Rychlejší přístup než prohlížeči!
127 vztahy: Aššúr, Aššur-etel-iláni, Aššur-nadin-šumi, Aššur-uballit II., Aššurbanipal, Aššurbanipalova knihovna, Aššurnasirpal II., Achab, Adad-nárárí II., Adad-nirári III., Akkadština, Aleppo, Aramejština, Aramejci, Asarhaddon, Asýrie, Úřední jazyk, Asyřané, Íránská vysočina, Šamši-Adad V., Ba'al (mytologie), Babylonie, Bel-ibni, Bible, Bitva u Megida (609 př. n. l.), Blízký východ, Chaldea, Chábúr, Chizkijáš, Chorsábád, Churritština, Damašek, Damávand, Doba bronzová, Egypt, Egyptština, Egyptské náboženství, Elam, Faraon, Féničtina, Fénicie, Gýgés, Hamá, Harran, Ijar, Irák, Izrael, Izraelské království, Jeruzalém, Judské království, ..., Judsko, Karchemiš, Kiš, Kimmeriové, Klínové písmo, Kniha Izajáš, Knihy kronik, Kyaxarés, Lýdie, Malatya, Malá Asie, Marduk-apla-iddina II., Médové, Mennofer, Mezopotámie, Mezopotámské náboženství, Monarchie, Nabopolasar, Nabu-mukin-zeri, Neko II., Nimrud, Ninive, Novobabylonská říše, Přímořská říše, Pelištejci, Peršané, Perská říše, Psammetik I., Salmanassar III., Salmanassar V., Samaří, Sargon II., Sýrie, Semiramis, Seznam asyrských králů, Sidon, Sinacherib, Skytové, Starý zákon, Starověký Orient, Středomoří, Susy, Taharka, Tiglatpilesar I., Tiglatpilesar III., Tilmun, Tukultí-Ninurta II., Ur (město), Urartu, Zagros, 10. století př. n. l., 2. kniha královská, 25. dynastie, 605 př. n. l., 608 př. n. l., 609 př. n. l., 612 př. n. l., 627 př. n. l., 640 př. n. l., 646 př. n. l., 648 př. n. l., 669 př. n. l., 673 př. n. l., 677 př. n. l., 681 př. n. l., 694 př. n. l., 700 př. n. l., 701 př. n. l., 705 př. n. l., 710 př. n. l., 722 př. n. l., 727 př. n. l., 729 př. n. l., 745 př. n. l., 747 př. n. l., 8. století př. n. l., 9. století př. n. l.. Rozbalte index (77 více) »
Aššúr
Aššúr (též Aššur, dnes Qal'at Šerqat) je historické město na severu dnešního Iráku.
Nový!!: Novoasyrská říše a Aššúr · Vidět víc »
Aššur-etel-iláni
Aššur-etel-iláni (akkadsky Aššur – rytíř bohů) byl král Asýrie přibližně v období mezi roky 631 př. n. l. – 627 př. n. l. Nastoupil na trůn jako legitimní nástupce po smrti svého otce Aššurbanipala II.
Nový!!: Novoasyrská říše a Aššur-etel-iláni · Vidět víc »
Aššur-nadin-šumi
Aššur-nadin-šumi (doslova Aššur dal potomstvo), byl král Babylónu v období mezi roky 700–694 př. n. l..
Nový!!: Novoasyrská říše a Aššur-nadin-šumi · Vidět víc »
Aššur-uballit II.
Aššur-uballit II. (akkad. Aššure, udrž naživu) byl poslední král Novoasyrské říše.
Nový!!: Novoasyrská říše a Aššur-uballit II. · Vidět víc »
Aššurbanipal
Aššurbanipal (akkadsky: Aššur-báni-apli 60px – „Aššur vytvořil syna“ nebo „Aššur stvořil dědice“, česky a v umění dříve Sardanapal, ztotožňován podle Marka Iuniana Iustina) se narodil roku 685 př. n. l. jako syn Asarhaddona a byl posledním významným králem tzv.
Nový!!: Novoasyrská říše a Aššurbanipal · Vidět víc »
Aššurbanipalova knihovna
Aššurbanipalova knihovna byla vyhlášená starověká knihovna v Ninive, jednom z hlavních měst Asýrie.
Nový!!: Novoasyrská říše a Aššurbanipalova knihovna · Vidět víc »
Aššurnasirpal II.
Aššurnasirpal II. („Aššur-nâṣir-apli“ – dosl. „ Aššur je ochráncem následníka “), byl jedním z nejslavnějších a nejúspěšnějších asyrských králů.
Nový!!: Novoasyrská říše a Aššurnasirpal II. · Vidět víc »
Achab
romantickém vyobrazení z 19. století Achab (hebrejsky: Ach'av) patřil k nejvýznamnějším králům Severního izraelského království.
Nový!!: Novoasyrská říše a Achab · Vidět víc »
Adad-nárárí II.
Adad-nárárí II. (také Adad-nirári, vládl v letech 911–891 př. n. l.) nastoupil na asyrský trůn po svém otci Aššur-dánovi II. Pozvedl asyrskou říši mezi hlavní velmoci své doby, díky čemuž je považován za zakladatele Novoasyrské říše.
Nový!!: Novoasyrská říše a Adad-nárárí II. · Vidět víc »
Adad-nirári III.
Adad-nirári III. (dosl. Adade, přijdi na pomoc) byl králem Asýrie od roku 811 do roku 783 př. n. l. (udává se i 809–784 př. n. l.). Na trůn nastoupil velmi mladý po svém otci Šamši-Adadovi V. Z této doby pochází nejspíše i pověst o královně Semiramis, jelikož ta za něho vládla prvních pět let jako regentka.
Nový!!: Novoasyrská říše a Adad-nirári III. · Vidět víc »
Akkadština
Akkadština (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie.
Nový!!: Novoasyrská říše a Akkadština · Vidět víc »
Aleppo
Aleppo (ve starověku Beroea) je město v severozápadní Sýrii, 50 km jižně od tureckých hranic.
Nový!!: Novoasyrská říše a Aleppo · Vidět víc »
Aramejština
Aramejština (aramejsky ܐܪܡܝܐ) je jeden ze semitských jazyků.
Nový!!: Novoasyrská říše a Aramejština · Vidět víc »
Aramejci
Aramejci jsou příslušníci západosemitského kočovného a pasteveckého národa, který žil v oblasti horní Mezopotámie (biblický Aram).
Nový!!: Novoasyrská říše a Aramejci · Vidět víc »
Asarhaddon
Asarhaddon (též Esarchadón; akkadsky Aššur-achché-iddina – „ Aššur daroval bratra“, aramejsky: ܐܵܫܘܿܪ ܐܵܗܐܹ ܐܝܼܕܝܼܢܵܐ; hebrejsky: אֵסַר חַדֹּן; řecky: Ασαραδδων; latinsky: Asor Haddan) byl asyrský král, který vládl v letech 681–669 př. n. l. Byl nejmladším synem a následníkem Sinacheriba a jeho druhé manželky, aramejské princezny Zakitu (aramejsky Nakkija – „Čistá“).
Nový!!: Novoasyrská říše a Asarhaddon · Vidět víc »
Asýrie
Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.
Nový!!: Novoasyrská říše a Asýrie · Vidět víc »
Úřední jazyk
Úřední neboli státní jazyk je jazyk stanovený zákonem pro komunikaci s úřady, včetně školství.
Nový!!: Novoasyrská říše a Úřední jazyk · Vidět víc »
Asyřané
Asyřané jsou příslušníky semitského národa usídleného v severní části starověké Mezopotámie minimálně od 3. tisíciletí př. n. l. V současnosti se většina území nachází v severozápadní části Iráku v okolí bývalého města Ninive a částečně zasahuje do okolních států.
Nový!!: Novoasyrská říše a Asyřané · Vidět víc »
Íránská vysočina
Topografická mapa Íránu. V centrální části se nachází Íránská vysočina Íránská vysočina je hornatá oblast v jihozápadní Asii, která je tvořena velkou bezodtokovou náhorní plošinou s průměrnou výškou 1200 m n. m. Na západě je ohraničena řekami Eufrat a Tigris, na východě pohořím Hindúkuš a Sulajmánským pohořím.
Nový!!: Novoasyrská říše a Íránská vysočina · Vidět víc »
Šamši-Adad V.
Šamši-Adad V. (z akkad. «Mé slunce Adad») byl asyrským králem v letech 823 až 811 př. n. l. Díky jeho jmenování nástupcem vypuklo v zemi povstání vedené jeho starším bratrem Aššur-dan-aplim.
Nový!!: Novoasyrská říše a Šamši-Adad V. · Vidět víc »
Ba'al (mytologie)
#PŘESMĚRUJ Baal.
Nový!!: Novoasyrská říše a Ba'al (mytologie) · Vidět víc »
Babylonie
Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.
Nový!!: Novoasyrská říše a Babylonie · Vidět víc »
Bel-ibni
Bel-ibni byl babylónský král a šlechtic z 10.
Nový!!: Novoasyrská říše a Bel-ibni · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Novoasyrská říše a Bible · Vidět víc »
Bitva u Megida (609 př. n. l.)
