. dubna 1929, Bergen, Norsko) je fyzik, který spolu s Leem Esakim a Brianem Josephsonem v roce 1973 získal Nobelovu cenu za fyziku „za objevy týkající se tunelování v pevných látkách“.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Ivar Giaever
J. Hans D. Jensen
Johannes Hans Daniel Jensen (25. června 1907 – 11. února 1973) byl německý jaderný fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a J. Hans D. Jensen
Jack Kilby
Jack St. Clair Kilby (8. listopadu 1923, Jefferson City, Missouri – 20. června 2005, Dallas, Texas) byl americký elektroinženýr, který v roce 2000 obdržel Nobelovu cenu za fyziku (společně s dalšími dvěma vědci).
Vidět Nobelova cena za fyziku a Jack Kilby
Jack Steinberger
Jack Steinberger (25. května 1921, Bad Kissingen, Německo – 12. prosince 2020, Ženeva, Švýcarsko) byl americký fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Jack Steinberger
Jaderná fyzika
Jaderná fyzika (též fyzika atomového jádra nebo nukleonika) je část fyziky, která se zabývá strukturou a přeměnami atomového jádra.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Jaderná fyzika
James Chadwick
Sir James Chadwick (20. října 1891 – 24. července 1974) byl britský fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a James Chadwick
James Franck
James Franck (26. srpna 1882 Hamburk, Německo – 21. května 1964, Göttingen, Německo) byl německý fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1925, jejíž druhou polovinu obdržel jeho kolega Gustav Ludwig Hertz.
Vidět Nobelova cena za fyziku a James Franck
James Peebles
Philip James Edwin Peebles (* 25. dubna 1935 Winnipeg, Manitoba, Kanada), obvykle uváděn jako James Peebles nebo Jim Peebles, je kanadsko-americký fyzik, teoretický kosmolog a nositel Nobelovy ceny za fyziku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a James Peebles
James Rainwater
Leo James Rainwater (9. prosince 1917 Council – 31. května 1986 New York) byl americký fyzik, který v roce 1975 získal Nobelovu cenu za fyziku za rozvoj teorie struktury atomových jader.
Vidět Nobelova cena za fyziku a James Rainwater
James Watson Cronin
James Watson Cronin (29. září 1931 – 25. srpna 2016) byl americký jaderný fyzik a nositel Nobelovy ceny.
Vidět Nobelova cena za fyziku a James Watson Cronin
Jang Čen-ning
Prof.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Jang Čen-ning
Jóičiró Nambu
Jóičiró Nambu (japonsky 南部 陽一郎, Nambu Jóičiró, přepis v hebonšiki: Yoichiro Nambu * 18. ledna 1921 Tokio (po zemětřesení v r. 1923 bydlel ve Fukui), Japonsko – 5. července 2015) byl americký fyzik japonské národnosti, držitel Nobelovy ceny za fyziku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Jóičiró Nambu
Jean Baptiste Perrin
Jean Baptiste Perrin (30. září 1870, Lille, Francie – 17. dubna 1942, New York, USA) byl francouzský fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Jean Baptiste Perrin
Jerome Isaac Friedman
Jerome Isaac Friedman (* 28. března 1930, Chicago) je americký fyzik a profesor na Massachusettském technologickém institutu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Jerome Isaac Friedman
Johannes Diderik van der Waals
van der Waals a Heike Kamerlingh Onnes u zkapalňovače helia Johannes Diderik van der Waals (23. listopadu 1837 Leiden – 8. března 1923 Amsterdam) byl nizozemský fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Johannes Diderik van der Waals
Johannes Georg Bednorz
Johannes Georg Bednorz (* 16. května 1950 v Neuenkirchen) je fyzik pracující v laboratořích IBM.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Johannes Georg Bednorz
Johannes Stark
Johannes Stark (15. dubna 1874, Schickenhof, Bavorsko – 21. června 1957, Gut Eppenstatt u Traunsteinu) byl německý fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku (1919) za objev Dopplerova jevu u kanálových paprsků a štěpení spektrálních čar.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Johannes Stark
John Bardeen
John Bardeen (23. května 1908 – 30. ledna 1991) byl americký fyzik a elektrotechnik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a John Bardeen
John C. Mather
John Cromwell Mather (* 7. srpna 1946 Roanoke, Virginie) je americký astrofyzik a kosmolog.
Vidět Nobelova cena za fyziku a John C. Mather
John Douglas Cockcroft
John Douglas Cockcroft (27. května 1897 Todmorden, Spojené království – 18. září 1967 Cambridge, Spojené království) byl britský fyzik, který získal spolu s E. T. S. Waltonem v roce 1951 Nobelovu cenu za fyziku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a John Douglas Cockcroft
John F. Clauser
John F. Clauser (* 1. prosince 1942, Pasadena, Kalifornie, USA) je americký teoretický a experimentální fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a John F. Clauser
John Hall
John L. Hall (* 21. srpna 1934, Denver, Colorado, USA) je americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 2005.
Vidět Nobelova cena za fyziku a John Hall
John Hasbrouck van Vleck
John Hasbrouck van Vleck (13. března 1899, Middletown, Connecticut – 27. října 1980, Cambridge (Massachusetts)) byl americký matematik a fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a John Hasbrouck van Vleck
John Robert Schrieffer
John Robert Schrieffer (31. května 1931, Oak Park, Illinois, USA - 27. července 2019, Tallahassee, Florida) byl americký fyzik, který spolu s Johnem Bardeenem a Leonem Neil Cooperem obdržel v roce 1972 Nobelovu cenu za fyziku za základní teorii konvenční supravodivosti.
Vidět Nobelova cena za fyziku a John Robert Schrieffer
John William Strutt, 3. baron Rayleigh
John William Strutt, 3.
Vidět Nobelova cena za fyziku a John William Strutt, 3. baron Rayleigh
Joseph Hooton Taylor
Joseph Hooton Taylor (* 29. března 1941 Filadelfie) je americký radioastronom.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Joseph Hooton Taylor
Joseph John Thomson
Sir Joseph John Thomson (18. prosince 1856 – 30. srpna, 1940) byl anglický experimentální fyzik, který objevil elektron v roce 1897 při studiu elektrické vodivosti plynů, přesněji vlastností katodového záření.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Joseph John Thomson
Josephsonův jev
Pacientka podstupuje vyšetření srdce snímkováním magnetického pole s využitím technologie SQUID. Většinu objemu zařízení tvoří kryogenika. Josephsonův jev (džouzefsnův) je vznik elektrického proudu mezi dvěma supravodiči oddělenými tenkou vrstvou izolantu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Josephsonův jev
Julian Schwinger
Julian Seymour Schwinger (12. února 1918 – 16. července 1994) byl americký teoretický fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Julian Schwinger
Kai Manne Boerje Siegbahn
#PŘESMĚRUJ Kai Siegbahn.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Kai Manne Boerje Siegbahn
Kaon
Kaon nebo mezon K je skupina čtyř mezonů, které mohou nést kvantové číslo nazvané „podivnost“ (angl. strangeness).
