Rychlejší přístup než prohlížeči!
38 vztahy: August Ludwig von Schlözer, Chazarská říše, Chazarská teorie, Estonsko, Gótové, Gerhard Friedrich Müller, Germáni, Gottlieb Siegfried Bayer, Ibn Fadlán, Igor (Kyjevská Rus), Kagan, Kurgan (mohyla), Kyjevská Rus, Michail Lomonosov, Nestor (kronikář), Normané, Norsko, Novgorod, Pověst dávných let, Rurik, Rurikovci, Rus (národ), Slované, Stalinismus, Staraja Ladoga, Svjatoslav I. Igorevič, Theofilos, Toponymum, Varjagové, Východní Slované, Vikingové, 10. století, 11. století, 12. století, 18. století, 19. století, 20. století, 6. století.
August Ludwig von Schlözer
August Ludwig von Schlözer (5. července 1735 Gaggstatt, dnes část města Kirchberg an der Jagst – 9. září 1809 Göttingen) byl německý historik působící mimo jiné v Rusku.
Nový!!: Normanská teorie a August Ludwig von Schlözer · Vidět víc »
Chazarská říše
Chazarská říše je název zaniklého státního útvaru na pomezí východní Evropy a Asie, který v době svého největšího rozkvětu v 8. a 9. století zahrnoval oblasti od dolního Dněpru a Krymu až ke Kaspickému moři a úpatí severovýchodního Kavkazu.
Nový!!: Normanská teorie a Chazarská říše · Vidět víc »
Chazarská teorie
Chazarská teorie přisuzuje zásadní podíl na vzniku starého ruského státu kočovným Chazarům, jejichž říše se rozkládala východně od sídel Slovanů.
Nový!!: Normanská teorie a Chazarská teorie · Vidět víc »
Estonsko
Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.
Nový!!: Normanská teorie a Estonsko · Vidět víc »
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Nový!!: Normanská teorie a Gótové · Vidět víc »
Gerhard Friedrich Müller
Gerhard Friedrich Müller (29. října 1705, Herford – 22. října (11. října podle juliánského kalendáře) 1783, Moskva) byl německý historik, cestovatel a geograf působící v Rusku.
Nový!!: Normanská teorie a Gerhard Friedrich Müller · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Normanská teorie a Germáni · Vidět víc »
Gottlieb Siegfried Bayer
Gottlieb Siegfried Bayer (5./6. ledna 1694 Královec – 21. února 1738 Petrohrad) byl německý filolog a odborník na starověké dějiny, působící v Rusku.
Nový!!: Normanská teorie a Gottlieb Siegfried Bayer · Vidět víc »
Ibn Fadlán
Rukopis Ibn Fadlānových zápisků Ahmad ibn Fadlān ibn al-Abbās ibn Rāšid ibn Hammād (arabsky أحمد بن فضلان بن العباس بن راشد بن حماد) (první polovina 10. století) byl arabský diplomat, který navštívil s chalífovým poselstvem Volžské Bulharsko a zanechal podrobné zprávy o jeho geografických a etnických poměrech a také o historii.
Nový!!: Normanská teorie a Ibn Fadlán · Vidět víc »
Igor (Kyjevská Rus)
#PŘESMĚRUJ Igor Rurikovič.
Nový!!: Normanská teorie a Igor (Kyjevská Rus) · Vidět víc »
Kagan
Kagan (pinyin kèhán,, staroturecky kaɣan) – Ka gan, Ka chan, Cha khan – Velký chán též Král králů je turkické označení panovníka státního útvaru zvaného kaganát.
Nový!!: Normanská teorie a Kagan · Vidět víc »
Kurgan (mohyla)
Ruské federace Kurgan (rusky, ukrajinsky, bulharsky a srbsky курган, turecky kurgan nebo korgan, ázerbájdžánsky kurqan, kazašsky қорған, polsky kurhan, japonsky クルガン a čínsky 库尔干, v přepisu latinkou kurgan), původně v turečtině a jiných turkických jazycích označení pro kopec, chráněné místo či pevnost, v archeologii se používá jako výraz pro typ mohyl, vyskytujících se zejména ve stepních oblastech východní Evropy a v Asii.