Bitva u Megida byla vojenská konfrontace mezi silami starověkého Egypta a Judského království, která se odehrála v roce 609 př. n. l. Egypt pod vedením Neka II. spolu s upadající Asýrií bojoval proti Babyloňanům a jejich spojencům Médům.
Nový!!: Novoasyrská říše a Bitva u Megida (609 př. n. l.) · Vidět víc »
Blízký východ
Tmavě zeleně je zobrazen tradiční Blízký východ, světle zeleně Střední východ Blízký východ nebo také Přední východ (– aš-šarq al-awsat,, persky خاورمیانه xâvar-e-miyâne) je označení pro oblast východního Středomoří a případně i přilehlých oblastí.
Nový!!: Novoasyrská říše a Blízký východ · Vidět víc »
Chaldea
Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého, Chaldaia; akkadsky, Hebrejsky כשדים, Kaśdim; Arabsky, Kāldān), „Kaldea“ podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli. 11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém.
Nový!!: Novoasyrská říše a Chaldea · Vidět víc »
Chábúr
Chábúr je řeka na severovýchodě Sýrie s horním tokem v Turecku.
Nový!!: Novoasyrská říše a Chábúr · Vidět víc »
Chizkijáš
Chizkijáš (hebrejsky:, Chizkijahu, nebo, Chizkija, případně, Jechizkijahu), v českých překladech Bible přepisováno též jako Ezechjáš či Ezechiáš, byl z Davidovské dynastie v pořadí dvanáctý král samostatného Judského království.
Nový!!: Novoasyrská říše a Chizkijáš · Vidět víc »
Chorsábád
Dúr Šarrukín ("Pevnost Sargonova"), v současnosti Chorsábád, bylo hlavní město Asýrie (respektive Novoasyrské říše) za vlády Sargona II. Asyrského.
Nový!!: Novoasyrská říše a Chorsábád · Vidět víc »
Churritština
Deska z Ugaritu, Hymnus pro NikkalChurritština byl jazyk churritského etnika, které vstoupilo do severní Mezopotámie kolem roku 2300 př. n. l., a zmizelo kolem roku 1000 př. n. l. a jazyk království Mitanni v severní Mezopotámii.
Nový!!: Novoasyrská říše a Churritština · Vidět víc »
Damašek
Damašek (arabsky oficiálně دمشق Dimašk, hovorově aš-Šám الشام) je hlavní město Sýrie.
Nový!!: Novoasyrská říše a Damašek · Vidět víc »
Damávand
Damávand (persky: Kúh-e Damávand, anglicky: Mount Damāvand) je neaktivní sopka nacházející se v pohoří Alborz a s výškou 5609,2 m n. m. je nejvyšším vrcholem Íránu i všech zemí Blízkého východu.
Nový!!: Novoasyrská říše a Damávand · Vidět víc »
Doba bronzová
Doba bronzová je historické období, pro které je charakteristické dominantní využívání bronzu – slitiny mědi a cínu – pro výrobu důležitých potřeb.
Nový!!: Novoasyrská říše a Doba bronzová · Vidět víc »
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Nový!!: Novoasyrská říše a Egypt · Vidět víc »
Egyptština
Egyptština (výslovnost v klasické egyptštině) je afro-asijský jazyk příbuzný nejvíce s berberskými jazyky, semitskými jazyky a jazykem bedža, který patří mezi jazyky hamitské.
Nový!!: Novoasyrská říše a Egyptština · Vidět víc »
Egyptské náboženství
Bohové Usir, Anup a Hor Egyptské náboženství je pojem vztahující se k náboženství starověkého Egypta.
Nový!!: Novoasyrská říše a Egyptské náboženství · Vidět víc »
Elam
Elam (elamsky 𒁹𒄬𒆷𒁶𒋾, sumersky 𒉏𒆠, akkadsky 𒉏𒈠𒆠, staropersky 𐎢𐎺𐎩, hebrejsky עֵילָם, ēlām) byla starověká civilizace, jejíž počátky sahají až do 6.
Nový!!: Novoasyrská říše a Elam · Vidět víc »
Faraon
symboly života, 5. dynastie Faraon (ve starší literatuře také někdy farao) je titul používaný pro starověké vládce Egypta v hebrejském a později i v řeckém prostředí.
Nový!!: Novoasyrská říše a Faraon · Vidět víc »
Féničtina
Féničtina (také foiničtina) byl jazyk, kterým se ve starověku hovořilo ve středomořské oblasti Fénicie neboli Kanaánu.
