Podobnosti mezi Novoasyrská říše a Urartu
Novoasyrská říše a Urartu mají 16 věci společné (v Uniepedie): Aššurbanipal, Asýrie, Šamši-Adad V., Kimmeriové, Kyaxarés, Lýdie, Malá Asie, Médové, Mezopotámie, Monarchie, Salmanassar III., Sargon II., Skytové, Tiglatpilesar I., 609 př. n. l., 612 př. n. l..
Aššurbanipal
Aššurbanipal (akkadsky: Aššur-báni-apli 60px – „Aššur vytvořil syna“ nebo „Aššur stvořil dědice“, česky a v umění dříve Sardanapal, ztotožňován podle Marka Iuniana Iustina) se narodil roku 685 př. n. l. jako syn Asarhaddona a byl posledním významným králem tzv.
Aššurbanipal a Novoasyrská říše · Aššurbanipal a Urartu ·
Asýrie
Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.
Asýrie a Novoasyrská říše · Asýrie a Urartu ·
Šamši-Adad V.
Šamši-Adad V. (z akkad. «Mé slunce Adad») byl asyrským králem v letech 823 až 811 př. n. l. Díky jeho jmenování nástupcem vypuklo v zemi povstání vedené jeho starším bratrem Aššur-dan-aplim.
Šamši-Adad V. a Novoasyrská říše · Šamši-Adad V. a Urartu ·
Kimmeriové
Kimmerijské migrace po západní Asii Kimmeriové, též Kimmerijci (asyr. Gimirru, řecky Κιμμέριοι, Kimmerioi), byl starověký kočovný lid indoevropského původu.
Kimmeriové a Novoasyrská říše · Kimmeriové a Urartu ·
Kyaxarés
Kyaxarés (íránsky Uvachšatra; vládl asi 625 př. n. l. – 585 př. n. l.) byl předposlední král Médské říše, kterou za vlády jeho nástupce Astyaga obsadila Perská říše.
Kyaxarés a Novoasyrská říše · Kyaxarés a Urartu ·
Lýdie
Územní rozsah lýdské říše v 6. století př. n. l. Lýdie bylo historické území v Malé Asii, shodné zhruba s dnešními tureckými provinciemi İzmir a Manisa.
Lýdie a Novoasyrská říše · Lýdie a Urartu ·
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Malá Asie a Novoasyrská říše · Malá Asie a Urartu ·
Médové
Médové (𐎶𐎠𐎭 Māda-; akkadsky: mat Mādāya;: Μῆδοι Mēdoi) byli starověkým íránským národem hovořící médštinou a který obýval oblast známou jako Médie mezi západním a severním Íránem. Kolem 11. století př. n. l. obsadili hornatou oblast severozápadního Íránu a severovýchodní a východní oblast Mezopotámie v okolí Ekbatany (dnešní Hamadán). Předpokládá se, že k jejich konsolidaci v Íránu došlo během 8. století před naším letopočtem. V 7. století př. n. l.. byl celý západní Írán a některá další území pod nadvládou Médů, ale jejich přesný zeměpisný rozsah zůstává neznámý. Ačkoli se obecně uznává, že zaujímají důležité místo v dějinách starověkého Orientu, nezanechali Médové žádný písemný zdroj, který by rekonstruoval jejich historii, která je známa pouze ze zahraničních zdrojů jako jsou Asyřané, Babyloňané, Arméni a Řekové, dále např. několik íránských archeologických nalezišť, o kterých se předpokládá, že je obsadili Médové. Hérodotovy zprávy o Médech zanechaly obraz mocného lidu, který na počátku 7. století př. n. l. vytvořil říši, která trvala až do roku 550 př. n. l., sehrála určující roli při pádu asyrské říše a soupeřila s mocnými královstvími Lýdie a Babylonie. Nedávné přehodnocení současných zdrojů z médského období však změnilo představy učenců o stavu Médů. Stát zůstává v dokumentaci obtížně pochopitelný, což o něm zanechává mnoho pochybností. Někteří odobrníci dokonce naznačují, že nikdy neexistovalo mocné království Médie. V každém případě se zdá, že po pádu posledního médského krále proti Kýrovi Velikému z Perské říše se Médie stala důležitou provincií a byla ceněna říšemi, které ji postupně ovládaly (Achajmenovci, Seleukovci, Parthové a Sasánovci).
Médové a Novoasyrská říše · Médové a Urartu ·
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Mezopotámie a Novoasyrská říše · Mezopotámie a Urartu ·
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Monarchie a Novoasyrská říše · Monarchie a Urartu ·
Salmanassar III.
Salmanassar III., nazývaný také Šulmánu-ašaridu, vládl asyrské říši od roku 858 př. n. l. do roku 824 př. n. l. po svém otci Aššurnasirpalovi II., který mu zanechal rozsáhlou říši na vrcholu své moci.
Novoasyrská říše a Salmanassar III. · Salmanassar III. a Urartu ·
Sargon II.
Sargon II.
Novoasyrská říše a Sargon II. · Sargon II. a Urartu ·
Skytové
Skytové, též Skythové, někdy také označovaní jako Pontští Skythové, byl starověký východoíránský jezdecký kočovný národ, který během 9. století př. n. l. až 8. století př. n. l. pronikl ze střední Asie do stepí severního Černomoří na území dnešní Ukrajiny a jížního Ruska, kde zůstal usazen od 7.
Novoasyrská říše a Skytové · Skytové a Urartu ·
Tiglatpilesar I.
Tiglatpilesar I. (z hebrejského přepisu akkadského Tukultí-apil-Ešarra, „Má víra je v synu Ešařině“) byl významným asyrským králem v průběhu tzv.
Novoasyrská říše a Tiglatpilesar I. · Tiglatpilesar I. a Urartu ·
609 př. n. l.
#přesměruj 609–600 př. n. l.
609 př. n. l. a Novoasyrská říše · 609 př. n. l. a Urartu ·
612 př. n. l.
Století: 8. století př. n. l. – 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. Roky: 617 616 615 614 613 – 612 př.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Novoasyrská říše a Urartu
- To, co mají společné Novoasyrská říše a Urartu
- Podobnosti mezi Novoasyrská říše a Urartu
Srovnání mezi Novoasyrská říše a Urartu
Novoasyrská říše má 127 vztahy, zatímco Urartu má 51. Jak oni mají společné 16, index Jaccard je 8.99% = 16 / (127 + 51).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Novoasyrská říše a Urartu. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: