Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Novoasyrská říše a Tiglatpilesar III.
Novoasyrská říše a Tiglatpilesar III. mají 30 věci společné (v Uniepedie): Akkadština, Aramejci, Asarhaddon, Asýrie, Babylonie, Bible, Blízký východ, Damašek, Fénicie, Hamá, Ijar, Izrael, Judské království, Judsko, Knihy kronik, Médové, Mezopotámie, Nabu-mukin-zeri, Nimrud, Pelištejci, Salmanassar V., Samaří, Sýrie, Seznam asyrských králů, Urartu, 2. kniha královská, 727 př. n. l., 729 př. n. l., 745 př. n. l., 8. století př. n. l..
Akkadština
Akkadština (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie.
Akkadština a Novoasyrská říše · Akkadština a Tiglatpilesar III. ·
Aramejci
Aramejci jsou příslušníci západosemitského kočovného a pasteveckého národa, který žil v oblasti horní Mezopotámie (biblický Aram).
Aramejci a Novoasyrská říše · Aramejci a Tiglatpilesar III. ·
Asarhaddon
Asarhaddon (též Esarchadón; akkadsky Aššur-achché-iddina – „ Aššur daroval bratra“, aramejsky: ܐܵܫܘܿܪ ܐܵܗܐܹ ܐܝܼܕܝܼܢܵܐ; hebrejsky: אֵסַר חַדֹּן; řecky: Ασαραδδων; latinsky: Asor Haddan) byl asyrský král, který vládl v letech 681–669 př. n. l. Byl nejmladším synem a následníkem Sinacheriba a jeho druhé manželky, aramejské princezny Zakitu (aramejsky Nakkija – „Čistá“).
Asarhaddon a Novoasyrská říše · Asarhaddon a Tiglatpilesar III. ·
Asýrie
Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.
Asýrie a Novoasyrská říše · Asýrie a Tiglatpilesar III. ·
Babylonie
Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.
Babylonie a Novoasyrská říše · Babylonie a Tiglatpilesar III. ·
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Bible a Novoasyrská říše · Bible a Tiglatpilesar III. ·
Blízký východ
Tmavě zeleně je zobrazen tradiční Blízký východ, světle zeleně Střední východ Blízký východ nebo také Přední východ (– aš-šarq al-awsat,, persky خاورمیانه xâvar-e-miyâne) je označení pro oblast východního Středomoří a případně i přilehlých oblastí.
Blízký východ a Novoasyrská říše · Blízký východ a Tiglatpilesar III. ·
Damašek
Damašek (arabsky oficiálně دمشق Dimašk, hovorově aš-Šám الشام) je hlavní město Sýrie.
Damašek a Novoasyrská říše · Damašek a Tiglatpilesar III. ·
Fénicie
Fénicie (z latinského Phoenice) neboli Foiníkie (z řeckého Φοινίκη Foiníké) bylo historické území Foiníčanů (Féničanů), mořeplavců a obchodníků semitského původu (podle jazykové skupiny) na východním pobřeží Středozemního moře, v místech dnešního Libanonu, Izraele a Sýrie.
Fénicie a Novoasyrská říše · Fénicie a Tiglatpilesar III. ·
Hamá
Hamá je město v Sýrii.
Hamá a Novoasyrská říše · Hamá a Tiglatpilesar III. ·
Ijar
Ijar (hebrejsky: nebo; z akkadského ajjaru, znamenající „rozeta; květ“) je osmý měsíc občanského a druhý měsíc biblického židovského kalendáře.
Ijar a Novoasyrská říše · Ijar a Tiglatpilesar III. ·
Izrael
Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.
Izrael a Novoasyrská říše · Izrael a Tiglatpilesar III. ·
Judské království
Judské království byl státní útvar, jenž existoval mezi lety 930–586 př.
Judské království a Novoasyrská říše · Judské království a Tiglatpilesar III. ·
Judsko
Judské hory Judsko (případně také Judea, (יהודה, Jehuda; Ιουδαία, Ioudaía; Iudæa) je hornatá jižní část historické Země izraelské (Erec Jisra'el). V současné době se toto území dělí mezi Stát Izrael a Palestinskou autonomii. Název Judea je řecká a latinská varianta jména Juda, které původně označovalo teritorium kmene stejného jména a později i starověké Judské království. V hebrejštině Jehuda odkazuje na velkou část jižního Izraele a západního břehu, nebo též součást Judeje a Samaří odkazující výslovně na Západní břeh oblasti na jih od Jeruzaléma.
Judsko a Novoasyrská říše · Judsko a Tiglatpilesar III. ·
Knihy kronik
Knihy kronik (divrej ha-jamim,, paraleipómena) neboli 1.
Knihy kronik a Novoasyrská říše · Knihy kronik a Tiglatpilesar III. ·
Médové
Médové (𐎶𐎠𐎭 Māda-; akkadsky: mat Mādāya;: Μῆδοι Mēdoi) byli starověkým íránským národem hovořící médštinou a který obýval oblast známou jako Médie mezi západním a severním Íránem. Kolem 11. století př. n. l. obsadili hornatou oblast severozápadního Íránu a severovýchodní a východní oblast Mezopotámie v okolí Ekbatany (dnešní Hamadán). Předpokládá se, že k jejich konsolidaci v Íránu došlo během 8. století před naším letopočtem. V 7. století př. n. l.. byl celý západní Írán a některá další území pod nadvládou Médů, ale jejich přesný zeměpisný rozsah zůstává neznámý. Ačkoli se obecně uznává, že zaujímají důležité místo v dějinách starověkého Orientu, nezanechali Médové žádný písemný zdroj, který by rekonstruoval jejich historii, která je známa pouze ze zahraničních zdrojů jako jsou Asyřané, Babyloňané, Arméni a Řekové, dále např. několik íránských archeologických nalezišť, o kterých se předpokládá, že je obsadili Médové. Hérodotovy zprávy o Médech zanechaly obraz mocného lidu, který na počátku 7. století př. n. l. vytvořil říši, která trvala až do roku 550 př. n. l., sehrála určující roli při pádu asyrské říše a soupeřila s mocnými královstvími Lýdie a Babylonie. Nedávné přehodnocení současných zdrojů z médského období však změnilo představy učenců o stavu Médů. Stát zůstává v dokumentaci obtížně pochopitelný, což o něm zanechává mnoho pochybností. Někteří odobrníci dokonce naznačují, že nikdy neexistovalo mocné království Médie. V každém případě se zdá, že po pádu posledního médského krále proti Kýrovi Velikému z Perské říše se Médie stala důležitou provincií a byla ceněna říšemi, které ji postupně ovládaly (Achajmenovci, Seleukovci, Parthové a Sasánovci).
Médové a Novoasyrská říše · Médové a Tiglatpilesar III. ·
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Mezopotámie a Novoasyrská říše · Mezopotámie a Tiglatpilesar III. ·
Nabu-mukin-zeri
Nabu-mukin-zeri (dosl. Nabu posílil sémě, také Ukin-zir, řecky Chinzeros), byl králem Babylónu v letech 732–729 př. n. l..
Nabu-mukin-zeri a Novoasyrská říše · Nabu-mukin-zeri a Tiglatpilesar III. ·
Nimrud
Nimrud (Nimrúd) bylo starověké asyrské město, které leželo na řece Tigris jižně od Ninive.
