OdchozíPřicházející

🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!

Obsah

1. 485 vztahy: Aage Niels Bohr, Abdus Salam, Absolutně černé těleso, Adam Riess, Alain Aspect, Albert Abraham Michelson, Albert Einstein, Albert Fert, Alexandr Michajlovič Prochorov, Alexej Alexejevič Abrikosov, Alfred Kastler, Andre Geim, Andrea Ghezová, Anizotropie, Anne L'Huillierová, Anthony James Leggett, Antiferromagnetismus, Antiproton, Anton Zeilinger, Antony Hewish, Argon, Arno Allan Penzias, Arthur Ashkin, Arthur B. McDonald, Arthur Holly Compton, Arthur Leonard Schawlow, Astrofyzika, Asymptotická volnost, Atmosféra, Atom, Atomové hodiny, Atomový orbital, Šin’ičiró Tomonaga, Žores Ivanovič Alfjorov, Řádkovací tunelový mikroskop, Barry Barish, Bóje, Bellova nerovnost, Ben Roy Mottelson, Bertram Brockhouse, Boseho-Einsteinův kondenzát, Boson W a Z, Brian David Josephson, Brian Schmidt, Bublinková komora, Burton Richter, Carl David Anderson, Carl Wieman, Carlo Rubbia, Cchuej Čchi, ... Rozbalte index (435 více) » « Zmenšit index

2. Fyzikální ocenění
3. Nobelova cena

Aage Niels Bohr

Aage Niels Bohr (19. června 1922 Kodaň – 8. září 2009 Kodaň) byl dánský fyzik zabývající se jadernou fyzikou a kvantovou mechanikou, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1975.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Aage Niels Bohr

Abdus Salam

Abdus Salam (29. ledna 1926, Džhang, Britská Indie – 21. listopadu 1996, Oxford, Anglie, Velká Británie) byl pákistánský fyzik, nositel Nobelovy ceny.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Abdus Salam

Absolutně černé těleso

Absolutně černé těleso, černé těleso a nebo černý zářič je ideální těleso, které pohlcuje veškeré záření všech vlnových délek, dopadající na jeho povrch.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Absolutně černé těleso

Adam Riess

Adam Guy Riess (* 16. prosince 1969) je americký astrofyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Adam Riess

Alain Aspect

Alain Aspect (* 15. června 1947, Agen, Francie) je francouzský fyzik, který je známý především díky práci v oblasti experimentálního ověřování kvantového provázání.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Alain Aspect

Albert Abraham Michelson

Albert Abraham Michelson (19. prosince 1852, Strzelno – 9. května 1931, Pasadena) byl americký fyzik narozený v Polsku do židovské rodiny.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Albert Abraham Michelson

Albert Einstein

Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Albert Einstein

Albert Fert

Albert Fert (* 7. března 1938 Carcassonne, Aude) je francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Albert Fert

Alexandr Michajlovič Prochorov

Alexandr Michajlovič Prochorov (rusky: Алекса́ндр Миха́йлович Про́хоров; 11. července 1916 – 8. ledna 2002) byl sovětský fyzik ruského původu známý jako průkopník ve výzkumu laserů a maserů, za což v roce 1964 spolu s Charlesem Townesem a Nikolajem Basovem získal Nobelovu cenu za fyziku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Alexandr Michajlovič Prochorov

Alexej Alexejevič Abrikosov

Alexej Alexejevič Abrikosov (25. června 1928, Moskva – 29. března 2017, Palo Alto) byl ruský (resp. dříve sovětský) fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku (2003) za přínos v oblasti supravodičů.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Alexej Alexejevič Abrikosov

Alfred Kastler

Alfred Kastler (3. května 1902, Guebwiller – 7. ledna 1984) byl francouzský fyzik německého původu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Alfred Kastler

Andre Geim

Andre K. Geim (* 21. října 1958, Soči) je vědec známý objevem grafenu, i když jeho experiment s levitujícími žábami jej asi u široké veřejnosti proslavil více.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Andre Geim

Andrea Ghezová

#PŘESMĚRUJ Andrea M. Ghezová.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Andrea Ghezová

Anizotropie

Anizotropie je vlastnost, kterou se označuje závislost určité veličiny na volbě směru.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Anizotropie

Anne L'Huillierová

Anne Geneviève L'Huillierová (* 16. srpna 1958 Paříž) je francouzsko-švédská fyzička a profesorka atomové fyziky na Lundské univerzitě ve Švédsku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Anne L'Huillierová

Anthony James Leggett

Anthony James Leggett (* 26. března 1938, Londýn) je britský fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku (2003) za přínos v oblasti supravodičů.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Anthony James Leggett

Antiferromagnetismus

#PŘESMĚRUJ Antiferomagnetismus.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Antiferromagnetismus

Antiproton

Antiproton Antiproton (\bar) je antičástice protonu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Antiproton

Anton Zeilinger

Anton Zeilinger (* 20. května 1945 Ried im Innkreis, Rakousko) je rakouský fyzik a profesor na Vídeňské univerzitě.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Anton Zeilinger

Antony Hewish

Antony Hewish (11. května 1924, Fowey – 13. září 2021) byl britský radioastronom.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Antony Hewish

Argon

Argon, (chemická značka Ar, Argon) je chemický prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří přibližně 1 % zemské atmosféry.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Argon

Arno Allan Penzias

Arno Allan Penzias (* 26. dubna 1933) je americký fyzik, který v roce 1978 spolu s Robertem Woodrow Wilsonem získal Nobelovu cenu za fyziku za objev reliktního záření.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Arno Allan Penzias

Arthur Ashkin

Arthur Ashkin (2. září 1922 Brooklyn, New York, Spojené státy americké – 21. září 2020 Rumson, New Jersey, Spojené státy americké) byl americký vědec a nositel Nobelovy ceny, který pracoval v Bellových laboratořích a společnosti Lucent.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Arthur Ashkin

Arthur B. McDonald

Arthur Bruce McDonald (* 29. srpna 1943 Sydney, Nové Skotsko) je kanadský astrofyzik, ředitel kanadských neutrinových laboratoří SNOLAB v Sudbury a profesor na Královnině univerzitě v Kingstonu ve státě Ontario.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Arthur B. McDonald

Arthur Holly Compton

Arthur Holly Compton (10. září 1892, Wooster, Ohio, USA – 15. března 1962) byl americký fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Arthur Holly Compton

Arthur Leonard Schawlow

Arthur Leonard Schawlow (5. května 1921 Mount Vernon, New York, USA – 28. dubna 1999 Palo Alto, Kalifornie) byl americký fyzik nejznámější pro svou práci s lasery, za kterou v roce 1981 získal spolu s Nicolaasem Bloembergenem a Kaiem Siegbahnem Nobelovu cenu za fyziku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Arthur Leonard Schawlow

Astrofyzika

světelných let od Země Astrofyzika (dříve též kosmická fyzika) je vědní obor ležící na rozhraní fyziky a astronomie.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Astrofyzika

Asymptotická volnost

Asymptotická volnost je vlastnost některých kalibračních teorií v kvantové teorii pole, která způsobuje, že při zvětšování energetické škály a zmenšování délkové škály interakce mezi částicemi asymptoticky slábnou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Asymptotická volnost

Atmosféra

atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Atmosféra

Atom

Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Atom

Atomové hodiny

Atomové cesiové hodiny, též nazývané cesiová fontána Atomové hodiny jsou přesné hodiny, které měří čas na základě rezonanční frekvence atomů.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Atomové hodiny

Atomový orbital

Atomové a molekulové orbitaly Atomový orbital (též pouze atomový orbit) je funkce popisující prostorové rozložení možného výskytu elektronu daného kvantového stavu v elektronovém obalu atomu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Atomový orbital

Šin’ičiró Tomonaga

Šin’ičiró Tomonaga (anglickým přepisem Sin-Itiro Tomonaga; 31. března 1906, Tokio, Japonsko – 8. července 1979, Tokio) byl japonský vědec, jedna z nejdůležitějších osobností teoretické fyziky, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1965 za práce v oblasti kvantové elektrodynamiky.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Šin’ičiró Tomonaga

Žores Ivanovič Alfjorov

Žores Ivanovič Alfjorov (15. března 1930 – 1. března 2019, Petrohrad) byl ruský fyzik a akademik, který výrazně přispěl ke vzniku moderní fyziky a elektroniky heterogenních struktur.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Žores Ivanovič Alfjorov

Řádkovací tunelový mikroskop

Angl. schéma STM STM (z angl. Scanning Tunneling Microscope), jehož české označení zní řádkovací tunelový mikroskop, je druhem neoptického mikroskopu, který mapuje povrch vodivého vzorku pomocí změny průběhu potenciálu, resp.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Řádkovací tunelový mikroskop

Barry Barish

Barry Clark Barish (* 27. ledna 1936, Omaha) je americký fyzik židovského původu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Barry Barish

Bóje

Bóje s praporky pro označení plavební dráhy v jachtingu Bóje, také bójka, je zařízení plovoucí na vodní hladině (moře, řeky, jezera aj.) a sloužící nejčastěji jako druh plavebního znaku k označení daného místa pro usnadnění plavby lodí, případně nesoucí měřící zařízení (měření výšky vln, systémy varování před tsunami aj).

Vidět Nobelova cena za fyziku a Bóje

Bellova nerovnost

Bellova nerovnost je nerovnost, kterou splňují určité spinové korelace v lokálně realistických teoriích.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Bellova nerovnost

Ben Roy Mottelson

Ben Roy Mottelson (9. července 1926 Chicago, Illinois, USA – 13. května 2022) byl dánský fyzik narozený v USA, zabýval se jadernou fyzikou a kvantovou mechanikou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Ben Roy Mottelson

Bertram Brockhouse

Bertram Neville Brockhouse (15. července 1918, Lethbridge – 13. října 2003, Hamilton) byl kanadský fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Bertram Brockhouse

Boseho-Einsteinův kondenzát

#PŘESMĚRUJ Boseho–Einsteinův kondenzát.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Boseho-Einsteinův kondenzát

Boson W a Z

Bosony W a Z jsou elementární částice, které zprostředkovávají slabou (výměnnou) interakci v atomovém jádře a v reakcích elementárních částic.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Boson W a Z

Brian David Josephson

Brian David Josephson, FRS (* 4. ledna 1940, Cardiff, Wales) je velšský fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Brian David Josephson

Brian Schmidt

Brian Paul Schmidt (* 24. února 1967, Missoula, Montana, USA) je americko-australský astrofyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Brian Schmidt

Bublinková komora

Vyřazená 15stopá bublinková komora ve Fermilabu. První stopy pozorované v 1,5 palcové (~3.8 cm) vodíkové bublinkové komoře Johna Wooda v roce 1954. V bublinkové komoře (také bublinová komora) je nádoba naplněna přehřátou transparentní kapalinou (většinou kapalným vodíkem), která se používá k detekci elektricky nabitých částic pohybujících se přes tuto kapalinu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Bublinková komora

Burton Richter

Burton Richter (22. března 1931, Brooklyn, New York, New York, USA - 18. července 2018, Palo Alto, Kalifornie) byl americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Burton Richter

Carl David Anderson

Carl David Anderson (3. září 1905 – 11. ledna 1991) byl americký experimentální fyzik, který se proslavil objevem pozitronu při studiu kosmického záření.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Carl David Anderson

Carl Wieman

Carl Edwin Wieman (* 26. března 1951) je americký fyzik na University of British Columbia, který v roce 1995 spolu s Ericem Cornellem vyrobil první Boseho-Einsteinův kondenzát.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Carl Wieman

Carlo Rubbia

Carlo Rubbia (* 31. března 1934 Gorizia) je italský fyzik a nositel Nobelovy ceny za přínos k objevení intermediálních částic slabé interakce W+, W− a Z0.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Carlo Rubbia

Cchuej Čchi

Daniel Cchuej Čchi (čínsky: 崔琦, pinyin: Cuī Qí; * 28. února 1939 Che-nan, Čína) je americký fyzik, který je v současné době profesorem elektrotechniky na Princeton University.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Cchuej Čchi