Vidět Nobelova cena za fyziku a Kaon
Kapalný krystal
Textura v kapalném krystalu Kapalný krystal je stav hmoty, jehož vlastnosti jsou přechodem mezi kapalným a pevným skupenstvím.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Kapalný krystal
Karl Alexander Müller
Karl Alexander Müller (20. dubna 1927 Basilej – 9. ledna 2023) byl švýcarský fyzik spolu s Johannesem Bednorzem nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1987 za „průlomový objev supravodivosti v keramických materiálech“.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Karl Alexander Müller
Karl Ferdinand Braun
Karl Ferdinand Braun (6. června 1850, Fulda, Německo – 20. dubna 1918, New York, USA) byl německý fyzik a nositel Nobelovy ceny.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Karl Ferdinand Braun
Kenneth G. Wilson
Kenneth Geddes Wilson (8. června 1936 Waltham, Massachusetts – 15. června 2013 Saco, Maine) byl americký teoretický fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Kenneth G. Wilson
Keramika
Keramika (řecky „pro hrnčířství“) je směs anorganických nekovových materiálů nebo uhlíkový materiál, vyrobený pálením v peci za vysokých teplot.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Keramika
Kip Thorne
Kip Stephen Thorne (* 1. června 1940 Logan, Utah) je americký teoretický fyzik a laureát Nobelovy ceny za fyziku, známý svými bohatými příspěvky v oblasti gravitační fyziky a astrofyziky a také tím, že učil celou generaci vědců.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Kip Thorne
Klaus Hasselmann
Klaus Ferdinand Hasselmann (* 25. října 1931, Hamburk) je německý oceánograf a meteorolog.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Klaus Hasselmann
Klaus von Klitzing
Klaus von Klitzing (* 28. června 1943, Środa Wielkopolska) je německý fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Klaus von Klitzing
Kmitání
pružině Kmitání (též oscilace nebo kmitavý děj) je změna, typicky v čase, nějaké veličiny vykazující opakování nebo tendenci k němu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Kmitání
Konstantin Novoselov
Konstantin Sergejevič Novoselov (* 23. října 1974 Nižnij Tagil) je rusko-britský fyzik známý pro objev grafenu, který učinil s Andrem Geimem a díky kterému v roce 2010 získali Nobelovu cenu za fyziku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Konstantin Novoselov
Kosmické záření
Kosmické záření je proud energetických částic pocházejících z kosmu, pohybujících se vysokou rychlostí a dopadajících do zemské atmosféry.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Kosmické záření
Kosmologie
Vývoj vesmíru podle současných teorií Kosmologie (z řeckého κοσμολογία nauka o světě) je odvětvím, které se zabývá vesmírem jako celkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Kosmologie
Královská švédská akademie věd
Královská švédská akademie věd (švédsky Kungliga Vetenskapsakademien je jedna z královských akademií ve Švédsku. Je to nezávislá nevládní vědecká organizace, jejímž cílem je podpora vědy, především přírodních věd a matematiky.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Královská švédská akademie věd
Krystal
Krystaly křemene Krystal je pevná látka, v níž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké vzdálenosti (oproti atomárním měřítkům).
Vidět Nobelova cena za fyziku a Krystal
Kvantová elektrodynamika
Kvantová elektrodynamika (anglická zkratka „QED“) je nauka o pohybu elektrických nábojů (nabitých těles) v obecně proměnných elektromagnetických polích.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Kvantová elektrodynamika
Kvantová fyzika
Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Kvantová fyzika
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Kvantová mechanika
Kvantové provázání
„Myšlenkový experiment“ níže. Pojem kvantové provázání (někdy též kvantové propletení) označuje v kvantové mechanice situaci, kdy nelze stav nějakého většího systému rozdělit do stavů jednotlivých podsystémů.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Kvantové provázání
Kvantový Hallův jev
Kvantový Hallův jev Kvantový Hallův jev je kvantově-mechanická verze Hallova jevu, který nastává v tenkých vrstvách polovodičů.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Kvantový Hallův jev
Kvark
Proton složený ze dvou „u“ kvarků a jednoho „d“ kvarku Kvarky jsou podle standardního modelu částicové fyziky elementární částice, ze kterých se skládají hadrony (tedy například protony a neutrony).
Vidět Nobelova cena za fyziku a Kvark
Laser
Helium-neonový laser Červený (660 & 635 nm), zelený (532 & 520 nm) a modrofialový (445 & 405 nm) laser Laser (akronym z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, tj. „zesilování světla stimulovanou emisí záření“) je optický zdroj elektromagnetického záření tj.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Laser
LED
Schematická značka elektroluminiscenční diodyLED různých barev dostupné kolem roku 1985 LED (zkratka z anglického,, též světelná dioda, svítivá dioda, slangově ledka, ojediněle svítivka) je v elektrotechnice označení pro diodu, která emituje světlo, případně infračervené nebo ultrafialové záření, čímž se liší od standardní diody.
Vidět Nobelova cena za fyziku a LED
Leo Esaki
Leo Esaki (12. března 1925, Ósaka, Japonsko) je japonský experimentální fyzik a elektronik, proslulý zejména studiem tunelového jevu u elektronů v pevných látkách, zejména polovodičích.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Leo Esaki
Leon Cooper
Leon N. Cooper (* 28. února 1930, New York) je americký fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1972.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Leon Cooper
Leon Max Lederman
Leon Max Lederman (15. července 1922, New York, New York, USA – 3. října 2018, Rexburg, Idaho) byl americký fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Leon Max Lederman
Lepton
Ve fyzice je lepton částice, na kterou nepůsobí silná jaderná síla (silná interakce).
Vidět Nobelova cena za fyziku a Lepton
Lev Davidovič Landau
Lev Davidovič Landau (rusky: Ле́в Дави́дович Ланда́у; 22. ledna 1908, Baku – 1. dubna 1968, Moskva) byl sovětský fyzik židovského původu, který přispěl k rozvoji mnoha oblastí teoretické fyziky.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Lev Davidovič Landau
Li Čeng-tao
Tsung-Dao Lee (Li Čeng-tao; pchin-jin: Li Zhengdao; * 24. listopadu 1926, Šanghaj, Čína) je americký vědec, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1957 za základní výzkum tzv.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Li Čeng-tao
LIGO
LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) je vědecké zařízení v USA, které 14. září 2015 jako první přímo detekovalo gravitační vlny.
Vidět Nobelova cena za fyziku a LIGO
Lise Meitnerová
Lise Meitnerová (7. listopadu 1878 Vídeň – 27. října 1968 Cambridge, Spojené království) byla významná rakouská fyzička působící v oboru jaderné fyziky a radioaktivity.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Lise Meitnerová
Louis de Broglie
Louis Victor Pierre Raymond vévoda de Broglie (15. srpna 1892 Dieppe – 19. března 1987 Paříž) byl francouzský kvantový fyzik, který navrhl princip duality částic a vlnění, za což v roce 1929 dostal Nobelovu cenu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Louis de Broglie
Louis Eugène Félix Néel
#PŘESMĚRUJ Louis Néel.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Louis Eugène Félix Néel
Luis Walter Alvarez
Luis Walter Alvarez (13. června 1911, San Francisco, Kalifornie – 1. září 1988, Berkeley, Kalifornie) byl americký fyzik španělského původu který se proslavil zejména hypotézou o vymření dinosaurů vlivem impaktu mimozemského tělesa a výzkumem v oblasti částicové fyziky.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Luis Walter Alvarez
Magnetický moment
Magnetický moment je vektorová fyzikální veličina charakterizující magnetické vlastnosti zdrojů magnetického pole dipólového charakteru – elementárních částic, atomů, zmagnetovaných těles, ale i soustav vodičů tvořících smyčku protékanou elektrickým proudem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Magnetický moment
Magnetismus
Magnetické siločáry dlouhého magnetu znázorněné pomocí železných pilin na papíře Magnetismus je fyzikální jev projevující se primárně silovým působením na pohybující se nositele elektrického náboje (nabité částice).
