Novobabylonská říše a Starověký Orient

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Novobabylonská říše a Starověký Orient

Novobabylonská říše vs. Starověký Orient

Novobabylónská říše (v Bibli také Chaldejská nebo Kaldejská) byl státní útvar s centrem v městě Babylónu, založený roku 626 př. n. l., kdy se generál Nabopolassar zmocnil babylonského trůnu, a zaniklý v roce 539 př. n. l., kdy město dobyl perský achaimenovský král Kýros II. Veliký (Kuruš, 559–530). Mapa s oblastmi a civilizacemi starověkého orientu Pojem Starověký Orient nebo také Starověký Přední východ označuje starověké civilizace Přední Asie (Sýrie, Palestina, Fénicie, Malá Asie), Mezopotámie a Íránské vysočiny (někdy je mezi ně řazen rovněž starověký Egypt a Arábie) v období od konce pravěku ve 4.

Aššurbanipal

Aššurbanipal (akkadsky: Aššur-báni-apli 60px – „Aššur vytvořil syna“ nebo „Aššur stvořil dědice“, česky a v umění dříve Sardanapal, ztotožňován podle Marka Iuniana Iustina) se narodil roku 685 př. n. l. jako syn Asarhaddona a byl posledním významným králem tzv.

Aššurbanipal a Novobabylonská říše · Aššurbanipal a Starověký Orient · Vidět víc »

Achaimenovci

Achaimenovci (staropersky Hachámanišijá) byli vládnoucí dynastií ve starověké Persii a zároveň prvním známým panovnickým rodem indoevropského etnika Peršanů.

Achaimenovci a Novobabylonská říše · Achaimenovci a Starověký Orient · Vidět víc »

Akkadština

Akkadština (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie.

Akkadština a Novobabylonská říše · Akkadština a Starověký Orient · Vidět víc »

Alexandr Veliký

Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.

Alexandr Veliký a Novobabylonská říše · Alexandr Veliký a Starověký Orient · Vidět víc »

Šáhanšáh

Šáhanšáh či šáhinšáh (staropersky 𐎧𐏁𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐏐𐎧𐏁 𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐎠𐎴𐎠𐎶, středopersky a parthsky 60px, novopersky شاهنشاه) byl tradiční titul íránských vládců ve starověku s významem král králů.

Šáhanšáh a Novobabylonská říše · Šáhanšáh a Starověký Orient · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Novobabylonská říše a Židé · Starověký Orient a Židé · Vidět víc »

Babylonské zajetí

babylonské říše na počátku 7. století př. n. l. (tmavě zelená) Babylonské zajetí (též babylonský exil či vyhnanství) je označení pro deportaci a exil Židů z judského království do Babylónu za vlády Nabukadnesara II. na počátku 6. století př. n. l..

Babylonské zajetí a Novobabylonská říše · Babylonské zajetí a Starověký Orient · Vidět víc »

Bible

Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.

Bible a Novobabylonská říše · Bible a Starověký Orient · Vidět víc »

Chaldea

Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého, Chaldaia; akkadsky, Hebrejsky כשדים, Kaśdim; Arabsky, Kāldān), „Kaldea“ podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli. 11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém.

Chaldea a Novobabylonská říše · Chaldea a Starověký Orient · Vidět víc »

Kýros II.

Kýros II.

Kýros II. a Novobabylonská říše · Kýros II. a Starověký Orient · Vidět víc »