Cecil Powell

Cecil Frank Powell (5. prosince 1903 – 9. srpna 1969) britský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1950), kterou obdržel za vývoj fotografické metody výzkumu jaderných procesů a pomocí ní učiněné objevy týkající se mezonů.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Cecil Powell

Chandrasekhara Venkata Raman

Chandrasekhara Venkata Raman (7. listopadu 1888 Tiruččiráppalli – 21. listopadu 1970 Bengalúru) byl indický fyzik vyznamenaný v roce 1930 Nobelovou cenou za fyziku za výsledky jeho práce při studiu rozptylu světla a za objev tzv.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Chandrasekhara Venkata Raman

Charge-coupled device

Barevné CCD v TV kameře s malým rozlišením Detail téhož snímače (levý dolní roh) na kterém jsou patrné mikročočky a Bayerův filtr CCD je elektronická součástka používaná pro snímání obrazové informace.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Charge-coupled device

Charles Edouard Guillaume

Charles Edouard Guillaume (15. února 1861 Fleurier – 13. května 1938 Sèvres) byl francouzsko-švýcarský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1920), kterou obdržel za objev anomálií v niklové oceli (invar), což přispělo k rozvoji přesných měření.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Charles Edouard Guillaume

Charles Glover Barkla

Charles Glover Barkla (7. června 1877 – 23. října 1944) byl britský fyzik, profesor přírodní filosofie v Edinburghu od roku 1913.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Charles Glover Barkla

Charles Hard Townes

Charles Hard Townes (28. července 1915 – 29. ledna 2015) byl americký nositel Nobelovy ceny za fyziku a pedagog.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Charles Hard Townes

Charles Kuen Kao

Charles Kuen Kao 高锟 (4. listopadu 1933 Šanghaj – 23. září 2018) byl původem čínský fyzik (měl čínské, americké a britské občanství) je považován za průkopníka využití optických vláken v telekomunikacích.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Charles Kuen Kao

Charles Thomson Rees Wilson

Charles Thomson Rees Wilson (14. února 1869 – 15. listopadu 1959) byl skotský fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Charles Thomson Rees Wilson

Chemický prvek

Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Chemický prvek

Claude Cohen-Tannoudji

Claude Cohen-Tannoudji (* 1. dubna 1933) je francouzský fyzik pracující na École Normale Supérieure v Paříži.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Claude Cohen-Tannoudji

Clifford Shull

Clifford Glenwood Shull (23. září 1915, Pittsburgh – 31. března 2001) byl americký fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Clifford Shull

Clinton Joseph Davisson

Clinton Joseph Davisson (22. října 1881 – 1. února 1958) americký fyzik, spolunositel Nobelovy ceny za fyziku (1937, druhou polovinu obdržel George Paget Thomson), kterou obdržel za experimentální objev rozptylu elektronů na krystalech.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Clinton Joseph Davisson

COBE

COBE (z anglického Cosmic Background Explorer někdy také Explorer 66) byla v roce 1989 první družice, která se věnovala kosmologii.

Vidět Nobelova cena za fyziku a COBE

Comptonův jev

Comptonův jev (někdy také Comptonův rozptyl) je fyzikální děj, při kterém se při interakci elektromagnetického záření s atomy pevné látky mění vlnová délka záření v důsledku předání části své energie atomům nebo jejich elektronům.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Comptonův jev

Cyklotron

Schematické znázornění cyklotronu. Cyklotron, jinak též cyklický vysokofrekvenční urychlovač slouží k urychlování těžkých nabitých částic pomocí vysokofrekvenčního elektrického pole.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Cyklotron

David J. Thouless

David James Thouless (21. září 1934 Bearsden – 6. dubna 2019 Cambridge) byl americko-britský fyzik, specialista na fyziku kondenzovaných stavů, laureát Nobelovy ceny.

Vidět Nobelova cena za fyziku a David J. Thouless

David J. Wineland

David Jeffrey Wineland (* 24. únor 1944, Milwaukee) je americký fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a David J. Wineland

David Jonathan Gross

David Jonathan Gross (* 19. února 1941 ve Washingtonu, D.C.) je americký fyzik a strunový teoretik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a David Jonathan Gross

David Morris Lee

David Morris Lee (* 20. ledna 1931 Rye, New York) je americký fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a David Morris Lee

De Broglieova vlna

Podle de Broglieovy hypotézy, přiřazuje částicím látky (ať už elektronu, protonu či jiné částici) nejen vlastnosti částic ale také vlnové a tedy pohybující se částici připadá na základě této hypotézy určitá vlnová délka de Broglieho vlny.

Vidět Nobelova cena za fyziku a De Broglieova vlna

Dennis Gabor

Dennis Gabor (maďarsky Gábor Dénes, 5. června 1900, Budapešť – 8. února 1979, Londýn) byl maďarsko-britský fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Dennis Gabor

Didier Queloz

Didier Patrick Queloz (* 23. února 1966) je švýcarský astronom a nositel Nobelovy ceny za fyziku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Didier Queloz

Donald Arthur Glaser

Donald Arthur Glaser (21. září 1926, Cleveland, Ohio – 28. února 2013, Berkeley, Kalifornie) byl americký fyzik a neurobiolog.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Donald Arthur Glaser

Donna Stricklandová

Donna Stricklandová (rodným jménem Donna Theo Strickland, * 27. května 1959 Guelph) je kanadská fyzička, akademička, laureátka Nobelovy ceny a průkopnice v oblasti laserů.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Donna Stricklandová

Dopplerův jev

Zdroj vlnění v pohybu zprava doleva. Před zdrojem vlevo je frekvence vyšší, za zdrojem vpravo je frekvence nižší. Dopplerův jev popisuje změnu frekvence a vlnové délky přijímaného oproti vysílanému vlnění, způsobenou nenulovou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Dopplerův jev

Douglas Dean Osheroff

Douglas Dean Osheroff (* 1. srpen 1945 Aberdeen, Washington, USA) je americký fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Douglas Dean Osheroff

Duncan Haldane

Frederick Duncan (* 14. září 1951), známý jako F. Duncan Haldane, je britský fyzik, který působí jako profesor fyziky na Princetonské univerzitě, a na Perimeter Institute for Theoretical Physics v Kanadě.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Duncan Haldane

Edward Mills Purcell

Edward Mills Purcell (30. srpna 1912 Taylorville – 7. března 1997 Cambridge) byl americký fyzik, který získal v roce 1952 Nobelovu cenu za fyziku za jeho nezávislý výzkum nukleární magnetické rezonance v kapalinách a pevných látkách.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Edward Mills Purcell

Edward Victor Appleton

Sir Edward Victor Appleton (6. září 1892 – 21. dubna 1965) byl britský fyzik a astronom.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Edward Victor Appleton

Elektrická vodivost

Elektrická vodivost resp.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Elektrická vodivost

Elektrický náboj

Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Elektrický náboj

Elektron

Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Elektron

Elektronový mikroskop

Mikroskop Siemens, 1973 Elektronový mikroskop je obdoba světelného mikroskopu, ve kterém jsou ale fotony nahrazeny elektrony a skleněné čočky elektromagnetickými čočkami.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Elektronový mikroskop

Elektroslabá interakce

Elektroslabá interakce je teoretickým sjednocením elektromagnetické a slabé interakce.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Elektroslabá interakce

Elementární částice

Elementární částice (též fundamentální nebo základní částice) je ve fyzice částice hmoty, jejíž vnitřní struktura je neznámá, a není tedy známo, zda se skládá z jiných částic.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Elementární částice

Emilio Gino Segrè

Emilio Gino Segrè (1. února 1905, Tivoli – 22. dubna 1989) byl italský fyzik židovského původu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Emilio Gino Segrè

Enrico Fermi

Fermiho patentový nákres neutronového reaktoru Enrico Fermi (29. září 1901 Řím – 28. listopadu 1954 Chicago) byl italský fyzik, známý svými výzkumy jaderných reakcí, kvantové teorie, částicové fyziky a statistické mechaniky.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Enrico Fermi

Eric Allin Cornell

Eric Allin Cornell (* 19. prosince 1961 Palo Alto) je americký fyzik, který v roce 1995 společně s Carlem Wiemanem vyrobil první Boseho-Einsteinův kondenzát.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Eric Allin Cornell

Ernest Orlando Lawrence

Ernest Orlando Lawrence (8. srpna 1901 – 27. srpna 1958) byl americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1939), kterou obdržel za vynález cyklotronu a jím získané výsledky, zejména týkající se umělých radioaktivních prvků.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Ernest Orlando Lawrence

Ernest Thomas Sinton Walton

Ernest Thomas Sinton Walton (6. října 1903 Dunngarvan, Irsko – 25. června 1995 Dublin, Irsko) byl irský fyzik, který získal spolu s J. D. Cockcroftem v roce 1951 Nobelovu cenu za fyziku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Ernest Thomas Sinton Walton

Ernst Ruska

Ernst August Friedrich Ruska (25. prosince 1906 Heidelberg – 27. května 1988 Berlín) byl německý fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Ernst Ruska

Erwin Schrödinger

Busta Schrödingera – univerzita ve Vídni Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Erwin Schrödinger

Eugene Paul Wigner

Eugene Wigner (vlevo) a Alvin Weinberg. Eugene Paul Wigner (původně maďarsky Wigner Jenő Pál) (17. listopadu 1902, Budapešť – 1. ledna 1995, Princeton, New Jersey) byl americký fyzik židovského původu, nositel Nobelovy ceny za fyziku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Eugene Paul Wigner

Evropská organizace pro jaderný výzkum

Evropská organizace pro jaderný výzkum (původně, CERN) je mezinárodní organizace se sídlem v Ženevě zabývající se částicovou fyzikou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Evropská organizace pro jaderný výzkum

Exoplaneta

nedostupné.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Exoplaneta

Fázový přechod

Fázový přechod je fyzikální pojem, označující skokovou změnu makroskopických vlastností termodynamického systému (fáze) při změně nějaké termodynamické proměnné (např. teploty).

Vidět Nobelova cena za fyziku a Fázový přechod

Felix Bloch

Felix Bloch (23. října 1905, Curych – 10. září 1983, tamtéž) byl švýcarský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1952), kterou obdržel za rozvoj nových metod pro přesná měření jaderného magnetismu a s tím spojené objevy společně s Edwardem Millsem Purcellem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Felix Bloch

Ferenc Krausz

Ferenc Krausz (* 17. května 1962, Mór) je maďarsko-rakouský fyzik působící v oboru attosekundové fyziky.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Ferenc Krausz

Ferrimagnetismus

ferrimagnetické uspořádání Ve fyzice ferrimagnetický materiál je ten, ve kterém magnetický moment atomů na různých podmřížkách je v protikladu jako u antiferomagnetismu, ale protikladné momenty jsou nerovné a spontánní magnetizace zůstává.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Ferrimagnetismus

Fluktuace

Fluktuace (z latinského fluctuare – houpat se na vlnách, pohybovat sem a tam) znamená nepravidelný a nesoustavný pohyb „sem a tam“.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Fluktuace

Fotoelektrický jev

Schéma fotoefektu Fotoelektrický jev či fotoefekt je fyzikální jev, při němž jsou elektrony uvolňovány z obalu atomu a následně mohou být emitovány (vyzařovány) z látky (nejčastěji z kovu) v důsledku absorpce elektromagnetického záření (např.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Fotoelektrický jev

Fotografie

Nicéphore Niépce: ''Pohled z okna v Le Gras'' druhá známá nejstarší dochovaná fotografie, 1826 Fotografie je umění i věda využívající světla k vytvoření trvalého obrazového záznamu, a to buď digitálně prostřednictvím obrazového snímače, nebo fotochemicky pomocí světlocitlivého materiálu, například filmu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Fotografie

François Englert

François Englert (* 6. listopadu 1932 Brusel) je belgický fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a François Englert