Vidět Nobelova cena za fyziku a Magnetismus
Maják
Maják v Irsku Maják na konci světa v Ushuaia, Argentina Maják je budova, která slouží k navigaci lodí ve zrádných oblastech.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Maják
Makoto Kobajaši
Makoto Kobajaši (7. dubna 1944, Nagoja) je japonský fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Makoto Kobajaši
Manne Siegbahn
Manne Siegbahn (3. prosince 1886, Örebro – 26. září 1978, Stockholm) byl švédský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1924, kterou obdržel za výzkum v oblasti rentgenové spektroskopie.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Manne Siegbahn
Maria Göppert-Mayer
#PŘESMĚRUJ Maria Göppertová-Mayerová Kategorie:Přesměrování z nepřechýleného jména.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Maria Göppert-Mayer
Marie Curie-Skłodowská
Marie Curie-Skłodowská, rozená Maria Salomea Skłodowska, v polštině Maria Skłodowska-Curie (7. listopadu 1867 Varšava, Kongresové Polsko – 4. července 1934 Passy, Haute-Savoie, Francie), byla významná polská vědkyně.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Marie Curie-Skłodowská
Martin Lewis Perl
Martin Lewis Perl (24. června 1927, New York – 30. září 2014) byl americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1995 za průkopnické experimentální příspěvky leptonové fyzice, především za objev leptonu tau.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Martin Lewis Perl
Martin Ryle
Sir Martin Ryle (27. září 1918 – 14. října 1984) byl britský radioastronom.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Martin Ryle
Martinus J. G. Veltman
Martinus Justinus Godefriedus Veltman (27. června 1931, Waalwijk, Nizozemsko – 4. ledna 2021, Bilthoven) byl nizozemský teoretický fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Martinus J. G. Veltman
Masatoši Košiba
Masatoši Košiba (小柴 昌俊) (19. září 1926 Tojohaši – 12. listopadu 2020 Tokio) byl japonský fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Masatoši Košiba
Maser
Část vodíkového maseru Maser (akronym z anglického "Microwave Amplification by Stimulated Emission of Radiation", tj. zesilování mikrovln pomocí stimulované emise záření) je zařízení zesilující a generující (mikrovlnné) koherentní elektromagnetické záření na základě stimulované emise, tedy na stejném principu jako laser.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Maser
Max Born
Max Born (11. prosince 1882, Vratislav – 5. ledna 1970, Göttingen) byl německo-britský matematik a fyzik židovského původu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Max Born
Max Planck
Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik a filozof, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Max Planck
Max von Laue
Max Theodor Felix von Laue (9. října 1879, Pfaffendorf u Koblenze – 24. dubna 1960, Berlín) byl německý fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Max von Laue
Mössbauerův jev
Mössbauerův jev nebo odraz jaderné rezonanční fluorescence je fyzikální jev objevený Rudolfem Mössbauerem v roce 1958.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Mössbauerův jev
Melvin Schwartz
Melvin Schwartz (2. listopadu 1932 v New Yorku – 28. srpna 2006) byl americký fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Melvin Schwartz
Mezon
Mezonový nonet (spin 0) Mezonový nonet (spin 1) Mezon je částice, která reaguje na silnou interakci a má nulový nebo celočíselný spin.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Mezon
Michael Kosterlitz
John Michael Kosterlitz (* 22. června 1943 Aberdeen) je britsko-americký profesor fyziky na Brownově Univerzitě a syn biochemika Hanse Kosterlitze.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Michael Kosterlitz
Michel Mayor
Michel Gustave Édouard Mayor (* 12. ledna 1942 Lausanne) je švýcarský astrofyzik, profesor na Ženevské univerzitě v oddělení astronomie a nositel Nobelovy ceny za fyziku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Michel Mayor
Mikroskop
Starý mikroskop Mikroskop, česky též drobnohled, je optický přístroj pro zobrazení malého sledovaného objektu ve větším zvětšení.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Mikroskop
Mion
Rozpad mionu Podle standardního modelu částicové fyziky je mion (z řeckého μείον.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Mion
Murray Gell-Mann
Murray Gell-Mann (15. září 1929, Manhattan, New York City, New York, USA – 24. května 2019, Santa Fe, Nové Mexiko) byl americký fyzik, který získal v roce 1969 Nobelovu cenu za fyziku za svou práci na teorii elementárních částic.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Murray Gell-Mann
Narušení P-symetrie
Obrácení parity je v kvantové mechanice obrácení znaménka jedné prostorové souřadnice.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Narušení P-symetrie
Neutrino
Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Neutrino
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Neutron
Nevill Mott
Nevill Francis Mott (30. září 1905, Leeds – 8. srpna 1996, Milton Keynes) byl anglický fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Nevill Mott
New Scientist
New Scientist je mezinárodní vědecký časopis zaměřený na nejnovější pokroky ve vědě a technologii.
Vidět Nobelova cena za fyziku a New Scientist
Nicola Cabibbo
Nicola Cabbibo (10. dubna 1935 Řím – 16. srpna 2010 tamtéž) byl italský jaderný fyzik známý pro své výzkumy slabých jaderných interakcí.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Nicola Cabibbo
Nicolaas Bloembergen
Nicolaas Bloembergen (11. března 1920, Dordrecht, Nizozemsko – 5. září 2017, Tucson, Arizona, USA) byl americký fyzik a laureát Nobelovy ceny za fyziku nizozemského původu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Nicolaas Bloembergen
Niels Bohr
Niels Henrik David Bohr (7. října 1885 Kodaň – 18. listopadu 1962 Kodaň) byl dánský myslitel, filantrop a vědec působící především v oblasti atomové a jaderné fyziky.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Niels Bohr
Nikl
Nikl (chemická značka Ni, lat. Niccolum) je bílý, feromagnetický, kujný a tažný kov.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Nikl
Nikolaj Gennadijevič Basov
Nikolaj Genadijevič Basov (rusky Николай Геннадиевич Басов) (14. prosince 1922, Usmaň, Lipecká oblast – 1. července 2001, Moskva) byl sovětský fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Nikolaj Gennadijevič Basov
Nils Gustaf Dalén
Nils Gustaf Dalén (30. listopadu 1869 Stenstorp – 9. prosince 1937) byl švédský chemik, který se zabýval využitím plynů.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Nils Gustaf Dalén
Nobelova cena
Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Nobelova cena
Nobelova cena za chemii
Nobelova cena za chemii je jednou z pěti Nobelových cen, udělovanou za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru chemie.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Nobelova cena za chemii
Norman Foster Ramsey
Norman Foster Ramsey, Jr. (27. srpna 1915, Washington, D.C., Spojené státy americké – 4. listopadu 2011, Wayland, Massachusetts, USA) byl americký fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Norman Foster Ramsey