Nový!!: Normanská teorie a Kurgan (mohyla) · Vidět víc »
Kyjevská Rus
Kyjevská Rus (starorusky Рѹсь, Rusĭ, Рѹ́сьскаѧ землѧ, Rous'skaja zemlja, Ruská země, staroseversky Garðaríki, latinsky Rut(h)enia, řecky Ῥωσία, tj. Rósia) byla nejstarším východoslovanským státem, který se v 9.–11. století konstituoval v multietnickém prostředí východní Evropy.
Nový!!: Normanská teorie a Kyjevská Rus · Vidět víc »
Michail Lomonosov
Michail Vasiljevič Lomonosov (Mišaninská (dnes Lomonosovo) – Petrohrad) byl ruský polyhistor – chemik, fyzik, kromě toho také filozof a básník, historik, teoretik a experimentátor v mnoha dalších oborech.
Nový!!: Normanská teorie a Michail Lomonosov · Vidět víc »
Nestor (kronikář)
Nestor (kronikář), 1661 Mnich pečerského kláštera v Kyjevě Nestor, který žil na přelomu 11. a 12. století, je označován za autora původní verze nejstarší dochované kyjevoruské letopisné sbírky („svodu“) zvané Povesť vremennych let.
Nový!!: Normanská teorie a Nestor (kronikář) · Vidět víc »
Normané
Červeně vyznačena území dobytá Normany Normanská pěchota a jízda Normané (normansky: Normaunds;;; starou severštinou: Norðmaðr) jsou etnická skupina, která vznikla kontaktem mezi severskými vikingskými osadníky z francouzského regionu, který po nich nese jméno Normandie, a domorodými Franky a Galoromány.
Nový!!: Normanská teorie a Normané · Vidět víc »
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Nový!!: Normanská teorie a Norsko · Vidět víc »
Novgorod
#PŘESMĚRUJ Veliký Novgorod.
Nový!!: Normanská teorie a Novgorod · Vidět víc »
Pověst dávných let
Pověst dávných let, Povisť vremennych lit, ukrajinsky Повість временнихліт, Povesť vremennych let, rusky По́весть временны́хлет, starorusky Повѣсть временныхъ лѣт, též nazývaná Prvotní (základní) letopis (Первоначальная летопись), nebo Nestorův letopis (Несторова летопись), je považována za nejstarší z dosud zachovalých ruských letopisů (vedle označení letopis se také užívá označení kronika).
Nový!!: Normanská teorie a Pověst dávných let · Vidět víc »
Rurik
Rurik, (v ruských pramenech Рюрик, Rjurik), † 878/879, byl legendárním zakladatelem nejstarší ruské panovnické dynastie Rurikovců, švédský Varjag, od roku 862 vládce Novgorodu.
Nový!!: Normanská teorie a Rurik · Vidět víc »
Rurikovci
bitvě na Čudském jezeře v dubnu 1242 Řád německých rytířů Rurikovci byli vládnoucí dynastií založenou varjažským knížetem Rurikem.