Frank Wilczek

Frank Wilczek (* 15. května 1951 New York) je americký fyzik polsko-italského původu, profesor fyziky na MIT a nositel Nobelovy ceny za fyziku (2004), kterou obdržel spolu s Davidem Grossem z Kalifornské univerzity a Davidem Politzerem z Kalifornského technologického institutu „za objev asymptotické volnosti v teorii silné interakce“.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Frank Wilczek

Frederick Reines

Frederick Reines (16. března 1918 – 26. srpna 1998) byl americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1995 za průkopnické experimentální příspěvky leptonové fyzice, především za detekci neutrina.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Frederick Reines

Frits Zernike

Frits (Frederik) Zernike (16. července 1888, Amsterdam, Nizozemsko – 23. března 1966, Noarden, Nizozemsko) byl nizozemský fyzik, který získal spolu v roce 1953 Nobelovu cenu za fyziku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Frits Zernike

Fyzika

Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Fyzika

Gabriel Lippmann

Gabriel Jonas Lippmann (16. srpna 1845, Bonnevoie, Lucembursko – 13. července 1921 na palubě parníku France, Atlantský oceán) byl francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za rok 1908.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Gabriel Lippmann

Galaxie Mléčná dráha

Mléčná dráhaJay M. Pasachoff ve své učebnici Astronomie říká, že při pohledu ze Země do vesmíru se pojem Mléčná dráha vztahuje výhradně na pás světla, který galaxie tvoří na noční obloze, zatímco tato galaxie by se měla označovat celým jménem Galaxie Mléčná dráha; mezi astronomy však v tomto není shoda: Pasachoff, Jay M.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Galaxie Mléčná dráha

Gérard Mourou

Gérard Albert Mourou (* 22. června 1944, Albertville) je francouzský fyzik, specializující se na laserovou techniku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Gérard Mourou

George Elwood Smith

George Elwood Smith (* 10. května 1930, White Plains, New York, USA) je americký vědec a spoluvynálezce CCD čipu (charge-coupled device).

Vidět Nobelova cena za fyziku a George Elwood Smith

George F. Smoot

George Fitzgerald Smoot III (* 20. února 1945, Florida) je americký astrofyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a George F. Smoot

George Paget Thomson

George Paget Thomson (3. května 1892 Cambridge – 10. září 1975 Cambridge) byl britský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1937), kterou obdržel za experimentální objev rozptylu elektronů na krystalech společně s Clintonem Josephem Davissonem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a George Paget Thomson

Georges Charpak

Drátěná komora Georges Charpak (1. srpna 1924, Dabrovica, Polsko, dnes Ukrajina – 29. září 2010, Paříž, Francie) byl francouzský fyzik ukrajinského původu, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1992), kterou obdržel za vynález a vývoj částicových detektorů, zejména drátěné komory.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Georges Charpak

Gerardus 't Hooft

Gerardus „Gerard“ 't Hooft (* 5. července 1946 v Den Helder) je nizozemský fyzik, profesor teoretické fyziky na univerzitě v Utrechtu v Nizozemsku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Gerardus 't Hooft

Gerd Binnig

Gerd Karl Binnig (* 20. července 1947, Frankfurt nad Mohanem, Německo) je německý fyzik a držitel čtvrtiny Nobelovy ceny za fyziku (1986) za vynález vzorkovacího tunelového mikroskopu (STM), jehož nástupcem je i mikroskopie atomárních sil (AFM).

Vidět Nobelova cena za fyziku a Gerd Binnig

Giorgio Parisi

Giorgio Parisi (* 4. srpna 1948, Řím) je italský teoretický fyzik věnující se zejména kvantové teorii pole, statistické mechanice, kvantové chromodynamice a komplexním systémům.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Giorgio Parisi

Globální oteplování

Výrazy globální oteplování, resp.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Globální oteplování

Grafen

Struktura grafenu Grafen je supertenká forma uhlíku strukturou podobná grafitu, jeden z nejpevnějších známých materiálů na světě.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Grafen

Gravitační vlny

Schéma gravitačních vln vyvolávané dvěma vzájemně obíhajícími hmotnými objekty (hvězdy, černé díry) Gravitační vlny jsou rychlostí světla se šířící vlnění gravitace, která se podle obecné teorie relativity projevuje zakřivením časoprostoru.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Gravitační vlny

Gravitace

Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Gravitace

Guglielmo Marconi

Marchese Guglielmo Marconi (25. dubna 1874 Griffona u Bologne – 20. července 1937 Řím) byl italský fyzik, vynálezce, podnikatel a politik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Guglielmo Marconi

Gustav Ludwig Hertz

Gustav Ludwig Hertz (22. července 1887, Hamburg – 30. října 1975, Východní Berlín) byl německý fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 1925 za objev zákonů, kterými se řídí srážka elektronu s atomem společně s Jamesem Franckem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Gustav Ludwig Hertz

Hallův jev

Schema Hallova jevu:''Legenda'':1. Elektrony (směr proudu opačný)2. Polovodič3. Magnety4. Magnetické pole5. Zdroj napětí''Popis'':Na obrázku „A“ dostává polovodič náboj negativní (modrá barva) a kladný (červená barva).

Vidět Nobelova cena za fyziku a Hallův jev

Hannes Alfvén

Hannes Olof Gösta Alfvén (30. května 1908, Norrköping, Švédsko – 2. dubna 1995, Djursholm, Švédsko) byl fyzik a astrofyzik, který se zabýval zejména kosmickou elektrodynamikou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Hannes Alfvén

Hans Bethe

Hans Albrecht Bethe (2. července 1906, Štrasburk, Německo (dnes Francie) – 6. března 2005, Ithaca, New York, USA) byl jedním z nejvýznamnějších fyziků 20. století.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Hans Bethe

Hans Georg Dehmelt

Hans Georg Dehmelt (9. září 1922 – 7. března 2017) byl americký fyzik narozený v Německu, který s Wolfgangem Paulem vyvinul metodu iontových pastí.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Hans Georg Dehmelt

Heike Kamerlingh Onnes

Heike Kamerlingh Onnes (21. září 1853, Groningen – 21. února 1926, Leiden) byl nizozemský fyzik a objevitel supravodivosti.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Heike Kamerlingh Onnes

Heinrich Rohrer

Heinrich Rohrer (6. června 1933 Buchs, St. Gallen – 16. května 2013 Wollerau, Schwyz) byl švýcarský fyzik a spolunositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1986 s Gerdem Binnigem za vytvoření skenovacího tunelovacího mikroskopu (STM).

Vidět Nobelova cena za fyziku a Heinrich Rohrer

Helium

Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Helium

Helium-3

Helium-3 (též helium 3, značka 3He, někdy nazývané také tralfium) je lehčí a mnohem méně běžný izotop helia, tvoří asi 0,000 137 % helia v přírodě.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Helium-3

Hendrik Antoon Lorentz

Hendrik Antoon Lorentz (18. července 1853 Arnhem, Nizozemsko – 4. února 1928 Haarlem, Nizozemsko) byl nizozemský fyzik a laureát Nobelovy ceny za fyziku z roku 1902.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Hendrik Antoon Lorentz

Henri Becquerel

Antoine Henri Becquerel (15. prosince 1852 Paříž – 25. srpna 1908 Le Croisic) byl francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku, kterou získal v roce 1903 za objev přirozené radioaktivity společně s Marií Curie-Sklodowskou a jejím manželem Pierrem Curie.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Henri Becquerel

Henry Way Kendall

Henry Way Kendall (9. prosince 1926 Boston, USA – 15. února 1999 Edward Ball Wakulla Springs State Park, Florida, USA) byl americký fyzik, který společně s Jeromem Isaakem Friedmanem a Richardem Edwardem Taylorem roku 1990 získal Nobelovu cenu na fyziku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Henry Way Kendall

Herbert Kroemer

Herbert Kroemer (* 25. srpna 1928) je profesor elektrotechniky na University of California, Santa Barbara.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Herbert Kroemer

Hideki Jukawa

Jukawa Hideki (湯川 秀樹, Yukawa Hideki, 23. ledna 1907 Tokio – 8. září 1981 Kjóto) byl fyzik, první japonský nositel Nobelovy ceny za fyziku (1949), kterou obdržel za předpověď existence mezonů na základě teoretického výzkumu jaderných sil.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Hideki Jukawa

Higgsův boson

Higgsův boson je hmotná skalární elementární částice ve standardním modelu částic.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Higgsův boson

Hiroši Amano

Hiroši Amano (* 11. září 1960 Hamamacu) je japonský fyzik a odborník na technologii polovodičů.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Hiroši Amano

Holografie

Holografická ochranná známka na padesátieurové bankovce Holografie (z řeckého holos – úplný a grafie – záznam) je vyspělá forma záznamu informace v prostředí s vlnovým charakterem, kdy pro záznam využijeme interferenci předmětové vlny s koherentním pozadím.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Holografie

Horst Ludwig Störmer

Horst Ludwig Störmer (* 6. dubna 1949, Frankfurt nad Mohanem) je německý fyzik žijící v USA, zabývá se magnetismem a nanotechnologiemi, v roce 1998 dostal Nobelovu cenu za fyziku za objevení zlomkového kvantového Hallova jevu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Horst Ludwig Störmer

Hugh David Politzer

Hugh David Politzer (* 1949) americký teoretický fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (2004), kterou obdržel spolu s Davidem Grossem z Kalifornské univerzity a Frankem Wilzcekem „za objev asymptotické svobody v teorii silné interakce“.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Hugh David Politzer

Hvězda

ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Hvězda

Igor Jevgeněvič Tamm

Igor Jevgeněvič Tamm (Vladivostok, Rusko – 12. dubna 1971 Moskva, SSSR) byl sovětský fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Igor Jevgeněvič Tamm

Ilja Frank

Iľja Michajlovič Frank (23. října 1908, Petrohrad, Rusko – 22. června 1990, Moskva, RSFSR, SSSR) byl sovětský fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Ilja Frank

Integrovaný obvod

Paměť EPROM o kapacitě 256 × 8 bitů ze 70. let 20. století Integrovaný obvod (zkratka IO) je moderní elektronická součástka.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Integrovaný obvod

Interference

Interference (interferenční jev) znamená vzájemné ovlivňování, prolínání nebo střetávání jevů či hmoty.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Interference

Intermediální částice

Intermediální (též polní, zprostředkující, mezipůsobící nebo výměnná) částice jsou podle kvantové teorie pole částice zprostředkující základní interakce (elektromagnetická, silná, slabá, gravitační).

Vidět Nobelova cena za fyziku a Intermediální částice

Isamu Akasaki

Isamu Akasaki (30. ledna 1929 Čiran, dnes součást města Minamikjúšú v prefektuře Kagošima – 1. dubna 2021) byl japonský odborník na technologii polovodičů.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Isamu Akasaki

Isidor Isaac Rabi

Isidor Isaac Rabi,: איזידור אייזק רבי; (29. července 1898 Rymanów – 11. ledna 1988 New York) byl fyzik původem rakousko-uherské Haliče a nositel Nobelovy ceny za fyziku (1944), kterou obdržel za rezonanční metodu pro zjišťování magnetických vlastností atomových jader.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Isidor Isaac Rabi

Ivar Giaever

Ivar Giaever (Giæver, * 5. dubna 1929, Bergen, Norsko) je fyzik, který spolu s Leem Esakim a Brianem Josephsonem v roce 1973 získal Nobelovu cenu za fyziku „za objevy týkající se tunelování v pevných látkách“.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Ivar Giaever

J. Hans D. Jensen

Johannes Hans Daniel Jensen (25. června 1907 – 11. února 1973) byl německý jaderný fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a J. Hans D. Jensen

Jack Kilby

Jack St. Clair Kilby (8. listopadu 1923, Jefferson City, Missouri – 20. června 2005, Dallas, Texas) byl americký elektroinženýr, který v roce 2000 obdržel Nobelovu cenu za fyziku (společně s dalšími dvěma vědci).

Vidět Nobelova cena za fyziku a Jack Kilby

Jack Steinberger

Jack Steinberger (25. května 1921, Bad Kissingen, Německo – 12. prosince 2020, Ženeva, Švýcarsko) byl americký fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Jack Steinberger

Jaderná fyzika

Jaderná fyzika (též fyzika atomového jádra nebo nukleonika) je část fyziky, která se zabývá strukturou a přeměnami atomového jádra.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Jaderná fyzika

James Chadwick

Sir James Chadwick (20. října 1891 – 24. července 1974) byl britský fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a James Chadwick

James Franck

James Franck (26. srpna 1882 Hamburk, Německo – 21. května 1964, Göttingen, Německo) byl německý fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1925, jejíž druhou polovinu obdržel jeho kolega Gustav Ludwig Hertz.

Vidět Nobelova cena za fyziku a James Franck

James Peebles

Philip James Edwin Peebles (* 25. dubna 1935 Winnipeg, Manitoba, Kanada), obvykle uváděn jako James Peebles nebo Jim Peebles, je kanadsko-americký fyzik, teoretický kosmolog a nositel Nobelovy ceny za fyziku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a James Peebles

James Rainwater

Leo James Rainwater (9. prosince 1917 Council – 31. května 1986 New York) byl americký fyzik, který v roce 1975 získal Nobelovu cenu za fyziku za rozvoj teorie struktury atomových jader.

Vidět Nobelova cena za fyziku a James Rainwater

James Watson Cronin

James Watson Cronin (29. září 1931 – 25. srpna 2016) byl americký jaderný fyzik a nositel Nobelovy ceny.

Vidět Nobelova cena za fyziku a James Watson Cronin

Jang Čen-ning

Prof.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Jang Čen-ning

Jóičiró Nambu

Jóičiró Nambu (japonsky 南部 陽一郎, Nambu Jóičiró, přepis v hebonšiki: Yoichiro Nambu * 18. ledna 1921 Tokio (po zemětřesení v r. 1923 bydlel ve Fukui), Japonsko – 5. července 2015) byl americký fyzik japonské národnosti, držitel Nobelovy ceny za fyziku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Jóičiró Nambu

Jean Baptiste Perrin

Jean Baptiste Perrin (30. září 1870, Lille, Francie – 17. dubna 1942, New York, USA) byl francouzský fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Jean Baptiste Perrin

Jerome Isaac Friedman

Jerome Isaac Friedman (* 28. března 1930, Chicago) je americký fyzik a profesor na Massachusettském technologickém institutu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Jerome Isaac Friedman

Johannes Diderik van der Waals

van der Waals a Heike Kamerlingh Onnes u zkapalňovače helia Johannes Diderik van der Waals (23. listopadu 1837 Leiden – 8. března 1923 Amsterdam) byl nizozemský fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Johannes Diderik van der Waals

Johannes Georg Bednorz

Johannes Georg Bednorz (* 16. května 1950 v Neuenkirchen) je fyzik pracující v laboratořích IBM.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Johannes Georg Bednorz

Johannes Stark

Johannes Stark (15. dubna 1874, Schickenhof, Bavorsko – 21. června 1957, Gut Eppenstatt u Traunsteinu) byl německý fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku (1919) za objev Dopplerova jevu u kanálových paprsků a štěpení spektrálních čar.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Johannes Stark

John Bardeen

John Bardeen (23. května 1908 – 30. ledna 1991) byl americký fyzik a elektrotechnik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a John Bardeen

John C. Mather

John Cromwell Mather (* 7. srpna 1946 Roanoke, Virginie) je americký astrofyzik a kosmolog.

Vidět Nobelova cena za fyziku a John C. Mather

John Douglas Cockcroft

John Douglas Cockcroft (27. května 1897 Todmorden, Spojené království – 18. září 1967 Cambridge, Spojené království) byl britský fyzik, který získal spolu s E. T. S. Waltonem v roce 1951 Nobelovu cenu za fyziku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a John Douglas Cockcroft

John F. Clauser

John F. Clauser (* 1. prosince 1942, Pasadena, Kalifornie, USA) je americký teoretický a experimentální fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a John F. Clauser

John Hall

John L. Hall (* 21. srpna 1934, Denver, Colorado, USA) je americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 2005.

Vidět Nobelova cena za fyziku a John Hall

John Hasbrouck van Vleck

John Hasbrouck van Vleck (13. března 1899, Middletown, Connecticut – 27. října 1980, Cambridge (Massachusetts)) byl americký matematik a fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a John Hasbrouck van Vleck

John Robert Schrieffer

John Robert Schrieffer (31. května 1931, Oak Park, Illinois, USA - 27. července 2019, Tallahassee, Florida) byl americký fyzik, který spolu s Johnem Bardeenem a Leonem Neil Cooperem obdržel v roce 1972 Nobelovu cenu za fyziku za základní teorii konvenční supravodivosti.

Vidět Nobelova cena za fyziku a John Robert Schrieffer

John William Strutt, 3. baron Rayleigh

John William Strutt, 3.

Vidět Nobelova cena za fyziku a John William Strutt, 3. baron Rayleigh

Joseph Hooton Taylor

Joseph Hooton Taylor (* 29. března 1941 Filadelfie) je americký radioastronom.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Joseph Hooton Taylor

Joseph John Thomson

Sir Joseph John Thomson (18. prosince 1856 – 30. srpna, 1940) byl anglický experimentální fyzik, který objevil elektron v roce 1897 při studiu elektrické vodivosti plynů, přesněji vlastností katodového záření.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Joseph John Thomson

Josephsonův jev

Pacientka podstupuje vyšetření srdce snímkováním magnetického pole s využitím technologie SQUID. Většinu objemu zařízení tvoří kryogenika. Josephsonův jev (džouzefsnův) je vznik elektrického proudu mezi dvěma supravodiči oddělenými tenkou vrstvou izolantu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Josephsonův jev

Julian Schwinger

Julian Seymour Schwinger (12. února 1918 – 16. července 1994) byl americký teoretický fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Julian Schwinger

Kai Manne Boerje Siegbahn

#PŘESMĚRUJ Kai Siegbahn.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Kai Manne Boerje Siegbahn

Kaon

Kaon nebo mezon K je skupina čtyř mezonů, které mohou nést kvantové číslo nazvané „podivnost“ (angl. strangeness).

Vidět Nobelova cena za fyziku a Kaon

Kapalný krystal

Textura v kapalném krystalu Kapalný krystal je stav hmoty, jehož vlastnosti jsou přechodem mezi kapalným a pevným skupenstvím.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Kapalný krystal

Karl Alexander Müller

Karl Alexander Müller (20. dubna 1927 Basilej – 9. ledna 2023) byl švýcarský fyzik spolu s Johannesem Bednorzem nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1987 za „průlomový objev supravodivosti v keramických materiálech“.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Karl Alexander Müller

Karl Ferdinand Braun

Karl Ferdinand Braun (6. června 1850, Fulda, Německo – 20. dubna 1918, New York, USA) byl německý fyzik a nositel Nobelovy ceny.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Karl Ferdinand Braun

Kenneth G. Wilson

Kenneth Geddes Wilson (8. června 1936 Waltham, Massachusetts – 15. června 2013 Saco, Maine) byl americký teoretický fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Kenneth G. Wilson

Keramika

Keramika (řecky „pro hrnčířství“) je směs anorganických nekovových materiálů nebo uhlíkový materiál, vyrobený pálením v peci za vysokých teplot.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Keramika

Kip Thorne

Kip Stephen Thorne (* 1. června 1940 Logan, Utah) je americký teoretický fyzik a laureát Nobelovy ceny za fyziku, známý svými bohatými příspěvky v oblasti gravitační fyziky a astrofyziky a také tím, že učil celou generaci vědců.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Kip Thorne

Klaus Hasselmann

Klaus Ferdinand Hasselmann (* 25. října 1931, Hamburk) je německý oceánograf a meteorolog.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Klaus Hasselmann

Klaus von Klitzing

Klaus von Klitzing (* 28. června 1943, Środa Wielkopolska) je německý fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Klaus von Klitzing

Kmitání

pružině Kmitání (též oscilace nebo kmitavý děj) je změna, typicky v čase, nějaké veličiny vykazující opakování nebo tendenci k němu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Kmitání

Konstantin Novoselov

Konstantin Sergejevič Novoselov (* 23. října 1974 Nižnij Tagil) je rusko-britský fyzik známý pro objev grafenu, který učinil s Andrem Geimem a díky kterému v roce 2010 získali Nobelovu cenu za fyziku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Konstantin Novoselov

Kosmické záření

Kosmické záření je proud energetických částic pocházejících z kosmu, pohybujících se vysokou rychlostí a dopadajících do zemské atmosféry.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Kosmické záření

Kosmologie

Vývoj vesmíru podle současných teorií Kosmologie (z řeckého κοσμολογία nauka o světě) je odvětvím, které se zabývá vesmírem jako celkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Kosmologie

Královská švédská akademie věd

Královská švédská akademie věd (švédsky Kungliga Vetenskapsakademien je jedna z královských akademií ve Švédsku. Je to nezávislá nevládní vědecká organizace, jejímž cílem je podpora vědy, především přírodních věd a matematiky.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Královská švédská akademie věd

Krystal

Krystaly křemene Krystal je pevná látka, v níž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké vzdálenosti (oproti atomárním měřítkům).

Vidět Nobelova cena za fyziku a Krystal

Kvantová elektrodynamika

Kvantová elektrodynamika (anglická zkratka „QED“) je nauka o pohybu elektrických nábojů (nabitých těles) v obecně proměnných elektromagnetických polích.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Kvantová elektrodynamika

Kvantová fyzika

Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Kvantová fyzika

Kvantová mechanika

akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Kvantová mechanika

Kvantové provázání

„Myšlenkový experiment“ níže. Pojem kvantové provázání (někdy též kvantové propletení) označuje v kvantové mechanice situaci, kdy nelze stav nějakého většího systému rozdělit do stavů jednotlivých podsystémů.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Kvantové provázání

Kvantový Hallův jev

Kvantový Hallův jev Kvantový Hallův jev je kvantově-mechanická verze Hallova jevu, který nastává v tenkých vrstvách polovodičů.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Kvantový Hallův jev

Kvark

Proton složený ze dvou „u“ kvarků a jednoho „d“ kvarku Kvarky jsou podle standardního modelu částicové fyziky elementární částice, ze kterých se skládají hadrony (tedy například protony a neutrony).

Vidět Nobelova cena za fyziku a Kvark

Laser

Helium-neonový laser Červený (660 & 635 nm), zelený (532 & 520 nm) a modrofialový (445 & 405 nm) laser Laser (akronym z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, tj. „zesilování světla stimulovanou emisí záření“) je optický zdroj elektromagnetického záření tj.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Laser

LED

Schematická značka elektroluminiscenční diodyLED různých barev dostupné kolem roku 1985 LED (zkratka z anglického,, též světelná dioda, svítivá dioda, slangově ledka, ojediněle svítivka) je v elektrotechnice označení pro diodu, která emituje světlo, případně infračervené nebo ultrafialové záření, čímž se liší od standardní diody.

Vidět Nobelova cena za fyziku a LED

Leo Esaki

Leo Esaki (12. března 1925, Ósaka, Japonsko) je japonský experimentální fyzik a elektronik, proslulý zejména studiem tunelového jevu u elektronů v pevných látkách, zejména polovodičích.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Leo Esaki

Leon Cooper

Leon N. Cooper (* 28. února 1930, New York) je americký fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1972.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Leon Cooper

Leon Max Lederman

Leon Max Lederman (15. července 1922, New York, New York, USA – 3. října 2018, Rexburg, Idaho) byl americký fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Leon Max Lederman

Lepton

Ve fyzice je lepton částice, na kterou nepůsobí silná jaderná síla (silná interakce).

Vidět Nobelova cena za fyziku a Lepton

Lev Davidovič Landau

Lev Davidovič Landau (rusky: Ле́в Дави́дович Ланда́у; 22. ledna 1908, Baku – 1. dubna 1968, Moskva) byl sovětský fyzik židovského původu, který přispěl k rozvoji mnoha oblastí teoretické fyziky.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Lev Davidovič Landau

Li Čeng-tao

Tsung-Dao Lee (Li Čeng-tao; pchin-jin: Li Zhengdao; * 24. listopadu 1926, Šanghaj, Čína) je americký vědec, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1957 za základní výzkum tzv.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Li Čeng-tao

LIGO

LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) je vědecké zařízení v USA, které 14. září 2015 jako první přímo detekovalo gravitační vlny.

Vidět Nobelova cena za fyziku a LIGO

Lise Meitnerová

Lise Meitnerová (7. listopadu 1878 Vídeň – 27. října 1968 Cambridge, Spojené království) byla významná rakouská fyzička působící v oboru jaderné fyziky a radioaktivity.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Lise Meitnerová

Louis de Broglie

Louis Victor Pierre Raymond vévoda de Broglie (15. srpna 1892 Dieppe – 19. března 1987 Paříž) byl francouzský kvantový fyzik, který navrhl princip duality částic a vlnění, za což v roce 1929 dostal Nobelovu cenu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Louis de Broglie

Louis Eugène Félix Néel

#PŘESMĚRUJ Louis Néel.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Louis Eugène Félix Néel

Luis Walter Alvarez

Luis Walter Alvarez (13. června 1911, San Francisco, Kalifornie – 1. září 1988, Berkeley, Kalifornie) byl americký fyzik španělského původu který se proslavil zejména hypotézou o vymření dinosaurů vlivem impaktu mimozemského tělesa a výzkumem v oblasti částicové fyziky.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Luis Walter Alvarez

Magnetický moment

Magnetický moment je vektorová fyzikální veličina charakterizující magnetické vlastnosti zdrojů magnetického pole dipólového charakteru – elementárních částic, atomů, zmagnetovaných těles, ale i soustav vodičů tvořících smyčku protékanou elektrickým proudem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Magnetický moment

Magnetismus

Magnetické siločáry dlouhého magnetu znázorněné pomocí železných pilin na papíře Magnetismus je fyzikální jev projevující se primárně silovým působením na pohybující se nositele elektrického náboje (nabité částice).

Vidět Nobelova cena za fyziku a Magnetismus

Maják

Maják v Irsku Maják na konci světa v Ushuaia, Argentina Maják je budova, která slouží k navigaci lodí ve zrádných oblastech.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Maják

Makoto Kobajaši

Makoto Kobajaši (7. dubna 1944, Nagoja) je japonský fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Makoto Kobajaši

Manne Siegbahn

Manne Siegbahn (3. prosince 1886, Örebro – 26. září 1978, Stockholm) byl švédský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1924, kterou obdržel za výzkum v oblasti rentgenové spektroskopie.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Manne Siegbahn

Maria Göppert-Mayer

#PŘESMĚRUJ Maria Göppertová-Mayerová Kategorie:Přesměrování z nepřechýleného jména.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Maria Göppert-Mayer

Marie Curie-Skłodowská

Marie Curie-Skłodowská, rozená Maria Salomea Skłodowska, v polštině Maria Skłodowska-Curie (7. listopadu 1867 Varšava, Kongresové Polsko – 4. července 1934 Passy, Haute-Savoie, Francie), byla významná polská vědkyně.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Marie Curie-Skłodowská

Martin Lewis Perl

Martin Lewis Perl (24. června 1927, New York – 30. září 2014) byl americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1995 za průkopnické experimentální příspěvky leptonové fyzice, především za objev leptonu tau.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Martin Lewis Perl

Martin Ryle

Sir Martin Ryle (27. září 1918 – 14. října 1984) byl britský radioastronom.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Martin Ryle

Martinus J. G. Veltman

Martinus Justinus Godefriedus Veltman (27. června 1931, Waalwijk, Nizozemsko – 4. ledna 2021, Bilthoven) byl nizozemský teoretický fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Martinus J. G. Veltman

Masatoši Košiba

Masatoši Košiba (小柴 昌俊) (19. září 1926 Tojohaši – 12. listopadu 2020 Tokio) byl japonský fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Masatoši Košiba

Maser

Část vodíkového maseru Maser (akronym z anglického "Microwave Amplification by Stimulated Emission of Radiation", tj. zesilování mikrovln pomocí stimulované emise záření) je zařízení zesilující a generující (mikrovlnné) koherentní elektromagnetické záření na základě stimulované emise, tedy na stejném principu jako laser.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Maser

Max Born

Max Born (11. prosince 1882, Vratislav – 5. ledna 1970, Göttingen) byl německo-britský matematik a fyzik židovského původu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Max Born

Max Planck

Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik a filozof, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Max Planck

Max von Laue

Max Theodor Felix von Laue (9. října 1879, Pfaffendorf u Koblenze – 24. dubna 1960, Berlín) byl německý fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Max von Laue

Mössbauerův jev

Mössbauerův jev nebo odraz jaderné rezonanční fluorescence je fyzikální jev objevený Rudolfem Mössbauerem v roce 1958.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Mössbauerův jev

Melvin Schwartz

Melvin Schwartz (2. listopadu 1932 v New Yorku – 28. srpna 2006) byl americký fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Melvin Schwartz

Mezon

Mezonový nonet (spin 0) Mezonový nonet (spin 1) Mezon je částice, která reaguje na silnou interakci a má nulový nebo celočíselný spin.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Mezon

Michael Kosterlitz

John Michael Kosterlitz (* 22. června 1943 Aberdeen) je britsko-americký profesor fyziky na Brownově Univerzitě a syn biochemika Hanse Kosterlitze.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Michael Kosterlitz

Michel Mayor

Michel Gustave Édouard Mayor (* 12. ledna 1942 Lausanne) je švýcarský astrofyzik, profesor na Ženevské univerzitě v oddělení astronomie a nositel Nobelovy ceny za fyziku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Michel Mayor

Mikroskop

Starý mikroskop Mikroskop, česky též drobnohled, je optický přístroj pro zobrazení malého sledovaného objektu ve větším zvětšení.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Mikroskop

Mion

Rozpad mionu Podle standardního modelu částicové fyziky je mion (z řeckého μείον.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Mion

Murray Gell-Mann

Murray Gell-Mann (15. září 1929, Manhattan, New York City, New York, USA – 24. května 2019, Santa Fe, Nové Mexiko) byl americký fyzik, který získal v roce 1969 Nobelovu cenu za fyziku za svou práci na teorii elementárních částic.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Murray Gell-Mann

Narušení P-symetrie

Obrácení parity je v kvantové mechanice obrácení znaménka jedné prostorové souřadnice.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Narušení P-symetrie

Neutrino

Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Neutrino

Neutron

Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Neutron

Nevill Mott

Nevill Francis Mott (30. září 1905, Leeds – 8. srpna 1996, Milton Keynes) byl anglický fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Nevill Mott

New Scientist

New Scientist je mezinárodní vědecký časopis zaměřený na nejnovější pokroky ve vědě a technologii.

Vidět Nobelova cena za fyziku a New Scientist

Nicola Cabibbo

Nicola Cabbibo (10. dubna 1935 Řím – 16. srpna 2010 tamtéž) byl italský jaderný fyzik známý pro své výzkumy slabých jaderných interakcí.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Nicola Cabibbo

Nicolaas Bloembergen

Nicolaas Bloembergen (11. března 1920, Dordrecht, Nizozemsko – 5. září 2017, Tucson, Arizona, USA) byl americký fyzik a laureát Nobelovy ceny za fyziku nizozemského původu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Nicolaas Bloembergen

Niels Bohr

Niels Henrik David Bohr (7. října 1885 Kodaň – 18. listopadu 1962 Kodaň) byl dánský myslitel, filantrop a vědec působící především v oblasti atomové a jaderné fyziky.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Niels Bohr

Nikl

Nikl (chemická značka Ni, lat. Niccolum) je bílý, feromagnetický, kujný a tažný kov.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Nikl

Nikolaj Gennadijevič Basov

Nikolaj Genadijevič Basov (rusky Николай Геннадиевич Басов) (14. prosince 1922, Usmaň, Lipecká oblast – 1. července 2001, Moskva) byl sovětský fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Nikolaj Gennadijevič Basov

Nils Gustaf Dalén

Nils Gustaf Dalén (30. listopadu 1869 Stenstorp – 9. prosince 1937) byl švédský chemik, který se zabýval využitím plynů.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Nils Gustaf Dalén

Nobelova cena

Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Nobelova cena

Nobelova cena za chemii

Nobelova cena za chemii je jednou z pěti Nobelových cen, udělovanou za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru chemie.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Nobelova cena za chemii

Norman Foster Ramsey

Norman Foster Ramsey, Jr. (27. srpna 1915, Washington, D.C., Spojené státy americké – 4. listopadu 2011, Wayland, Massachusetts, USA) byl americký fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Norman Foster Ramsey

Nukleon

Nukleon je společný název pro proton a neutron, tedy částice, z nichž se skládá jádro atomu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Nukleon

Obří černá díra

Nahoře: umělecké ztvárnění vtahování materiálu obří černou dírou ze sousední hvězdy.Dole: pravděpodobná zobrazení obří černé díry v galaxii RXJ 1242-11. Vlevo: rentgenové záření, vpravo: viditelné světlo.chandra.harvard.edu Počítačová simulace vzájemného pohybu dvou obřích černých děr Obří černá díra (nebo též černá veledíra či supermasivní černá díra) je černá díra o hmotnosti mezi 105 a 1010 slunečních hmotností.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Obří černá díra

Obří magnetorezistence

#PŘESMĚRUJ Magnetorezistence.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Obří magnetorezistence

Obecná teorie relativity

prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Obecná teorie relativity

Ocel

Ocelový most Ocel je slitina železa, uhlíku a dalších legujících prvků, která obsahuje méně než 2,14 % uhlíku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Ocel

Optické vlákno

Svazek optických vláken Optické vlákno je skleněné nebo plastové vlákno, které prostřednictvím světla přenáší signály ve směru své podélné osy.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Optické vlákno

Optika

Optika (z řeckého optikós, což znamená „týkající se vidění“, od óps znamenající „oko, zrak“) je disciplína fyziky, která se v původním smyslu zabývá světlem, jeho šířením v různých prostředích a na jejich rozhraních, zabývá se vzájemným působením světla a látky, zkoumá podstatu světla a další jevy, které se světlem souvisejí.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Optika

Otto Hahn

Otto Emil Hahn (8. března 1879, Frankfurt nad Mohanem – 28. července 1968, Göttingen) byl německý chemik, který v roce 1944 obdržel Nobelovu cenu za chemii.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Otto Hahn

Otto Stern

Otto Stern (17. února 1888, Żory – 17. srpna 1969 Berkeley) byl německý fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Otto Stern

Owen Chamberlain

Owen Chamberlain (10. července 1920 San Francisco, Kalifornie – 28. února 2006 Berkeley, Kalifornie) byl významný americký fyzik, který svým výzkumem srážek protonů a návrhy detektorů částic přispěl nemalou měrou k rozvoji experimentální částicové fyziky.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Owen Chamberlain

Owen Willans Richardson

Sir Owen Willans Richardson (26. dubna 1879 Dewsbury, Yorkshire – 15. února 1959 Alton) anglický fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1928), kterou obdržel za výzkum tepelné emise, zejména za objev po něm pojmenovaného zákona.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Owen Willans Richardson

Patrick Maynard Stuart Blackett

Patrick Maynard Stuart Blackett (18. listopadu 1897 – 13. července 1974) byl britský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1948), kterou obdržel za výzkum kosmického záření.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Patrick Maynard Stuart Blackett

Paul Dirac

Paul Adrien Maurice Dirac (čti) (8. srpna 1902 – 20. října 1984) byl britský vědec, matematik a teoretický fyzik, který se zabýval kvantovou teorií, obecnou teorií relativity a kosmologií.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Paul Dirac