Nukleon
Nukleon je společný název pro proton a neutron, tedy částice, z nichž se skládá jádro atomu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Nukleon
Obří černá díra
Nahoře: umělecké ztvárnění vtahování materiálu obří černou dírou ze sousední hvězdy.Dole: pravděpodobná zobrazení obří černé díry v galaxii RXJ 1242-11. Vlevo: rentgenové záření, vpravo: viditelné světlo.chandra.harvard.edu Počítačová simulace vzájemného pohybu dvou obřích černých děr Obří černá díra (nebo též černá veledíra či supermasivní černá díra) je černá díra o hmotnosti mezi 105 a 1010 slunečních hmotností.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Obří černá díra
Obří magnetorezistence
#PŘESMĚRUJ Magnetorezistence.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Obří magnetorezistence
Obecná teorie relativity
prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Obecná teorie relativity
Ocel
Ocelový most Ocel je slitina železa, uhlíku a dalších legujících prvků, která obsahuje méně než 2,14 % uhlíku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Ocel
Optické vlákno
Svazek optických vláken Optické vlákno je skleněné nebo plastové vlákno, které prostřednictvím světla přenáší signály ve směru své podélné osy.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Optické vlákno
Optika
Optika (z řeckého optikós, což znamená „týkající se vidění“, od óps znamenající „oko, zrak“) je disciplína fyziky, která se v původním smyslu zabývá světlem, jeho šířením v různých prostředích a na jejich rozhraních, zabývá se vzájemným působením světla a látky, zkoumá podstatu světla a další jevy, které se světlem souvisejí.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Optika
Otto Hahn
Otto Emil Hahn (8. března 1879, Frankfurt nad Mohanem – 28. července 1968, Göttingen) byl německý chemik, který v roce 1944 obdržel Nobelovu cenu za chemii.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Otto Hahn
Otto Stern
Otto Stern (17. února 1888, Żory – 17. srpna 1969 Berkeley) byl německý fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Otto Stern
Owen Chamberlain
Owen Chamberlain (10. července 1920 San Francisco, Kalifornie – 28. února 2006 Berkeley, Kalifornie) byl významný americký fyzik, který svým výzkumem srážek protonů a návrhy detektorů částic přispěl nemalou měrou k rozvoji experimentální částicové fyziky.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Owen Chamberlain
Owen Willans Richardson
Sir Owen Willans Richardson (26. dubna 1879 Dewsbury, Yorkshire – 15. února 1959 Alton) anglický fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1928), kterou obdržel za výzkum tepelné emise, zejména za objev po něm pojmenovaného zákona.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Owen Willans Richardson
Patrick Maynard Stuart Blackett
Patrick Maynard Stuart Blackett (18. listopadu 1897 – 13. července 1974) byl britský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1948), kterou obdržel za výzkum kosmického záření.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Patrick Maynard Stuart Blackett
Paul Dirac
Paul Adrien Maurice Dirac (čti) (8. srpna 1902 – 20. října 1984) byl britský vědec, matematik a teoretický fyzik, který se zabýval kvantovou teorií, obecnou teorií relativity a kosmologií.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Paul Dirac
Pauliho vylučovací princip
Pauliho vylučovací princip je princip kvantové mechaniky, který říká, že žádné dva nerozlišitelné fermiony nemohou být ve stejném kvantovém stavu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Pauliho vylučovací princip
Pavel Alexejevič Čerenkov
Pavel Alexejevič Čerenkov (Voroněž – 6. ledna 1990) byl ruský (sovětský) fyzik, který objasnil tzv.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Pavel Alexejevič Čerenkov
Percy Williams Bridgman
Percy Williams Bridgman (21. dubna 1882 – 20. srpna 1961) byl americký experimentální fyzik a filosof, zakladatel operacionalismu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Percy Williams Bridgman
Peter Grünberg
Peter Grünberg (18. května 1939 Plzeň – 7. dubna 2018 Jülich) byl německý fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Peter Grünberg
Peter Higgs
Peter Ware Higgs, CH (* 29. května 1929 Newcastle upon Tyne, Spojené království) je britský teoretický fyzik, který v roce 1964 předpověděl existenci částice nazvané později Higgsův boson, za což mu byla udělena Nobelova cena za rok 2013.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Peter Higgs
Philip Warren Anderson
Philip Warren Anderson (13. prosince 1923 Indianapolis, Indiana, USA – 29. března 2020) byl americký fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Philip Warren Anderson
Philipp Lenard
Philipp Eduard Anton von Lenard (7. června 1862 Bratislava – 20. května 1947 Messelhausen) byl německý fyzik narozený na Slovensku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Philipp Lenard
Pierre Agostini
Pierre Agostini (* 23. července 1941, Tunis) je francouzský experimentální fyzik a emeritní profesor na Ohijské státní univerzitě, známý pro svou průkopnickou práci v laserové fyzice a attosekundové vědě.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Pierre Agostini
Pierre Curie
Pierre Curie (15. května 1859 Paříž, Francie – 19. dubna 1906 Paříž) byl francouzský fyzik a chemik, manžel Marie Curie-Skłodowské.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Pierre Curie
Pierre-Gilles de Gennes
Pierre-Gilles de Gennes (24. října 1932 Paříž – 18. května 2007 Orsay) byl francouzský fyzik, držitel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1991.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Pierre-Gilles de Gennes
Pieter Zeeman
Pieter Zeeman (25. května 1865 Zonnemaire – 9. října 1943 Amsterdam) byl nizozemský fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Pieter Zeeman
Pjotr Leonidovič Kapica
Pjotr Leonidovič Kapica (– 8. dubna 1984) byl sovětský experimentální fyzik moldavsko-ukrajinského původu, zabývající se fyzikou nízkých teplot (kryogeniky) a jevů probíhajících v plazmatu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Pjotr Leonidovič Kapica
Planckův vyzařovací zákon
Závislost intenzity záření ''I'' absolutně černého tělesa o frekvenci ''ω'' na frekvenci ''ω''. Planckův vyzařovací zákon vyjadřuje závislost spektrální hustoty intenzity záření absolutně černého tělesa na (úhlové) frekvenci ω.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Planckův vyzařovací zákon
Plyn
Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Plyn
Polovodič
Polovodičová součástka – atomové hodiny v čipovém provedení Polovodič je pevná látka, jejíž elektrická vodivost závisí na vnějších nebo vnitřních podmínkách, a dá se změnou těchto podmínek snadno ovlivnit.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Polovodič
Polykarp Kusch
Polykarp Kusch (26. ledna 1911, Německo – 20. března 1993) byl německo - americký fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Polykarp Kusch
Polymer