Médové

Médové (𐎶𐎠𐎭 Māda-; akkadsky: mat Mādāya;: Μῆδοι Mēdoi) byli starověkým íránským národem hovořící médštinou a který obýval oblast známou jako Médie mezi západním a severním Íránem. Kolem 11. století př. n. l. obsadili hornatou oblast severozápadního Íránu a severovýchodní a východní oblast Mezopotámie v okolí Ekbatany (dnešní Hamadán). Předpokládá se, že k jejich konsolidaci v Íránu došlo během 8. století před naším letopočtem. V 7. století př. n. l.. byl celý západní Írán a některá další území pod nadvládou Médů, ale jejich přesný zeměpisný rozsah zůstává neznámý. Ačkoli se obecně uznává, že zaujímají důležité místo v dějinách starověkého Orientu, nezanechali Médové žádný písemný zdroj, který by rekonstruoval jejich historii, která je známa pouze ze zahraničních zdrojů jako jsou Asyřané, Babyloňané, Arméni a Řekové, dále např. několik íránských archeologických nalezišť, o kterých se předpokládá, že je obsadili Médové. Hérodotovy zprávy o Médech zanechaly obraz mocného lidu, který na počátku 7. století př. n. l. vytvořil říši, která trvala až do roku 550 př. n. l., sehrála určující roli při pádu asyrské říše a soupeřila s mocnými královstvími Lýdie a Babylonie. Nedávné přehodnocení současných zdrojů z médského období však změnilo představy učenců o stavu Médů. Stát zůstává v dokumentaci obtížně pochopitelný, což o něm zanechává mnoho pochybností. Někteří odobrníci dokonce naznačují, že nikdy neexistovalo mocné království Médie. V každém případě se zdá, že po pádu posledního médského krále proti Kýrovi Velikému z Perské říše se Médie stala důležitou provincií a byla ceněna říšemi, které ji postupně ovládaly (Achajmenovci, Seleukovci, Parthové a Sasánovci).

Médové a Novobabylonská říše · Médové a Starověký Orient · Vidět víc »

Nabopolasar

Nabopolasar (akkadsky Nabû-apal-usur – Nabu ochraňuj následníka) byl prvním králem novobabylonské říše, vládl v letech 626 př. n. l. – 605 př. n. l..

Nabopolasar a Novobabylonská říše · Nabopolasar a Starověký Orient · Vidět víc »

Nebukadnesar II.

Nebukadnesar II., také Nebukadnecar, Nebukadresar, zast.

Nebukadnesar II. a Novobabylonská říše · Nebukadnesar II. a Starověký Orient · Vidět víc »

Ninive

Ninive (akkadsky: Ninua; aramejsky: ܢܸܢܘܵܐ; hebrejsky, Nīnewē; řecky; latinsky Nineve; arabsky, Naīnuwa) bylo hlavní město Asýrie.

Ninive a Novobabylonská říše · Ninive a Starověký Orient · Vidět víc »

Novoasyrská říše

Novoasyrská říše (klínové písmo 70px; mat Aš-šur, tj. „Země města boha Ašura“) byl státní útvar, který dominoval v oblasti Mezopotámie mezi roky 934 a 609 př. n. l. V tomto období se Asýrie dostala do pozice (nejen) regionální velmoci a uspěla v souboji s Babylonií a jinými říšemi Blízkého Východu o dominanci v tomto regionu.

Novoasyrská říše a Novobabylonská říše · Novoasyrská říše a Starověký Orient · Vidět víc »

Palestina

Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.

Novobabylonská říše a Palestina · Palestina a Starověký Orient · Vidět víc »

Perská říše

Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.

Novobabylonská říše a Perská říše · Perská říše a Starověký Orient · Vidět víc »

Sýrie

Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.

Novobabylonská říše a Sýrie · Sýrie a Starověký Orient · Vidět víc »

Visuté zahrady Semiramidiny

Zahrady Semiramidiny, reprodukce z 20. století Visuté zahrady Semiramidiny (také označované jako Visuté zahrady babylónské) jsou v Babylóně řazené mezi sedm divů světa.

Novobabylonská říše a Visuté zahrady Semiramidiny · Starověký Orient a Visuté zahrady Semiramidiny · Vidět víc »

323 př. n. l.

Bez popisu.

323 př. n. l. a Novobabylonská říše · 323 př. n. l. a Starověký Orient · Vidět víc »

539 př. n. l.

Století: 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. – 5. století př. n. l. Roky: 544 543 542 541 540 – 539 př.

539 př. n. l. a Novobabylonská říše · 539 př. n. l. a Starověký Orient · Vidět víc »