Pauliho vylučovací princip

Pauliho vylučovací princip je princip kvantové mechaniky, který říká, že žádné dva nerozlišitelné fermiony nemohou být ve stejném kvantovém stavu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Pauliho vylučovací princip

Pavel Alexejevič Čerenkov

Pavel Alexejevič Čerenkov (Voroněž – 6. ledna 1990) byl ruský (sovětský) fyzik, který objasnil tzv.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Pavel Alexejevič Čerenkov

Percy Williams Bridgman

Percy Williams Bridgman (21. dubna 1882 – 20. srpna 1961) byl americký experimentální fyzik a filosof, zakladatel operacionalismu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Percy Williams Bridgman

Peter Grünberg

Peter Grünberg (18. května 1939 Plzeň – 7. dubna 2018 Jülich) byl německý fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Peter Grünberg

Peter Higgs

Peter Ware Higgs, CH (* 29. května 1929 Newcastle upon Tyne, Spojené království) je britský teoretický fyzik, který v roce 1964 předpověděl existenci částice nazvané později Higgsův boson, za což mu byla udělena Nobelova cena za rok 2013.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Peter Higgs

Philip Warren Anderson

Philip Warren Anderson (13. prosince 1923 Indianapolis, Indiana, USA – 29. března 2020) byl americký fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Philip Warren Anderson

Philipp Lenard

Philipp Eduard Anton von Lenard (7. června 1862 Bratislava – 20. května 1947 Messelhausen) byl německý fyzik narozený na Slovensku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Philipp Lenard

Pierre Agostini

Pierre Agostini (* 23. července 1941, Tunis) je francouzský experimentální fyzik a emeritní profesor na Ohijské státní univerzitě, známý pro svou průkopnickou práci v laserové fyzice a attosekundové vědě.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Pierre Agostini

Pierre Curie

Pierre Curie (15. května 1859 Paříž, Francie – 19. dubna 1906 Paříž) byl francouzský fyzik a chemik, manžel Marie Curie-Skłodowské.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Pierre Curie

Pierre-Gilles de Gennes

Pierre-Gilles de Gennes (24. října 1932 Paříž – 18. května 2007 Orsay) byl francouzský fyzik, držitel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1991.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Pierre-Gilles de Gennes

Pieter Zeeman

Pieter Zeeman (25. května 1865 Zonnemaire – 9. října 1943 Amsterdam) byl nizozemský fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Pieter Zeeman

Pjotr Leonidovič Kapica

Pjotr Leonidovič Kapica (– 8. dubna 1984) byl sovětský experimentální fyzik moldavsko-ukrajinského původu, zabývající se fyzikou nízkých teplot (kryogeniky) a jevů probíhajících v plazmatu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Pjotr Leonidovič Kapica

Planckův vyzařovací zákon

Závislost intenzity záření ''I'' absolutně černého tělesa o frekvenci ''ω'' na frekvenci ''ω''. Planckův vyzařovací zákon vyjadřuje závislost spektrální hustoty intenzity záření absolutně černého tělesa na (úhlové) frekvenci ω.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Planckův vyzařovací zákon

Plyn

Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Plyn

Polovodič

Polovodičová součástka – atomové hodiny v čipovém provedení Polovodič je pevná látka, jejíž elektrická vodivost závisí na vnějších nebo vnitřních podmínkách, a dá se změnou těchto podmínek snadno ovlivnit.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Polovodič

Polykarp Kusch

Polykarp Kusch (26. ledna 1911, Německo – 20. března 1993) byl německo - americký fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Polykarp Kusch

Polymer

Polymer je makromolekula sestavená z molekul jednoho nebo více druhů atomů nebo skupin spojených navzájem v tak velkém počtu, že řada fyzikálních a chemických vlastností této látky se nezmění přidáním nebo odebráním jedné nebo několika konstitučních jednotek.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Polymer

Pozitron

Pozitron (neboli antielektron) je subatomární částice – antičástice elektronu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Pozitron

Proton

Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Proton

Pulsar

Animace rotující neutronové hvězdy Krabí mlhovině. Pulsary jsou rotující neutronové hvězdy, které vyzařují elektromagnetické záření.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Pulsar

Radioaktivita

Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Radioaktivita

Rainer Weiss

Rainer Weiss (* 29. září 1932) je americký fyzik německého původu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Rainer Weiss

Ramanův jev

Ramanův rozptyl je ukázán na 2. a 3. diagramu Ramanův jev nebo též Ramanův rozptyl je jev vznikající při interakci mezi fotony dopadajícího světla s vibračními a rotačními stavy atomů nebo molekul (optických fononech), kdy rozptýlené záření má jinou vlnovou délku (resp.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Ramanův jev

Raymond Davis mladší

Raymond Davis mladší (14. října 1914 Washington, D.C. – 31. května 2006 New York) byl americký fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Raymond Davis mladší

Reinhard Genzel

Reinhard Genzel (* 24. března 1952 Bad Homburg vor der Höhe) je německý astrofyzik, ředitel Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik), profesor Mnichovské univerzity a emeritní profesor Kalifornské univerzity v Berkeley.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Reinhard Genzel

Reliktní záření

Reliktní záření (kosmické mikrovlnné pozadí) je elektromagnetické záření, které přichází z vesmíru ze všech směrů a je považováno za pozůstatek konce velkého třesku, kdy se záření oddělilo od hmoty prvotních atomů.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Reliktní záření

Rentgenové záření

Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X nebo RTG) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Rentgenové záření

Riccardo Giacconi

Riccardo Giacconi (6. října 1931 Janov – 9. prosince 2018 San Diego) byl americko-italský astrofyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Riccardo Giacconi

Richard Edward Taylor

Richard Edward Taylor, CC, FRS, FRSC (2. listopadu 1929 Medicine Hat, Alberta – 22. února 2018 Stanford, Kalifornie) byl kanadsko-americký fyzik a emeritní profesor na Stanfordově univerzitě v USA.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Richard Edward Taylor

Richard Feynman

Richard Phillips Feynman (11. května 1918 New York – 15. února 1988 Los Angeles) byl americký teoretický fyzik, známý především pro svou práci na formulaci kvantové mechaniky pomocí dráhových integrálů, teorii kvantové elektrodynamiky, fyzice supratekutosti hélia při teplotě blízké absolutní nule, a fyzice částic, pro kterou navrhl partonový model.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Richard Feynman

Robert Andrews Millikan

Robert Andrews Millikan (22. března 1868 – 19. prosince 1953) byl americký fyzik, který získal v roce 1923 Nobelovu cena za fyziku primárně za výzkum elementárního elektrického náboje a fotoelektrického jevu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Robert Andrews Millikan

Robert B. Laughlin

Robert Betts Laughlin (* 1. listopadu 1950 ve Visalii) je profesorem fyziky a aplikované fyziky na Stanfordově univerzitě.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Robert B. Laughlin

Robert Coleman Richardson

Robert Coleman Richardson (26. června 1937, Washington, D.C., USA – 19. února 2013, Ithaca, New York) byl americký experimentální fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Robert Coleman Richardson

Robert Hofstadter

urychlovač Mark III, na němž Robert Hofstadter studoval strukturu nukleonů Robert Hofstadter (5. února 1915 – 17. listopadu 1990) byl americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1961 s R. L. Mössbauerem) za studium struktury nukleonů pomocí rozptylu elektronů na atomových jádrech.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Robert Hofstadter

Robert Woodrow Wilson

Robert Woodrow Wilson (* 10. ledna 1936 v Houstonu, Texas) je americký astronom, držitel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1978 za objev tzv.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Robert Woodrow Wilson

Roger Penrose

Sir Roger Penrose (* 8. srpna 1931, Colchester, Essex) je anglický matematický fyzik a matematik, znám především svými příspěvky k obecné relativitě, kosmologii a k teorii zobecněných inverzí matic.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Roger Penrose

Roy Glauber

Roy Jay Glauber (1. září 1925, New York – 26. prosince 2018) byl americký fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Roy Glauber

Rudolf Ludwig Mössbauer

Rudolf Ludwig Mössbauer (31. ledna 1929, Mnichov – 14. září 2011, Mnichov) byl německý fyzik, který studoval gama záření.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Rudolf Ludwig Mössbauer

Russell Alan Hulse

Russell Alan Hulse (* 28. listopadu 1950, New York) je americký radioastronom.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Russell Alan Hulse

Samuel Ting

Samuel Chao Chung Ting (čínsky: 丁肇中; pinyin: Dīng Zhàozhōng) (* 27. ledna 1936) je americký fyzik, který v roce 1976 získal spolu s Burtonem Richterem Nobelovu cenu za fyziku za objev částice J/ψ.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Samuel Ting

Saul Perlmutter

Saul Perlmutter (* 22. září 1959) je americký astrofyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Saul Perlmutter

Sekunda

Světélko blikající jednou za sekundu Sekunda (značka s, ale někdy též nesprávně označovaná jako sec, sek apod.) je základní jednotka času (nebo také doby trvání) v soustavě SI.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Sekunda

Serge Haroche

Serge Haroche (* 11. září 1944, Casablanca) je francouzský fyzik narozený v Maroku v židovské rodině.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Serge Haroche

Sheldon Lee Glashow

Sheldon Lee Glashow (* 5. prosince 1932 New York) je americký fyzik, který v roce 1979 spolu s Abdusem Salamem a Stevenem Weinbergem získal Nobelovu cenu za fyziku za „příspěvky k teorii sjednocené elektroslabé interakce mezi elementárními částicemi, včetně předpovědi neutrálních proudů“.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Sheldon Lee Glashow

Shuji Nakamura

Šúdži Nakamura (* 22. května 1954 Ikata) je japonsko-americký profesor Kalifornské univerzity v Santa Barbaře (UCSB od roku 1999).

Vidět Nobelova cena za fyziku a Shuji Nakamura

Silná interakce

Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Silná interakce

Simon van der Meer

Simon van der Meer (24. listopadu 1925 Haag – 4. března 2011 Ženeva) byl nizozemský fyzik, který přišel s představou stochastického ochlazování při srážkách částic v částicovém urychlovači, umožňující objev intermediálních částic slabé interakce (W+, W− a Z0).

Vidět Nobelova cena za fyziku a Simon van der Meer

Slabá interakce

Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Slabá interakce

Spektrální čára

Spektrální čára je tmavá nebo světlá čára v jinak spojitém spektru, která je výsledkem nadbytku nebo nedostatku fotonů v úzkém frekvenčním pásmu v porovnání s okolními frekvencemi pozorovaného paprsku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Spektrální čára

Spektroskopie

Lineární viditelné spektrum Spektroskopie je fyzikální obor, který se zabývá studiem interakce světla s látkou, tedy elektromagnetického záření se vzorkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Spektroskopie

Spektrum

Spektrum je ve fyzice a matematice popis veličiny jako funkce frekvence nebo vlnové délky.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Spektrum

Spontánní narušení symetrie

Potenciál vedoucí ke spontánnímu narušení symetrie (potenciál mexického klobouku). Minima potenciálu je dosaženo ve stavu s nenulovým parametrem asymetrie (v údolí kolem středového kopce). Základní stav je tedy asymetrický a degenerovaný.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Spontánní narušení symetrie

Stavová rovnice

Stavovou rovnicí se v termodynamice označuje rovnice, která určuje vztah mezi jednotlivými stavovými veličinami charakterizujícími daný termodynamický systém.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Stavová rovnice

Steven Chu

Steven Chu (* 28. února 1948 St. Louis, Missouri, USA) je americký experimentální fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Steven Chu

Steven Weinberg

Steven Weinberg (3. května 1933 New York, New York, USA – 23. července 2021, Austin, Texas) byl americký fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Steven Weinberg

Subatomární částice

kvarku d, což jsou elementární částice. Subatomární částice je dříve používané označení skupiny částic menších než atom.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Subatomární částice

Subrahmanyan Chandrasekhar

Subrahmanyan Chandrasekhar (19. října 1910 Láhaur, dnes Pákistán – 21. srpna 1995 Chicago) byl americký astrofyzik a matematik indického původu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Subrahmanyan Chandrasekhar

Supernova

Zbytky Keplerovy supernovy, SN 1604. Termín supernova nebo výbuch supernovy (exploze supernovy) se v astronomii vztahuje k několika typům hvězdných explozí, kterými vznikají extrémně jasné objekty složené z plazmatu, jejichž jasnost nakonec v průběhu týdnů či měsíců opět o mnoho řádů klesá.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Supernova

Supratekutost

Hélium II se „vyplazí“ po povrchu nádoby, aby našlo svoji vlastní hladinu – po krátké chvíli se hladiny v obou nádobách vyrovnají. Rollinova vrstva též pokryje vnitřek větší nádoby; kdyby nebyla zavřená, hélium II by se vyplazilo ven a uniklo.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Supratekutost

Supravodivost

LHC. levitující nad magnety Supravodivý magnet Supravodivost je jev kvantové mechaniky, při němž materiál ochlazený pod svou kritickou teplotu (TC) vede elektrický proud bez odporu, takže se žádná energie neztrácí přeměnou na Jouleovo teplo.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Supravodivost

Symetrie

Symetrie je jeden z ústředních pojmů vědy, zejména pak teoretické fyziky, matematiky a geometrie 20.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Symetrie

Syukuro Manabe

Syukuro Manabe (* 21. září 1931 Šinricu), přezdívaný Suki, je japonsko-americký meteorolog a klimatolog, který se stal průkopníkem v používání počítačů k simulaci klimatických změn.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Syukuro Manabe

Takaaki Kadžita

Takaaki Kadžita (* 9. března 1959 Higašimacujama) je japonský fyzik, známý díky experimentům s neutriny v podzemní laboratoři Kamiokande a její nástupkyni Super-Kamiokande.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Takaaki Kadžita

Telegrafie

Telegrafie (z řeckých slov tele (τηλε).

Vidět Nobelova cena za fyziku a Telegrafie

Teplo

Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Teplo

Theodor Hänsch

Theodor Wolfgang Hänsch (30. října 1941, Heidelberg) je německý fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Theodor Hänsch

Tlak

Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Tlak

Tošihide Masukawa

Tošihide Masukawa (také Tošihide Maskawa, japonsky: 益川 敏英, narozen 7. února 1940 v Nagojské čtvrti Nakagawa-ku, v prefektuře Aiči – 23. července 2021 v Kjótu) byl japonský fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Tošihide Masukawa

Trajektorie

Trajektorie s vyznačením bodů v různých časových okamžicích. Trajektorie (též pohybová křivka) je geometrická čára prostorem, kterou hmotný bod nebo těleso při pohybu opisuje.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Trajektorie

Transmutace

Transmutace může být.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Transmutace

Tranzistor

Tranzistory Tranzistor je třívrstvá polovodičová součástka, kterou tvoří dvojice přechodů PN.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Tranzistor

Tunelový jev

Tunelový jev (též kvantové tunelování) je kvantový jev známý z kvantové mechaniky, při němž částice porušuje principy klasické fyziky tím, že prochází potenciálovou bariérou, která je vyšší než energie částice.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Tunelový jev

Val Logsdon Fitch

Val Logsdon Fitch (10. března 1923 – 5. února 2015) byl americký jaderný fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Val Logsdon Fitch

Výzkum

Výzkum je „tvořivá a systematická práce prováděná za účelem zvýšení zásoby znalostí“.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Výzkum

Věda

Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy).

Vidět Nobelova cena za fyziku a Věda

Vesmír

datum přístupu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Vesmír

Victor Franz Hess

Victor Franz Hess (24. června 1883 – 17. prosince 1964 Mount Vernon, USA) byl rakouský fyzik, který v roce 1936 získal Nobelovu cenu za objev kosmického záření.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Victor Franz Hess

Vitalij Lazarevič Ginzburg

Vitalij Lazarevič Ginzburg (rusky: Виталий Лазаревич Гинзбург) (4. října 1916, Moskva, Rusko – 8. listopad 2009, Moskva) byl sovětský a ruský fyzik a astronom.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Vitalij Lazarevič Ginzburg

Vlnová funkce

Vlnová funkce je ve fyzice a matematice obecně řešení libovolné vlnové rovnice, která je obvykle parciální diferenciální rovnicí prvního či druhého řádu.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Vlnová funkce

Vodík

280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Vodík

Vynález

Vynález je výrobek nebo technický postup, který představuje poprvé prakticky realizovanou novou myšlenku, která buď zlepšuje současný stav, nebo poskytuje úplně nové možnosti.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Vynález

Vznik a vývoj vesmíru

Vývoj vesmíru (ilustrační obrázek) Vznikem a vývojem vesmíru se zabývá věda zvaná kosmologie.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Vznik a vývoj vesmíru

Walter Houser Brattain

Walter Houser Brattain (10. února 1902, Amoy – 13. října 1987, Seattle) byl americký fyzik, který spolu s Johnem Bardeenem a Williamem Shockleym objevil tranzistor.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Walter Houser Brattain

Walther Bothe

Walther Wilhelm Georg Bothe (8. ledna 1891, Oranienburg, Německo – 8. února 1957, Heidelberg, Německo) byl německý fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Walther Bothe

Werner Heisenberg

Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901 Würzburg – 1. února 1976 Mnichov) byl německý teoretický fyzik, matematik a filozof, jemuž byla za podíl na objevu kvantové mechaniky v roce 1932 udělena Nobelova cena za fyziku.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Werner Heisenberg

Wilhelm Conrad Röntgen

Wilhelm Conrad Röntgen (27. března 1845 Lennep, dnes místní část města Remscheid, Prusko – 10. února 1923 Mnichov, Německo)| Biografie na stránkách Nobelovy nadace byl německý fyzik, který 8.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Wilhelm Conrad Röntgen

Wilhelm Wien

Wilhelm Carl Werner Otto Fritz Franz Wien (13. ledna 1864, Gaffken, Prusko – 30. srpna 1928, Mnichov, Německo) byl německý fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Wilhelm Wien

Willard Sterling Boyle

Willard Sterling Boyle (19. srpna 1924 – 7. května 2011) byl americký fyzik, vědec a spoluvynálezce CCD čipu (charge-coupled device) narozený v Kanadě.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Willard Sterling Boyle

William Alfred Fowler

William Alfred Fowler (9. srpna 1911 Pittsburgh, Pensylvánie – 14. března 1995 Pasadena, Kalifornie) byl americký fyzik a astrofyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a William Alfred Fowler

William Bradford Shockley

William Bradford Shockley (13. února 1910, Londýn – 12. srpna 1989, Stanford) byl americký fyzik a vynálezce.

Vidět Nobelova cena za fyziku a William Bradford Shockley

William Daniel Phillips

William Daniel Phillips (* 5. listopadu 1948) je americký fyzik, který spolu se Stevenem Chu a Claudem Cohen-Tannoudjim získal Nobelovu cenu za fyziku za rok 1997.

Vidět Nobelova cena za fyziku a William Daniel Phillips

William Henry Bragg

Sir William Henry Bragg (2. července 1862, Westward u Wigtonu, hrabství Cumbria – 10. března 1942, Londýn) byl britský fyzik, zakladatel rentgenové strukturní analýzy a rentgenové spektroskopie.

Vidět Nobelova cena za fyziku a William Henry Bragg

William Lawrence Bragg

Sir William Lawrence Bragg (31. března 1890, Adelaide, Austrálie – 1. července 1971, Ipswich, Suffolk) byl britský fyzik a rentgenový krystalograf.

Vidět Nobelova cena za fyziku a William Lawrence Bragg

Willis Eugene Lamb

Willis Eugene Lamb, Jr. (12. července 1913, Los Angeles – 15. května 2008, Tucson) byl americký fyzik.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Willis Eugene Lamb

Wilsonova mlžná komora

Fyzik si prohlíží stopy alfa částic v mlžné komoře CERN na výstavě Microcosm thoriové řady, kdy se radon Rn-220 rozpadá alfa přeměnou na polonium Po-216, které se ihned poté rozpadá na olovo Pb-212 Detail mlžných stop v komoře Wilsonova mlžná komora je fyzikální přístroj umožňující pozorovat dráhy elektricky nabitých částic.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Wilsonova mlžná komora

Wolfgang Ketterle

Wolfgang Ketterle (* 21. říjen 1957, Heidelberg, Německo) je německý fyzik a profesor fyziky na Massachusettském technologickém institutu (MIT).

Vidět Nobelova cena za fyziku a Wolfgang Ketterle

Wolfgang Paul

Wolfgang Paul (10. srpna 1913 Zeithain – 7. prosince 1993 Bonn) byl německý fyzik, který se podílel na vývoji metody iontové pasti.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Wolfgang Paul

Wolfgang Pauli

Wolfgang Ernst Pauli (25. dubna 1900, Vídeň – 15. prosince 1958, Curych) byl rakouský fyzik (z většiny židovského původu), jeden z nejvýznamnějších teoretických fyziků první poloviny 20. století.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Wolfgang Pauli

Záření gama

Záření gama Záření gama (často psáno řeckým písmenem gama, γ) je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích.

Vidět Nobelova cena za fyziku a Záření gama

1901

1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1901

1902

1902 (MCMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1902

1903

1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1903

1904

1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1904

1905

1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1905

1906

1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1906

1907

1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1907

1908

1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1908

1909

1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1909

1910

1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1910

1911

1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1911

1912

1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1912

1913

1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1913

1914

1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1914

1915

1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1915

1916

1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1916

1917

1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1917

1918

1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1918

1919

1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1919

1920

1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1920

1921

1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1921

1922

1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1922

1923

1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1923

1924

1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1924

1925

1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1925

1926

1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1926

1927

1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1927

1928

1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1928

1929

1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1929

1930

1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1930

1931

1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1931

1932

1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1932

1933

1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1933

1934

1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1934

1935

1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1935

1936

1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1936

1937

1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1937

1938

1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1938

1939

1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1939

1940

1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1940

1941

1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1941

1942

1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1942

1943

1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1943

1944

1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1944

1945

1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1945

1946

1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1946

1947

1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1947

1948

1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1948

1949

1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1949

1950

1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1950

1951

1951 (MCMLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1951

1952

1952 (MCMLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1952

1953

1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1953

1954

1954 (MCMLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1954

1955

1955 (MCMLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1955

1956

1956 (MCMLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1956

1957

1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1957

1958

1958 (MCMLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1958

1959

1959 (MCMLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1959

1960

1960 (MCMLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1960

1961

1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1961

1962

1962 (MCMLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1962

1963

1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1963

1964

1964 (MCMLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1964

1965

1965 (MCMLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1965

1966

1966 (MCMLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1966

1967

1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1967

1968

1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1968

1969

1969 (MCMLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1969

1970

1970 (MCMLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1970

1971

1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1971

1972

1972 (MCMLXXII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou 1. ledna a skončil v neděli 31.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1972

1973

1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1973

1974

1974 (MCMLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1974

1975

1975 (MCMLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1975

1976

1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem a byl přestupný.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1976

1977

1977 (MCMLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1977

1978

1978 (MCMLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1978

1979

1979 (MCMLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1979

1980

1980 (MCMLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1980

1981

1981 (MCMLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1981

1982

1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1982

1983

1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1983

1984

1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1984

1985

1985 (MCMLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1985

1986

1986 (MCMLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1986

1987

1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1987

1988

1988 (MCMLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1988

1989

1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1989

1990

1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1990

1991

1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1991

1992

1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1992

1993

1993 (MCMXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1993

1994

1994 (MCMXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1994

1995

1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1995

1996

1996 (MCMXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1996

1997

1997 (MCMXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1997

1998

1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1998

1999

Rok 1999 (MCMXCIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 1999

2000

Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2000

2001

Rok 2001 (MMI) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2001

2002

Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2002

2003

Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2003

2004

Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2004

2005

Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2005

2006

Rok 2006 (MMVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2006

2007

Rok 2007 (MMVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2007

2008

Rok 2008 (MMVIII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2008

2009

Rok 2009 (MMIX) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2009

2010

Rok 2010 (MMX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2010

2011

Rok 2011 (MMXI) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2011

2012

Rok 2012 (MMXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2012

2013

2013 (MMXIII) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal v úterý 1. ledna 2013 a skončil v úterý 31. prosince 2013.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2013

2014

2014 (MMXIV) byl rok, který v souladu s gregoriánským kalendářem začal ve středu 1. ledna 2014 a skončil ve středu 31. prosince 2014.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2014

2015

2015 (MMXV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1. ledna 2015 a skončil ve čtvrtek 31. prosince 2015.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2015

2016

Rok 2016 (MMXVI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2016

2017

Rok 2017 (MMXVII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2017

2018

Rok 2018 (MMXVIII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2018

2019

Rok 2019 (MMXIX) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2019

2020

Rok 2020 (MMXX) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1. ledna, skončil ve čtvrtek 31. prosince a byl přestupný.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2020

2021

Rok 2021 (MMXXI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1. ledna a skončil v pátek 31. prosince.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2021

2022

Rok 2022 (MMXXII) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna a skončil v sobotu 31. prosince.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2022

2023

Rok 2023 (MMXXIII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1. ledna a skončí v neděli 31. prosince.