Nový!!: Normanská teorie a Rurikovci · Vidět víc »
Rus (národ)
Nikolaj Rerich (1899) arabský cestovatel Ibn Fadlán, který v 10. století navštívil severovýchodní Evropu.Henryk Siemiradzki (1883) Pojmem Rus (v češtině často chybně zaměňován s pojmem Rusové, což je však současný východoslovanský národ), starorusky Рѹсь;,,: Русь (Rus); staroseversky: Garðar;: Ῥῶς (Rhos)) jsou obecně označováni etnickým původem nebo svými předky lidé skandinávského původu, kteří zhruba mezi osmým až jedenáctým stoletím n. l. obchodovali nebo podnikali nájezdy na říčních trasách mezi Baltským a Černým mořem. Proto jsou v pramenech v anglickém jazyce často označováni jako „Vikingští Rusové“ („Viking Rus“). Vědecký konsensus je takový, že Rusové pocházeli okolo 8. století z východního pobřeží dnešního Švédska a že má jejich jméno stejný původ jako kraj Roslagen ve Švédsku (staroseversky Rōþin, kde þ zní podobně jako th v anglickém thing). V 18. století němečtí historici a filologové Gottlieb Siegfried Bayer a August Ludwig von Schlözer, kteří oba pracovali na Petrohradské akademii věd, hovořili o skandinávském původu Rusů. Odkazovali se na Pověst dávných let (12. století) a Letopisy bertinské (9. století). Alternativní tzv. antinormanská hypotéza je podporována relativně malou skupinou vědců z Ruska a některých dalších států bývalého Sovětského svazu.
Nový!!: Normanská teorie a Rus (národ) · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Normanská teorie a Slované · Vidět víc »
Stalinismus
J. V. Stalin Stalinismus byla politická teorie a praxe spjatá s J. V. Stalinem.
Nový!!: Normanská teorie a Stalinismus · Vidět víc »
Staraja Ladoga
Staraja Ladoga (Ста́рая Ла́дога, do roku 1703 jen Ла́дога) je obec ve Volchovském municipálnímí rajónu Leningradské oblasti, administrativní centrum Staroladožského sdružení obcí v Ruské federaci.
Nový!!: Normanská teorie a Staraja Ladoga · Vidět víc »
Svjatoslav I. Igorevič
Svjatoslav I. Igorevič (starorusky: С~тославъ / Свąтославъ Игорєвичь, Sventoslavъ / Svantoslavъ Igorevičь; ukrajinsky Святослав Ігорович, Svjatoslav Ihorovyč; rusky Святослав Игоревич, Svjatoslav Igorevič; bělorusky Светослав, Svetoslav; řecky Σφενδοσθλάβος, Sphendosthlabos; 942 – březen 972) byl kyjevským vládcem a vojevůdcem, vládnoucím v letech 962 až 972.
Nový!!: Normanská teorie a Svjatoslav I. Igorevič · Vidět víc »
Theofilos
Theofilos (okolo 804–842) byl byzantským císařem v letech 829 až 842.
Nový!!: Normanská teorie a Theofilos · Vidět víc »
Toponymum
Toponymum (zeměpisné vlastní jméno, geonymum) je vlastní jméno neživého přírodního objektu – např.
Nový!!: Normanská teorie a Toponymum · Vidět víc »
Varjagové
Mapa s hlavními varjažskými obchodními trasami: Cesta ze Skandinávie do Persie (červená) a cesta od Varjagů k Řekům (fialově). Ostatní cesty z 8.-11. století jsou oranžově. Varjagové (staroseversky væringjar) byli švédští vikingové, kteří podnikali obchodně-kořistnické výpravy do východní Evropy, Černomoří a Kaspicka.
Nový!!: Normanská teorie a Varjagové · Vidět víc »
Východní Slované
Geografické rozložení Slovanů podle jazyků Východní Slované tvoří východní etnickou skupinu Slovanů, která používá Východoslovanské jazyky.
Nový!!: Normanská teorie a Východní Slované · Vidět víc »
Vikingové
Vikingové (název ze staroseverštiny nejistého původu, přídavné jméno je vikinský nebo vikingský) byli severští mořeplavci z jižní Skandinávie (dnešní Dánsko, Norsko a Švédsko),.
Nový!!: Normanská teorie a Vikingové · Vidět víc »
10. století
10.
Nový!!: Normanská teorie a 10. století · Vidět víc »
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
Nový!!: Normanská teorie a 11. století · Vidět víc »
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
Nový!!: Normanská teorie a 12. století · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Normanská teorie a 18. století · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Normanská teorie a 19. století · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Normanská teorie a 20. století · Vidět víc »
6. století
6.
Nový!!: Normanská teorie a 6. století · Vidět víc »