Nový!!: Novoasyrská říše a Féničtina · Vidět víc »
Fénicie
Fénicie (z latinského Phoenice) neboli Foiníkie (z řeckého Φοινίκη Foiníké) bylo historické území Foiníčanů (Féničanů), mořeplavců a obchodníků semitského původu (podle jazykové skupiny) na východním pobřeží Středozemního moře, v místech dnešního Libanonu, Izraele a Sýrie.
Nový!!: Novoasyrská říše a Fénicie · Vidět víc »
Gýgés
Gýges (akkadsky Guggu) byl starověký lýdský král (asi 716 – 678 př. n. l.), který založil dynastii Mermnovců.
Nový!!: Novoasyrská říše a Gýgés · Vidět víc »
Hamá
Hamá je město v Sýrii.
Nový!!: Novoasyrská říše a Hamá · Vidět víc »
Harran
Ruiny univerzity v Harranu Harran a jeho „včelí úly“ (domy ve formě kupole vystavěné přečnělkovou klenbou) Harran je jednou z nejstarších sídlištních aglomerací na naší planetě, je starý více než 6000 let.
Nový!!: Novoasyrská říše a Harran · Vidět víc »
Ijar
Ijar (hebrejsky: nebo; z akkadského ajjaru, znamenající „rozeta; květ“) je osmý měsíc občanského a druhý měsíc biblického židovského kalendáře.
Nový!!: Novoasyrská říše a Ijar · Vidět víc »
Irák
Irák, plným názvem Irácká republika, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie.
Nový!!: Novoasyrská říše a Irák · Vidět víc »
Izrael
Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Novoasyrská říše a Izrael · Vidět víc »
Izraelské království
Izraelské království (hebrejsky, někdy také „severní království“ oproti „jižnímu“ judskému) byl státní útvar, který existoval mezi lety 930–722 př.
Nový!!: Novoasyrská říše a Izraelské království · Vidět víc »
Jeruzalém
Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).
Nový!!: Novoasyrská říše a Jeruzalém · Vidět víc »
Judské království
Judské království byl státní útvar, jenž existoval mezi lety 930–586 př.
Nový!!: Novoasyrská říše a Judské království · Vidět víc »
Judsko
Judské hory Judsko (případně také Judea, (יהודה, Jehuda; Ιουδαία, Ioudaía; Iudæa) je hornatá jižní část historické Země izraelské (Erec Jisra'el). V současné době se toto území dělí mezi Stát Izrael a Palestinskou autonomii. Název Judea je řecká a latinská varianta jména Juda, které původně označovalo teritorium kmene stejného jména a později i starověké Judské království. V hebrejštině Jehuda odkazuje na velkou část jižního Izraele a západního břehu, nebo též součást Judeje a Samaří odkazující výslovně na Západní břeh oblasti na jih od Jeruzaléma.
Nový!!: Novoasyrská říše a Judsko · Vidět víc »
Karchemiš
Karchemiš (chetitsky: Kargamiš; řecky: Εὔρωπος; Latinsky: Europus) bylo důležitým starověkým městem za mitannské i chetitské říše a rozkládalo se na dnešní hranici mezi Tureckem a Sýrií.
Nový!!: Novoasyrská říše a Karchemiš · Vidět víc »
Kiš
Babylonie v době vlády Chammurapiho, znázorňuje rozšíření říše za jeho panování Vápencová tabulka s piktogramy z doby 3500 př. n. l. uložená v Ashmolean Museum. Kiš (sumersky: Kiš-ki; akkadsky: kiššatu), v současnosti Tell al-Uhajmir (dosl. Červený pahorek), Irák), bylo starověké sumerské město. Nacházelo se asi 12 km východně od Babylónu, nyní přibližně 80 km jižně od Bagdádu, v provincii Babil. V sumerském seznamu králů je uváděno jako první město po potopě, které mělo krále. Patronem a poručníkem města byl bůh Zababa. „Král Kiše“ je jedním z prvních titulů užívaných sumerskými panovníky z jiných měst; sloužil k indikaci nadvlády nad tímto regionem. Kiš byl od raných dob obýván Semity, což je možné odvodit od jmen králů prvních dynastií ze seznamu, která jsou semitského původu. V Sumerském královském seznamu jsou vypsány celkem 4 dynastie původem z tohoto města. Ve městě se také nacházel chrám bohyně Inanny, zvaný Chursagkalamma, „hora-země“. Archeologický výzkum zde byl prováděn v letech 1912–1914 týmem Francouze Henriho de Genouillac a později v letech 1923–1933 anglo-americkou skupinou pod vedením Stephena Langdona.
Nový!!: Novoasyrská říše a Kiš · Vidět víc »
Kimmeriové
Kimmerijské migrace po západní Asii Kimmeriové, též Kimmerijci (asyr. Gimirru, řecky Κιμμέριοι, Kimmerioi), byl starověký kočovný lid indoevropského původu.
Nový!!: Novoasyrská říše a Kimmeriové · Vidět víc »
Klínové písmo
Klínové písmo Pojem klínové písmo znamená způsob zápisu, styl psaní znaků starověkých písem, určený prostředky dostupnými ve starověké Mezopotámii, tj.
Nový!!: Novoasyrská říše a Klínové písmo · Vidět víc »
Kniha Izajáš
náhled Kniha Izajáš (Sefer Ješa'jahu) je kniha Starého zákona sepsaná ve složité poetické hebrejštině, která obsahuje proroctví připisovaná proroku Izajáši.
Nový!!: Novoasyrská říše a Kniha Izajáš · Vidět víc »
Knihy kronik
Knihy kronik (divrej ha-jamim,, paraleipómena) neboli 1.
Nový!!: Novoasyrská říše a Knihy kronik · Vidět víc »
Kyaxarés
Kyaxarés (íránsky Uvachšatra; vládl asi 625 př. n. l. – 585 př. n. l.) byl předposlední král Médské říše, kterou za vlády jeho nástupce Astyaga obsadila Perská říše.
Nový!!: Novoasyrská říše a Kyaxarés · Vidět víc »
Lýdie
Územní rozsah lýdské říše v 6. století př. n. l. Lýdie bylo historické území v Malé Asii, shodné zhruba s dnešními tureckými provinciemi İzmir a Manisa.
Nový!!: Novoasyrská říše a Lýdie · Vidět víc »
Malatya
Malatya, starověká Meliténé, latinsky Malatia, je město v jihovýchodním Turecku a sídlo stejnojmenné provincie v regionu Východní Anatolie.
Nový!!: Novoasyrská říše a Malatya · Vidět víc »
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Nový!!: Novoasyrská říše a Malá Asie · Vidět víc »
Marduk-apla-iddina II.
Marduk-apla-iddina II. (biblický Merodach-baladan, také nazývaný Marduk-baladan, Baladan nebo Berodak-baladan, v překladu znamenající Marduk daroval dědice) byl chaldejským princem, který se zmocnil babylonského trůnu roku 721 př. n. l. a vládl v letech 722–710 př.
Nový!!: Novoasyrská říše a Marduk-apla-iddina II. · Vidět víc »
Médové
Médové (𐎶𐎠𐎭 Māda-; akkadsky: mat Mādāya;: Μῆδοι Mēdoi) byli starověkým íránským národem hovořící médštinou a který obýval oblast známou jako Médie mezi západním a severním Íránem. Kolem 11. století př. n. l. obsadili hornatou oblast severozápadního Íránu a severovýchodní a východní oblast Mezopotámie v okolí Ekbatany (dnešní Hamadán). Předpokládá se, že k jejich konsolidaci v Íránu došlo během 8. století před naším letopočtem. V 7. století př. n. l.. byl celý západní Írán a některá další území pod nadvládou Médů, ale jejich přesný zeměpisný rozsah zůstává neznámý. Ačkoli se obecně uznává, že zaujímají důležité místo v dějinách starověkého Orientu, nezanechali Médové žádný písemný zdroj, který by rekonstruoval jejich historii, která je známa pouze ze zahraničních zdrojů jako jsou Asyřané, Babyloňané, Arméni a Řekové, dále např. několik íránských archeologických nalezišť, o kterých se předpokládá, že je obsadili Médové. Hérodotovy zprávy o Médech zanechaly obraz mocného lidu, který na počátku 7. století př. n. l. vytvořil říši, která trvala až do roku 550 př. n. l., sehrála určující roli při pádu asyrské říše a soupeřila s mocnými královstvími Lýdie a Babylonie. Nedávné přehodnocení současných zdrojů z médského období však změnilo představy učenců o stavu Médů. Stát zůstává v dokumentaci obtížně pochopitelný, což o něm zanechává mnoho pochybností. Někteří odobrníci dokonce naznačují, že nikdy neexistovalo mocné království Médie. V každém případě se zdá, že po pádu posledního médského krále proti Kýrovi Velikému z Perské říše se Médie stala důležitou provincií a byla ceněna říšemi, které ji postupně ovládaly (Achajmenovci, Seleukovci, Parthové a Sasánovci).
Nový!!: Novoasyrská říše a Médové · Vidět víc »
Mennofer
Mennofer (též Mennefer), známý i pod řeckým jménem Memfis (Μεμφις), bylo hlavní město starověkého Egypta v období Staré říše.
Nový!!: Novoasyrská říše a Mennofer · Vidět víc »
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Nový!!: Novoasyrská říše a Mezopotámie · Vidět víc »
Mezopotámské náboženství
Marduk a jeho drak, otisk babylonské válečkové pečeti Mezopotámské náboženství je souhrnný název pro věrské představy starověkých Sumerů, Akkaďanů, Babylóňanů a Asyřanů.
Nový!!: Novoasyrská říše a Mezopotámské náboženství · Vidět víc »
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Nový!!: Novoasyrská říše a Monarchie · Vidět víc »
Nabopolasar
Nabopolasar (akkadsky Nabû-apal-usur – Nabu ochraňuj následníka) byl prvním králem novobabylonské říše, vládl v letech 626 př. n. l. – 605 př. n. l..
Nový!!: Novoasyrská říše a Nabopolasar · Vidět víc »
Nabu-mukin-zeri
Nabu-mukin-zeri (dosl. Nabu posílil sémě, také Ukin-zir, řecky Chinzeros), byl králem Babylónu v letech 732–729 př. n. l..
Nový!!: Novoasyrská říše a Nabu-mukin-zeri · Vidět víc »
Neko II.
Neko II. (řecky Νεκως – Nekós nebo Νεχαο – Nechao) byl panovník 26. dynastie ve starověkém Egyptě v Pozdní době.
Nový!!: Novoasyrská říše a Neko II. · Vidět víc »
Nimrud
Nimrud (Nimrúd) bylo starověké asyrské město, které leželo na řece Tigris jižně od Ninive.
Nový!!: Novoasyrská říše a Nimrud · Vidět víc »
Ninive
Ninive (akkadsky: Ninua; aramejsky: ܢܸܢܘܵܐ; hebrejsky, Nīnewē; řecky; latinsky Nineve; arabsky, Naīnuwa) bylo hlavní město Asýrie.
Nový!!: Novoasyrská říše a Ninive · Vidět víc »
Novobabylonská říše
Novobabylónská říše (v Bibli také Chaldejská nebo Kaldejská) byl státní útvar s centrem v městě Babylónu, založený roku 626 př. n. l., kdy se generál Nabopolassar zmocnil babylonského trůnu, a zaniklý v roce 539 př. n. l., kdy město dobyl perský achaimenovský král Kýros II. Veliký (Kuruš, 559–530).
Nový!!: Novoasyrská říše a Novobabylonská říše · Vidět víc »
Přímořská říše
Přímořská říše (či Přímořské království, Přímořská země nebo jen Přímoří), akkadsky URU.
Nový!!: Novoasyrská říše a Přímořská říše · Vidět víc »
Pelištejci
Gazu, Ašdod a Aškelon Pelištejci či Pelišté (starším českým názvem Filištíni; hebrejsky פְּלְשְׁתִּים, Pelištim) byli nesemitský národ, který přišel pravděpodobně z Kréty (kmen Peleset (či Pelešet) jako jeden z tzv. mořských národů. Kolem roku 1200 př. n. l. dobyli jižní pobřeží Palestiny a spojil kanaánské městské státy v jeden svazek. Podle biblických zdrojů tvořilo pelištejský spojenecký svaz pět městských států – Gaza, Ašdod, Aškelon, Gat a Ekron. Ovšem existují zprávy i z období patriarchy Abraháma, který měl přátelské styky s pelištejským králem města Geraru – chronologicky by to spadalo do mnohem časnější epochy, což vnáší do problematiky příchodu Pelištejců do Palestiny určitý zmatek.
Nový!!: Novoasyrská říše a Pelištejci · Vidět víc »
Peršané
Peršané byli původně západoíránské etnikum v oblasti severně od Perského zálivu, v tzv.
Nový!!: Novoasyrská říše a Peršané · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: Novoasyrská říše a Perská říše · Vidět víc »
Psammetik I.
Psammetik I. (řecky Πσαμμίς – Psammis nebo Πσαμμουθίς – Psammuthis) byl panovník 26. dynastie ve starověkém Egyptě v Pozdní době, její faktický zakladatel a obnovitel egyptské samostatnosti z 25. nubijské dynastie a asyrské nadvlády.
Nový!!: Novoasyrská říše a Psammetik I. · Vidět víc »
Salmanassar III.
Salmanassar III., nazývaný také Šulmánu-ašaridu, vládl asyrské říši od roku 858 př. n. l. do roku 824 př. n. l. po svém otci Aššurnasirpalovi II., který mu zanechal rozsáhlou říši na vrcholu své moci.
Nový!!: Novoasyrská říše a Salmanassar III. · Vidět víc »
Salmanassar V.