Vidět Nobelova cena za fyziku a 2023

Viz také

Fyzikální ocenění

• Copleyho medaile
• Cotheniova medaile
• Eddingtonova medaile
• Hughesova medaile
• Lorentzova medaile
• Medaile Alberta Einsteina
• Nobelova cena za fyziku
• Průlomová cena v základní fyzice
• Wolfova cena za fyziku

Nobelova cena

• Alfred Nobel
• Královská švédská akademie věd
• Muzeum Nobelovy ceny
• Nobelova cena
• Nobelova cena za chemii
• Nobelova cena za fyziku
• Nobelova cena za fyziologii a lékařství
• Nobelova cena za literaturu
• Nobelova cena za mír
• Nobelova choroba
• Nobelova pamětní cena za ekonomii
• Stockholmská radnice

Také známý jako Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziku.

, Cecil Powell, Chandrasekhara Venkata Raman, Charge-coupled device, Charles Edouard Guillaume, Charles Glover Barkla, Charles Hard Townes, Charles Kuen Kao, Charles Thomson Rees Wilson, Chemický prvek, Claude Cohen-Tannoudji, Clifford Shull, Clinton Joseph Davisson, COBE, Comptonův jev, Cyklotron, David J. Thouless, David J. Wineland, David Jonathan Gross, David Morris Lee, De Broglieova vlna, Dennis Gabor, Didier Queloz, Donald Arthur Glaser, Donna Stricklandová, Dopplerův jev, Douglas Dean Osheroff, Duncan Haldane, Edward Mills Purcell, Edward Victor Appleton, Elektrická vodivost, Elektrický náboj, Elektron, Elektronový mikroskop, Elektroslabá interakce, Elementární částice, Emilio Gino Segrè, Enrico Fermi, Eric Allin Cornell, Ernest Orlando Lawrence, Ernest Thomas Sinton Walton, Ernst Ruska, Erwin Schrödinger, Eugene Paul Wigner, Evropská organizace pro jaderný výzkum, Exoplaneta, Fázový přechod, Felix Bloch, Ferenc Krausz, Ferrimagnetismus, Fluktuace, Fotoelektrický jev, Fotografie, François Englert, Frank Wilczek, Frederick Reines, Frits Zernike, Fyzika, Gabriel Lippmann, Galaxie Mléčná dráha, Gérard Mourou, George Elwood Smith, George F. Smoot, George Paget Thomson, Georges Charpak, Gerardus 't Hooft, Gerd Binnig, Giorgio Parisi, Globální oteplování, Grafen, Gravitační vlny, Gravitace, Guglielmo Marconi, Gustav Ludwig Hertz, Hallův jev, Hannes Alfvén, Hans Bethe, Hans Georg Dehmelt, Heike Kamerlingh Onnes, Heinrich Rohrer, Helium, Helium-3, Hendrik Antoon Lorentz, Henri Becquerel, Henry Way Kendall, Herbert Kroemer, Hideki Jukawa, Higgsův boson, Hiroši Amano, Holografie, Horst Ludwig Störmer, Hugh David Politzer, Hvězda, Igor Jevgeněvič Tamm, Ilja Frank, Integrovaný obvod, Interference, Intermediální částice, Isamu Akasaki, Isidor Isaac Rabi, Ivar Giaever, J. Hans D. Jensen, Jack Kilby, Jack Steinberger, Jaderná fyzika, James Chadwick, James Franck, James Peebles, James Rainwater, James Watson Cronin, Jang Čen-ning, Jóičiró Nambu, Jean Baptiste Perrin, Jerome Isaac Friedman, Johannes Diderik van der Waals, Johannes Georg Bednorz, Johannes Stark, John Bardeen, John C. Mather, John Douglas Cockcroft, John F. Clauser, John Hall, John Hasbrouck van Vleck, John Robert Schrieffer, John William Strutt, 3. baron Rayleigh, Joseph Hooton Taylor, Joseph John Thomson, Josephsonův jev, Julian Schwinger, Kai Manne Boerje Siegbahn, Kaon, Kapalný krystal, Karl Alexander Müller, Karl Ferdinand Braun, Kenneth G. Wilson, Keramika, Kip Thorne, Klaus Hasselmann, Klaus von Klitzing, Kmitání, Konstantin Novoselov, Kosmické záření, Kosmologie, Královská švédská akademie věd, Krystal, Kvantová elektrodynamika, Kvantová fyzika, Kvantová mechanika, Kvantové provázání, Kvantový Hallův jev, Kvark, Laser, LED, Leo Esaki, Leon Cooper, Leon Max Lederman, Lepton, Lev Davidovič Landau, Li Čeng-tao, LIGO, Lise Meitnerová, Louis de Broglie, Louis Eugène Félix Néel, Luis Walter Alvarez, Magnetický moment, Magnetismus, Maják, Makoto Kobajaši, Manne Siegbahn, Maria Göppert-Mayer, Marie Curie-Skłodowská, Martin Lewis Perl, Martin Ryle, Martinus J. G. Veltman, Masatoši Košiba, Maser, Max Born, Max Planck, Max von Laue, Mössbauerův jev, Melvin Schwartz, Mezon, Michael Kosterlitz, Michel Mayor, Mikroskop, Mion, Murray Gell-Mann, Narušení P-symetrie, Neutrino, Neutron, Nevill Mott, New Scientist, Nicola Cabibbo, Nicolaas Bloembergen, Niels Bohr, Nikl, Nikolaj Gennadijevič Basov, Nils Gustaf Dalén, Nobelova cena, Nobelova cena za chemii, Norman Foster Ramsey, Nukleon, Obří černá díra, Obří magnetorezistence, Obecná teorie relativity, Ocel, Optické vlákno, Optika, Otto Hahn, Otto Stern, Owen Chamberlain, Owen Willans Richardson, Patrick Maynard Stuart Blackett, Paul Dirac, Pauliho vylučovací princip, Pavel Alexejevič Čerenkov, Percy Williams Bridgman, Peter Grünberg, Peter Higgs, Philip Warren Anderson, Philipp Lenard, Pierre Agostini, Pierre Curie, Pierre-Gilles de Gennes, Pieter Zeeman, Pjotr Leonidovič Kapica, Planckův vyzařovací zákon, Plyn, Polovodič, Polykarp Kusch, Polymer, Pozitron, Proton, Pulsar, Radioaktivita, Rainer Weiss, Ramanův jev, Raymond Davis mladší, Reinhard Genzel, Reliktní záření, Rentgenové záření, Riccardo Giacconi, Richard Edward Taylor, Richard Feynman, Robert Andrews Millikan, Robert B. Laughlin, Robert Coleman Richardson, Robert Hofstadter, Robert Woodrow Wilson, Roger Penrose, Roy Glauber, Rudolf Ludwig Mössbauer, Russell Alan Hulse, Samuel Ting, Saul Perlmutter, Sekunda, Serge Haroche, Sheldon Lee Glashow, Shuji Nakamura, Silná interakce, Simon van der Meer, Slabá interakce, Spektrální čára, Spektroskopie, Spektrum, Spontánní narušení symetrie, Stavová rovnice, Steven Chu, Steven Weinberg, Subatomární částice, Subrahmanyan Chandrasekhar, Supernova, Supratekutost, Supravodivost, Symetrie, Syukuro Manabe, Takaaki Kadžita, Telegrafie, Teplo, Theodor Hänsch, Tlak, Tošihide Masukawa, Trajektorie, Transmutace, Tranzistor, Tunelový jev, Val Logsdon Fitch, Výzkum, Věda, Vesmír, Victor Franz Hess, Vitalij Lazarevič Ginzburg, Vlnová funkce, Vodík, Vynález, Vznik a vývoj vesmíru, Walter Houser Brattain, Walther Bothe, Werner Heisenberg, Wilhelm Conrad Röntgen, Wilhelm Wien, Willard Sterling Boyle, William Alfred Fowler, William Bradford Shockley, William Daniel Phillips, William Henry Bragg, William Lawrence Bragg, Willis Eugene Lamb, Wilsonova mlžná komora, Wolfgang Ketterle, Wolfgang Paul, Wolfgang Pauli, Záření gama, 1901, 1902, 1903, 1904, 1905, 1906, 1907, 1908, 1909, 1910, 1911, 1912, 1913, 1914, 1915, 1916, 1917, 1918, 1919, 1920, 1921, 1922, 1923, 1924, 1925, 1926, 1927, 1928, 1929, 1930, 1931, 1932, 1933, 1934, 1935, 1936, 1937, 1938, 1939, 1940, 1941, 1942, 1943, 1944, 1945, 1946, 1947, 1948, 1949, 1950, 1951, 1952, 1953, 1954, 1955, 1956, 1957, 1958, 1959, 1960, 1961, 1962, 1963, 1964, 1965, 1966, 1967, 1968, 1969, 1970, 1971, 1972, 1973, 1974, 1975, 1976, 1977, 1978, 1979, 1980, 1981, 1982, 1983, 1984, 1985, 1986, 1987, 1988, 1989, 1990, 1991, 1992, 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023.

Uniepedie je mapa koncept nebo sémantické sítě organizovány jako encyklopedie nebo slovníku. To dává stručný definici každého pojmu a jeho vztahů.

Toto je obrovská on-line mentální mapa, která slouží jako základ pro koncepčních diagramů. Je to zdarma k použití a každý článek nebo dokument lze stáhnout. Je to nástroj, zdroj nebo odkaz na studium, výzkum, vzdělání, učení, nebo učení, které mohou být použity učiteli, pedagogy, žáky a studenty; pro akademický svět: pro školní, základním, středním, střední školy, střední, vysoké školy, technické vzdělání, vysoké školy, univerzity, vysokoškolák, mistři nebo doktorandském studiu; po dokladech, zprávy, projekty, nápady, dokumentace, průzkumy, souhrny, nebo práce. Zde je definice, vysvětlení, popis, nebo význam každá významná, na které budete potřebovat informace, a seznam jejich přidružené pojmů jako slovníčku. K dispozici v čeština, angličtina, španělština, portugalština, japonština, čínština, francouzština, němčina, italština, polština, nizozemština, ruština, arabština, hindština, švédština, ukrajinština, maďarština, katalánština, hebrejština, dánština, finština, indonéština, norština, rumunština, turečtina, vietnamština, korejština, thajština, řecký, bulharský, chorvatský, slovák, lithuanian, filipínský, lotyšský, estonština a slovinský. Více jazyků brzy.

Informace jsou založeny na článcích z Wikipedie a dalších projektů Wikimedia a jsou k dispozici pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci.

Uniepedie není podporována ani spojena s nadací Wikimedia Foundation.

Google Play, Android a logo Google Play jsou ochranné známky společnosti Google Inc.

Zásady ochrany osobních údajů