Polymer je makromolekula sestavená z molekul jednoho nebo více druhů atomů nebo skupin spojených navzájem v tak velkém počtu, že řada fyzikálních a chemických vlastností této látky se nezmění přidáním nebo odebráním jedné nebo několika konstitučních jednotek.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Polymer
Pozitron
Pozitron (neboli antielektron) je subatomární částice – antičástice elektronu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Pozitron
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Proton
Pulsar
Animace rotující neutronové hvězdy Krabí mlhovině. Pulsary jsou rotující neutronové hvězdy, které vyzařují elektromagnetické záření.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Pulsar
Radioaktivita
Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Radioaktivita
Rainer Weiss
Rainer Weiss (* 29. září 1932) je americký fyzik německého původu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Rainer Weiss
Ramanův jev
Ramanův rozptyl je ukázán na 2. a 3. diagramu Ramanův jev nebo též Ramanův rozptyl je jev vznikající při interakci mezi fotony dopadajícího světla s vibračními a rotačními stavy atomů nebo molekul (optických fononech), kdy rozptýlené záření má jinou vlnovou délku (resp.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Ramanův jev
Raymond Davis mladší
Raymond Davis mladší (14. října 1914 Washington, D.C. – 31. května 2006 New York) byl americký fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Raymond Davis mladší
Reinhard Genzel
Reinhard Genzel (* 24. března 1952 Bad Homburg vor der Höhe) je německý astrofyzik, ředitel Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik), profesor Mnichovské univerzity a emeritní profesor Kalifornské univerzity v Berkeley.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Reinhard Genzel
Reliktní záření
Reliktní záření (kosmické mikrovlnné pozadí) je elektromagnetické záření, které přichází z vesmíru ze všech směrů a je považováno za pozůstatek konce velkého třesku, kdy se záření oddělilo od hmoty prvotních atomů.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Reliktní záření
Rentgenové záření
Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X nebo RTG) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Rentgenové záření
Riccardo Giacconi
Riccardo Giacconi (6. října 1931 Janov – 9. prosince 2018 San Diego) byl americko-italský astrofyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Riccardo Giacconi
Richard Edward Taylor
Richard Edward Taylor, CC, FRS, FRSC (2. listopadu 1929 Medicine Hat, Alberta – 22. února 2018 Stanford, Kalifornie) byl kanadsko-americký fyzik a emeritní profesor na Stanfordově univerzitě v USA.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Richard Edward Taylor
Richard Feynman
Richard Phillips Feynman (11. května 1918 New York – 15. února 1988 Los Angeles) byl americký teoretický fyzik, známý především pro svou práci na formulaci kvantové mechaniky pomocí dráhových integrálů, teorii kvantové elektrodynamiky, fyzice supratekutosti hélia při teplotě blízké absolutní nule, a fyzice částic, pro kterou navrhl partonový model.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Richard Feynman
Robert Andrews Millikan
Robert Andrews Millikan (22. března 1868 – 19. prosince 1953) byl americký fyzik, který získal v roce 1923 Nobelovu cena za fyziku primárně za výzkum elementárního elektrického náboje a fotoelektrického jevu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Robert Andrews Millikan
Robert B. Laughlin
Robert Betts Laughlin (* 1. listopadu 1950 ve Visalii) je profesorem fyziky a aplikované fyziky na Stanfordově univerzitě.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Robert B. Laughlin
Robert Coleman Richardson
Robert Coleman Richardson (26. června 1937, Washington, D.C., USA – 19. února 2013, Ithaca, New York) byl americký experimentální fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Robert Coleman Richardson
Robert Hofstadter
urychlovač Mark III, na němž Robert Hofstadter studoval strukturu nukleonů Robert Hofstadter (5. února 1915 – 17. listopadu 1990) byl americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1961 s R. L. Mössbauerem) za studium struktury nukleonů pomocí rozptylu elektronů na atomových jádrech.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Robert Hofstadter
Robert Woodrow Wilson
Robert Woodrow Wilson (* 10. ledna 1936 v Houstonu, Texas) je americký astronom, držitel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1978 za objev tzv.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Robert Woodrow Wilson
Roger Penrose
Sir Roger Penrose (* 8. srpna 1931, Colchester, Essex) je anglický matematický fyzik a matematik, znám především svými příspěvky k obecné relativitě, kosmologii a k teorii zobecněných inverzí matic.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Roger Penrose
Roy Glauber
Roy Jay Glauber (1. září 1925, New York – 26. prosince 2018) byl americký fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Roy Glauber
Rudolf Ludwig Mössbauer
Rudolf Ludwig Mössbauer (31. ledna 1929, Mnichov – 14. září 2011, Mnichov) byl německý fyzik, který studoval gama záření.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Rudolf Ludwig Mössbauer
Russell Alan Hulse
Russell Alan Hulse (* 28. listopadu 1950, New York) je americký radioastronom.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Russell Alan Hulse
Samuel Ting
Samuel Chao Chung Ting (čínsky: 丁肇中; pinyin: Dīng Zhàozhōng) (* 27. ledna 1936) je americký fyzik, který v roce 1976 získal spolu s Burtonem Richterem Nobelovu cenu za fyziku za objev částice J/ψ.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Samuel Ting
Saul Perlmutter
Saul Perlmutter (* 22. září 1959) je americký astrofyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Saul Perlmutter
Sekunda
Světélko blikající jednou za sekundu Sekunda (značka s, ale někdy též nesprávně označovaná jako sec, sek apod.) je základní jednotka času (nebo také doby trvání) v soustavě SI.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Sekunda
Serge Haroche
Serge Haroche (* 11. září 1944, Casablanca) je francouzský fyzik narozený v Maroku v židovské rodině.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Serge Haroche
Sheldon Lee Glashow
Sheldon Lee Glashow (* 5. prosince 1932 New York) je americký fyzik, který v roce 1979 spolu s Abdusem Salamem a Stevenem Weinbergem získal Nobelovu cenu za fyziku za „příspěvky k teorii sjednocené elektroslabé interakce mezi elementárními částicemi, včetně předpovědi neutrálních proudů“.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Sheldon Lee Glashow
Shuji Nakamura
Šúdži Nakamura (* 22. května 1954 Ikata) je japonsko-americký profesor Kalifornské univerzity v Santa Barbaře (UCSB od roku 1999).
Vidět Nobelova cena za fyziku a Shuji Nakamura
Silná interakce
Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Silná interakce
Simon van der Meer
Simon van der Meer (24. listopadu 1925 Haag – 4. března 2011 Ženeva) byl nizozemský fyzik, který přišel s představou stochastického ochlazování při srážkách částic v částicovém urychlovači, umožňující objev intermediálních částic slabé interakce (W+, W− a Z0).