Salmanassar V. (akkadsky: Šulmanu-ašarid – dosl. Šulmanu – vládce/velitel) panoval v Asýrii a Babylonii v období od 727 do 722 př. n. l. Nejdříve, za vlády jeho otce Tiglatpilesara III. je zmiňován jako guvernér Zimirry ve Fénicii.
Nový!!: Novoasyrská říše a Salmanassar V. · Vidět víc »
Samaří
Zbytky hradeb Zříceniny fora Římské divadlo Samaří (שומרון Šomron, Σεβαστη Sebasté) bylo město v Samařsku v dnešním Izraeli, v oblasti palestinské autonomie na západním břehu Jordánu, asi 10 km severozápadně od moderního města Náblus (ve starověku Sichem).
Nový!!: Novoasyrská říše a Samaří · Vidět víc »
Sargon II.
Sargon II.
Nový!!: Novoasyrská říše a Sargon II. · Vidět víc »
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Nový!!: Novoasyrská říše a Sýrie · Vidět víc »
Semiramis
''Semiramis, královna Asýrie'', 1905, symbolistické dílo italského malíře Cesara Saccaggiho da Tortony. Semiramis (syrsky „holubice“) byla legendární asyrská královna, známá též jako Semiramida, Šammuramat, či aramejsky Šamiram.
Nový!!: Novoasyrská říše a Semiramis · Vidět víc »
Seznam asyrských králů
Seznam asyrských králů zahrnuje všechny vladaře Asýrie od nejasných počátků až do zhroucení asyrské říše v závěru 7. století př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a Seznam asyrských králů · Vidět víc »
Sidon
#PŘESMĚRUJ Sidón.
Nový!!: Novoasyrská říše a Sidon · Vidět víc »
Sinacherib
Sinacherib, taktéž Sancheríb (akkadsky Sîn-ahhī-erība, doslova „(Měsíční bůh) Sín pro mne nahradil (ztracené) bratry“), byl asyrský král, který vládl v letech 704–681 př. n. l. Byl synem a následníkem Sargona II. Jeho nástupcem byl jeho syn Asarhaddon.
Nový!!: Novoasyrská říše a Sinacherib · Vidět víc »
Skytové
Skytové, též Skythové, někdy také označovaní jako Pontští Skythové, byl starověký východoíránský jezdecký kočovný národ, který během 9. století př. n. l. až 8. století př. n. l. pronikl ze střední Asie do stepí severního Černomoří na území dnešní Ukrajiny a jížního Ruska, kde zůstal usazen od 7.
Nový!!: Novoasyrská říše a Skytové · Vidět víc »
Starý zákon
Codex Leningradensis – rukopis Tanachu z roku 1008 či 1009, ze kterého pro jeho úplnost vycházejí dnešní kritická vydání Starého zákona Starý zákon (v některých překladech Stará smlouva) je delší a starší část Bible.
Nový!!: Novoasyrská říše a Starý zákon · Vidět víc »
Starověký Orient
Mapa s oblastmi a civilizacemi starověkého orientu Pojem Starověký Orient nebo také Starověký Přední východ označuje starověké civilizace Přední Asie (Sýrie, Palestina, Fénicie, Malá Asie), Mezopotámie a Íránské vysočiny (někdy je mezi ně řazen rovněž starověký Egypt a Arábie) v období od konce pravěku ve 4.
Nový!!: Novoasyrská říše a Starověký Orient · Vidět víc »
Středomoří
Středozemí při pohledu z vesmíru Köppenovy klasifikace podnebí Středomoří, též Středozemí či mediterán je oblast okolo Středozemního moře.
Nový!!: Novoasyrská říše a Středomoří · Vidět víc »
Susy
#PŘESMĚRUJ Súsy.
Nový!!: Novoasyrská říše a Susy · Vidět víc »
Taharka
Taharka, dle asyrských nápisů Tarka, v bibli Tyrháka, dle Manehta Tarkos či Tarakos byl egyptským faraonem 25. dynastie.
Nový!!: Novoasyrská říše a Taharka · Vidět víc »
Tiglatpilesar I.
Tiglatpilesar I. (z hebrejského přepisu akkadského Tukultí-apil-Ešarra, „Má víra je v synu Ešařině“) byl významným asyrským králem v průběhu tzv.
Nový!!: Novoasyrská říše a Tiglatpilesar I. · Vidět víc »
Tiglatpilesar III.
Tiglatpilesar III. (z hebrejského překladu akkadského: Tukultī-apil-Ešarra, „má víra je v synu Ešary“), byl důležitým králem Asýrie v 8. století př. n. l. (vládl v letech 745–727 př. n. l.) a je obecně uznáván za zakladatele novoasyrského impéria.
Nový!!: Novoasyrská říše a Tiglatpilesar III. · Vidět víc »
Tilmun
#PŘESMĚRUJ Dilmun.