Nimrud a Novoasyrská říše · Nimrud a Tiglatpilesar III. ·
Pelištejci
Gazu, Ašdod a Aškelon Pelištejci či Pelišté (starším českým názvem Filištíni; hebrejsky פְּלְשְׁתִּים, Pelištim) byli nesemitský národ, který přišel pravděpodobně z Kréty (kmen Peleset (či Pelešet) jako jeden z tzv. mořských národů. Kolem roku 1200 př. n. l. dobyli jižní pobřeží Palestiny a spojil kanaánské městské státy v jeden svazek. Podle biblických zdrojů tvořilo pelištejský spojenecký svaz pět městských států – Gaza, Ašdod, Aškelon, Gat a Ekron. Ovšem existují zprávy i z období patriarchy Abraháma, který měl přátelské styky s pelištejským králem města Geraru – chronologicky by to spadalo do mnohem časnější epochy, což vnáší do problematiky příchodu Pelištejců do Palestiny určitý zmatek.
Novoasyrská říše a Pelištejci · Pelištejci a Tiglatpilesar III. ·
Salmanassar V.
Salmanassar V. (akkadsky: Šulmanu-ašarid – dosl. Šulmanu – vládce/velitel) panoval v Asýrii a Babylonii v období od 727 do 722 př. n. l. Nejdříve, za vlády jeho otce Tiglatpilesara III. je zmiňován jako guvernér Zimirry ve Fénicii.
Novoasyrská říše a Salmanassar V. · Salmanassar V. a Tiglatpilesar III. ·
Samaří
Zbytky hradeb Zříceniny fora Římské divadlo Samaří (שומרון Šomron, Σεβαστη Sebasté) bylo město v Samařsku v dnešním Izraeli, v oblasti palestinské autonomie na západním břehu Jordánu, asi 10 km severozápadně od moderního města Náblus (ve starověku Sichem).
Novoasyrská říše a Samaří · Samaří a Tiglatpilesar III. ·
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Novoasyrská říše a Sýrie · Sýrie a Tiglatpilesar III. ·
Seznam asyrských králů
Seznam asyrských králů zahrnuje všechny vladaře Asýrie od nejasných počátků až do zhroucení asyrské říše v závěru 7. století př. n. l.
Novoasyrská říše a Seznam asyrských králů · Seznam asyrských králů a Tiglatpilesar III. ·
Urartu
Urartu (arménsky Ուրարտու, Urartu) bylo starověké arménské království rozkládající se na náhorní plošině mezi Malou Asií, Kavkazem a Mezopotámií, později nazývané Arménská vysočina.
Novoasyrská říše a Urartu · Tiglatpilesar III. a Urartu ·
2. kniha královská
Biblická ilustrace Druhá kniha Královská 24. kapitola 2.
2. kniha královská a Novoasyrská říše · 2. kniha královská a Tiglatpilesar III. ·
727 př. n. l.
#přesměruj 729–720 př. n. l.
727 př. n. l. a Novoasyrská říše · 727 př. n. l. a Tiglatpilesar III. ·
729 př. n. l.
#přesměruj 729–720 př. n. l.
729 př. n. l. a Novoasyrská říše · 729 př. n. l. a Tiglatpilesar III. ·
745 př. n. l.
Tiglatpilesar III. se stává králem Asýrie.
745 př. n. l. a Novoasyrská říše · 745 př. n. l. a Tiglatpilesar III. ·
8. století př. n. l.
Osmé století před naším letopočtem začalo v roce 800 př. n. l. a skončilo v roce 701 př. n. l. Bylo to období největšího rozmachu Novoasyrské říše, jejímž hlavním městem se stalo Ninive.
8. století př. n. l. a Novoasyrská říše · 8. století př. n. l. a Tiglatpilesar III. ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Novoasyrská říše a Tiglatpilesar III.
- To, co mají společné Novoasyrská říše a Tiglatpilesar III.
- Podobnosti mezi Novoasyrská říše a Tiglatpilesar III.
Srovnání mezi Novoasyrská říše a Tiglatpilesar III.
Novoasyrská říše má 127 vztahy, zatímco Tiglatpilesar III. má 59. Jak oni mají společné 30, index Jaccard je 16.13% = 30 / (127 + 59).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Novoasyrská říše a Tiglatpilesar III.. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