Vidět Nobelova cena za fyziku a Simon van der Meer
Slabá interakce
Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Slabá interakce
Spektrální čára
Spektrální čára je tmavá nebo světlá čára v jinak spojitém spektru, která je výsledkem nadbytku nebo nedostatku fotonů v úzkém frekvenčním pásmu v porovnání s okolními frekvencemi pozorovaného paprsku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Spektrální čára
Spektroskopie
Lineární viditelné spektrum Spektroskopie je fyzikální obor, který se zabývá studiem interakce světla s látkou, tedy elektromagnetického záření se vzorkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Spektroskopie
Spektrum
Spektrum je ve fyzice a matematice popis veličiny jako funkce frekvence nebo vlnové délky.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Spektrum
Spontánní narušení symetrie
Potenciál vedoucí ke spontánnímu narušení symetrie (potenciál mexického klobouku). Minima potenciálu je dosaženo ve stavu s nenulovým parametrem asymetrie (v údolí kolem středového kopce). Základní stav je tedy asymetrický a degenerovaný.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Spontánní narušení symetrie
Stavová rovnice
Stavovou rovnicí se v termodynamice označuje rovnice, která určuje vztah mezi jednotlivými stavovými veličinami charakterizujícími daný termodynamický systém.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Stavová rovnice
Steven Chu
Steven Chu (* 28. února 1948 St. Louis, Missouri, USA) je americký experimentální fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Steven Chu
Steven Weinberg
Steven Weinberg (3. května 1933 New York, New York, USA – 23. července 2021, Austin, Texas) byl americký fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Steven Weinberg
Subatomární částice
kvarku d, což jsou elementární částice. Subatomární částice je dříve používané označení skupiny částic menších než atom.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Subatomární částice
Subrahmanyan Chandrasekhar
Subrahmanyan Chandrasekhar (19. října 1910 Láhaur, dnes Pákistán – 21. srpna 1995 Chicago) byl americký astrofyzik a matematik indického původu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Subrahmanyan Chandrasekhar
Supernova
Zbytky Keplerovy supernovy, SN 1604. Termín supernova nebo výbuch supernovy (exploze supernovy) se v astronomii vztahuje k několika typům hvězdných explozí, kterými vznikají extrémně jasné objekty složené z plazmatu, jejichž jasnost nakonec v průběhu týdnů či měsíců opět o mnoho řádů klesá.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Supernova
Supratekutost
Hélium II se „vyplazí“ po povrchu nádoby, aby našlo svoji vlastní hladinu – po krátké chvíli se hladiny v obou nádobách vyrovnají. Rollinova vrstva též pokryje vnitřek větší nádoby; kdyby nebyla zavřená, hélium II by se vyplazilo ven a uniklo.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Supratekutost
Supravodivost
LHC. levitující nad magnety Supravodivý magnet Supravodivost je jev kvantové mechaniky, při němž materiál ochlazený pod svou kritickou teplotu (TC) vede elektrický proud bez odporu, takže se žádná energie neztrácí přeměnou na Jouleovo teplo.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Supravodivost
Symetrie
Symetrie je jeden z ústředních pojmů vědy, zejména pak teoretické fyziky, matematiky a geometrie 20.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Symetrie
Syukuro Manabe
Syukuro Manabe (* 21. září 1931 Šinricu), přezdívaný Suki, je japonsko-americký meteorolog a klimatolog, který se stal průkopníkem v používání počítačů k simulaci klimatických změn.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Syukuro Manabe
Takaaki Kadžita
Takaaki Kadžita (* 9. března 1959 Higašimacujama) je japonský fyzik, známý díky experimentům s neutriny v podzemní laboratoři Kamiokande a její nástupkyni Super-Kamiokande.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Takaaki Kadžita
Telegrafie
Telegrafie (z řeckých slov tele (τηλε).
Vidět Nobelova cena za fyziku a Telegrafie
Teplo
Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Teplo
Theodor Hänsch
Theodor Wolfgang Hänsch (30. října 1941, Heidelberg) je německý fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Theodor Hänsch
Tlak
Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Tlak
Tošihide Masukawa
Tošihide Masukawa (také Tošihide Maskawa, japonsky: 益川 敏英, narozen 7. února 1940 v Nagojské čtvrti Nakagawa-ku, v prefektuře Aiči – 23. července 2021 v Kjótu) byl japonský fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Tošihide Masukawa
Trajektorie
Trajektorie s vyznačením bodů v různých časových okamžicích. Trajektorie (též pohybová křivka) je geometrická čára prostorem, kterou hmotný bod nebo těleso při pohybu opisuje.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Trajektorie
Transmutace
Transmutace může být.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Transmutace
Tranzistor
Tranzistory Tranzistor je třívrstvá polovodičová součástka, kterou tvoří dvojice přechodů PN.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Tranzistor
Tunelový jev
Tunelový jev (též kvantové tunelování) je kvantový jev známý z kvantové mechaniky, při němž částice porušuje principy klasické fyziky tím, že prochází potenciálovou bariérou, která je vyšší než energie částice.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Tunelový jev
Val Logsdon Fitch
Val Logsdon Fitch (10. března 1923 – 5. února 2015) byl americký jaderný fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Val Logsdon Fitch
Výzkum
Výzkum je „tvořivá a systematická práce prováděná za účelem zvýšení zásoby znalostí“.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Výzkum
Věda
Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy).
Vidět Nobelova cena za fyziku a Věda
Vesmír
datum přístupu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Vesmír
Victor Franz Hess
Victor Franz Hess (24. června 1883 – 17. prosince 1964 Mount Vernon, USA) byl rakouský fyzik, který v roce 1936 získal Nobelovu cenu za objev kosmického záření.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Victor Franz Hess
Vitalij Lazarevič Ginzburg
Vitalij Lazarevič Ginzburg (rusky: Виталий Лазаревич Гинзбург) (4. října 1916, Moskva, Rusko – 8. listopad 2009, Moskva) byl sovětský a ruský fyzik a astronom.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Vitalij Lazarevič Ginzburg
Vlnová funkce
Vlnová funkce je ve fyzice a matematice obecně řešení libovolné vlnové rovnice, která je obvykle parciální diferenciální rovnicí prvního či druhého řádu.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Vlnová funkce
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Vodík
Vynález
Vynález je výrobek nebo technický postup, který představuje poprvé prakticky realizovanou novou myšlenku, která buď zlepšuje současný stav, nebo poskytuje úplně nové možnosti.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Vynález
Vznik a vývoj vesmíru
Vývoj vesmíru (ilustrační obrázek) Vznikem a vývojem vesmíru se zabývá věda zvaná kosmologie.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Vznik a vývoj vesmíru
Walter Houser Brattain
Walter Houser Brattain (10. února 1902, Amoy – 13. října 1987, Seattle) byl americký fyzik, který spolu s Johnem Bardeenem a Williamem Shockleym objevil tranzistor.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Walter Houser Brattain
Walther Bothe
Walther Wilhelm Georg Bothe (8. ledna 1891, Oranienburg, Německo – 8. února 1957, Heidelberg, Německo) byl německý fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Walther Bothe
Werner Heisenberg
Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901 Würzburg – 1. února 1976 Mnichov) byl německý teoretický fyzik, matematik a filozof, jemuž byla za podíl na objevu kvantové mechaniky v roce 1932 udělena Nobelova cena za fyziku.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Werner Heisenberg
Wilhelm Conrad Röntgen
Wilhelm Conrad Röntgen (27. března 1845 Lennep, dnes místní část města Remscheid, Prusko – 10. února 1923 Mnichov, Německo)| Biografie na stránkách Nobelovy nadace byl německý fyzik, který 8.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Wilhelm Conrad Röntgen
Wilhelm Wien
Wilhelm Carl Werner Otto Fritz Franz Wien (13. ledna 1864, Gaffken, Prusko – 30. srpna 1928, Mnichov, Německo) byl německý fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Wilhelm Wien
Willard Sterling Boyle
Willard Sterling Boyle (19. srpna 1924 – 7. května 2011) byl americký fyzik, vědec a spoluvynálezce CCD čipu (charge-coupled device) narozený v Kanadě.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Willard Sterling Boyle
William Alfred Fowler
William Alfred Fowler (9. srpna 1911 Pittsburgh, Pensylvánie – 14. března 1995 Pasadena, Kalifornie) byl americký fyzik a astrofyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a William Alfred Fowler
William Bradford Shockley
William Bradford Shockley (13. února 1910, Londýn – 12. srpna 1989, Stanford) byl americký fyzik a vynálezce.
Vidět Nobelova cena za fyziku a William Bradford Shockley
William Daniel Phillips
William Daniel Phillips (* 5. listopadu 1948) je americký fyzik, který spolu se Stevenem Chu a Claudem Cohen-Tannoudjim získal Nobelovu cenu za fyziku za rok 1997.
Vidět Nobelova cena za fyziku a William Daniel Phillips
William Henry Bragg
Sir William Henry Bragg (2. července 1862, Westward u Wigtonu, hrabství Cumbria – 10. března 1942, Londýn) byl britský fyzik, zakladatel rentgenové strukturní analýzy a rentgenové spektroskopie.