Nový!!: Novoasyrská říše a Tilmun · Vidět víc »
Tukultí-Ninurta II.
Tukultí-Ninurta II. byl králem Asýrie od smrti svého otce Adad-niráriho II. v roce 891 př. n. l. až do své smrti roku 884 př. n. l. Tento ctížádostivý panovník měl vysoké cíle, ale zemřel dříve, než mohl něco uskutečnit.
Nový!!: Novoasyrská říše a Tukultí-Ninurta II. · Vidět víc »
Ur (město)
Ur, biblický Ur Chaldejský, bylo město v Sumeru, jedno z jeho nejvýznamnějších center, na jihovýchodě dnešního Iráku.
Nový!!: Novoasyrská říše a Ur (město) · Vidět víc »
Urartu
Urartu (arménsky Ուրարտու, Urartu) bylo starověké arménské království rozkládající se na náhorní plošině mezi Malou Asií, Kavkazem a Mezopotámií, později nazývané Arménská vysočina.
Nový!!: Novoasyrská říše a Urartu · Vidět víc »
Zagros
Zagros - satelitní pohled Zagros (kurdsky: زنجیره چیاکانی زاگروس; arabsky زاغروس; turecky Zagros Dağları) je rozsáhlé pohoří v západní Asii.
Nový!!: Novoasyrská říše a Zagros · Vidět víc »
10. století př. n. l.
border.
Nový!!: Novoasyrská říše a 10. století př. n. l. · Vidět víc »
2. kniha královská
Biblická ilustrace Druhá kniha Královská 24. kapitola 2.
Nový!!: Novoasyrská říše a 2. kniha královská · Vidět víc »
25. dynastie
25.
Nový!!: Novoasyrská říše a 25. dynastie · Vidět víc »
605 př. n. l.
#přesměruj 609–600 př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a 605 př. n. l. · Vidět víc »
608 př. n. l.
#přesměruj 609–600 př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a 608 př. n. l. · Vidět víc »
609 př. n. l.
#přesměruj 609–600 př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a 609 př. n. l. · Vidět víc »
612 př. n. l.
Století: 8. století př. n. l. – 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. Roky: 617 616 615 614 613 – 612 př.
Nový!!: Novoasyrská říše a 612 př. n. l. · Vidět víc »
627 př. n. l.
#přesměruj 629–620 př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a 627 př. n. l. · Vidět víc »
640 př. n. l.
#přesměruj 649–640 př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a 640 př. n. l. · Vidět víc »
646 př. n. l.
#přesměruj 649–640 př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a 646 př. n. l. · Vidět víc »
648 př. n. l.
#přesměruj 649–640 př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a 648 př. n. l. · Vidět víc »
669 př. n. l.
#přesměruj 669–660 př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a 669 př. n. l. · Vidět víc »
673 př. n. l.
#přesměruj 679–670 př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a 673 př. n. l. · Vidět víc »
677 př. n. l.
#přesměruj 679–670 př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a 677 př. n. l. · Vidět víc »
681 př. n. l.
#přesměruj 689–680 př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a 681 př. n. l. · Vidět víc »
694 př. n. l.
#přesměruj 699–690 př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a 694 př. n. l. · Vidět víc »
700 př. n. l.
#přesměruj 709–700 př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a 700 př. n. l. · Vidět víc »
701 př. n. l.
#přesměruj 709–700 př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a 701 př. n. l. · Vidět víc »
705 př. n. l.
#přesměruj 709–700 př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a 705 př. n. l. · Vidět víc »
710 př. n. l.
#přesměruj 719–710 př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a 710 př. n. l. · Vidět víc »
722 př. n. l.
#přesměruj 729–720 př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a 722 př. n. l. · Vidět víc »
727 př. n. l.
#přesměruj 729–720 př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a 727 př. n. l. · Vidět víc »
729 př. n. l.
#přesměruj 729–720 př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a 729 př. n. l. · Vidět víc »
745 př. n. l.
Tiglatpilesar III. se stává králem Asýrie.
Nový!!: Novoasyrská říše a 745 př. n. l. · Vidět víc »
747 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Novoasyrská říše a 747 př. n. l. · Vidět víc »
8. století př. n. l.
Osmé století před naším letopočtem začalo v roce 800 př. n. l. a skončilo v roce 701 př. n. l. Bylo to období největšího rozmachu Novoasyrské říše, jejímž hlavním městem se stalo Ninive.
Nový!!: Novoasyrská říše a 8. století př. n. l. · Vidět víc »
9. století př. n. l.
9.
Nový!!: Novoasyrská říše a 9. století př. n. l. · Vidět víc »
