Rychlejší přístup než prohlížeči!
29 vztahy: Albert Einstein, Atom, Atomová hmotnostní konstanta, Atomové jádro, Baryon, Baryonové číslo, Bezrozměrná veličina, Celé číslo, Chemický prvek, Chemie, Dělení, E = mc², Elementární náboj, Fyzika, Hyperjádro, Izotop, Klidová hmotnost, Neutron, Neutronové číslo, Nukleon, Nukleonové číslo, Nuklid, Proton, Protonové číslo, Relativní atomová hmotnost, Uhlík, Uhlík-12, Uran (prvek), Uran-235.
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Nový!!: Nukleonové číslo a Albert Einstein · Vidět víc »
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Nukleonové číslo a Atom · Vidět víc »
Atomová hmotnostní konstanta
Atomová hmotnostní konstanta je rovna ¹⁄₁₂ klidové hmotnosti atomu C (uhlíku-12, tj. izotopu s 6 protony a 6 neutrony v jádře) v základním stavu a nevázaného chemickými vazbami.
Nový!!: Nukleonové číslo a Atomová hmotnostní konstanta · Vidět víc »
Atomové jádro
helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.
Nový!!: Nukleonové číslo a Atomové jádro · Vidět víc »
Baryon
Baryonový oktet Baryonový dekuplet Baryon je v částicové fyzice složená částice, která je tvořena lichým počtem kvarků.
Nový!!: Nukleonové číslo a Baryon · Vidět víc »
Baryonové číslo
Baryonové číslo je fyzikální veličina charakterizující kvarky, mezony a baryony.
Nový!!: Nukleonové číslo a Baryonové číslo · Vidět víc »
Bezrozměrná veličina
Bezrozměrová veličina (často též bezrozměrná veličina, viz Jazyková poznámka) je taková veličina, která má v dané soustavě jednotek rozměr "jedna" (v algebře rozměrů jde o neutrální prvek); tuto vlastnost vystihuje přednostní název veličina s rozměrem jedna.
Nový!!: Nukleonové číslo a Bezrozměrná veličina · Vidět víc »
Celé číslo
Celá čísla se skládají z přirozených čísel (1, 2, 3, …), nuly (0) a záporných celých čísel (−1, −2, −3, …).
Nový!!: Nukleonové číslo a Celé číslo · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Nukleonové číslo a Chemický prvek · Vidět víc »
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Nový!!: Nukleonové číslo a Chemie · Vidět víc »
Dělení
20 \div 4.
Nový!!: Nukleonové číslo a Dělení · Vidět víc »
E = mc²
Světového roku fyziky 2005 Rovnice E.
Nový!!: Nukleonové číslo a E = mc² · Vidět víc »
Elementární náboj
Elementární náboj je nejmenší možný elektrický náboj jedné volné částice, obvykle značený e. Elementární (elektrický) náboj je roven velikosti elektrického náboje protonu (resp. absolutní hodnotě náboje elektronu, jehož náboj je roven -1e).
Nový!!: Nukleonové číslo a Elementární náboj · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Nukleonové číslo a Fyzika · Vidět víc »
Hyperjádro
Hyperjádro je atomové jádro, které obsahuje kromě nukleonů nejméně jeden hyperon, a má tedy nenulovou podivnost.
Nový!!: Nukleonové číslo a Hyperjádro · Vidět víc »
Izotop
Tři izotopy vodíku – všechny mají jeden proton a jeden elektron, ale zatímco protium je bez neutronů, deuterium má jeden, tritium dva Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku.
Nový!!: Nukleonové číslo a Izotop · Vidět víc »
Klidová hmotnost
Klidová hmotnost tělesa je velikost hmotnosti tohoto tělesa, kterou naměří pozorovatel, vůči němuž je těleso v klidu.
Nový!!: Nukleonové číslo a Klidová hmotnost · Vidět víc »
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Nový!!: Nukleonové číslo a Neutron · Vidět víc »
Neutronové číslo
Struktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony. Neutronové číslo (symbol N) určuje počet neutronů v atomovém jádře nebo obecně v atomech daného prvku.
Nový!!: Nukleonové číslo a Neutronové číslo · Vidět víc »
Nukleon
Nukleon je společný název pro proton a neutron, tedy částice, z nichž se skládá jádro atomu.
Nový!!: Nukleonové číslo a Nukleon · Vidět víc »
Nukleonové číslo
Atom s nukleonovým číslem 4, neboť atomové jádro (atom core) obsahuje 2 protony a 2 neutrony. Nukleonové číslo (též hmotnostní číslo, atomové hmotnostní číslo, hmotové číslo, symbol A, z německého slova Atomgewicht - atomová hmotnost) se rovná celkovému počtu nukleonů (tedy protonů a neutronů) v atomovém jádře daného nuklidu.
Nový!!: Nukleonové číslo a Nukleonové číslo · Vidět víc »
Nuklid
Nuklid je látka složená z atomů totožného prvku, které mají stejná nukleonová čísla.
Nový!!: Nukleonové číslo a Nuklid · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Nukleonové číslo a Proton · Vidět víc »
Protonové číslo
Struktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony. Protonové číslo (též atomové číslo, velikost kladného náboje, symbol Z) označuje počet protonů v jádru daného atomu nebo obecně v atomech daného prvku.
Nový!!: Nukleonové číslo a Protonové číslo · Vidět víc »
Relativní atomová hmotnost
Nukleonové číslo a relativní atomová hmotnost (zaokrouhlená) pro vodík Relativní atomová hmotnost (též poměrná atomová hmotnost) je podíl klidové hmotnosti atomu a atomové hmotnostní konstanty.
Nový!!: Nukleonové číslo a Relativní atomová hmotnost · Vidět víc »
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Nový!!: Nukleonové číslo a Uhlík · Vidět víc »
Uhlík-12
Uhlík-12 je běžnějším z obou stabilních izotopů uhlíku, patří k němu asi 98,9 % uhlíkových atomů na Zemi, jeho vysoký výskyt je způsoben tím, že vzniká uvnitř hvězd během 3-alfa reakce.
Nový!!: Nukleonové číslo a Uhlík-12 · Vidět víc »
Uran (prvek)
Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.
Nový!!: Nukleonové číslo a Uran (prvek) · Vidět víc »
Uran-235
Uran-235 je izotop uranu, jež tvoří asi 0,72 % přírodního uranu.
Nový!!: Nukleonové číslo a Uran-235 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Hmotnostní číslo, Hmotové číslo.
