Podobnosti mezi Novoasyrská říše a Sinacherib
Novoasyrská říše a Sinacherib mají 23 věci společné (v Uniepedie): Aššur-nadin-šumi, Akkadština, Asarhaddon, Asýrie, Babylonie, Bel-ibni, Chaldea, Chizkijáš, Egypt, Elam, Fénicie, Izraelské království, Jeruzalém, Judské království, Marduk-apla-iddina II., Ninive, Pelištejci, Sargon II., Seznam asyrských králů, Starý zákon, Urartu, 681 př. n. l., 705 př. n. l..
Aššur-nadin-šumi
Aššur-nadin-šumi (doslova Aššur dal potomstvo), byl král Babylónu v období mezi roky 700–694 př. n. l..
Aššur-nadin-šumi a Novoasyrská říše · Aššur-nadin-šumi a Sinacherib ·
Akkadština
Akkadština (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie.
Akkadština a Novoasyrská říše · Akkadština a Sinacherib ·
Asarhaddon
Asarhaddon (též Esarchadón; akkadsky Aššur-achché-iddina – „ Aššur daroval bratra“, aramejsky: ܐܵܫܘܿܪ ܐܵܗܐܹ ܐܝܼܕܝܼܢܵܐ; hebrejsky: אֵסַר חַדֹּן; řecky: Ασαραδδων; latinsky: Asor Haddan) byl asyrský král, který vládl v letech 681–669 př. n. l. Byl nejmladším synem a následníkem Sinacheriba a jeho druhé manželky, aramejské princezny Zakitu (aramejsky Nakkija – „Čistá“).
Asarhaddon a Novoasyrská říše · Asarhaddon a Sinacherib ·
Asýrie
Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.
Asýrie a Novoasyrská říše · Asýrie a Sinacherib ·
Babylonie
Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.
Babylonie a Novoasyrská říše · Babylonie a Sinacherib ·
Bel-ibni
Bel-ibni byl babylónský král a šlechtic z 10.
Bel-ibni a Novoasyrská říše · Bel-ibni a Sinacherib ·
Chaldea
Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého, Chaldaia; akkadsky, Hebrejsky כשדים, Kaśdim; Arabsky, Kāldān), „Kaldea“ podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli. 11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém.
Chaldea a Novoasyrská říše · Chaldea a Sinacherib ·
Chizkijáš
Chizkijáš (hebrejsky:, Chizkijahu, nebo, Chizkija, případně, Jechizkijahu), v českých překladech Bible přepisováno též jako Ezechjáš či Ezechiáš, byl z Davidovské dynastie v pořadí dvanáctý král samostatného Judského království.
Chizkijáš a Novoasyrská říše · Chizkijáš a Sinacherib ·
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Egypt a Novoasyrská říše · Egypt a Sinacherib ·
Elam
Elam (elamsky 𒁹𒄬𒆷𒁶𒋾, sumersky 𒉏𒆠, akkadsky 𒉏𒈠𒆠, staropersky 𐎢𐎺𐎩, hebrejsky עֵילָם, ēlām) byla starověká civilizace, jejíž počátky sahají až do 6.
Elam a Novoasyrská říše · Elam a Sinacherib ·
Fénicie
Fénicie (z latinského Phoenice) neboli Foiníkie (z řeckého Φοινίκη Foiníké) bylo historické území Foiníčanů (Féničanů), mořeplavců a obchodníků semitského původu (podle jazykové skupiny) na východním pobřeží Středozemního moře, v místech dnešního Libanonu, Izraele a Sýrie.
Fénicie a Novoasyrská říše · Fénicie a Sinacherib ·
Izraelské království
Izraelské království (hebrejsky, někdy také „severní království“ oproti „jižnímu“ judskému) byl státní útvar, který existoval mezi lety 930–722 př.
Izraelské království a Novoasyrská říše · Izraelské království a Sinacherib ·
Jeruzalém
Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).