Vidět Nobelova cena za fyziku a William Henry Bragg
William Lawrence Bragg
Sir William Lawrence Bragg (31. března 1890, Adelaide, Austrálie – 1. července 1971, Ipswich, Suffolk) byl britský fyzik a rentgenový krystalograf.
Vidět Nobelova cena za fyziku a William Lawrence Bragg
Willis Eugene Lamb
Willis Eugene Lamb, Jr. (12. července 1913, Los Angeles – 15. května 2008, Tucson) byl americký fyzik.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Willis Eugene Lamb
Wilsonova mlžná komora
Fyzik si prohlíží stopy alfa částic v mlžné komoře CERN na výstavě Microcosm thoriové řady, kdy se radon Rn-220 rozpadá alfa přeměnou na polonium Po-216, které se ihned poté rozpadá na olovo Pb-212 Detail mlžných stop v komoře Wilsonova mlžná komora je fyzikální přístroj umožňující pozorovat dráhy elektricky nabitých částic.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Wilsonova mlžná komora
Wolfgang Ketterle
Wolfgang Ketterle (* 21. říjen 1957, Heidelberg, Německo) je německý fyzik a profesor fyziky na Massachusettském technologickém institutu (MIT).
Vidět Nobelova cena za fyziku a Wolfgang Ketterle
Wolfgang Paul
Wolfgang Paul (10. srpna 1913 Zeithain – 7. prosince 1993 Bonn) byl německý fyzik, který se podílel na vývoji metody iontové pasti.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Wolfgang Paul
Wolfgang Pauli
Wolfgang Ernst Pauli (25. dubna 1900, Vídeň – 15. prosince 1958, Curych) byl rakouský fyzik (z většiny židovského původu), jeden z nejvýznamnějších teoretických fyziků první poloviny 20. století.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Wolfgang Pauli
Záření gama
Záření gama Záření gama (často psáno řeckým písmenem gama, γ) je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích.
Vidět Nobelova cena za fyziku a Záření gama
1901
1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1901
1902
1902 (MCMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1902
1903
1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1903
1904
1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1904
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1905
1906
1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1906
1907
1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1907
1908
1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1908
1909
1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1909
1910
1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1910
1911
1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1911
1912
1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1912
1913
1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1913
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1914
1915
1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1915
1916
1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1916
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1917
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1918
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1919
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1920
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1921
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1922
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1923
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1924
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1925
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1926
1927
1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1927
1928
1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1928
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1929
1930
1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1930
1931
1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1931
1932
1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1932
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1933
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1934
1935
1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1935
1936
1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1936
1937
1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1937
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1938
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1939
1940
1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1940
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1941
1942
1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1942
1943
1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1943
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1944
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1945
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1946
1947
1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1947
1948
1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1948
1949
1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1949
1950
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1950
1951
1951 (MCMLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1951
1952
1952 (MCMLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1952
1953
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1953
1954
1954 (MCMLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1954
1955
1955 (MCMLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1955
1956
1956 (MCMLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1956
1957
1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1957
1958
1958 (MCMLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1958
1959
1959 (MCMLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1959
1960
1960 (MCMLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1960
1961
1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1961
1962
1962 (MCMLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1962
1963
1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1963
1964
1964 (MCMLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1964
1965
1965 (MCMLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1965
1966
1966 (MCMLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1966
1967
1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1967
1968
1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1968
1969
1969 (MCMLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1969
1970
1970 (MCMLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1970
1971
1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1971
1972
1972 (MCMLXXII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou 1. ledna a skončil v neděli 31.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1972
1973
1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1973
1974
1974 (MCMLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1974
1975
1975 (MCMLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1975
1976
1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem a byl přestupný.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1976
1977
1977 (MCMLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1977
1978
1978 (MCMLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1978
1979
1979 (MCMLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1979
1980
1980 (MCMLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1980
1981
1981 (MCMLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1981
1982
1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1982
1983
1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1983
1984
1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1984
1985
1985 (MCMLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1985
1986
1986 (MCMLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1986
1987
1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1987
1988
1988 (MCMLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1988
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1989
1990
1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1990
1991
1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1991
1992
1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1992
1993
1993 (MCMXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1993
1994
1994 (MCMXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1994
1995
1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1995
1996
1996 (MCMXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1996
1997
1997 (MCMXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1997
1998
1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1998
1999
Rok 1999 (MCMXCIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 1999
2000
Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2000
2001
Rok 2001 (MMI) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2001
2002
Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2002
2003
Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2003
2004
Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2004
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2005
2006
Rok 2006 (MMVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2006
2007
Rok 2007 (MMVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2007
2008
Rok 2008 (MMVIII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2008
2009
Rok 2009 (MMIX) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2009
2010
Rok 2010 (MMX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2010
2011
Rok 2011 (MMXI) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2011
2012
Rok 2012 (MMXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2012
2013
2013 (MMXIII) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal v úterý 1. ledna 2013 a skončil v úterý 31. prosince 2013.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2013
2014
2014 (MMXIV) byl rok, který v souladu s gregoriánským kalendářem začal ve středu 1. ledna 2014 a skončil ve středu 31. prosince 2014.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2014
2015
2015 (MMXV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1. ledna 2015 a skončil ve čtvrtek 31. prosince 2015.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2015
2016
Rok 2016 (MMXVI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2016
2017
Rok 2017 (MMXVII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2017
2018
Rok 2018 (MMXVIII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2018
2019
Rok 2019 (MMXIX) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2019
2020
Rok 2020 (MMXX) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1. ledna, skončil ve čtvrtek 31. prosince a byl přestupný.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2020
2021
Rok 2021 (MMXXI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1. ledna a skončil v pátek 31. prosince.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2021
2022
Rok 2022 (MMXXII) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna a skončil v sobotu 31. prosince.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2022
2023
Rok 2023 (MMXXIII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1. ledna a skončí v neděli 31. prosince.
Vidět Nobelova cena za fyziku a 2023
Viz také
Fyzikální ocenění
- Copleyho medaile
- Cotheniova medaile
- Eddingtonova medaile
- Hughesova medaile
- Lorentzova medaile
- Medaile Alberta Einsteina
- Nobelova cena za fyziku
- Průlomová cena v základní fyzice
- Wolfova cena za fyziku
Nobelova cena
- Alfred Nobel
- Královská švédská akademie věd
- Muzeum Nobelovy ceny
- Nobelova cena
- Nobelova cena za chemii
- Nobelova cena za fyziku
- Nobelova cena za fyziologii a lékařství
- Nobelova cena za literaturu
- Nobelova cena za mír
- Nobelova choroba
- Nobelova pamětní cena za ekonomii
- Stockholmská radnice
Také známý jako Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziku.
, Cecil Powell, Chandrasekhara Venkata Raman, Charge-coupled device, Charles Edouard Guillaume, Charles Glover Barkla, Charles Hard Townes, Charles Kuen Kao, Charles Thomson Rees Wilson, Chemický prvek, Claude Cohen-Tannoudji, Clifford Shull, Clinton Joseph Davisson, COBE, Comptonův jev, Cyklotron, David J. Thouless, David J. Wineland, David Jonathan Gross, David Morris Lee, De Broglieova vlna, Dennis Gabor, Didier Queloz, Donald Arthur Glaser, Donna Stricklandová, Dopplerův jev, Douglas Dean Osheroff, Duncan Haldane, Edward Mills Purcell, Edward Victor Appleton, Elektrická vodivost, Elektrický náboj, Elektron, Elektronový mikroskop, Elektroslabá interakce, Elementární částice, Emilio Gino Segrè, Enrico Fermi, Eric Allin Cornell, Ernest Orlando Lawrence, Ernest Thomas Sinton Walton, Ernst Ruska, Erwin Schrödinger, Eugene Paul Wigner, Evropská organizace pro jaderný výzkum, Exoplaneta, Fázový přechod, Felix Bloch, Ferenc Krausz, Ferrimagnetismus, Fluktuace, Fotoelektrický jev, Fotografie, François Englert, Frank Wilczek, Frederick Reines, Frits Zernike, Fyzika, Gabriel Lippmann, Galaxie Mléčná dráha, Gérard Mourou, George Elwood Smith, George F. Smoot, George Paget Thomson, Georges Charpak, Gerardus 't Hooft, Gerd Binnig, Giorgio Parisi, Globální oteplování, Grafen, Gravitační vlny, Gravitace, Guglielmo Marconi, Gustav Ludwig Hertz, Hallův jev, Hannes Alfvén, Hans Bethe, Hans Georg Dehmelt, Heike Kamerlingh Onnes, Heinrich Rohrer, Helium, Helium-3, Hendrik Antoon Lorentz, Henri Becquerel, Henry Way Kendall, Herbert Kroemer, Hideki Jukawa, Higgsův boson, Hiroši Amano, Holografie, Horst Ludwig Störmer, Hugh David Politzer, Hvězda, Igor Jevgeněvič Tamm, Ilja Frank, Integrovaný obvod, Interference, Intermediální částice, Isamu Akasaki, Isidor Isaac Rabi, Ivar Giaever, J. Hans D. Jensen, Jack Kilby, Jack Steinberger, Jaderná fyzika, James Chadwick, James Franck, James Peebles, James Rainwater, James Watson Cronin, Jang Čen-ning, Jóičiró Nambu, Jean Baptiste Perrin, Jerome Isaac Friedman, Johannes Diderik van der Waals, Johannes Georg Bednorz, Johannes Stark, John Bardeen, John C. Mather, John Douglas Cockcroft, John F. Clauser, John Hall, John Hasbrouck van Vleck, John Robert Schrieffer, John William Strutt, 3. baron Rayleigh, Joseph Hooton Taylor, Joseph John Thomson, Josephsonův jev, Julian Schwinger, Kai Manne Boerje Siegbahn, Kaon, Kapalný krystal, Karl Alexander Müller, Karl Ferdinand Braun, Kenneth G. Wilson, Keramika, Kip Thorne, Klaus Hasselmann, Klaus von Klitzing, Kmitání, Konstantin Novoselov, Kosmické záření, Kosmologie, Královská švédská akademie věd, Krystal, Kvantová elektrodynamika, Kvantová fyzika, Kvantová mechanika, Kvantové provázání, Kvantový Hallův jev, Kvark, Laser, LED, Leo Esaki, Leon Cooper, Leon Max Lederman, Lepton, Lev Davidovič Landau, Li Čeng-tao, LIGO, Lise Meitnerová, Louis de Broglie, Louis Eugène Félix Néel, Luis Walter Alvarez, Magnetický moment, Magnetismus, Maják, Makoto Kobajaši, Manne Siegbahn, Maria Göppert-Mayer, Marie Curie-Skłodowská, Martin Lewis Perl, Martin Ryle, Martinus J. G. Veltman, Masatoši Košiba, Maser, Max Born, Max Planck, Max von Laue, Mössbauerův jev, Melvin Schwartz, Mezon, Michael Kosterlitz, Michel Mayor, Mikroskop, Mion, Murray Gell-Mann, Narušení P-symetrie, Neutrino, Neutron, Nevill Mott, New Scientist, Nicola Cabibbo, Nicolaas Bloembergen, Niels Bohr, Nikl, Nikolaj Gennadijevič Basov, Nils Gustaf Dalén, Nobelova cena, Nobelova cena za chemii, Norman Foster Ramsey, Nukleon, Obří černá díra, Obří magnetorezistence, Obecná teorie relativity, Ocel, Optické vlákno, Optika, Otto Hahn, Otto Stern, Owen Chamberlain, Owen Willans Richardson, Patrick Maynard Stuart Blackett, Paul Dirac, Pauliho vylučovací princip, Pavel Alexejevič Čerenkov, Percy Williams Bridgman, Peter Grünberg, Peter Higgs, Philip Warren Anderson, Philipp Lenard, Pierre Agostini, Pierre Curie, Pierre-Gilles de Gennes, Pieter Zeeman, Pjotr Leonidovič Kapica, Planckův vyzařovací zákon, Plyn, Polovodič, Polykarp Kusch, Polymer, Pozitron, Proton, Pulsar, Radioaktivita, Rainer Weiss, Ramanův jev, Raymond Davis mladší, Reinhard Genzel, Reliktní záření, Rentgenové záření, Riccardo Giacconi, Richard Edward Taylor, Richard Feynman, Robert Andrews Millikan, Robert B. Laughlin, Robert Coleman Richardson, Robert Hofstadter, Robert Woodrow Wilson, Roger Penrose, Roy Glauber, Rudolf Ludwig Mössbauer, Russell Alan Hulse, Samuel Ting, Saul Perlmutter, Sekunda, Serge Haroche, Sheldon Lee Glashow, Shuji Nakamura, Silná interakce, Simon van der Meer, Slabá interakce, Spektrální čára, Spektroskopie, Spektrum, Spontánní narušení symetrie, Stavová rovnice, Steven Chu, Steven Weinberg, Subatomární částice, Subrahmanyan Chandrasekhar, Supernova, Supratekutost, Supravodivost, Symetrie, Syukuro Manabe, Takaaki Kadžita, Telegrafie, Teplo, Theodor Hänsch, Tlak, Tošihide Masukawa, Trajektorie, Transmutace, Tranzistor, Tunelový jev, Val Logsdon Fitch, Výzkum, Věda, Vesmír, Victor Franz Hess, Vitalij Lazarevič Ginzburg, Vlnová funkce, Vodík, Vynález, Vznik a vývoj vesmíru, Walter Houser Brattain, Walther Bothe, Werner Heisenberg, Wilhelm Conrad Röntgen, Wilhelm Wien, Willard Sterling Boyle, William Alfred Fowler, William Bradford Shockley, William Daniel Phillips, William Henry Bragg, William Lawrence Bragg, Willis Eugene Lamb, Wilsonova mlžná komora, Wolfgang Ketterle, Wolfgang Paul, Wolfgang Pauli, Záření gama, 1901, 1902, 1903, 1904, 1905, 1906, 1907, 1908, 1909, 1910, 1911, 1912, 1913, 1914, 1915, 1916, 1917, 1918, 1919, 1920, 1921, 1922, 1923, 1924, 1925, 1926, 1927, 1928, 1929, 1930, 1931, 1932, 1933, 1934, 1935, 1936, 1937, 1938, 1939, 1940, 1941, 1942, 1943, 1944, 1945, 1946, 1947, 1948, 1949, 1950, 1951, 1952, 1953, 1954, 1955, 1956, 1957, 1958, 1959, 1960, 1961, 1962, 1963, 1964, 1965, 1966, 1967, 1968, 1969, 1970, 1971, 1972, 1973, 1974, 1975, 1976, 1977, 1978, 1979, 1980, 1981, 1982, 1983, 1984, 1985, 1986, 1987, 1988, 1989, 1990, 1991, 1992, 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023.