Jeruzalém a Novoasyrská říše · Jeruzalém a Sinacherib ·
Judské království
Judské království byl státní útvar, jenž existoval mezi lety 930–586 př.
Judské království a Novoasyrská říše · Judské království a Sinacherib ·
Marduk-apla-iddina II.
Marduk-apla-iddina II. (biblický Merodach-baladan, také nazývaný Marduk-baladan, Baladan nebo Berodak-baladan, v překladu znamenající Marduk daroval dědice) byl chaldejským princem, který se zmocnil babylonského trůnu roku 721 př. n. l. a vládl v letech 722–710 př.
Marduk-apla-iddina II. a Novoasyrská říše · Marduk-apla-iddina II. a Sinacherib ·
Ninive
Ninive (akkadsky: Ninua; aramejsky: ܢܸܢܘܵܐ; hebrejsky, Nīnewē; řecky; latinsky Nineve; arabsky, Naīnuwa) bylo hlavní město Asýrie.
Ninive a Novoasyrská říše · Ninive a Sinacherib ·
Pelištejci
Gazu, Ašdod a Aškelon Pelištejci či Pelišté (starším českým názvem Filištíni; hebrejsky פְּלְשְׁתִּים, Pelištim) byli nesemitský národ, který přišel pravděpodobně z Kréty (kmen Peleset (či Pelešet) jako jeden z tzv. mořských národů. Kolem roku 1200 př. n. l. dobyli jižní pobřeží Palestiny a spojil kanaánské městské státy v jeden svazek. Podle biblických zdrojů tvořilo pelištejský spojenecký svaz pět městských států – Gaza, Ašdod, Aškelon, Gat a Ekron. Ovšem existují zprávy i z období patriarchy Abraháma, který měl přátelské styky s pelištejským králem města Geraru – chronologicky by to spadalo do mnohem časnější epochy, což vnáší do problematiky příchodu Pelištejců do Palestiny určitý zmatek.
Novoasyrská říše a Pelištejci · Pelištejci a Sinacherib ·
Sargon II.
Sargon II.
Novoasyrská říše a Sargon II. · Sargon II. a Sinacherib ·
Seznam asyrských králů
Seznam asyrských králů zahrnuje všechny vladaře Asýrie od nejasných počátků až do zhroucení asyrské říše v závěru 7. století př. n. l.
Novoasyrská říše a Seznam asyrských králů · Seznam asyrských králů a Sinacherib ·
Starý zákon
Codex Leningradensis – rukopis Tanachu z roku 1008 či 1009, ze kterého pro jeho úplnost vycházejí dnešní kritická vydání Starého zákona Starý zákon (v některých překladech Stará smlouva) je delší a starší část Bible.
Novoasyrská říše a Starý zákon · Sinacherib a Starý zákon ·
Urartu
Urartu (arménsky Ուրարտու, Urartu) bylo starověké arménské království rozkládající se na náhorní plošině mezi Malou Asií, Kavkazem a Mezopotámií, později nazývané Arménská vysočina.
Novoasyrská říše a Urartu · Sinacherib a Urartu ·
681 př. n. l.
#přesměruj 689–680 př. n. l.
681 př. n. l. a Novoasyrská říše · 681 př. n. l. a Sinacherib ·
705 př. n. l.
#přesměruj 709–700 př. n. l.
705 př. n. l. a Novoasyrská říše · 705 př. n. l. a Sinacherib ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Novoasyrská říše a Sinacherib
- To, co mají společné Novoasyrská říše a Sinacherib
- Podobnosti mezi Novoasyrská říše a Sinacherib
Srovnání mezi Novoasyrská říše a Sinacherib
Novoasyrská říše má 127 vztahy, zatímco Sinacherib má 47. Jak oni mají společné 23, index Jaccard je 13.22% = 23 / (127 + 47).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Novoasyrská říše a Sinacherib. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: